V sobotu, 27.

března, proběhlo společné taktické cvičené jednotek SDH sousedících obcí Slatina a Tísek v podmínkách reálného požáru v areálu Dolních Vítkovic v Ostravě.

Dle plánu taktického

cvičení.

Obě jednotky jsou zařazeny do kategorie JPO III a u většiny událostí zasahují společně, výcvik tedy navíc obohatil povědomí hasičů o vybavení obou jednotek a jejich

případné kompatibilitě.

Celému cvičení předcházela již v průběhu března teoretická příprava, kterou si provedli velitelé jednotek a

standardně ji zařadili do celoročního plánu odborné přípravy. V sobotu tedy byla na řadě praxe. Po krátké úvodní instruktáži, která se týkala nejen bezpečnostních pokynů v rámci cvičení, ale

také seznámení s obsluhou DT Dräger, kterými byl doplněn stav DT u obou jednotek tak, aby měl každý hasič k dispozici dýchací přístroj a mohli tak cvičit všichni najednou. Poté se jednotky

přesunuly do objektu, kde byli jednak seznámeni s prostředím, s únikovými cestami v případě nevolnosti či selhání dýchací techniky nebo ochranných prostředků a kde také připravili „ohniště“ z

předem nachystaných palet.

Následně bylo nataženo dopravní vedení od CAS25 JSDH Slatina s rozdělovačem, na který byl napojen jeden proud C s turbo proudnicí. Hasiči si před

zahájením hlavní části výcviku připomněli práci s proudnicí, způsob hašení a vyzkoušeli si všechny možnosti, které dnešní kombinované proudnice nabízejí.

Poté, co si každý

hasič našel „své“ místo ve sklepní chodbě, byla připravena hranice zapálena. V průběhu rozhořívání probíhal ze stany přítomných příslušníků HZS, kteří jsou zároveň členy cvičících jednotek,

výklad k rozvoji požáru, pohybu pásma zakouření, neutrální rovině a podobně. Jelikož jsme měli k dispozici i dvě termokamery, zapůjčené k výcviku od HZS MSK, mohli hasiči sledovat průběžný

nárust teploty i teplotní rozdíly mezi stropem a podlahou místnosti. Poté měli možnost sundat si rukavici a „okusit“ teplotu na vlastní kůži. Tím si také v praxi ověřili ochranné vlastnosti

svých oděvů, ve kterých nárust teploty nebyl zdaleka tak značný, jak to cítili po zmíněném sundání rukavic. Teploty v místnosti se pohybovaly zhruba mezi 70° a 300° C, v závislosti na aktuální

činnosti hasičů.

Když se požár již rozhořel naplno, dostali se hasiči také k tomu, co jim dalo jméno – k hašení. Postupně si ověřili, jaký má množství použité vody vliv na

následnou viditelnost v místnosti a vývoj páry, stejně jako rozdíly při hašení kompaktním a roztříštěným proudem. U práce s proudnicí se vystřídali postupně všichni cvičící, kteří po následném

přesunu do zadních řad používali ke sledování vývoje situace zmíněné termokamery.

Poté, co byl požár zlikvidován byla provedena ukázka činnosti přetlakového ventilátoru. Ten

sice zatím není ve výbavě ani jedné z jednotek, nicméně se s jeho použitím setkávají téměř při každém požáru budovy. Kromě teoretické přednášky, zahrnující způsob umístění ventilátoru, zajištění

výstupních otvorů nebo bezpečnosti práce při jeho používání byl sklep samozřejmě také prakticky odvětrán.

Následně byl prostor znovu prověřen termokamerou, kompletně dohašen a

jednotky po sbalení veškerého vybavení přejely z areálu na HS 1 v Ostravě – Zábřehu, kde byly vráceny zapůjčené prostředky. členové jednotek si při té příležitosti prohlédli vrtulník LZS Ostrava

a garáže HZS MSK. Z prohlídky stanice pak byly telefonicky obě jednotky odvolány k požáru lesa v Lubojatech, výcvik byl tedy zakončen i skutečným, „ostrým“ zásahem. Pro obě jednotky se jednalo

o druhý lesní požár během tří dnů.

Na závěr bychom chtěli poděkovat příslušníkům HZS MSK, kteří se na výcviku podíleli, za obětavost a snahu při přípravě i výkonu a také za

zajištění zapůjčení některých prostředků, které nejsou ve výbavě jednotek (nebo v ní nejsou v potřebném množství).