• O sboru

• Zásahová jednotka
  • Členové jednotky
  • Vybavení a technika
  • Působnost jednotky
  • Zásahy jednotky

• Hasiči lidem
  • Prevence
  • Ochrana obyvatelstva
  • IZS a JPO
  • O požáru jako živlu
  • První pomoc

• Z naší činnosti
  • Z naší činnosti
  • Zásahy JSDH
  • Každoroční shrnutí činnosti
  • Soutěžní družstva
  • Floriánek Cup

• Fotogalerie
  • Videogalerie

• Kontakty

Počet občanů usmrcených při požárech vzrostl

Z velké části se na tom

podílí neopatrnost občanů

Během ledna a února roku 2006 zemřelo v čR v důsledku požáru celkem 38 osob. První dva měsíce letošního roku jsou tak v tomto ohledu nejtragičtější

za poslední čtyři roky. Pro srovnání: v roce 2003 způsobily požáry během tohoto období úmrtí 16 osob, v roce 2004 to bylo 19 osob a v minulém roce 2005 pak 21 osob.

Za první

dva měsíce letošního roku došlo v čR k 2578 požárům, ty způsobily škody za celkem 284 milionů korun.

Naopak pozitivní je, že počet osob zraněných při požárech byl v lednu a

únoru nejnižší za poslední čtyři roky – při požárech za první dva měsíce roku 2006 utrpělo zranění 115 osob, kdežto v roce 2003 se jednalo o 146 osob, v roce 2004 to bylo 172 lidí a 2005 celkem

155 zraněných.

Jednotkám požární ochrany se při zásazích u požárů za první dva měsíce roku 2006 podařilo evakuovat či bezprostředně zachránit více než 1000 osob.

Velká část požárů s tragickými následky se odehrává v objektech sloužících k trvalému bydlení – rodinných domech či bytech.

Jednou z příčin nárůstu počtu úmrtí při

požárech je neopatrnost lidí při vytápění svých domovů. Kvůli extrémně dlouhé a tuhé zimě lidé ve zvýšené míře užívají topidla – zejména topidla na tuhá paliva – a při jejich provozu ne vždy

dodržují potřebná bezpečnostní pravidla, mnohdy také zanedbávají údržbu topidel a kouřovodů. Jednotky požární ochrany tak vyjíždějí každý týden k požárům komínů, střech, zařízení k topení nebo

nevhodně uskladněných topiv. Několik obětí požárů se rovněž rekrutovalo z řad osob bez trvalého přístřeší, které hledali úkryt před krutou zimou a přitom se jim stalo osudnou nedbalost při

používání otevřeného ohně.

Na požárech s tragickými následky má rovněž lví podíl neopatrnost při zacházení s otevřeným ohněm v domácnostech – a již se jedná o nevhodně

odložené nedopalky cigaret, svíčky ponechané bez dozoru v blízkosti hořlavé látky nebo užití benzínu při zapalování kamen.

Je třeba znovu občany varovat, že české domácnosti

jsou v dnešní době doslova přeplněny vybavením z materiálů, které se snadno vznítí a rychle hoří (např. čalouněný nábytek, matrace, bytové textilie). I přes rychlý zásah hasičů již není lidem

často pomoci.

Vysoký počet požárů v objektech pro bydlení obecně souvisí i s tím, že se lidé cítí doma v bezpečí a podceòují drobné nehody, by i ty mohou vést ke vzniku

požáru. I nevhodně odložená cigareta či svíčka ponechaná na okamžik bez dozoru dokáže proměnit byt v hořící past naplněnou toxickými zplodinami hoření. Pak zbývá jen málo času na záchranu.<br

/>

Ani rychlý a kvalitní zásah jednotek požární ochrany mnohdy nepomůže a hasiči naleznou pouze bezvládné tělo osoby, která se udusila zplodinami, popř. uhořela.

Několik základních rad k předcházení vzniku požárů v domácnostech

• Instalovat a užívat tepelné a jiné spotřebiče v souladu s průvodní dokumentací výrobce.
• Nenechávat bez dozoru otevřený plamen plynového sporáku a dbát zvýšené opatrnosti při vaření, aby nedocházelo ke vznícení připravovaných potravin.

• Věnovat zvýšenou pozornost při příležitostech, kdy se používají zdroje otevřeného ohně – např. svíčky během adventu a vánočních svátků, během velikonočních svátků, památky zesnulých, výročí

  úmrtí rodinného příslušníka.
• Při kouření cigaret a odhazování nedopalků do odpadkových košů dbát na dokonalé uhašení nedopalků cigaret, pozor na pokládání cigaret nahořlavý materiál, velmi nebezpečné je pak kouření v posteli nebo při sezení např. v křesle.
• Při používání komínových těles zajišovat pravidelné čistění a kontrolukouřových cest ve lhůtách stanovených vyhláškou MV č. 111/1981 Sb.
• Při zacházení s topidly je třeba dodržovat základní bezpečnostní pravidla. Tedy užívat výhradně

  topiva pro dané topidlo určené, nezapalovat pomocí vysoce hořlavých látek (např. benzínu) a netopit např. odpady, plasty apod. Neumísovat do blízkosti topidel žádné hořlavé látky – žhavé částice

  odlétající z topidla mohou velice snadno zapálit dřevo či papír uskladněný v blízkosti kamen.
• Zamezit přístupu dětí k možným zdrojům otevřeného ohně, zápalkám,zapa­lovačům, apod.
• Udržovat dobrý technický stav zařízení (včetně rozvodů el. energie, plynu, topidel),
• Udržovat dobrý technický stav zdrojůvody (případně jiných zařízení pro hašení).

Nebezpečí může plynou i z běžných činností v domácnosti jako je hra dětí, vaření, kutilství apod.

Investovat do zabezpečení svého příbytku z hlediska požární ochrany se určitě vyplatí. Domov lze vybavit jednoduchými zařízeními k rychlému zjištění vzniklého požáru (např. autonomní požární

hlásiče, detektory kouře nebo plynu apod.), prostředky pro hašení ( např. hasicí sprej nebo přenosný hasicí přístroj) , určitě se vyplatí koupit si zařízení a vybavení s lepšími požárně

bezpečnostními vlastnostmi (materiál s nižším stupněm hořlavosti).

Na možné nebezpečí nás včas mohou upozornit autonomní hlásiče požáru, které si nainstalujeme ve svých

domovech. Ačkoliv jejich užívání není v českých domácnostech ještě příliš rozšířeno, jde o zařízení poměrně jednoduchá a finančně dostupná. čidla nás akustickou signalizací včas upozorní na

výskyt plamene nebo kouře a umožní nám tak nebezpečí zlikvidovat již v jeho zárodku či alespoò ohrožený prostor včas opustit. Nejtragičtější požáry jsou totiž ty mezi druhou a pátou hodinou

ranní, kdy všichni spí probudí se až v momentě, kdy už je na všechno pozdě.

Co dělat, když dojde k požáru:

Pokud přes veškerou vaši opatrnost přece

jen dojde k požáru či jiné závažné situaci, kdy potřebujete pomoc hasičů nebo jiných záchranářů, snažte se v prvé řadě zachovat klid, nepodlehnout panice a jednat co nejrychleji. Chraòte si

dýchací cesty a dávejte si pozor, abyste se nenadýchali toxických zplodin hoření. V žádném případě nepřeceòujte své síly. Lidské zdraví je vždy cennější než majetek a rozhodně se nepokoušejte

případný požár uhasit za každou cenu sami. Ohrožený prostor co nejdříve opuste a pomocí linky 150 nebo 112 zavolejte hasiče, kteří na místo dorazí za několik minut. Při ohlášení vždy nejdříve

uveïte, co se stalo, kde k tomu došlo, zmiòte také důležité okolnosti které mohou napomoci či naopak zkomplikovat zásah záchranářů. Poté uveïte své jméno a přímý kontakt na sebe.

Příklady požárů s tragickými následky v roce 2006:

• Tři osoby uhořely dne 31.1. při požáru automobilu v Praze 8. Auto se vzòalo po střetu s dalším vozem.
• Dne 2.2. 2006 způsobil požár bytu v panelovém domě na Praze 11 smrt 4 osob a zranění dalších osmi. Příčinou byla vznícení par hořlavé kapaliny od zdroje otevřeného ohně.
• Dne 7.2. vypukl požár v ubytovně v Mochově (Praha – východ) při němž přišly o život 3 osoby.
• Dne 12. února ráno zahynuli dva muži při požáru bývalých kasárenBohumíně (Karvinsko), kde přespávali.
• Dne 18.2. zemřely při výbuchu zemního plynu a následném požáru v objektu restaurace v Praze 5 dvě osoby a další dvě utrpěly zranění.