Desatero bezpečného léta
Léto je již v plném proudu (letní bouřky taky), školní
prázdniny taky a my se těšíme na zaslouženou dovolenou. I během tohoto odpočinkového období bychom si však měli dát pozor na několik rizik a dodržovat základní pravidla požární bezpečnosti.
Abychom se opravdu mohli v klidu těšit z letní pohody a nedošlo ke
zbytečným újmám na zdraví nebo škodám na majetku.
1) Během letních měsíců jsou ohroženy zejména děti,
které nejsou “zaneprázdněny” školou a mají spoustu volného času. Každoročně dojde při požárech, které byly způsobeny hrou dětí se zápalkami nebo kouřením, ke zraněním a značným majetkovým
škodám. Zvláš oblíbenou zábavou dětí na venkově je tajné
kouření ve stohu či v seníku, což již mnohokrát skočilo tragédií.
Snad stojí za to upozornit, že na základě zákona o požární
ochraně (§ 78) jsou rodiče (potažmo všichni, kteří mají děti v danou chvíli na starosti) povinni dbát o to, aby jejich ratolesti nezpůsobily požár. Z hlediska požární ochrany v případě
zanedbání dohledu nad osobami, které nemohou posoudit následky svého
chování, může být udělena sankce až do výše 25 000 korun.
2) V létě také mnozí z nás podnikají
nejrůznější výlety, pobývají na chalupách či chatách, táboří v přírodě apod. Při těchto příležitostech se často neobejdeme bez táboráku, grilování a opékání buřtů. I přitom bychom si měli dávat
pozor a dodržovat několik základních bezpečnostních pravidel, které chrání nás i okolí. Oheò v přírodě se totiž může velice snadno vymknout kontrole a napáchat nevyčíslitelné majetkové a
ekologické škody.
Při rozdělává ohně ve volné přírodě je nutné v prvé řadě zvolit vhodné místo pro ohniště. To by mělo být vzdáleno alespoò 50 m od okraje lesa a v
dostatečné vzdálenosti od budov a hořlavých materiálů. Pamatujte, že v lese lze rozdělávat oheò jen na vyhrazených místech!!!! Pokud se tímto pravidlem neřídíte, může vám být udělena pokuta až
do výše 10 000 Kč, v případě požáru pak můžete být chudší až
o 25 000 Kč.
Oheò nezakládejte pod větvemi stromů, na kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance nebo
rašelině, v blízkosti suché trávy nebo obilí, stohů, seníků apod. Létající jiskry nebo náhlý poryv větru pak velmi snadno způsobí neštěstí. Každoročně kvůli neopatrnosti lidí vznikají desítky
požárů. Zcela zakázáno je rozdělávání ohně na místech se vzrostlým porostem, tedy i louce nebo na strništi. Za silného větru nebo extrémního sucha bychom oheò v přírodě neměli rozdělávat
vůbec.
Místo táboráku je nutno i vhodně uspořádat. Při rozdělávání ohně v přírodě bezpečně oddělte ohniště od okolního prostředí – např. obložením kameny, obsypáním pískem,
vyhloubením zeminy apod. V případě větších vater je vhodné ohniště
oddělit pruhem širokým až jeden metr, který bude zbavený veškerých
hořlavin.
Pro zapálení nebo udržování ohně v
žádném případě nepoužívejte vysoce hořlavé látky (kapaliny) jako např. benzín, naftu či líh. Oheò se pak velmi snadno vymkne kontrole a způsobit i vážné popáleniny. Pro podpal jsou samozřejmě
zakázány i všechny uměle vyrobené látky, kvůli ohledu k přírodě bychom neměli pálit ani trávu, nesmí se pálit ani jakékoliv odpady či materiály obsahující chemické látky. (viz § 3 zákona č.
86/2002 Sb, o ochraně ovzduší) Pokud chystáte velkou vatru, dejte si pozor, aby byly polena poskládány do stabilní pyramidy (např. pomocí záseků na polenech), která umožní prohořívání dovnitř a
zabrání nebezpečí rozvalu pyramidy do okolí.
Do ohně nikdy nevhazujte jakékoliv výbušné předměty (rachejtle,
světlice, patrony, nádoby se stlačeným plynem, munici). Oheò
neroznášejte
po okolí, např. na zapálení větvi.
Oheò nesmíme ponechat ani na okamžik bez dozoru. Mějte nachystán dostatek
vody či písek, kdyby se oheò vymykal kontrole. I proto je dobré
umístit
ohniště blízko vodního zdroje.
Naše odpovědnost však nekončí okamžikem skončení zábavy. Ohniště musí být důkladně uhašeno, buï zalitím vodou nebo alespoò zasypáním zeminou.
Při odchodu se z ohniště nesmí kouřit a popel i půda pod ohništěm musí být chladná. I ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou dlouhou dobu skrývat žhavé oharky a poryv větru je pak
rozdmýchá a roznese do okolí. Každý rok tak musí hasiči mnoho ohniš
dodatečně dohašovat.
Pozor! Zejména půda v jehličnatém lese je z tohoto pohledu velmi
riziková. Hrabanka tvořená
zetlelým jehličím může prohořet až do značné hloubky a nepozorovaně
se šířit do stran i mimo ohniště. Nedbalé uhašení proto nestačí a
ohniště je nutné alespoò důkladně prolít vodou!
Děti by neměly být u ohniště ponechány bez dozoru osoby starší 18 let. Zvláš pozor na sezení a hry v přílišné blízkosti ohně, stačí málo a může dojít k vznícení šatů, ožehnutí vlasů, řas
a popálení. Zmiòme tedy základní pravidla jak postupovat, když přece jen dojde ke vznícení šatů a není např. po ruce dostatečné množství vody k uhašení. Odborníci doporučují chovat se dle
pravidla Zastav se, lehni si a kutálej se!
Zastav se – neutíkejte (během či chůzí se oheò ještě více rozšíří) – běžící osobu je nutno třeba i násilím zastavit, donutit
ulehnout a uhasit oděv
Lehni si – kdekoliv jste, venku nebo uvnitř, okamžitě si lehněte na zem a
pro ochranu obličeje si ho zakryjte dlaněmi (dlaně nepřikládejte na tvář
pouze v
případě, že hoří rukávy oblečení)
Kutálej se – válejte se, dokud plameny neuhasnou – válením se zamezí
přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo
jiná vhodná
textilie (nesmí to být textilie z umělých látek), lze ji také použít
k uhašení hořícího oděvu.
3) Stejně jako v případě otevřeného ohně, i při grilování bychom
si měli dát pozor na vhodné umístění grilu, aby odletující jiskry
například nezapálily suchou trávu. Poměrně rozšířeným nešvarem pak je
grilování na balkóně.
Pozor na
zacházení s plynovými spotřebiči (např. přenosný propanbutanový vařič). Ty by neměly být vystaveny vysokým teplotám a nadměrným tlakům, jinak znamenají značné riziko. Např. plynové zapalovače
zanechané v autě vystavenému vysokým teplotám představují doslova časovanou bombu. Pokud plynový spotřebič používáme ve volné přírodě, nesmíme ho ani na okamžik pustit z dozoru, nebezpečí hrozí
zejména při převržení nestabilního spotřebiče. V živé paměti je případ českého cestovatele, který v Chile kvůli neopatrnosti při zacházení s plynovým vařičem zavinil požár národního parku.<br
/> Pozor dejte i na netěsnost tlakové láhve, kdy není spotřebič
(např. vařič) dostatečně připevněn. Může dojít k unikání plynu a
v uzavřených prostorách pak hrozí nebezpečí výbuchu.
V létě se o dovolených často přemísujeme na tábořiště i automobily. V těchto případech bychom si měli dát pozor a neparkovat ve vysoké trávě. Ta totiž velice snadno chytne od našeho
po jízdě rozžhaveného katalyzátoru.
4) Právě léto s sebou přináší i zvýšené riziko zniku lesních požárů, zejména když panuje suché a teplé počasí. Navíc s
příchodem letních školních prázdnin a dovolených do lesů obvykle zavítá velké množství lidí, kteří díky své nedbalosti riziko ještě dále zvyšují. Z celkem 873 lesních požárů, které v loòském
roce vypukly, jich bylo 310 způsobeno zakládáním ohně a vypalováním, dalších 196 požárů pak způsobily nedopalky cigaret. V lese se nesmí v žádném případě kouřit rozdělávat otevřený oheò lze jen
na vyhrazených místech. V případě porušení tohoto striktního zákazu mohou provinilci dostat pokutu až do výše 10 000 Kč, pokud dojde k požáru a nejedná se o trestný čin (nevznikne škoda vyššího
rozsahu), sankce se může vyšplhat až do výše 25 000 Kč. Jen v roce 2004 způsobily lesní požáry smrt 6 lidí, zraněno bylo 23 osob a škody se vyšplhaly na 19,1 mil. Kč. Vznikly i značné
ekologické škody, při požárech lehlo popelem celkem 335 ha lesa.
Lesní požáry se hasičům obtížně likvidují, protože k nim zpravidla
dojde v těžce přístupném terénu, kde nelze plně
využít těžkou hasičskou techniku. Navíc je mnohdy chování ohně v lese nevyzpytatelné a podobné zásahy si obvykle vyžádají povolání většího množství požárních jednotek. Všichni si z obrázků v
televizi pamatujeme na katastrofické lesní požáry ve světě (např. USA, Chorvatsko, Španělsko), které po sobě zanechaly ekologickou spouš a astronomické škody. Snažme se proto, aby něco
obdobného nepotkalo i naši krásnou zemi.
5) Letní období je typické i častým výskytem bouřek, které nás mohou překvapit například během výletu. Ve městě se před
bleskem můžeme schovat v budově, ale co v přírodě?
I když k přímému zásahu člověka bleskem dochází jen zřídka,
končívají podobné případy mnohdy tragicky a proto je dobré chovat se
za bouřky rozumně:
- Během bouřky nevycházejte zbytečně ven a raději si neplánujte výlety, pokud předpověï hlásí výskyt bouřek.
- Pokud se v době bouřky
nacházíme venku, je lépe přerušit některé činnosti a vyhledat spolehlivý úkryt. Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední
blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení) a vysokých osamocených stromů. Jelikož je blesk jak známo silný elektrický výboj atmosférického původu, velké nebezpečí hrozí při
koupání, windsurfingu, plavbě v loïce, příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči. Za bouřky venku nepřenášejte kovové předměty (ani deštník!!) –
fungují totiž jako bleskosvod. Ačkoliv za bouřky si většinou na nedostatek větru nemůžeme stěžovat, není vhodné ani pouštění draků. - Bezpečný úkryt před bleskem poskytují
(samozřejmě kromě budov opatřených bleskosvodem) husté lesy a háje, nižší porost, úzká údolí, úpatí vysokých skalních stěn. Naopak během bouřky v přírodě se rozhodně neschovávejte pod
osamělými stromy, pod převisy nízkých skal, či v menších staveních bez bleskosvodu (např.staré hájence). Velké bezpečí neskýtají ani velká stavení s porušenou statikou (např. zpustlé
polorozpadlé kostely), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení. - Nezdržujte se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Vhodný úkryt nepředstavuje ani stanči malá jeskyně ve skále. Rovněž sezení na izolační podložce (karimatka, batoh) vás před přímým zásahem blesku neuchrání.
- Překvapí-li vás bouřka přece jen na rozlehlé holé pláni,rozhodně nepokračujte dál v chůzi a nezůstávejte ve skupině. Nejlépe je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe, popř. si lehnout v nějaké prohlubni.
- Pokud vás
zastihne bouřka v automobilu, nemusíte se blesku příliš obávat. Jestliže necháte okna i dveře zavřená, poskytne vám plechová karoserie spolehlivou ochranu. V případě silných nárazů větru však
dávejte pozor na padající stromy či větve. - Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 s mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaòte až dodoby, než bude bouře alespoò 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 s mezi hřměním a bleskem).
- Většinu bouřek doprovází i silný vítr, který také představuje
riziko. Proto se držte v
bezpečné vzdálenosti od vysokých stromů (hrozí vývraty, nebezpečné odletující větve můžou způsobit vážná zranění), nebo sloupů elektrického vedení (shozené dráty mohou být stále po proudem).
- A ještě jednou: během bouřky pozor na vodu a všechny látky, které snadno vodí proud. Když však přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatníchúrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž, protišoková opatření apod.
Letní
bouřky přináší často také prudký přívalový déš, který během chvilky snadno promění líně se plazící potůček v rozběsněný živel. S tím je nutné počítat již v okamžiku výběru tábořiště. Hasiči
každý rok evakuují děti z letních táborů umístěných na březích
potoků a řek, které ohrožovalo nenadálé rozvodnění. V takových
případech jde mnohdy i o život.
6) V
létě je také obvykle doba dovolených, kdy se ze svých domovů vzdalujeme na delší čas. Před odjezdem na dovolenou bychom neměli zapomenout zkontrolovat, zda máme vypnuty všechny
spotřebiče, zda např. nezůstal zapnutý sporák, žehlička. Obzvláště
riziková je lednička, pokud ji můžeme spolu s mrazákem vyprázdnit, je
nejlepší centrální vypnutí.
Uzavřete
hlavní přívody plynu a vody, elektrospotřebiče, u kterých to lze, zcela odpojte z elektrické sítě, v případě televizoru i od antény. Chráníme tak náš majetek před poškozením či úplným
zničením v případě úderu blesku či prudkého výkyvu napětí v elektrické síti. Doporučuje se i vypnutí jističů pro světelný a zásuvkový okruh. Samozřejmostí je vypnutí všech světel a zavření oken.
Pro případ, že by v době naší nepřítomnosti u nás doma přesto došlo
k nějaké nemilé příhodě, je dobré se domluvit se sousedem či známým a
nechat u něj rezervní klíče. Hasiči tak
budou moci rychleji zasáhnout, nebudou se muset dovnitř dostávat násilím a ničit např. vstupní dveře. Pro úplnou jistotu můžete u souseda zanechat i kontakt na místo našeho pobytu, abyste se
mohli v případě potřeby urychleně vrátit domů.
7) V přírodě na nás však při naší nepatrnosti číhají i jiná nebezpečí, než jen bouřky či lesní požáry. Zejména
neposedné děti patří mezi rizikové skupiny, a to především během prázdnin, kdy využívají větších možností jak se vyhnout dozoru dospělých a praktikují i nejrůznější nebezpečné aktivity. Zejména
starší chlapci chtějí být v kolektivu hrdiny a toto své hrdinství chtějí dokazovat například lezením po skalách nebo do jeskyní a různých štol. Přeceòují své schopnosti v neznámém terénu a když
tyto případy neskončí smrtelným úrazem, mohou mluvit o mimořádném štěstí. často záchrana života v takovýchto případech opět závisí od rychlého zásahu jednotek požární ochrany a dalších složek
integrovaného záchranného systému. Proto i zde můžeme dát několik dobrých rad:
- Nepohybujte se nikdy řádně nezajištěni v blízkosti okrajů skal, štol atd. Vždy hrozínebezpečí pádu v důsledku ztráty rovnováhy, uklouznutí, propadnutí, stržení větrem atd.
- Pozor na pohyb v neznámém terénu, a to zejména za snížené viditelnosti nebo v noci.
- Nešplhejte nikdy nezajištěni na skály. Zpočátku se výstup může zdát jednoduchý, ale cesta zpět je vždy podstatně náročnější! Nečekaný pád může způsobit také uvolněná nebo zvětraláhornina či náhlá slabost.
- Nikdy nepřeceòujte své síly ani ve snaze pomoci kamarádovi. Raději vždy přivolejte na pomoc hasiče nebo někoho z dospělých.
- Nepouštějte se nikdy
bez odborného doprovodu do průzkumů štol a jeskyní. V těchto prostorách hrozí mnoho nečekaných a neznámých nebezpečí – zával, ztráta orientace, zaklínění se v úzkých prostorách, nečekané
zaplavení prostor, přítomnost nebezpečných plynů atd. - Nikdo by neměl přeceòovat své síly. Vždy i pro zkušené a trénované hasiče je považována za nebezpečnou a vyžadující zajištěnívýška nebo hloubka větší 1,5 metru!
Podobná nebezpečí mohou číhat i v městském prostředí např. při lezení na komíny, lešení, na vysoké konstrukce jako různé stožáry, vysílače
apod. nebo v kanalizačních sítích nebo kabelových kanálech.
8) V letním období nesmíme opominout ani nebezpečí, která nás mohou ohrožovat při koupání nebo vodáckém
sportování.
- Nebezpečné je koupání v noci, kdy snadno dojde ke ztrátě orientace.
- Nikdy neskákejte uhřátí do vody, hrozí nebezpečí srdečního selhání autonutí.
- Neskákejte nikdy do vody, o které nevíte, jak je hluboká nebo zda se pod hladinou neskrývají kameny nebo jiné předměty.
- Nepřeceòujte nikdy své plaveckéschopnosti a také v případě, že jste dobrými plavci, vždy počítejte např. s možností náhlé změny počasí, podchlazení, svalové křeče atd.
- Při sjíždění řek a zejména jejich splavů byměla být v loïce zkušená dospělá osoba a děti by měly mít plovací vestu.
- Nepohybujte se nikdy v přílišné blízkosti břehů. Mohou být podemleté nebo může dojít k uklouznutí a pádu dovody. Hrozí pak nebezpečí těžkých zranění při nárazech do předmětů pod hladinou, uvíznutí a utonutí ve víru atd.
- A když dojde k nejhoršímu a někdo se začne topit – raději
přivolejte
někoho dospělého nebo přímo některou ze složek IZS! Je to vždy velmi nebezpečná situace, mnohdy náročná i pro profesionály. Pokud se stanete svědky utonutí, vždy si co nejlépe zapamatujte
(označte) místo, odkud nebo kde jste tonoucího naposledy viděli a co nejrychleji přivolejte pomoc.
I ve městě mohou číhat podobná nebezpečí. Jedná se především o nejrůznější
splavy, vpusti, jímky, studny, odkalovací nádrže čističek, přehrady
apod.
9) Rizikem typickým pro letní období je v jistém smyslu i sklizeò obilí. Zemědělská
technika (traktory, kombajny, automobily) totiž může při neopatrné obsluze zapříčinit požár – chytne např. sláma od výfuku, který se příliš přiblíží apod. Nebezpečí souvisí i s uskladněním
materiálu, například nedostatečně usušeného sena. To se pak v případě, že není zajištěno nedostatečné větrání, postupně zahřívá a může dojít i k samovznícení. Značné riziko hrozí zejména u
velkokapacitních seníků. Podobné požáry již v letošním roce vypukly. Vhodnými opatřeními jsou v tomto případě fungující kvalitní větrací systém a pravidelné měření teploty uskladněného
materiálu. V případě, že překročí kritickou mez 65 C, je nutno materiál alespoò částečně vyskladnit, přeuspořádat a tím ochladit. K podobnému samovznícení může dojít i u slámy ve stohu.
10) S parními lokomotivami se dnes již jen tak lehce nesetkáme, na koleje se dostanou většinou jen při slavnostních příležitostech, kdy v plné parádě brázdí
regionální tratě. I to je však značné riziko, protože odletující jiskry mohou zapálit např. okolní stráně, které již dnes nejsou zbaveny porostu. Pokud tedy někdo hodlá uspořádat podobnou jízdu
s parní lokomotivou, ta by měla být vybavena lapačem jisker. Organizátor navíc musí celou akci nahlásit na Hasičský záchranný sbor příslušného kraje, který musí akci schválit a organizátor by
měl následně po dohodě s hasiči přijmout adekvátní protipožární
opatření.
Když přes veškerou vaši opatrnost přece jen dojde k požáru či jiné závažné situaci, kdy
potřebujete pomoc hasičů nebo jiných záchranářů, snažte se v prvé řadě zachovat klid a nepodlehnout panice. Nejdříve chraòte život a zdraví, teprve potom majetek. Jakoukoliv událost, která se
stane vám či které jste svědkem, co nejdříve oznamte hasičům na lince 150 (či 112). Při ohlášení vždy nejdříve uveïte, co se stalo, kde k tomu došlo, zmiòte také důležité okolnosti které
mohou napomoci či naopak zkomplikovat zásah záchranářů. Poté uveïte
své jméno a přímý kontakt na sebe.
A nezapomeòte tato pravidla omezující možná rizika dodržovat i při
návštěvě zahraničí. čeští turisté již nejednou v minulosti způsobili svou neopatrností neštěstí a udělali své rodné zemi ostudu. Mementem je již jednou vzpomínaný požár v chilském Národním
parku zaviněný českým cestovatelem.
Aktuality e-mailem
| Hasiči Slatina | tel. 606 354 775 |
| Slatina 171 | hasici@obecslatina.cz |
| 742 93 Slatina | ukázat obec na Mapy.cz |
