• O sboru

• Zásahová jednotka
  • Členové jednotky
  • Vybavení a technika
  • Působnost jednotky
  • Zásahy jednotky

• Hasiči lidem
  • Prevence
  • Ochrana obyvatelstva
  • IZS a JPO
  • O požáru jako živlu
  • První pomoc

• Z naší činnosti
  • Z naší činnosti
  • Zásahy JSDH
  • Každoroční shrnutí činnosti
  • Soutěžní družstva
  • Floriánek Cup

• Fotogalerie
  • Videogalerie

• Kontakty

Pásma požáru

Místo požáru, ve kterém požár probíhá, rozdělujeme do tří pásem vzájemně na sebe

působících, prolínajících se a majících zásadní vliv na jeho rozvoj.

Za požár považujeme každé nežádoucí hoření, při kterém vznikla škoda nebo byly ohroženy osoby či zvířata.

Místo požáru, ve kterém požár probíhá, rozdělujeme do tří pásem vzájemně na sebe působících a prolínajících se (tato pásma od sebe nelze jednoznačně oddělit) a majících zásadní vliv na jeho

rozvoj. Proto místo požáru dělíme na pásmo hoření, pásmo přípravy látek a materiálů k hoření a pásmo zakouření.

Místo (prostor), kde probíhá hoření, nazýváme pásmem

hoření

V pásmu hoření probíhá plamenné (homogenní) hoření par a plynů nad povrchem hořlavých látek a materiálů (dřevo, papír, hořlavé kapaliny apod.), případně hoření

žhnutím (heterogenní), při kterém reakce hoření probíhá na povrchu hořlavého materiálu (koks, uhlí, saze, sypké hořlavé materiály apod.). Pásmo hoření je definováno výškou reakce hoření

(plamene), plochou hoření nebo objeme, charakteristikou hořících látek a materiálů, rychlostí šíření, rychlostí nebo objemem vyhořívání, teplotou hoření apod.
V tomto pásmu se jednotky

zaměřují na přerušení reakce hoření. Podle třídy požáru použijí vhodného druhu hasebních látek. Není-li dostatek hasebních látek je nutno přerušit hoření odstraněním hořlavých materiálů.<br

/>

Místo (prostor), kde se hořlavé látky a materiály připravují k hoření, nazýváme místem přípravy k hoření

Tento prostor je v těsné blízkosti pásma

hoření. Z pásma hoření dochází k uvolòování teploty, která vedením, prouděním nebo sáláním ovlivòuje (vysušuje, tepelně degraduje a rozkládá apod.) hořlavé látky a materiály. Látky a materiály

se vysušují (připravují k hoření) a uvolòují plyny a páry, vzněcují se, čímž opětovně vytvářejí podmínky k intenzivnějšímu hoření a šíření požáru. V tomto pásmu se jednotky zaměřují na

omezení šíření požáru, hořlavé látky a materiály ochlazují, evakuují apod.

Místo (prostor), kam odcházejí zplodiny hoření (kouř, teplota, pevné částečky, toxické zplodiny

apod.), nazýváme pásmem zakouření

Tento prostor v podstatě navazuje na pásmo hoření a šíří se ve směrech výměny plynů i do velmi velkých vzdáleností od pásma hoření i od

pásma přípravy k hoření. Rozsah pásma zakouření a hustota zakouření přímo závisí na druhu hořlavé látky nebo materiálu, meteorologických podmínkách (vítr, výměna plynů – přirozená nebo

umělá apod.), ploše hoření apod.
Zpravidla se jedná o nejrozsáhlejší pásmo. Zplodiny hoření obsahují množství lidskému zdraví a životnímu prostředí škodlivých látek. Viditelnost a s ní

související orientace, je v prostoru zakouření snížena v závislosti na vzdálenosti od pásma hoření a obsahu pevných částic v kouři, které ovlivòují průhlednost (průzračnost) kouře. S kouřem

odcházejí z prostoru hoření nejen toxické, ale i výbušné látky. Kouř mimo jiné obsahuje oxidy dusíku, CO, CO2, uhlík, vodní páry, fosgen, chlorovodík, kyanovodík, fluorovodík, sirovodík a

další.
V tomto prostoru se jednotky zaměřují na omezení rozsahu pásma zakouření, snížení toxicity a zlepšení viditelnosti. Provádí se odvětrávání zakouřených prostor (otvory, odsavače

kouře, ventilací přirozenou i nucenou apod.)