První pomoc při akutních stavech

Zásady poskytování první pomoci při jednotlivých akutních stavech.

První pomoc při akutních stavech

• BEZVěDOMÍ – je stav, ve kterém postižený nevnímá pro poruchu normální funkce mozku. Může
  se rozvinout postupně nebo vzniknout náhle a může být způsobeno úrazem, otravou nebo závažnou
  chorobou. Nebezpečí bezvědomí spočívá v tom, že nemusí dobře fungovat nebo mohou úplně
  vymizet reflexy, které zajišťují volné dýchání bez dušení. Postižený může, než dojde k
  úplnému bezvědomí, procházet různými fázemi zmatenosti a letargie. Stejnými fázemi může
  procházet při probírání. Nikdy nenechte bezvědomého samotného. Nikdy nedávejte nikomu, kdo je
  nebo byl v bezvědomí nic jíst ani pít. Každý, kdo byl i jen krátkou dobu v bezvědomí, musí
  být vyšetřen lékařem co nejdříve.

  Postup:

  1. šetrně zatřeste postiženým za ramena a nahlas se ho zeptejte, zda je v pořádku a jak
     se cítí – nechte mu 5-10 sekund na odpověď
  2. pokud neodpovídá, pokuste se zjistit reakci postiženého na bolestivý podnět
  3. když postižený neodpovídá ani na bolestivý podnět, zjistěte pohledem na hrudník,

     sluchem a přiložením tváře k nosu, zda dýchá

  4. když nedýchá nebo chrčí, uvolněte dýchací cesty
  5. když postižený stále ještě nedýchá, vyčistěte mu dýchací cesty
  6. když nedýchá ani po uvolnění a vyčistění dýchacích cest, zahajte dýchání z úst do úst
     a pokud je to nutné, i nepřímou srdeční masáž
  7. podívejte se po jakémkoliv upozornění na nějakou chorobu, jako je např. průkaz
     diabetika či cokoliv jiného; to může přinést vysvětlení stavu postiženého. Zvláště
     věnujte pozornost přítomnosti vpichů od injekčních jehel na pažích, lahviček od léků,
     zápachu dechu po alkoholu, acetonu, toluenu apod…
  8. když postižený dýchá normálně, uložte ho do stabilizované polohy a vyčkejte příjezdu
     Záchranné služby

  9. do té doby sledujte krevní oběh, dýchání a stupeň bezvědomí každých několik minut

• SRDEčNÍ PřÍHODY – srdeční sval potřebuje kyslík, který dostává krevními cévami srdce –
  věnčitými tepnami. Srdeční příhody bývají různé a mají různé příčiny. Především při chorobách
  srdce nebo plic může srdeční sval nějaký čas postupně slábnout a může selhat. U postiženého
  bude narůstat dušnost a kůže bude namodralá. Někdy způsobuje zúžení věnčité tepny při středně
  těžké fyzické zátěži svíravou bolest na hrudi. To se nazývá angina pectoris. Může se též
  přihodit úplný uzávěr věnčité tepny – koronární trombóza (infarkt myokardu). Bolest, která
  vzniká, je podobná bolesti při angina pectoris, ale může být mnohem silnější. Při koronární
  trombóze se může srdce zastavit. Není možné nahmatat tep; tato příhoda se nazývá srdeční
  zástava. Postižený rychle ztrácí vědomí, protože mozek přestal být zásoben krví, zastavuje se
  dýchání.

  Postup:

  1. když je postižený dušný a stěžuje si na silnou bolest na hrudi, posaďte ho do křesla
     nebo na podlahu a opřete o zeď

  2. poraďte nemocnému, aby se lehce předklonil, pokud mu to usnadní dýchání
  3. zeptejte se nemocného, zda má nějaké léky pro srdeční onemocnění – pokud ano, dejte
     mu je podle předpisu
  4. když se stav podstatně nezlepší do pěti minut, nebo nemocný neměl nikdy srdeční
     obtíže, přivolejte ihned sanitku
  5. když nemocný upadne do bezvědomí se zástavou srdce, uložte jej na záda na pevnou
     podložku a zahajte ihned dýchání z úst do úst a nepřímou srdeční masáž

• DUŠENÍ – ucpání dýchacích cest způsobuje dušení. Může se přihodit při špatném spolknutí
  jídla nebo při vdechnutí žvýkačky, bonbónu, zlomeného zubu, poraněním hrtanu, otokem
  způsobeným bodnutím včelou apod. Postižený se náhle chytá zakrk a nemůže mluvit. Pokud se mu
  neuleví, může postižený zmodrat v obličeji a žíly v obličeji a na krku se zvýrazňují.
  Nepodaří-li se překážku odstranit, postižený ztrácí vědomí.

  Postup:

  1. zeptejte se postiženého, zda může kašlat; pokud může, ať se pokusí předmět vykašlat a

     nezasahujte

  2. když nemůže kašlat, udeřte ho rázně čtyřikrát zápěstím mezi lopatky
  3. když nepomohou údery do zad sedícímu či stojícímu postiženému, pomozte mu předklonit
     se tak, aby jeho hlava byla níž než hrudník a čtyřikrát ho znovu udeřte, jak je popsáno
     výše
  4. vyšetřete ústní dutinu postiženého – řekněte mu, aby projel prstem zadní část ústní
     dutiny a pokusil se vyjmout jakékoliv cizí těleso (buďte připraven(a) to udělat sám

     (a))

  5. když postižený ztrácí vědomí, uvolněte a vyčistěte dýchací cesty a zahajte dýchání z
     úst do úst

     Jestliže se dusí malé dítě, postupujte stejně, ale užívejte menší sílu při úderech do
     zad. Malé dítě položte přes svá stehna hlavou dolů pod úrovní jeho hrudníku a udeřte

     je čtyřikrát rychle mezi ramena. Kojence položte na své předloktí obličejem dolů tak,
     aby mělo hlavu níže než hrudník. Jednou rukou mu podepřete hlavičku a ramena a druhou

     rukou je čtyřikrát lehce udeřte mezi ramena.

• ZÁSTAVA

  KRVÁCENÍ – ke krvácení dochází při roztržení či přeříznutí kterékoliv cévy
  rozvádějící krev tělem – tepny, žíly či kapiláry. Může být vnější, viditelné, nebo vnitřní,
  které není vidět. Tepenná krev je jasně červená a vystřikuje z rány, žilní krev je tmavě
  červená a volně vytéká. Kapilární krev je středně tmavá a z rány prosakuje. Silné krvácení je
  vždy naléhavou situací, protože při větších ztrátách krve se stává, že je jí příliš málo, aby
  mohly být buňky těla dostatečně zásobeny kyslíkem. Důsledkem pak může být šok nebo i

  smrt.

  Postup:

  1. zraněné místo zvedněte do výše a stlačte ránu palcem a (nebo) prsty – tlak musí být
     udržován až 15 minut (toto se nazývá stavění krvácení přímým tlakem)
  2. pokud je rána rozsáhlejší, šetrně, ale pevně stlačte místo nad i pod ranou a dále se
     zachovejte jako v bodě 1
  3. zvedněte a přidržujte část těla postiženého tak, aby byla nad úrovní jeho srdce
     (hrudníku); tím se zpomalí průtok krve zraněnou částí těla (to se nazývá stavění krvácení
     elevací)
  4. zraněného nechte ležet; to zpomalí průtok krve ještě více
  5. překryjte ránu sterilním obvazem; obvaz musí být dostatečně velký, aby přesahoval
     okraje rány
  6. když nemáte k dispozici žádný obvaz, použijte kousek čisté silnější látky bez chloupků
  7. pokud krev prosakuje přes přiložený obvaz, neodstraňujte původní obvaz, ale přiložte
     nový a zajistěte jej
  8. pozorujte, zda zraněný nejeví známky šoku a dle nálezu postupujte dále

• ZRANěNÍ PÁTEřE – Páteř je tvořena sloupcem obratlů, který probíhá od lebky až dolů na
  konec zad. Je zpevněna vazy a obklopuje a chrání míchu. Poškození míchy může mít za následek
  ztrátu schopnosti pohybu a čití v částech těla pod zraněnou oblastí. Náhlé ohnutí nebo
  nešikovné otočení zad či krku může způsobit natažení svalů zad nebo vazů zpevňujících páteř
  nebo poškození meziobratlových plotének. Silný přímý náraz může poškodit jeden či více
  obratlů. Na zlomeninu páteře mějte například podezření tehdy, když je někdo vymrštěn z
  vozidla. Násilný pohyb hlavy a krku se může přihodit při nárazu na vozidlo zezadu. Může
  způsobit závažné zranění svalu či nervu a také může dojít ke zlomení krční páteře. Lehké
  zranění se může podstatně zhoršit nesprávným zacházením. Pokud máte jakoukoliv pochybnost,
  postupujte tak, jako by byla páteř zraněna.

  Nehýbejte se zraněným do příjezdu odborné
  pomoci.

  Postup:

  1. když naleznete zraněného, který byl vyvržen z auta nebo jinak si poranil páteř,
     řekněte mu, aby se nehýbal
  2. uložte ho co nejpohodlněji v poloze, ve které jste jej nalezl(a)
  3. požádejte někoho, aby zraněnému podržel hlavu, než umístíte podél boků postiženého
     srolované kabáty a (nebo) polštáře; počkej na příjezd sanitky
  4. když je zraněný v bezvědomí a nedýchá nebo dýchá obtížně, nezaklánějte hlavu, abyste
     uvolnili dýchací cesty – postupujte následujícím způsobem

     Požádejte někoho z okolostojících, aby přidržel hlavu zraněného. Jednou rukou uchopte
     dolní čelist a povytáhněte ji dopředu, jazyk se automaticky posune dopředu s čelistí.

     Rychle vyčistěte zraněnému ústa a hrdlo a vyjměte všechna cizí tělesa, která najdete
     v ústech.

• ZLOMENINY – tělo má vlastní vnitřní oporu z kostí, která se nazývá kostra. Kosti
  obklopují a chrání všechny životně důležité orgány těla a slouží jako páky, kterými vzájemně
  pohybují svaly. Normálně jsou kosti pevné, ale mohou se zlomit nebo prasknout při silném
  nárazu, ohnutí či zkroucení. Protože blízko kosti bývají uloženy důležité cévy a orgány, je
  nutné dávat velký pozor, aby se zabránilo poškození těchto cév a orgánů ostrými úlomky
  kostí.

  Všeobecné příznaky:

  • silná bolest v místě zranění – narůstá při každém pokusu o pohyb
  • zraněný mohl vnímat či slyšet prasknutí kosti a mohl vnímat tření konců zlomených
    kostí
  • může se objevit otok a později krevní podlitina
  • postižená končetina nebo jiná část těla mohou mít ve srovnání s druhou končetinou či
    stranou deformovaný tvar
  • příznaky šoku

  Postup – zlomenina dolní končetiny:

  1. nehýbejte zbytečně se zraněným
  2. podržte končetinu jednou rukou nad a druhou pod zlomeninou a obložte ji srolovanými
     kabáty, dekami nebo polštáři a případně znehybněte končetinu přiložením improvizované

     dlahy

  3. není-li k dispozici vhodná dlaha, svažte nohy, kolena a kotníky zraněného vhodným
     obvazem k sobě

  Postup – zlomenina horní končetiny:

  1. šetrně ohněte paži zraněného v lokti a položte ji přes hrudník
  2. vložte měkkou vycpávku mezi paži a trup v místě zranění a znehybněte paži v závěsu
  3. pro lepší znehybnění uvažte ještě široký obvaz kolem paže a trupu – vyhněte se
     zraněnému místu
  4. když nelze paži ohnout, pomozte zraněnému položit se s připaženou rukou nebo s paží
     položenou tak, jak je to pro něj nejpohodlnější
  5. vložte vycpávku mezi paži a hrudník
  6. šetrně přiložte široké obvazy kolem paže a trupu
     • vyhněte se zraněnému místu

     Pokud není bezprostředně nutný transport vlastními prostředky, je lépe s končetinou
     nemanipulovat a nezpůsobovat zraněnému zbytečně bolest. Protože blízko kosti bývají
     uloženy důležité cévy a orgány, je nutné dávat velký pozor, aby se zabránilo
     poškození těchto cév a orgánů ostrými úlomky kostí.

• POPÁLENINY – popálenina je zranění způsobené teplem. Jako jiné rány narušuje kůži a
  umožňuje vstup choroboplodným zárodkům, způsobujícím infekci. Kromě toho dochází k výronu
  tekutin do místa zranění a ven z organismu. Tato ztráta tekutin snižuje objem tekuté části
  krve (plazmy) a pokud je popálena větší část těla, vzniká nebezpečí rozvoje šoku. Opaření je
  stejné zranění znásobené vlhkým teplem. Všechny popáleniny a opařeniny by měl co nejdříve
  vyšetřit lékař. Když je popálena velká část těla, uložte postiženého, chraňte popálená místa
  před znečištěním a ošetřete jako při šoku. Nedávejte postiženému nic jíst ani pít, protože
  později může být nutné provést výkon v celkové anestézii. Nikdy neodstraňujte nic, co pevně
  lpí na popálenině. Nikdy nedávejte na popáleninu masti, neužívejte vatu ani náplasti.

  Postup:

  1. vyprostěte zraněného z nebezpečí aniž byste ohrozil(a) sebe sama
  2. jestliže šaty postiženého hoří, položte ho a uhaste plameny dekou, kabátem nebo vodou
  3. nedovolte mu pobíhat
  4. podržte popálené místo pod studenou tekoucí vodou na 10-20 minut
  5. není-li tekoucí voda k dispozici, vložte zraněné místo do kbelíku nebo umyvadla s
     čistou studenou vodou
  6. současně rychle, ale šetrně odstraňte prsteny, hodinky nebo těsný oděv ze zraněné

     oblasti dříve, než začne otékat

  7. odstraňte nebo odřízněte jakoukoliv část oděvu, která je nasáknuta chemickou látkou
     nebo vroucí tekutinou; dávejte pozor, aby jste se nezranil(a) sám (sama)
  8. zakryjte zranění sterilním obvazem dostatečně velkým, aby úplně zakryl popálené místo
  9. když není k dispozici sterilní obvaz, zakryjte ránu čistou látkou bez chlupů
  10. ošetřete postiženého tak, abyste zabránil(a) rozvoji šoku a vyčkejte příjezdu sanitky

• POLEPTÁNÍ CHEMICKÝMI LÁTKAMI – dotyk s některými chemickými látkami může vážně poškodit
  kůži a sliznice. Chemikálie musí být co nejrychleji smyta vodou. Chraňte své ruce a oči před
  jakýmkoliv kontaktem s chemikálií!!

  Postup:

  1. poleptané místo omývejte nejméně 10 minut pod tekoucí vodou
  2. při omývání odstraňte všechny kontaminované části oděvu
  3. pokračujte v ošetřování jako u popáleniny
  4. při poleptání oka musí být chemická látka vymyta z oka co nejdříve
  5. omývejte postiženou stranu obličeje pod tekoucí vodou nejméně 10 minut, abyste
     smyl(a) chemickou látku z obličeje
  6. ujistěte se, zda nestéká kontaminovaná voda přes obličej
  7. zakryjte oko sterilním obvazem a lehce jej zajistěte
  8. postižený musí být ošetřen lékařem v nemocnici co nejdříve

• ZRANěNÍ HRUDNÍKU –

  Poranění hrudníku jsou při dopravních nehodách častá, protože
  například řidič může být vržen proti volantu, přitom může dojít ke zlomenině žebra nebo
  hrudní kosti. Zranění několika žeber může způsobit ztrátu pevnosti hrudníku, zlomená žebra na
  postižené straně pak při vdechu vpadávají, místo aby se vyklenovala, vzduch se tak nenasává
  do plic.

  Kromě toho může ostrý konec zlomeného žebra natrhnout plíci nebo výstelku hrudní
  stěny. Někdy může část vozidla prorazit hrudní stěnu, to způsobí nasávání vzduchu do hrudní
  dutiny při pokusech zraněného o dýchání. Plíce na postižené straně splaskne, a pokud
  postižený zůstane bez pomoci, může zabránit i druhé plíci v dýchání.

  Postup:

  1. přidržte rukou zraněnou část hrudníku a pomozte postiženému do polohy v polosedě nebo
     do jiné polohy, ve které se cítí nejlépe

  2. když rána nasává vzduch, přikryjte ji sterilním obvazem a zajistěte leukoplastí na
     třech stranách
  3. vzduchotěsné uzavření by mohlo vést ke stoupnutí tlaku v hrudníku
  4. pokud je možné, přikryjte ránu kouskem čisté polyetylénové fólie; přichytněte ji
     leukoplastí na stejných třech stranách
  5. když je postižený v bezvědomí, uložte ho do stabilizované polohy, zraněnou stranou
     dolů

• ÚRAZ ELEKTRICKÝM PROUDEM – elektrický proud může při průchodu tělem způsobit vážné
  popáleniny v místě vstupu i v místě výstupu. I když tyto popáleniny vypadají jako malé, jsou
  často hluboké. Kromě toho může elektrický proud způsobit fibrilaci srdečních komor nebo
  srdeční zástavu; vždy se přitom zastavuje dech. Ať je příčina úrazu jakákoliv, nesmíte se
  dotknout postiženého dříve, než se přesvědčíte, že byl proud vypnut a že se tím neuvádíte do
  nebezpečí.

  Postup:

  1. vypněte proud, pokud je to možné a přivolejte lékařskou pomoc
  2. když je postižený v bezvědomí, zkontrolujte dýchání, jestliže nedýchá, zahajte
     dýchání z úst do úst, a pokud je to nutné, zahajte i nepřímou srdeční masáž
  3. když je postižený v bezvědomí a dýchá, uložte ho do stabilizované polohy
  4. ošetřete všechny popáleniny a zabraňte rozvoji šoku

• EPILEPSIE – je sklon k záchvatům (s křečemi i bez nich) způsobený krátkou poruchou
  elektrické aktivity mozku. Jsou dva hlavní typy záchvatů – velký záchvat a malý. Malé
  záchvaty proběhnou často nepozorovány. Když uvidíte někoho ve velkém záchvatu, nebuďte
  vystrašený(á). Nezasahujte do přirozeného průběhu záchvatu. Nikdy se nesnažte udržet
  postiženého v klidu vleže. Nikdy nedávejte nic postiženému do úst – zvláště ne své prsty!!
  Nikdy nedávejte postiženému nic jíst ani pít.

  Příznaky se objevují obvykle v následujícím pořadí:

  • náhlé bezvědomí; postižený může při pádu vyrazit neobvyklý výkřik
  • svaly ztuhnou, pak se uvolní a začnou křeče – ty mohou být velmi silné
  • kolem úst se může objevit pěna – ta může být zbarvena krví, pokud si postižený zranil
    jazyk nebo jiné místo v ústech
  • po skončení záchvatu, obvykle během asi pěti minut, postižený opět přichází k vědomí,
    ale může být omámený a zmatený (to může trvat až hodinu, postižený může být též ospalý)

  Postup:

  1. zůstaňte klidný(á) a nedovolte ostatním zasahovat do průběhu záchvatu např. násilným
     otevíráním úst a vytahováním jazyku

  2. uvolněte prostor kolem postiženého, aby se nezranil
  3. pokud je to možné, dejte něco měkkého pod jeho hlavu
  4. když ustanou křeče, uložte ho do stabilizované polohy
  5. po záchvatu byste měl(a) zůstat u postiženého do příjezdu lékaře

• KOLAPSOVÝ STAV – je krátkodobý stav bezvědomí, ke kterému dochází, když je dočasně snížen
  průtok krve mozkem.

  Dochází k němu např. když někdo stojí dlouho nehybně v horku; pohyby
  nohama a nebo změna polohy mohou kolapsu zabránit. Vleže s nohama nad úrovní hrudníku dojde
  obvykle k rychlému a úplnému uzdravení.

  Postup:

  1. postiženého položte a zvedněte mu nohy nad úroveň hrudníku
  2. uvolněte oděv kolem krku, hrudníku a pasu
  3. ujistěte se, že má postižený dostatek vzduchu, a pokud je to nutné, ovívejte mu tvář
  4. pokud máte jakékoliv pochybnosti o jeho stavu, přivolejte lékařskou pomoc

• OTRAVY JEDY A LÉKY – jsou to látky, které mohou při dostatečné dávce dočasně či trvale
  poškodit tělesné orgány. Mohou se dostat do těla různým způsobem: polknutím, vdechnutím,

  injekcí pod kůži, mohou se vstřebávat kůží. Nenechávejte postiženého samotného. Když
  postižený spolkne žíravinu, nikdy se nepokoušejte pomoci mu ke zvracení; cokoliv, co způsobilo

  popáleninu cestou dolů, způsobí ji i cestou zpět. Jedy a léky zamykejte a ukládejte z dosahu
  dětí!! Nedovolte dětem přibližovat se k jedovatým rostlinám nebo k rostlinám s jedovatými
  plody.

  Příznaky:

  • postižený může být ospalý nebo i v bezvědomí
  • poblíž postiženého mohou být obaly od jedovaté látky, ztracené tablety nebo jedovatá
    rostlina
  • popáleniny kolem úst, když postižený požil žíravinu
  • je možné zvracení nebo průjem v pozdějším stádiu
  • mohou být i křeče

  Postup:

  1. když je postižený při vědomí, bez otálení se ho zeptejte, co snědl a v jakém
     množství, protože může kdykoliv ztratit vědomí

  2. přivolejte lékaře nebo sanitku
  3. sdělte jim, co si myslíte, že postižený snědl
  4. ten, kdo přijímá vaše hlášení, vám může poradit co dělat, než přijede lékařská pomoc
  5. když je postižený v bezvědomí a dýchá, uložte ho do stabilizované polohy a ošetřujte

     ho stejným způsobem jako při bezvědomí

  6. když je nutné dýchání z úst do úst, buďte opatrný(á), aby se jed nedostal i do vašich
     úst

  7. je-li to možné, smyjte jed z tváře postiženého a použijte dýchání z úst do nosu
  8. když jste si jist(a), že postižený nepožil žíravinu, ale snědl pouze tablety, můžete
     mu pomoci k zvracení podrážděním zadní části hrdla prstem
  9. zajistěte všechny léky, prázdné obaly nebo zbytky jedu nebo plodů u něho nalezených a
     také vzorky jeho zvratků pro laboratorní rozbor

• ŠOKOVÝ STAV – je to stav, ve kterém selhává krevní oběh zásobující tkáně kyslíkem. Může
  mít mnoho příčin, které lze rozdělit do dvou hlavních kategorií. Za prvé, může poklesnout

  množství cirkulující krve natolik, že již nestačí k zásobení buněk kyslíkem a živinami. Za

  druhé, může ochabnout činnost srdce, pak klesá krevní tlak, nebo může dojít až k zástavě
  srdce. Pro život nezbytné buňky mozku mohou zahynout již po třech až pěti minutách bez
  kyslíku. Šok může být následkem krvácení – vnějšího nebo vnitřního; srdeční příhody; nebo
  ztráty krevních tekutin po rozsáhlých popáleninách; těžké alergické reakce; vážného zvracení
  nebo průjmu; může doprovázet silnou bolest. Nedávejte postiženému nic jíst ani pít; může být
  později nutná celková anestézie.

  Příznaky:

  • kůže zbledne; to je nejzřetelnější na rtech nebo na konečcích prstů (nehtech)
  • kůže je chladná a vlhká potem
  • tep je rychlý a slabý
  • dech je povrchní a rychlý
  • postižený může být neklidný a může začít zívat
  • postižený může mít silnou žízeň
  • může ztratit vědomí popř. i zemřít, pokud mu není poskytnuta odborná pomoc

  Postup:

  1. pokud postižený krvácí z ran, zastavte co nejdříve vnější krvácení
  2. uklidněte postiženého a hýbejte s ním co nejméně
  3. uložte postiženého; zvedněte mu nohy podložením polštáře pod ně a otočte mu hlavu ke
     straně, popř. jej uložte do stabilizované polohy
  4. pečujte o pohodlí postiženého, např. ho zabalte do deky, když je mu zima
  5. jestliže postižený upadne do bezvědomí, musíte zabezpečit základní životní funkce

• POčÍNAJÍCÍ POROD – těhotenství trvá normálně 40 týdnů, počítáno od 1. dne poslední
  menstruace.

  Známkami nastávajícího porodu jsou: odtok plodové vody, krvácení, odchod krvavého
  hlenu a jednoznačné, přetrvávající, pravidelné děložní stahy (kontrakce). Spontánní porod
  dítěte probíhá v několika fázích. Otevírací doba začíná s prvními děložními stahy a končí
  otevřením děložní branky. Na konci otevírací doby dochází v typickém případě k protržení vaku

  blan, přičemž normálně odtéká z pochvy jasná plodová voda. Vypuzovací doba probíhá od
  okamžiku úplného otevření děložní branky až do porodu dítěte. U prvorodiček trvá obvykle 15 –
  30 minut, u vícerodiček méně. Je-li vypuzování plně v chodu, nastupují porodní bolesti každé
  2 – 3 minuty a trvají 60 – 70 sekund. Poporodní doba trvá asi 30 minut po porodu a během ní
  se má placenta zcela odloučit a poporodními kontrakcemi vypudit.

  Dříve než zavoláte lékařskou pomoc, je důležité zjistit od rodičky následující údaje:

  • kolikátý je to porod
  • v jakém měsíci (týdnu) těhotenství se rodička nachází
  • jak časté jsou stahy dělohy
  • jestli odtekla plodová voda

  Další postup:

  1. jestliže zjistíte u rodičky zjevné známky počínajícího porodu, zavolejte neprodleně
     lékařskou pomoc!! Není-li odborná lékařská pomoc k dispozici, postupujte dle
     následujících pokynů
  2. je-li interval mezi stahy delší než 10 minut, nechte rodičku klidně ležet na zádech
     nebo levém boku, pravidelně a hluboce dýchat
  3. je-li interval mezi stahy kratší než 5 minut, zklidněte rodičku a nechte ji dýchat
     povrchně a mělce; vyzvěte ji, aby při stahu dělohy netlačila
  4. jestliže začal vlastní porod odtokem plodové vody, popř. je již zřetelná hlavička v
     porodních cestách, uložte rodičku na záda, podložte ji prostěradlem a snažte se ji
     uklidnit
  5. vyzvěte rodičku, aby při stahu dělohy intenzivně tlačila, mimo stahy hluboce dýchala
  6. v průběhu porodu přidržujte dítě při průchodu porodními cestami; nepoužívejte násilí,
     tahání, přetáčení apod.
  7. je-li dítě obtočeno pupečníkem, uvolněte jej
  8. první ošetření novorozence spočívá v uvolnění (odsátí) horních cest dýchacích a
     kontrole základních životních funkcí. Nejdůležitějším kritériem zhodnocení základních
     životních funkcí novorozence je spontánní dýchání. To musí nastoupit nejpozději 1 – 1,5

     minuty po porodu a projevit se silným křikem. Nedojde-li k spontánnímu dýchání, musí být
     neodkladně zahájena umělá plicní ventilace. Frekvence dýchání a dechový objem musí být

     přizpůsobeny novorozeneckým anatomickým poměrům, tj. frekvence dýchání asi 30 – 40 / min,
     dechový objem asi 15 – 20 ml.

  9. spontánně dýchajícího novorozence zabalte do prostěradla a položte matce na prsa
  10. pupeční šňůra nemusí být přestřižena ihned po porodu. Pokud nejde o situaci

      ohrožující život novorozence nebo rodičky, pupeční šňůru nestříhejte ani neřežte a
      vyčkejte příjezdu lékaře. V opačném případě lze pupečník podvázat, ale pokud možno co

      nejdále od dítěte

  11. pokud došlo k odloučení placenty a jejímu vypuzení ještě před příjezdem lékaře,
      zabalte ji a uložte vedle rodičky při podvázaném pupečníku.

• KRVÁCENÍ Z NOSU – je obvykle způsobeno nárazem na nos, nebo někdy i silným kýchnutím či
  smrkáním. Někdy se může spustit krev z nosu bez patrné vnější příčiny (např. z důvodu
  vysokého krevního tlaku).

  Postup:

  1. postiženého posaďte a řekněte mu, aby se předklonil, zmáčknul si měkké části nosu a
     dýchal ústy
  2. nos je nutné držet asi 10 – 20 minut; buďte připraven(a) postiženému pomoci
  3. dejte postiženému nějakou nádobu a řekněte mu, aby vyplivoval vše z úst; polykání
     může narušit krevní sraženinu, spolknutá krev může způsobit pocit na zvracení
  4. když se krvácení zastaví, poraďte postiženému, aby delší dobu nesmrkal, protože se tím
     může krvácení obnovit
  5. když se krvácení nezastaví do 20 minut, přivolejte lékařskou pomoc