• O sboru

• Zásahová jednotka
  • Členové jednotky
  • Vybavení a technika
  • Působnost jednotky
  • Zásahy jednotky

• Hasiči lidem
  • Prevence
  • Ochrana obyvatelstva
  • IZS a JPO
  • O požáru jako živlu
  • První pomoc

• Z naší činnosti
  • Z naší činnosti
  • Zásahy JSDH
  • Každoroční shrnutí činnosti
  • Soutěžní družstva
  • Floriánek Cup

• Fotogalerie
  • Videogalerie

• Kontakty

Při žòových pracích může dojít ke vzniku požáru

Letošní žòová

sklizeò již na některých místech začala. V této souvislosti je zapotřebí upozornit zemědělce i veřejnost na některá možná rizika, která se žněmi a prací na polích bezprostředně souvisejí.<br

/>
Letošní žòová sklizeò již na některých místech začala. V této souvislosti je zapotřebí upozornit zemědělce i veřejnost na některá možná rizika, která se žněmi a prací na polích

bezprostředně souvisejí. Proto Vám radíme, pamatujte zejména na tyto hlavní zásady:

• Každoročně dochází v průběhu léta ke vzniku požárů při provádění žòových prací, které

  mají celou řadu příčin. Mezi nejčastější příčiny vzniku požáru patří nedbalostní jednání, nebo některé stroje a zařízení, které vyjíždějí do polí, neodpovídají požadovaným technickým předpisům.

  Především u traktorů a mechanizačních prostředků používaných při sklizni a uskladòování je zapotřebí, aby měly výfuky opatřeny účinným lapačem jisker, nebo při teplém a suchém počasí stačí pro

  vznik požáru skutečně velmi málo (v těchto podmínkách je jiskra dostatečným iniciačním zdrojem). Oheò se v suchém strništi a ve skladových objektech velmi rychlé šíří a jeho lokalizace nebývá

  pro zasahující jednotky vždy snadnou záležitostí.

• Další požáry vznikají při práci sklízecích strojů přímo na poli, kdy může dojít k technické závadě (na samotném stroji případně

  na elektroinstalaci) nebo při sklizni vlhkého porostu k jeho postupnému zachycení a navíjení na hydraulická zařízení stroje a pak vzájemným třením dojde ke vzniku požáru.

• Velké

  riziko také představují odhozené nedopalky cigaret, a to jak přímo na polích, tak i ve skladech slámy nebo uskladněného obilí.

• Riziko vzniku požáru může snížit i přednostní

  sklizeò obilí v blízkosti železničních tratí a veřejných komunikací.

• Mechanizační prostředky je nutné vybavit provozuschopnými hasícími přístroji.
• Mít vždy

  připravenou zásobu vody v cisterně, případně traktor s pluhem k oborání ohniska požáru.

• Rovněž vybavení spojovacími prostředky, např. mobilním telefonem, může značně zkrátit čas

  potřebný k přivolání jednotek požární ochrany.

• Materiály náchylné k samovznícení neskladujte vlhké – nedosušené. Dbejte na to, aby materiál nebyl hromaděn do objemu, kdy dochází

  k akumulaci tepla. Pamatujte, že předpokladem pro vznik samovznícení rostlinných materiálů je dostatečná vlhkost a akumulace tepla. Z rozboru konkrétních případů vyplývá, že pravděpodobný

  minimální objem sena a slámy, ve kterém již může k samovznícení běžně dojít je asi 35 m3 (hromada 4×3×3 metry).

• Nezapomeòte, že v krytých, tepelně izolovaných prostorách

  (půdy…) může být objem materiálu i podstatně nižší a samovznícení nelze vyloučit. Neskladujte společně materiály různé vlhkosti a druhu. Samovznícení napomáhá nerovnoměrné naskladnění s různým

  obsahem vlhkosti, nebo různých jakostí.

• Sledujte stav nově nahromaděných rostlinných materiálů. V případě podezření na samovznícení, materiál přeskládejte a dosušte. Příznakysamov­znícení např. sena jsou zejména vzrůst teploty, zápach po praženém materiálu, nakyslý pach atd. Do skladovacího prostoru nevstupujte s otevřeným ohněm.