Přeskočit na obsah
Hasiči Slatina
Hasiči lidem

Havárie s únikem nebezpečných látek

Chování obyvatelstva v případě havárie s únikem nebezpečných chemických látek – příručka MVčR

Příručka pro orgány státní správy, územní samosprávy, právnické osoby, podnikající fyzické
osoby a obyvatelstvo

Obsah

Úvod
Informace o
vlastnostech nebezpečných chemických látek

Zásady první pomoci
při zasažení nebezpečnými chemickými látkami

Zásady chování
obyvatelstva při havárii s únikem nebezpečných chemických látek

Základní právní
předpisy k ochraně obyvatelstva

Přílohy:

příloha 1.

Přehled ochranných
filtrů proti nebezpečným chemickým látkám

Stručný přehled

prostředků individuální ochrany z produkce čR a zahraniční provenience
Fyzikálně – chemické
parametry nejvýznamnějších bojových chemických látek a látek aplikovatelných v chemickém
terorismu

Popis účinků
nejvýznamnějších bojových chemických látek a látek aplikovatelných v chemickém
terorismu

Nebezpečnost látek
podle Kemlerova kódu

Výběr R a S
vět

Vyhledávání informací o
nebezpečných chemických látkách na internetu

příloha 2.

Základní informace k
havarijnímu plánování pro případy úniku nebezpečných chemických látek

I Úvod Téměř každý den můžeme sledovat v médiích různá
neštěstí, při kterých umírají lidé. Již jsme si zvykli, že v životě lidí mohou nastat
neočekávané situace. Kromě živelních pohrom, jako jsou povodně, požáry, vichřice, sesuvy půdy,
sněhové laviny, jsou pro českou republiku pravděpodobné také havárie s únikem nebezpečných
chemických látek. Definice pojmu nebezpečná chemická látka používaná v této příručce
vyžaduje vyjádření z více hledisek a je uvedena v části II a. Příručka je
určena
pro orgány státní správy, územní samosprávy, právnické osoby, podnikající fyzické
osoby a obyvatelstvo v zónách havarijního plánování podle zákona č. 353/1999 Sb., kde je
možnost úniku nebezpečných chemických látek s toxickými vlastnostmi. Příručku lze
využít ve všech obcích, neboť přes ně nebo v jejich blízkosti vede silnice nebo železnice.

K úniku nebezpečných chemických látek může dojít z různých důvodů, a to především:

  • následkem působení člověka: havárie způsobená ve výrobě, při skladování nebo nehodou
    při přepravě nebezpečné látky,
  • vlivem přírodních účinků: k úniku látek dojde vlivem povodně, větru, sesuvem půdy
    apod.,

  • při teroristických útocích,

  • následkem válečných operací.

K úniku nebezpečných chemických látek může dojít prakticky všude. Mimo stacionární
zdroje to mohou být i zdroje mobilní, kterými jsou dopravní prostředky, přepravující
nebezpečné látky po silnicích, železnici, resp. na vodních tocích. Jejich únik nelze také

vyloučit z potrubí a ze skládek Zatímco největší rozsah ohrožení v důsledku úniku
nebezpečných chemických látek přestavují stacionární zdroje, u mobilních zdrojů dochází k
únikům nejčastěji. častá příčina úniku nebezpečných chemických látek je technologická
(provozní) havárie. Dosavadní poznatky ukazují, že vlivem technologických havárií došlo k

rozsáhlým úmrtím a poškozením zdraví. Typickým příkladem následků takové technologické havárie
je indický Bhopál, kdy na následky úniku nebezpečných chemických látek zemřelo dosud přes 5000
lidí. Jako příklad havárie s rozsáhlou kontaminací terénu a následnou evakuací obyvatelstva lze
uvést italské město Seveso, které poté dalo název systému preventivních opatření států
Evropské unie. V posledních letech dochází k častým únikům chloru, oxidu siřičitého a ke
znečištění ovzduší amoniakem v několika městech čR. V prosinci 2003 došlo v jihozápadní číně k
prasknutí vrtu zemního plynu s velkým obsahem sirovodíku, následkem toho zemřelo 233 lidí.
Tragické byly havárie:

  • Na

    Slovensku nedaleko Košic zemřelo následkem úniku plynu s velkým obsahem oxidu
    uhelnatého 11 osob.

  • V Olomouci v podniku Farmak, a.s., došlo vlivem vylití kyseliny sírové do
    kanalizace s obsahem sirníků k uvolnění toxické směsi, a tím k usmrcení jedné osoby v objektu
    a jedné osoby mimo objekt podniku. Stalo se to tím, že kyselina vytěsnila z přítomných
    sirníků sirovodík, pak byla následně neutralizována sodou a vytvořený oxid uhličitý vytlačil
    sirovodík do potrubí.
  • Vznik nebezpečných látek může nastat také při požáru a to několika způsoby:
    • ve zplodinách hoření ve formě toxických oxidů; což nastává při každém požáru,
    • produkty chemických reakcí v důsledku vyšších teplot ve formě toxických sloučenin;
      typickým příkladem může být událost v uvedeném městě Seveso
    • odpařením přítomných nebezpečných látek v požáru vlivem zvýšené teploty;
    • příkladem může být únik pesticidů v obci Boršov na Moravě při požáru v provizorním
      skladu.

II. Informace o vlastnostech nebezpečných chemických
látek
a) Definice pojmu nebezpečná chemická látka Z
hlediska českých právních předpisů, tj. podle zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a
chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, vycházejících ze směrnic Evropské
unie, jsou za nebezpečné chemické látky v této příručce považovány látky vysoce
toxické, toxické nebo zdraví škodlivé, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí
kůží
mohou i ve velmi malém nebo malém množství způsobit akutní nebo chronické poškození
zdraví nebo smrt. Konkrétněji je velká část těchto látek uvedena v tabulkách 1 a 2 v příloze 1
zákona 353/1999Sb., o prevenci závažných havárií. Za nebezpečné chemické látky v této příručce
nejsou považovány látky s hořlavými, oxidujícími nebo výbušnými vlastnostmi, pokud současně
nevykazují toxické vlastnosti
. Ochrana osob před hořlavými látkami náleží do oblasti
požární bezpečnosti obdobně jako prevence a příprava opatření před látkami s výbušnými
vlastnostmi. Jako nebezpečné chemické látky jsou pro potřeby této příručky uvažovány látky,
které jsou především při vdechování vysoce toxické, toxické, resp. zdraví škodlivé a jsou za
normálních atmosférických podmínek plyny anebo nízko-vroucími kapalinami, resp. mohou být
rozptýleny ve formě aerosolu. Současně jsou nebezpečnými chemickými látkami míněny látky, které
jsou vyráběny, skladovány, přepravovány nebo jsou jinak provozovány, a to v takových
množstvích, že by při havárii spojené s jejich únikem mohlo dojít k ohrožení života nebo zdraví
osob. Dříve byl místo pojmu nebezpečná chemická látka používán pojem nebezpečná škodlivina nebo
jen škodlivina. Vzhledem k tomu, že se dnes počet chemických látek počítá na miliony, z toho
toxických na desetitisíce, lze i nadčasově odhadnout počet nebezpečných chemických látek
splňujících definici pro tuto příručku řádově na stovky. Desítky nejvíce frekventovaných
nebezpečných chemických látek jsou v příručce uvedeny.
Seznam nebezpečných chemických látek
je vydáván pravidelně od roku 1999 ve sbírce zákonů, v nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se
stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich
klasifikace a označování a vydává se Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek
ve znění pozdějších předpisů (258/2001 Sb.) Jde o rozsáhlý, ale málo přehledný dokument, kde je
obtížné vyhledat nebezpečnou chemickou látku. Z tohoto důvodu zpracovalo

Ministerstvo průmyslu
a obchodu čR seznam nebezpečných chemických látek z uvedeného nařízení vlády na internetu, kde
ho lze nalézt na adrese (www.mpo.cz/dance1). Použití je vyhrazeno úřadům po zadání hesla,
které lze získat u uvedeného resortu
.

b) Základní pojmy z toxikologie nebezpečných chemických látek

Toxikologie je
nauka o jedech. Jedy jsou látky, které způsobují otravy i v malých nebo opakovaných malých
dávkách, při jejich používání jsou otravy časté nebo známé. Stručné údaje a základní pojmy z
toxikologie jsou uvedeny pro doplnění přehledu o této vědecké disciplíně.

  • Expozice je vystavení lidského organismu účinkům nebezpečné chemické látky, jde o
    celý proces vniknutí látky do těla, její transport k vlastním místům účinku. Expozice může
    být jednorázová, opakovaná a také akutní, kdy do organizmu vniklo
    najednou nebo v krátké době větší množství látky, a chronická při dlouhodobém a
    opakovaném působení nebezpečných chemických látek. Podle místa vniku nebezpečné chemické
    látky do organismu se expozice dělí na inhalační – vdechováním, perorální –
    požitím ústy a

    perkutánní – přes kůži a jiné. Pro situace popisované v této příručce
    jsou jednoznačně nejpravděpodobnější expozice akutní a inhalační, vzácněji akutní a
    perkutánní
    .

Efektivní – účinná koncentrace nebezpečné chemické látky je koncentrace, která
zpravidla při 10minutovém působení vyvolá s určitou pravděpodobností nebo u určitého
procentuálního počtu osob objektivní účinek, na př. čichový vjem, mírnou otravu bez následků,
otravu s přechodnými nebo trvalými následky a pod.

Značí se EC (přesněji na př. EC
5010 = 0,02 mg/l to znamená, že vdechování uvedené koncentrace po dobu 10
minut vyvolá u 50 % osob účinek). Letální – smrtelná koncentrace nebezpečné chemické
látky je koncentrace, která při 10minutovém působení způsobí s určitou pravděpodobností nebo u
určitého procentuálního počtu osob smrt.

Označuje se LC (přesněji na př.
LC10010 to je za 10 minut způsobí u 100 % osob smrt LC je vlastně EC, kde
účinkem je smrt). LC a EC se vyjadřují v ppm, což jsou desetitisíciny objemových %, 1 obj. % =
10 000 ppm), v mg/l, resp. v mg/m3. Přepočty:
údaj v ppm = údaj v mg/m3 . 24,04/MH (při 20 °C a atmosférickém tlaku 1013, 25
hPa.
údaj v mg/m3 = údaj v ppm . MH/24,04 . (MH – molekulová hmotnost látky). Z hodnot
smrtelných koncentrací se odvozují a stanovují hygienické limity:
Přípustný expoziční limit (PEL) a nejvyšší přípustná koncentrace (NPK-P) podle
nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci
(změna: 523/2002 Sb.).

  • Přípustné expoziční limity jsou celosměnové časově vážené průměry koncentrací a
    platí za předpokladu, že zaměstnanec je zatěžován tělesnou prací, při které jeho průměrná
    plicní ventilace nepřekračuje 20 litrů za minutu a doba výkonu práce nepřesahuje 8 hodin.
  • Nejvyšší přípustné koncentrace (NPK) chemických látek v pracovním ovzduší jsou
    koncentrace látek, kterým nesmí být zaměstnanec vystaven v žádném časovém úseku
    osmihodinové pracovní směny .
  • Imisní limity (IL) hodnoty nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší. Imisní
    limity se pro některé v příručce uváděné nebezpečné chemické látky (oxid siřičitý, oxid
    dusičitý a oxidy dusíku, oxid uhelnatý, amoniak) stanovují podle nařízení vlády č. 350/2002
    Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a
    řízení kvality ovzduší. Podle zákona č. 86/2002 Sb., oochraně ovzduší a o změně některých
    dalších zákonů, je možnost doplnění i o jiné nebezpečné chemické látky, neboť se provádí
    sledování zdravotního stavu obyvatelstva v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a je
    možno zpracovat nebo doplnit seznamy referenčních koncentrací jakýchkoli látek, které
    negativně ovlivňují zdraví. Tak byly do seznamů zařazeny dříve také chlor a formaldehyd,
    fluor, sirouhlík a sirovodík a to pod názvem komunální koncentrace.

Pro praktickou potřebu je velmi vhodné hodnocení nebezpečných chemických látek podle
jejich nebezpečnosti (rizika). Takto byly látky rozděleny podle akutní a chronické
nebezpečnosti do 10 tříd, přičemž třídy 0 a 1 představují netoxické látky. Rozdělení je uvedeno
v tabulce 10. Při haváriích se chronické, tj. dlouhodobé působení
nebezpečných chemických látek, většinou neuvažuje. Je však třeba věnovat zvláštní pozornost
tzv. době latence, to je doba mezi expozicí – nadýcháním nebezpečné chemické látky, a
počátkem příznaků, které mohou trvat až několik hodin. Obtíže po expozici nemusí být velké a
ani nejpečlivějším lékařským vyšetřením nelze určit stupeň ohrožení postiženého. Proto je třeba
u těch nebezpečných chemických látek, které se dobu latence vyznačují, postiženého ponechat
v absolutním klidu i delší dobu, než by se původně předpokládalo
. Další následná nebezpečí

akutních otrav jsou infekce a chronická onemocnění. Pro potřebu praxe jsou z výše uvedených
toxikologických veličin důležité hodnoty koncentrací nebezpečných chemických látek v

závislosti na době působení a vyvolaném účinku. V tabulkách 1 až 9 je
na základě údajů z literatury (Marhold, J.: Přehled průmyslové toxikologie, Praha,

Státní
zdravotnické nakladatelství, 1964) uveden účinek nebezpečné chemické látky v závislosti na
koncentraci a době jejího působení. c) Základní pojmy z fyzikální chemie nebezpečných
chemických látek
Společně s toxikologickými vlastnostmi jsou u nebezpečných chemických
látek důležité vlastnosti fyzikálně chemické, protože popisují významné a prakticky využitelné
údaje o nebezpečných chemických látkách. Mezi ně náleží:
Relativní molekulová hmotnost, tj. součet atomových hmotností v molekule nebezpečné

chemické látky.
Bod varu – teplota, při které dochází ke změně skupenství látky z kapalného do plynného
v celém objemu kapaliny.
Těkavost – hodnota maximální koncentrace nebezpečné chemické látky, která se může za
daných atmosférických podmínek vytvořit v uzavřeném prostoru. Těkavost závisí na teplotě okolí,
při teplotách kolem 20 °C se těkavost se zvýšením teploty o 10 °C zdvojnásobuje. V terénu lze
dosáhnou v závislosti na vertikální stálosti atmosféry jen zlomek hodnoty těkavosti (2-10

%).
Hutnota (hutnost) – specifická hmotnost par vztažena na vzduch udává, kolikrát jsou páry
nebezpečné chemické látky těžší nebo lehčí než vzduch. Hutnotu lze určit z relativní molekulové
hmotnosti (Hutnota je dána podílem relativních molekulových hmotností látky a vzduchu)
Reaktivita popisuje, jak reaguje nebezpečná chemická látka s vodou, se vzduchem, vodními
parami, resp. jinými látkami.
Výbušnost a hořlavost udává, zda je látka hořlavá, případně v jakých koncentračních
mezích mohou její páry explodovat.
Rozpustnost ve vodě vyjadřuje maximální množství dané látky, které je možno rozpustit ve
vodě za dané teploty eventuálně tlaku.

Barva a zápach subjektivní smyslové vnímání barvy a zápachu NCHL. d) Příznaky
zasažení nejvýznamnějšími nebezpečnými chemickými látkami a vlastnosti těchto látek

Nejvýznamnějšími nebezpečnými chemickými látkami z hlediska jejich četnosti na území čR jsou
jednoznačně chlor a amoniak, které se vyskytují ve většině větších měst, kde jsou provozovány

ve vodárnách, zimních stadionech, v zařízeních pro zpracování masa, mlékárnách, nemocnicích
apod. Mezi další nebezpečné toxické látky, které jsou v čR hojně frekventovány, lze počítat:
oxid siřičitý, oxid dusičitý, kyanovodík, formaldehyd a sirovodík. Zvláštní postavení mají více
méně hlavní toxické produkty hoření, kterými jsou oxid uhelnatý a oxid uhličitý. U těchto látek
jsou v tabulkách 1 až 9 uvedeny základní údaje o příznacích zasažení, některých
fyzikálně-chemických vlastnostech a postupech první pomoci. e) Chemický terorismus Zde
bude uvedena jen stručná informace o této aktuální bezpečnostní hrozbě. Tak, jako je duben
1915, kdy byl poprvé použit chlor, považován za počátek chemické války, je možné použití sarinu
sektou O´m Šinrikjó v březnu 1995 považovat za předěl v teroristickém používání chemických
zbraní. Poprvé zde teroristická organizace použila ke způsobení hromadných ztrát bojovou
chemickou látku, vyvinutou pouze pro potřeby armády. Tento akt signalizuje, že jakýkoliv druh
etické tabuizace byl zlomen a byl vytvořen precedens pro budoucnost. Zneužití nebezpečných
chemických látek a zejména bojových chemických látek nejen ve válce, ale při aplikaci u
obyvatelstva, lze považovat za chemický terorismus.
Pro teroristické účely mohou být ale
kromě látek nervově paralytických použity i další bojové chemické látky – látky zpuchýřující,
dusivé a všeobecně jedovaté.

Vzhledem k tomu, že většina dusivých látek (chlor, fosgen a další)
jsou běžné dostupné průmyslové chemické látky, mohou být teroristy snadno zneužity. Totéž platí
pro všeobecně jedovaté látky, jakými jsou kyanovodík a chlorkyan. Nelze vyloučit ani použití
zneschopňujících dráždivých látek, tj. účinných slzných látek (lakrymátorů) nebo látek
dráždících horní dýchací cesty k nesnesitelnému kašli (sternitů). Aplikací těchto látek do
klimatizačních systémů letiště nebo jiných veřejných budov může snadno zastavit všechny
aktivity a vyvolat velkou paniku. Na jaře roku 2003 se tak stalo v jenom obchodním domě v
Olomouci. Významným faktorem, který zvyšuje nebezpečí použití chemických zbraní teroristy, je
existence binárních zbraní. Jedná se o chemickou zbraň, obsahující dvě vzájemně oddělené
relativně netoxické chemické látky, které při sloučení reagují za vzniku bojové chemické látky

(sarin, látka VX). Použití binárních zbraní snižuje nebezpečí, kterému musí terorista čelit při
skladování, přepravě i použití bojových chemických látek. Chemické zbraně se vyznačují nízkou
cenou a relativně jednoduchou výrobou. Z těchto důvodů mohou být chemické zbraně snadno
dosažitelné nejen pro bohaté teroristické skupiny, ale i pro individuální teroristy.

Při
hodnocení možnosti chemického terorismu nelze zanedbat skutečnost, že vedle bojových chemických
látek mohou být použity další chemické látky, které nemusí být předmětem žádných kontrolních
režimů. Znepříjemnit život obyvatelstvu lze také jejich terorizováním použitím silně
páchnoucích látek nebo látek, které vzhledem, pachem, uložením apod. připomínají bojové
chemické látky. Takové situace nastaly v čR na jaře v roce 2003: V Praze silný zápach po
zkažených vejcích a v Hranicích na Moravě zápach po dehtu. Vždy však nemusí jít o zlý úmysl,
ale o ekologický problém nebo omyl. Počátkem roku 2004 někdo „instaloval” neznámou chemickou
látku v Kongresu USA, což si vyžádalo evakuaci přítomných; později bylo zveřejněno, že šlo o
rozpouštědlo. Některá rozpouštědla páchnou či voní podobně jako některé otravné látky. V
příloze 1 v tabulkách 13 a 14 je uveden stručný
přehled a účinky bojových chemických látek a látek s význačným pachovým účinkem. Tabulka 1 – chlor Cl2
Příznaky zasažení, postup při první pomoci a fyzikálně chemické vlastnosti

subjektivní příznaky Objektivní příznaky Doba působení minuty Koncentrace ppm
Vnímání čichem / 0,1 od 0,5 do 2
Dráždění očí a dýchadel / 2-5 od 1
Tlak a bolest na hrudi, bolest hlavy, slabost, nevolnost Zarudnutí spojivek, kašel, slzení 5-10 2
Pocit dušnosti a dušení Překrvení a otok nosohltanu, spojivek, rychlé povrchní dýchání, dušnost 15 4
Dušení, nevolnost a rozčílení Mimo výše uvedených zrychlení a slábnutí tepu, zvracení, průjmy

5 5
Kašel, chrapot 0,1

6

Křečovité dýchání, zmodrání, nekoordinované pohyby, otok plic 2-3 20
Akutní rozedma plic, křeče 30 30
Akutní otok plic 15 možná doba latence několik hodin ! 50
Bezvědomí 1 100
Postup při první pomoci
  • Naprostý klid, zákaz kouření
  • převléknutí a omytí postiženého,
  • výplach oči borovou vodou
  • inhalace vodní mlhy: vody, alkalické minerální vody nebo 1% roztoku zažívací sody
    ve vodě

Fyzikálně chemické vlastnosti chloru
Hutnota 2,4
Relativní molekulová hmotnost 71
Bod varu

– 34,6 °C
Těkavost při 25 °C 80 %
Reaktivita Má oxidační vlastnosti a reaguje s vodní parou
Typ filtru dle čSN EN 141 B
Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky Výroby chloru – chlorová chemie, vodárny, nemocnice, plavecké stadiony, aj.

Tabulka 2 – amoniak NH3(čpavek)

Příznaky zasažení, postup při první pomoci a fyzikálně chemické vlastnosti

subjektivní příznaky objektivní příznaky

Doba působení minuty

Koncentrace ppm
Vnímání čichem / 0,1 – 1 Od 0,02 do 30
Nepříjemný zápach, mírné dráždění nosu a nosohltanu Mírné zarudnutí nosohltanu 2 50
Silné dráždění očí, nosu, nosohltanu Zarudnutí spojivek a nosohltanu 120 100 až 200
Velmi silné dráždění Zarudnutí spojivek, nosohltanu, slzení, kýchání 60 200 až 300
Neúnosné dráždění očí, nosu, nosohltanu, bolesti za hrudní kosti

Silné zarudnutí nosu, nosohltanu, spojivek, slzení, kýchání, kašel

0,1 360
Okamžité dráždění, nevolnost, bolesti hlavy

Kýchání, kašel, slzení, zvýšení dýchání

0,1 360 – 500

Okamžité dráždění, bolesti: za hrudní kostí, žaludku, očí; zmatenost a nevolnost, bolesti
hlavy

Záchvaty kašle, zrudnutí v obličeji, pocení, krvácení z nosu, závratě, dušnost a nervové
vzrušení
0,1 500 – 1000
Výše uvedené příznaky a křeče, zástava vylučování moči, ohrožení života 30 1000
Poruchy dýchání a krevního oběhu ohrožení života 2-5 1730
Poleptání horních cest dýchacích, otok plic, poruchy srdeční činnosti, poškození ledvin,

perforace rohovky

do 30 – doba latence i několik hodin ! 2450

Udušení následkem otoku plic, zástava dýchání
Smrt

Do 10 5000
Postup při první pomoci
  • Naprostý klid, zákaz kouření
  • převléknutí a omytí postiženého,
  • výplach očí borovou vodou
  • inhalace mlhy 1 % roztoku octa
  • mírnění kašle dostupným lékem
Fyzikálně chemické vlastnosti amoniaku

Hutnota

0,6
Relativní molekulová hmotnost 17,03
Bod varu – 33,4 °C

Těkavost při 20 °C 92 obj. %
Reaktivita Vysoká rozpustnost ve vodě
Výbušnost 15 až 28 % jsou meze výbušnosti, teplota vznícení 650 °C
Typ filtru dle čSN EN 141 KP3
Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky Mrazírny, potravinářský průmysl, zimní stadiony, zemědělská velkovýroba

Tabulka 3 – formaldehyd HCHO
Příznaky zasažení, postup při první pomoci a fyzikálně chemické vlastnosti

subjektivní příznaky Objektivní příznaky

Doba působení minuty

Koncentrace ppm

Vnímání čichem

/ 0,1 – 1 0,25
Silné dráždění očí, nosu a hrdla Slzení, rýma a kašel 1 4 až 10

Nesnesitelné dráždění dýchadel Překrvení spojivek a sliznic, slzení, kašel, zrychlené dýchání, otok nosohltanu 5 10 až 20

Nesnesitelné dráždění spojené s tlakem a bolestí hrudi, hlavy, bušením srdce, dušností Slzení, kašel, pocení, krvácení z nosu, dušnost 5 5 až 33
Okamžité nesnesitelné bolestí hrudi, hlavy, poruchy orientace

Výše uvedené příznaky, nejistá chůze, křeče, zvracení 5 50 a více
Neklid, strach Dušnost, zvracení, křeče, možný otok plic 5 možná doba latence i několik hodin ! 100
Postup při první pomoci
  • Naprostý klid, zákaz kouření,
  • převléknutí a omytí postiženého,
  • vypláchnout oči a ústa vodou
  • inhalace mlhy roztokem 0,5% amoniaku
  • platí i pro další aldehydy
Fyzikálně chemické vlastnosti formaldehydu
Hutnota 1,04

Relativní molekulová hmotnost

30
Bod varu – 21 °C
Těkavost při 20 °C 92 obj. %
Reaktivita Vysoká rozpustnost ve vodě
Výbušnost 7 až 73 % jsou meze výbušnosti
Teplota vznícení

430 °C
Typ filtru dle čSN EN 141

AX
Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky Výroba organických látek, konzervárenský a potravinářský průmysl

Tabulka 4 – oxid siřičitý SO2
Příznaky zasažení, postup při první pomoci a fyzikálně chemické vlastnosti

subjektivní příznaky Objektivní příznaky Doba působení minuty

Koncentrace ppm

Vnímání čichem

/

0,1 – 1 od 1
Lehké dráždění Pálení v ústech a mírné slzení očí

2

5
Okamžité dráždění

Jako výše a silné slzení očí 1

10

Silné dráždění očí Kašel

2 20
Silné dráždění očí a dýchadel lze snést 5 50 až 100
Ohrožení života

5 500

Dráždí vlhkou kůži

Smrt 10 1000
Postup při první pomoci
  • Naprostý klid, zákaz kouření
  • převléknutí a omytí postiženého,
  • výplach oči borovou vodou
  • inhalace vodní mlhy: vody, alkalické minerální vody nebo 1% roztoku zažívací sody
    ve vodě
Fyzikálně chemické vlastnosti oxidu siřičitého
Hutnota 2,2

Relativní molekulová hmotnost

64
Bod varu – 10 °C
Těkavost při 20 °C 70 obj. %
Reaktivita Dobrá rozpustnost ve vodě
Hořlavost Na vzduchu nehoří
Typ filtru dle čSN EN 141 E
Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky

Výroba kyseliny sírové, papíru a celulózy sulfitovým způsobem, potravinářské výroby a
konzervárny, textilní průmysl.

U nás spalování paliv s obsahem síry představovalo do
poloviny 90. let velký ekologický problém.

Tabulka 5

  • kyanovodík HCN

Příznaky zasažení, postup při první pomoci a fyzikálně chemické vlastnosti

subjektivní příznaky objektivní příznaky

Doba působení minuty Koncentrace ppm
Vnímání čichem /

0,1 – 1

1,5 až 5,5
Lehké dráždění nosu a očí Slzení, rýma, pokašlávání 0,1 7 až 11
Silné dráždění v krku dýchacích cest, tlak na hrudní kosti

Zrychlené povrchní dýchání, pocení, zpomalení tepu 0,1 18
Nesnesitelné dráždění očí a dýchacích cest, bolesti hlavy, žaludku, nohou, celková
slabost, pocit dušení
Kašel, slzení, rychlé dýchání, pocení, otok plic, zvracení, možný otok plic
Ohrožení života
0,1 36
Výše uvedené příznaky, častý otok plic
Ohrožení života

0,1

72
Výše uvedené příznaky, dušení
smrt
5 90
Postup při první pomoci
  • Naprostý klid, zákaz kouření,
  • převléknutí a omytí postiženého
  • pokusit se vyvolat zvracení
  • nechat vypít hodně vody

Fyzikálně chemické vlastnosti kyanovodíku

Hutnota 0,93
Relativní molekulová hmotnost 27
Bod varu 25 °C
Těkavost při 20 °C 79 obj. %

Reaktivita Absolutní rozpustnost ve vodě
Teplota vznícení

538 °C
Výbušnost 5,6 až 40 % jsou meze výbušnosti
Typ filtru dle čSN

EN 141

B
Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky Výroba organických látek, některé chemické provozy, při aplikaci jako insekticid

Tabulka 6 – oxid dusičitý NO2 (oxid dusnatý*, nitrózní plyny*)
Příznaky zasažení, postup při první pomoci a fyzikálně chemické vlastnosti

subjektivní příznaky

Objektivní příznaky Doba působení minuty Koncentrace ppm
Vnímání čichem / 1 – 10

0,12 až 0,27

Mírné svědění nebo pálení v nose, kovová pachuť v ústech Někdy slabá rýma 30 2 – 5
Značné dráždění dýchacích cest Kašel, dušnost, zvýšená sekrece hlenů
Někdy s dobou latence
5
300-4000

10 – 21

Výrazné dráždění, pocit sucha, svírání a škrábání v krku, bolest hlavy

Pokles krevního tlaku
častá zákeřná doba latence!
0,1

300-4000

50 – 60
Nesnesitelné dráždění, pocit dušení Neutišitelný kašel, dušnost 0,1 150
viz výše Dušnost, šok, křeče
Smrt
5 266

Postup při první pomoci
  • Naprostý klid, zákaz kouření
  • převléknutí a omytí postiženého,
  • výplach oči borovou vodou
  • inhalace vodní mlhy: vody, alkalické minerální vody nebo 1% roztoku zažívací sody
    ve vodě
Fyzikálně chemické vlastnosti oxidu dusičitého

N2O4*

Hutnota

1,6

Relativní molekulová hmotnost 46
Bod varu 21 °C
Těkavost při 20 °C 79 obj. %
Reaktivita Dobrá rozpustnost ve vodě
Teplota vznícení Nehořlavý
Výbušnost Má oxidační vlastnosti
Typ filtru dle čSN EN 141

NO-P3
Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky Výroba a doprava: kyseliny dusičné, organických látek, výbušnin
časté havárie při dopravě kyseliny dusičné a při nitracích

* Oxid dusnatý NO se na vzduchu snadno oxiduje na
také nestabilní oxid dusičitý NO2 a ten přechází na stabilní dimer
N2O4

Tabulka 7 – sirovodík H2S (sulfan)
Příznaky zasažení, postup při první pomoci a fyzikálně chemické vlastnosti

subjektivní příznaky Objektivní příznaky

Doba působení minuty

Koncentrace ppm
Vnímání čichem Zápach 1 Počínaje 0,3
Odporný zápach 1 Od 20
Bez zápachu otupení čichu 10 Přes 200
Bez otravy 60 80
Bolesti hlavy, únava

Edém plic

180 doba latence i několik dnů
Zanícení spojivek, kašel 300 50-80
Křeče, zvracení Zúžení zornic 120 300
Nebezpečí ohrožení života 5

500 – 700
Rychlá zástava dýchání Rychlá smrt 0,1 Přes 1000

Postup při první pomoci
  • při křečích dbát, aby neporanil jiného
  • převléknout a omýt vodou
  • nechat vypít hodně vody nebo mléka
Fyzikálně chemické vlastnosti sirovodíku
Hutnota 1,17

Relativní molekulová hmotnost

34
Bod varu -60 °C
Těkavost při 20 °C 90 obj. %
Reaktivita Dobrá rozpustnost ve vodě
Teplota vznícení 246 °C
Výbušnost 4,3 – 46 % jsou meze výbušnosti
Typ filtru dle čSN EN 141

B
Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky Výroba a doprava: sirouhlíku, viskózového hedvábí, celofánu, léčiv. Je obsažen v zemním
plynu a bioplynu od 1 ppm až 45%! Vzniká při hnilobných procesech na skládkách, v
kanálech apod.

Hlavní toxické produkty více či méně dokonalého spalování – hoření
Tabulka 8 – oxid uhelnatý CO
Příznaky zasažení, postup při první pomoci a fyzikálně chemické vlastnosti

subjektivní příznaky Objektivní příznaky Doba působení minuty

Koncentrace ppm

Vnímání čichem – nelze Bez zápachu 60
Bolesti hlavy 60 2 000
Závratě 60 5 000
Zvracení 60 10 000
Hluboké bezvědomí 60

20 000
Smrt

1 200 000
Smrt 10 100 000
Smrt

60

25 000

Smrt

3000 1 000
Postup při první pomoci v případech nadýchání zplodin hoření:

  • kontrola průchodnosti dýchacích cest (vytažení jazyka, event. vyjmutí umělého
    chrupu)
  • umělé dýchání jen nedýchá-li postižený sám nebo je-li dýchání nepravidelné a
    nedostatečné
Fyzikálně chemické vlastnosti oxidu uhelnatého

Hutnota

0,967
Relativní molekulová hmotnost 28
Bod varu – 191 °C

Těkavost při °C 100 obj. %
Reaktivita Velmi málo rozpustný ve vodě
Teplota vznícení 610 °C
Výbušnost 12,5 až 74 % jsou meze výbušnosti
Typ filtru CO speciální ve „filtru” jde o katalytickou oxidaci na CO2
Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky Nedokonalé hoření, petrochemie, železárny, plynárny, koksárny, tunely.

Tabulka 9 –

oxid uhličitý CO2
Příznaky zasažení, postup při první pomoci a fyzikálně chemické vlastnosti

subjektivní příznaky Objektivní příznaky

Doba působení minuty Koncentrace ppm
Vnímání čichem Bez zápachu
Zvýšení dýchání

Zvýšení tepové a dechové frekvence

30 30 000

Dušení Změna fysiologických ukazatelů

30 50 000
Bezvědomí 80 000
Smrt 10 nad 100 000
Postup při první pomoci v případech nadýchání zplodin hoření:

  • kontrola průchodnosti dýchacích cest (vytažení jazyka a event. vynětí umělého
    chrupu)
  • umělé dýchání jen nedýchá-li postižený sám nebo je-li dýchání nepravidelné a
    nedostatečné

Fyzikálně chemické vlastnosti oxidu uhličitého
Hutnota 1,52

Relativní molekulová hmotnost

44
Bod varu – 79 °C
Těkavost při 20 °C 100 obj. %
Reaktivita Rozpustný ve vodě nehořlavý
Teplota vznícení Nehořlavý plyn – hasivo
Výbušnost

Typ filtru Nepoužívá se

Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky

Hoření spalování uzavřené prostory, přeplněné nevětrané prostory, psí jeskyně.

Tabulka 10 –

Seznam dalších těkavých nebezpečných
toxických látek častěji provozovaných v čR

Název látky Hutnota Bod varu

°C

Třída akutní toxické nebezpečnosti * Doporučený typ ochranného filtru
Fosgen 3,4 + 8 7 B
Fluorovodík 0,69

+ 19

8 B
Chlorovodík 1,24 – 85

4 E, B
Sirouhlík 2,6 + 46 4 A

Arsenovodík

2,7 – 55

10

AX, B
Bromovodík

2,8 – 67 4

B
Diboran 0,97 – 92 9 AX
Dikyan 1,8 – 21 8

B

Diazometan 1,5 – 23 6 AX
Dimetylfosfín 2,1

+ 25

9 B
Dimetylsulfid 2,1 + 37

4 B

Dimetylamín

1,6 + 7 4 K
Etylenoxid

1,5 + 10 4

AX
Etylchlorid 2,2 + 13 3 AX
Etylamín 1,6 + 16 4

K

Etylnitrit 2,6 + 17 7 AX, B
Etylisokyanát 2,5

+ 60

4 B
Fluorid boritý 2,3 -101

8 B

Fluor

1,3 -187 9 B
Fosforovodík

1,2 – 88 10

B
Chlorid boritý 4 + 13 3 B
Chlorid fosforečný

7,2

+100 sublimuje 8 B
Chlorid fosforitý 4,7

+ 75 8 B

Chlorid sirnatý 3,6 + 59 6 B
Chloroform 4,1

+ 61

5 AX
Chlorkyan 2,1 + 13 9 B

Metylizokyanát

2 + 38

5

B
Metylamín 1,1 – 7 3 K
Oxid sírový 2,8 + 45 3 E
Vinylchlorid 2,2

– 14 3 AX

Hutnota (relativní specifická hmotnost ke vzduchu) udává, kolikrát jsou páry nebezpečné
chemické látky těžší než vzduch

Stupnice akutní toxicity klasifikace podle rizika
Podle: Marhold J.: Přehled průmyslové toxikologie Praha SZdN 1964

  • třída 0 neškodná
  • třídy 1,2 prakticky bez nebezpečí
  • třída 3,4 málo nebezpečná
  • třída 5,6 nebezpečná
  • třída 7,8 velmi nebezpečná
  • třídy 9, 10 krajně nebezpečná

Další nebezpečné chemické látky s toxickými vlastnostmi lze vyhledat na internetu na již

uvedené adrese (www.mpo.cz/dance1), vážnějším zájemcům lze doporučit
http://plumbum.ceu.cz/, kde je uvedena řada souvisejících údajů. Velmi zdařilý je také
informační systém DOK o přepravovaných látkách, odpadech a přepravě na adrese
http://cep.mdcr.cz/dok2/havarie/NebLatky, tam lze získat o nebezpečné látce také
informace o možných ohrožení, ochraně obyvatel, požáru, znečištění, o odborné a první pomoci.
Doporučený postup vyhledávání informací o nebezpečných chemických látkách na internetu a další
internetové adresy jsou uvedeny v příloze 1.7. III. Zásady první pomoci při zasažení nebezpečnými chemickými látkami a)
Rozpoznání otravy – souhrn příznaků
Otrava nebezpečnou chemickou látkou se může podobat
např. srdečnímu infarktu, otravě alkoholem, případně také infekčnímu onemocnění. Obecné
příznaky otrav se vyznačují vždy potížemi s dýcháním, celkovou slabostí a někdy i
halucinacemi
. Popis konkrétních příznaků u některých skupin nebezpečných toxických látek
lze shrnout do následujících bodů:

  1. Bolest hlavy – oxid uhelnatý, oxidy dusíku, chlorované uhlovodíky
  2. Rozšíření zornic – chlorované uhlovodíky
  3. Zúžení zornic – organofosfáty
  4. Zápach z úst – kyanovodík, alkoholy
  5. Svalové křeče – organofosfáty
  6. Namodralé zbarvení kůže – anilin, nitrobenzen
  7. Načervenalé zbarvení kůže – oxid uhelnatý
  8. Bezvědomí – chlor, oxid uhelnatý
  9. Rychlý tep – chlor
  10. Pomalý nebo nepravidelný tep – kyanovodík
  11. Kašel – oxid dusičitý
  12. Zvracení – chlor, formaldehyd, sirovodík
  13. Krev ve zvratkách – chlor, chlorovodík, páry kyseliny dusičné

b) Obecné postupy první pomoci Základní zásadou první pomoci při zasažení
nebezpečnou chemickou látkou je okamžité zamezení dalšího kontaktu zasažené osoby s touto
látkou.
1. Postiženým osobám se okamžitě nasazuje ochranná maska nebo se dodávka
vzduchu zajistí dýchacím přístrojem a provede se přemístění z místa zasažení do nezamořeného
prostředí. Při známkách dušení se přemístění provádí vždy v leže nebo v polosedě! Pohyb
zasažených osob se nedoporučuje.
2. Po přemístění mimo kontaminovaný prostor se na vhodném místě provádí:
Okamžité sejmutí oděvu, aby se zamezilo dalšímu vstřebávání látky, pokud je oděv nasycen
nebezpečnou chemickou látkou. Dále následuje:

  • výplach očních spojivek,
  • dekontaminace povrchu těla.

Při poruchách vědomí je nezbytné zjistit, zda postižený dostatečně dýchá, těmito
způsoby:

  • přiložit ucho k ústům a nosu,
  • kontrolou barvy postiženého; jsou-li rty, nehtová lůžka, jazyk, uši a špička nosu růžové
    nebo bledé, je dýchání dostatečné,
  • lehkým přiložením dlaně na hrudník a druhé na nadbřišek; pokud dýchá, jsou dýchací pohyby
    patrné a hmatné.

V případě, že u postiženého nastala zástava dechu, je nutné provést:

  • uvolnění dýchacích cest při bezvědomí,
  • transport v takzvané stabilizované poloze, na boku se zakloněnou hlavou, a to směrem
    dopředu tak, aby zadní nosič mohl sledovat stav postiženého
  • umělé dýchání z plic do plic je nutné zahájit ihned, nezačne-li postižená osoba po
    uvolnění dýchacích cest sama dýchat.

Postup při umělém dýchání z úst do úst:

  • položit osobu na záda a uvolnit jí dýchací cesty záklonem hlavy a vyčištěním
    dutiny ústní a hltanu,
  • jedna ruka se položí pod šíji a druhou se tlakem na čelo stlačí hlava do
    záklonu, přitom se palcem a ukazovákem stiskne pevně nos postiženého, aby jím nemohl unikat
    vzduch,
  • po hlubším nadechnutí zachránce pevně přitiskne svá široce rozevřená ústa
    okolo pootevřených úst postiženého tak, aby mezi rty zachránce a jeho tváří neunikal vzduch

  • pak zachránce silněji vydechne do úst postiženého a sleduje zdvíhání
    hrudníku,
  • oddálí svá ústa, nechá postiženého pasivně vydechnout a pozoruje klesání
    hrudníku, přitom se znovu hluboce nadechne,
  • takto pokračuje s frekvencí dvanácti dechů za minutu s objemem vlastního
    hlubokého výdechu.

Umělé dýchání z plic do plic se nesmí přerušit na dobu delší než 15 sekund!

  • Je nutné přivolat pomoc lékaře!
  • U postižených v bezvědomí nebo při křečích je zakázáno podávat jakékoli
    tekutiny ústy!
  • Je nezbytné soustavně kontrolovat základní životní funkce – dýchání a krevní
    oběh!
  • Při zástavě srdeční činnosti je třeba umělé dýchání spojit s nepřímou masáží
    srdce!

Další obecné zásady: Pokud pomoc nestačíte uskutečnit sám, zařiďte přivolání záchranářů
nebo alespoň zkušenější osoby, než jste Vy. V případě záchrany osob v bezvědomí z
nepřístupných prostorů kontaminovaných nebezpečnou chemickou látkou nesmí pracovat zachránce
sám, tzn. musí být jištěn z nekontaminovaného prostředí nebo se záchranáři jistí v
kontaminovaném prostředí navzájem. Jsou známé případy, že ztráty záchranářů bývají v podobných
případech větší, než vlastní oběti.
V místech havárie je nutné při vstupu do zamořeného
prostoru zásadně používat dýchací přístroj, resp. ochrannou masku s předepsaným ochranným
filtrem v případě, že je v ovzduší dostatek kyslíku, tj. nad 17 %. Do malého prostoru nebo
nádrže, zamořené nebezpečnou chemickou látkou, nelze vstupovat bez jištění druhou osobou.

c) Doporučený postup pro zdravotníky a praktické lékaře

Tyto stručné základní pokyny jsou převzaty z průmyslové toxikologie a jsou pro odborníky
základní abecedou postupu při otravě nebezpečnými chemickými látkami.

A. Získat informace

  • Jak k otravě došlo (nadýcháním, požitím nebo přes kůži),
  • Kdy k otravě došlo, (jak dlouho trvala expozice, jak byla velká a kdy k ní došlo),
  • Zjistit anamnézu – využít dosažitelné záznamy výpovědi přítomných.
  • Zařídit ošetření nebo dopravu.
  • Využít osoby, které mohou prospět.
  • Vést záznamy o stavu postižených.
  • Podle potřeby volat lékaře specialistu na otravy, eventuálně konzultovat problematiku s
    toxikologickým střediskem
    Toxikologickým informačním střediskem s nepřetržitým provozem Praha 2, Na bojišti 1, tel.
    224 919 293, 224 914 570

B. Přerušit expozici Odstranění nebezpečné chemické látky a zmenšení jejího vstřebávání
je prvořadě důležité. Při nadýchání je nutné postiženého přenést na čerstvý vzduch, eventuálně
poskytnout umělé dýchání. Podle potřeby je nutné postiženému sejmout ošacení, pokud by mohlo
docházet k další inhalaci z nasáklých šatů. Pokud byla kontaminována kůže, je nezbytné omytí
vodou eventuálně mýdlem a sejmutí ošacení, event. ostříhaní vlasů a nehtů.

C. Kontrolovat stav

  • Při zástavě srdce, nehmatný tep, neslyšné ozvy: První pomoc – energická masáž
    srdeční krajiny, umělé dýchání nebo kyslík, nedýchá-li postižený vůbec.
  • Dušení, obtížné dýchání, zmodrání: První pomoc: vytažení jazyka, vyjmutí umělého

    chrupu. Zabezpečit urychlené léčení.

  • Zástava dýchání, zástava nebo zcela nepravidelné a povrchní dýchání: Umělé dýchání

    kyslík, analeptika.

  • Šok, slabý puls, bledost: První pomoc – poloha se zdviženýma nohama, teplo, klid,
    pít,tekutiny, tišit bolest.
  • Křeče a stavy zuřivosti: Dbát, aby se postižený nezranil a nemohl poranit jiné.
  • Hluboké bezvědomí se zvracením: První pomoc – poloha s hlavou na stranu, teplo
    omývat, kontrolovat dech a puls.

IV. Zásady chování obyvatelstva při havárii s únikem
nebezpečných chemických látek

Podle těchto obecných zásad by se měl řídit každý, kdo se dostane do situace, kdy došlo k
úniku a působení nebezpečných chemických látek !

Zásady chování jsou schematicky vyjádřeny ve 12 bodech a pro lepší pochopení je u každé zásady
uvedeno vysvětlení důvodů a sděleny další potřebné podrobnosti.
S touto částí by se měl seznámit každý, kdo může být havárií nebezpečných chemických látek
jakkoli dotčen. 353/1999 Sb., to je těch, co představují největší riziko v zóně havarijního
plánování, územně příslušný krajský úřad zpracovává a poskytuje informaci veřejnosti o
nebezpečí závažné havárie, včetně možného domino efektu, o preventivních bezpečnostních
opatřeních, opatřeních na zmírnění dopadů a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku
závažné havárie. V uvedené informaci veřejnosti by měly být rozpracovány níže uvedené zásady na
konkrétní podmínky.

Pomoc k řešení následků havárie můžete přivolat telefonicky u Hasičského záchranného sboru čR,
Policie čR a Městské policie vaší obce nebo kraje. V případě potřeby je třeba kontaktovat linky
tísňového volání:

Hasičský záchranný sbor čR

150

Zdravotnická záchranná služba 155
Policie čR 158

případně

Městská a obecní policie 156
Jednotné evropské číslo tísňového volání 112

1) Nepřibližovat se k místu havárie

V místě havárie je koncentrace nebezpečné chemické látky vždy nejvyšší, a tedy
nejnebezpečnější. Její koncentrace je minimální na návětrné straně místa, kde k havárii došlo,
nejvyšší je na závětrné straně. Koncentrace nebezpečné látky klesá ve směru větru od místa

havárie, a to v závislosti na druhu, množství unikající nebezpečné chemické látky a
meteorologických podmínkách.
Každé přiblížení k místu havárie bez ochrany dýchacích cest, např. ze zvědavosti, může zvyšovat
ztráty nebo počet otrávených.

2) Vyhledat vhodný úkryt

Celá řada nebezpečných chemických látek (plynů, resp. par) je těžší než vzduch, a proto se drží
při zemi. Tak se mohou dostat do sklepních nebo přízemních místností snadněji, než do místností

ve vyšších patrech na závětrné straně budov ve směru šíření, proto je třeba se ukrýt
právě tam. Nebezpečné chemické látky lehčí než vzduch jsou vesměs prchavé, a tedy v terénu málo
stálé, a není proto příliš pravděpodobné, že proniknou zavřenými, resp. utěsněnými okny ve
vyšších patrech závětrné strany budovy. Pokud se tak stane nebo aby se tak nestalo, je třeba
eliminovat následky podle zásad č. 3, 4 a 5. Úkryt v domě je nutno v případě potřeby poskytnout
i osobám, nacházejícím se mimo budovy. Jestliže jsou k ukrytí připraveny tlakově odolné úkryty,
musí být tato skutečnost zpracována v havarijních plánech příslušné obce. To znamená, že
ohrožené obyvatelstvo je seznámeno s místem a postupem ukrytí.

3) Místnost utěsnit

Okna místnosti pro ukrytí, které zvolíme na závětrné straně budov, lze navíc velice dobře
utěsnit různými druhy samolepících těsnících pásek, které zamezí průnik nebezpečné chemické
látky do místností. Dále je možné snížit průnik látky okny do místností záclonami i závěsy,
namočenými ve vodě nebo do roztoků pro improvizovanou ochranu, jejich příprava je uvedena v
zásadě č. 4. Ze zkušeností z války v Iráku (2003) vyplynulo, že v Kuvajtu k tomuto účelu byly
používány polyetylenové fólie a různé samolepící fólie, lepící pásky apod. Dále je nezbytné
vypnout a izolovat – utěsnit veškerou ventilaci v bytě, jako klimatizaci, větrací
systémy, topidla, digestoře, světlíky a také sebemenší otvory (klíčové dírky, otvory pro poštu
ap.), kde se může nalézat netěsnost. Bylo prokázáno, že tímto opatřením lze snížit okolní

koncentraci nebezpečné chemické látky i o několik řádů.

4) Připravit si prostředky improvizované ochrany nebo prostředky individuální
ochrany

Na základě českých právních předpisů není pro obyvatelstvo v současné době počítáno s výdejem
prostředků individuální ochrany v případě havárií nebezpečných chemických látek. To platí pro
prostředky individuální ochrany dýchacích cest proti účinkům nebezpečné chemické látky v
případě jejich výronu při havárii v míru. Vychází to ze skutečnosti, že stávající prostředky
individuální ochrany ve skladech CO byly konstruovány a určeny pro případ válečného stavu. Tato
skutečnost je potvrzena v koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015,
která byla schválena vládou. Každý, kdo se cítí ohrožen, si prostředky individuální ochrany
může zakoupit ve specializovaných prodejnách
.
Přehled těchto prodejen je podle krajů čR zveřejněn na Internetové adrese: http://www.mvcr.cz/2003/hasici/odbor/ooo/ochrpro/prodejny_hasici.html.
Tento seznam je nejméně 1 x ročně aktualizován a doplňován. Pro případ hromadných nákupů jsou v
tomto seznamu uvedeni také čeští výrobci prostředků individuální ochrany. Jde především
o ochranné masky, které lze používat od 1,5 roku věku, na trhu se v poslední době (2003)
objevují ochranné prostředky pro nemluvňata. Ochranné filtry je nutné volit podle druhu
nebezpečné chemické látky. Na trhu jsou k disposici také universální ochranné filtry. Stručný

přehled ochranných filtrů je uveden v příloze 1, tabulce 11, a ostatních
prostředků individuální ochrany tamtéž v tabulce 12.

Nejsou-li prostředky individuální ochrany k disposici, je nezbytné použít prostředky
improvizované ochrany dýchacích cest
, resp. povrchu těla. Základními surovinami k tomu
jsou: sáček z plastické hmoty, savé a prodyšné tkaniny, pitná voda, zažívací soda, kyselina
citrónová nebo stolní ocet. Pokud jde o prostředky ochrany povrchu těla, je vhodné použít pro
ochranu hlavy čepici, klobouk, šálu, kuklu tak, aby vlasy byly zakryty a pokrývka chránila také
čelo, uši a krk. K ochraně celého těla jsou vhodné pláštěnky a oděvy do deště a gumové holinky
nebo jiná vhodná obuv, dále rukavice (gumové, kožené). Postup improvizované ochrany
dýchacích cest je následující:

Tkanina (nejlépe froté) se namočí do roztoku připraveného z pitné vody a zažívací sody pro
případ nebezpečné chemické látky kyselé povahy, pro případ úniku amoniaku se použije kyselina
citrónová, resp. kuchyňský ocet (na 1 litr vody dvě polévkové lžíce zažívací sody, resp. octa
nebo jednu polévkovou lžíci kyseliny citrónové). Větší množství těchto roztoků lze připravit

také pro namáčení záclon nebo závěsů, jak je uvedeno v bodu 3. Z toho vyplývá, že v domácnosti
je třeba udržovat zásobu pitné vody a uvedených látek. V nouzovém případě lze použít jen pitnou
vodu, protože řada nebezpečných chemických látek je alespoň částečně rozpustná ve vodě.

Ochranu dýchacích cest podle vzdálenosti od místa havárie s výronem nebezpečné chemické látky
lze rozdělit do 3 skupin: izolační, filtrační a improvizovanou. Vychází to z technických
možností uvedených druhů ochrany eliminovat různě velké koncentrace nebezpečných chemických
látek. Schematicky lze možnosti ochrany dýchacích cest vymezit takto:

1. Oblast v nejbližším okolí úniku

– výronu nebezpečné chemické látky: rozsah
koncentrace nebezpečné chemické látky od 100 do 0,5 obj. %:
Možno řešit jen izolační ochranou: izolační dýchací vzduchové, resp. kyslíkové přístroje, anebo
ochranné oděvy s dýchacími přístroji. Tato ochrana se týká jen profesionálních záchranářů
nebo předurčených zaměstnanců chemických podniků
.

2. Oblast ve směru šíření s rozsahem koncentrace nebezpečné chemické látky od 0,5 obj. % –
do hodnoty nejvyšší přípustné koncentrace pro danou nebezpečnou chemickou látku (NPK)
viz
část II. b, str. 7
Možnost použití ochranných masek s příslušnými filtry: tato ochrana se týká osob vybavených
ochrannými maskami s příslušným ochranným filtrem.

3. Oblast ve směru šíření s rozsahem koncentrace nebezpečné chemické látky od její hodnoty
NPK až po její hodnotu imisního limitu (IL)
viz část II b, str. 7.
V této oblasti lze obecně aplikovat improvizovanou ochranu dýchacích cest s tím, že u
nebezpečných chemických látek chlor, oxid siřičitý a amoniak, jak bylo ověřeno v praxi, je
možno improvizovanou ochranu použít až do koncentrací:

chlor 5 ppm
oxid siřičitý 200 ppm
amoniak 400 ppm

Oblasti ve směru šíření, kde rozsah koncentrace nebezpečné chemické látky dosahuje pod hodnoty
imisního limitu již neovlivňují zdraví a lze v nich běžně pobývat.

V této souvislosti lze doplnit, že pro zaměstnance je právnická nebo podnikající fyzická osoba,

která je vlastníkem, správcem nebo uživatelem zařízení s nebezpečnými chemickými látkami
povinna zabezpečit opatření k jejich ochraně, což vyplývá z § 24 zákona č. 239/2000 Sb., o

integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů ve znění zákona č. 320/2002 Sb.,
podrobnosti jsou uvedeny v části V.

5)Provádět nebo připravit se na částečnou dekontaminaci

I když ještě nedošlo ke kontaminaci povrhu těla nebezpečnou chemickou látkou, je účelné
připravit zásobu vody k omývání těla.

Vhodná je příprava dezinfekčních nebo neutralizačních
roztoků k ošetření očí, např. borovou vodu. V případě kontaminace povrchu těla je žádoucí se co
nejdříve osprchovat, resp. oplachovat nebo otírat kontaminovaná místa. Nutná je také výměna
ošacení. Dekontaminace se předpokládá především u netěkavých nebezpečných chemických látek,
nezbytná je u sloučenin, vytvořených při požárech některých chemických látek, např. jde o
tvorbu polychlorovaných dioxinů a bifenylů, které působí také při styku s pokožkou.

Poslech rozhlasu a televize

Poslech hromadných sdělovacích prostředků je nutný, pokud bylo provedeno varování obyvatelstva
sirénami. Od 1. 11. 2001 je v celé čR zaveden pouze jeden varovný signál „VŠEOBECNÁ
VÝSTRAHA”
pro varování obyvatelstva při hrozbě nebo vzniku mimořádné události. Signál je
vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 sekund. Signál může být opakován třikrát za sebou
v tříminutových intervalech. Po zaznění signálu je třeba věnovat zásadní pozornost mediálním
informacím; mimo rozhlasu a televize na místních okruzích mohou být tyto informace šířeny
místním pouličním rozhlasem, vozidly s tlampači, mluvícími sirénami resp. jiným způsobem, který

je ve vaší obci používán. V těchto informacích budou obsaženy podrobné údaje o události a
uvedeny konkrétní postupy činnosti ohrožených obyvatel. Tyto pokyny je nezbytné
respektovat.

K varování osob v bytě mohou posloužit akvarijní rybky, anebo ptactvo v kleci tím, že se s
proniknutím nebezpečné chemické látky do atmosféry domácnosti začínají chovat neklidně a
uhynou, a to často ještě dříve, než nebezpečné chemické látky začnou čichem vnímat přítomní
lidé.

7) Jednat klidně a s rozvahou

V žádném případě nepodléhat panice a nezmatkovat. Rozvážně postupovat podle těchto zásad, resp.
dle konkrétních pokynů ve sdělovacích prostředcích. Chaoticky reagující jednotlivce uklidňovat,
v nezbytných případech i izolovat do příchodu složek IZS. Nerozšiřovat poplašné nebo neověřené
zprávy.

8) Netelefonovat a neblokovat tak síť

I když je snaha o získání nebo sdělení informací pochopitelná, je žádoucí zbytečně nezatěžovat
telefonní spojení.

Může totiž dojít k přetížení pevné i mobilní telefonní sítě se všemi jejími
negativními důsledky.

9) Respektovat pokyny a nařízení složek IZS

První kontakt obyvatel se záchranáři by měl představovat značnou úlevu, zejména když dochází k
viditelné eliminaci následků havárie. V případě, že již došlo k postižení nadýcháním nebezpečné
chemické látky, je třeba na tuto skutečnost záchranáře upozornit. Pokyny, které jsou záchranáři
vydávány, vycházejí z profesionální zkušenosti a je třeba je s důvěrou respektovat.

Vyvarovat se větší fyzické námahy

Při zvýšené fyzické námaze se zvyšuje příjem inhalovaného vzduchu, to má za následek také
zvýšený příjem ve vzduchu obsažené nebezpečné chemické látky a její zvýšený absolutní příjem do
organismu. Rozdíl mezi příjmem inhalovaného vzduchu při pomalé chůzi a běhu je až šestinásobný.
Při používání prostředků individuální nebo improvizované ochrany se při zvýšené námaze snižuje
doba jejich používání:
Pokud lze odhadnout rozsah koncentrace nebezpečné chemické látky v průběhu havárie, je možné
zodpovědět i často frekventovaný dotaz: jak dlouho lze používat ochrannou masku s filtrem,
resp. prostředek improvizované ochrany?
Dotaz lze zodpovědět na základě výpočtu podle
následujícího vzorce:

Kde t je doba používání ochranného filtru (impregnované tkaniny) v minutách; Sk
je sorpční kapacita ochranného filtru (viz tabulka 11), resp. tkaninou
pohlcené množství nebezpečné chemické látky pro improvizovanou ochranu pro danou nebezpečnou
chemickou látku v gramech; C je průměrná koncentrace nebezpečné chemické látky v
kontaminované lokalitě v gramech na litr a V je tak zvaná minutová ventilace – množství
inhalovaného vzduchu v litrech za minutu. To se pohybuje od 3 l/min, (při klidu) přes 20
střední námaze až po 60 l/min při velké námaze.

11) Varování sousedů

Ověřte, zda sousedé vědí, že mají opustit případně utěsnit byt! Jde o informování a pomoc
starším, nevidomým a nemocným osobám při utěsnění bytu, evakuaci atd.

12)

Připravit se na evakuaci včetně přípravy evakuačního zavazadla

K evakuaci dají pokyn složky IZS na základě posouzení hrozící nebo nastalé situace. Případná
evakuace při úniku nebezpečné chemické látky je závislá na druhu nebezpečných chemických látek
a vývoji havárie. U těkavých nebezpečných chemických látek ve formě plynů nebo par nemůže

nastat dlouhodobá kontaminace prostředí a evakuace nemusí být řešena, pokud ovšem není
obyvatelstvo dislokováno v malé vzdálenosti od místa hrozící havárie. Únik nebezpečné chemické
látky může být také dlouhodobý a lze obtížně odhadnout trvání jejího úniku a rozsah šíření.
Případně může jít o výron a spad netěkavých nebezpečných chemických látek, např. vzniklých při
požáru a delší dobu tak kontaminovat obydlenou lokalitu. V takových případech je třeba uvažovat
o evakuaci. Evakuaci obyvatelstva lze předpokládat tam, kde může dojít ke kontaminaci rozsáhlé
oblasti a dekontaminační práce mohou být dlouhodobé. Zpětné nastěhování lze provést až po
důkladné dekontaminaci prostředí, se souhlasem odborné služby. Rozhodnutí o evakuaci a jejím
průběhu při úniku nebezpečné chemické látky je závislé na druhu, množství a prognóze úniku
nebezpečné chemické látky. Velmi důležité jsou atmosférické podmínky. Na základě těchto
konkrétních podmínek musí evakuační postupy stanovit odborníci, kteří v krizových štábech
havárii řeší. V lokalitách se stacionárními zdroji podléhající zákonu 353/1999 Sb., o prevenci
závažných havárií, musí být konkrétní postupy evakuace zpracovány v havarijních plánech. Obecné
zásady evakuace při úniku nebezpečné chemické látky lze shrnout do tohoto desatera:

  1. Zachovejte klid a dle potřeby se snažte uklidnit ty co to potřebují
  2. Dodržujte pokyny složek IZS, kteří organizují nebo zajišťují evakuaci
  3. Byt můžete opustit jen na pokyn složek IZS
  4. Uhaste otevřený oheň v topidlech
  5. Vypněte elektrické a plynové spotřebiče (mimo ledniček a mrazniček)
  6. Uzavřete hlavní přívody vody a plynu
  7. Dětem vložte do kapsy oděvu cedulku se jménem a adresou
  8. Domácí zvířata vezměte s sebou
  9. Vezměte s sebou evakuační zavazadlo, uzamkněte byt a dostavte se na určené evakuační
    středisko
  10. Při použití vlastních vozidel dodržujte pokyny složek IZS, kteřé organizují nebo
    zajišťují evakuaci

V krajním a málo pravděpodobném případě, kdy není jiné východisko než opustit byt, tj. na
příklad, kdy pokyny záchranářů absentují a veškerá dosavadní opatření, uvedená v této části
nejsou účinná a nebo je nelze provést, je nezbytné rychle opustit byt z důvodu
bezprostředního ohrožení nebezpečnou chemickou látkou.
Vždy je nutné respektovat možné
šíření látek větrem a volit vhodně trasu. To je třeba učinit intuitivně, zpravidla mimo směr
šíření unikající nebezpečné chemické látky, popř. v nouzi – kolmo na směr větru. Nejlépe je
místo havárie objet na její návětrné straně. Zcela výjimečná je možnost evakuace po směru větru
a šířící se nebezpečné chemické látce ujet. Tuto tak zvanou samoevakuaci je možno učinit za
předpokladu, že vozidlo má dostatečnou zásobu pohonných hmot, znáte dobře cesty k cílovému
místu evakuace a jste způsobilí k jízdě.

Složení evakuačního zavazadla:

  • Základní trvanlivé potraviny v konzervách, dobře zabalený chléb a hlavně pitná voda
  • Předměty denní potřeby, jídelní misku a příbor
  • Osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti
  • Přenosné rádio s reservními bateriemi
  • Toaletní a hygienické potřeby
  • Léky, náhradní prádlo, obuv, oděv, pláštěnka, spací pytel nebo přikrývky, kapesní nůž,
    zápalky, šicí potřeby a svítilna

Obsah většiny z uvedených dvanácti opatření je také předmětem plánu konkrétních činností,
který obsahuje vnější havarijní plán
, viz. příloha 2.

Informace k opatřením v případě úniku nebezpečných chemických látek z mobilních zdrojů
Zde platí stejné zásady jako při úniku nebezpečných chemických látek ze stacionárních zdrojů, v
této souvislosti je třeba zmínit zejména zásadu č. 1 nepřibližovat se k místu havárie a co
nejdříve se od něho vzdálit.

Jak vyplývá ze zákona č. 353/1999 Sb., (zákon o prevenci závažných havárií) nesmí být dotčené
veřejnosti, utajován druh a množství nebezpečných chemických látek, tak každý občan má možnost
být seznámen s ohrožením při jejich přepravě a to informacemi o označování nebezpečných
chemických látek: V silniční (ADR), železniční (RID) a ve vnitrozemské vodní dopravě (ADN) se
přepravované nebezpečné věci se označují:

1. Bezpečnostními značkami, které informují o druhu nebezpečí. V abecedních a číselných
seznamech dohod je u každé látky uvedeno, které značky musí být k označení použity.
Na příklad: vysoce toxická látka

2. Výstražnými tabulkami, které jsou oranžové barvy s černým okrajem. V horní polovině
oddělené od spodní černou čarou je identifikační číslo označující povahu nebezpečí – Kemlerův
kód, v dolní identifikační číslo látky – UN kód je čtyřmístné číslo podle seznamu Spojených
národů).
Na příklad: Chlor zkapalněný

číslo nebezpečnosti Kemlerův kód sestává ze dvou nebo tří číslic, které označují druh
nebezpečí, zdvojení číslice označuje zvýšení intenzity nebezpečí. Podrobnosti jsou uvedeny
v tabulce 15.
3. R a S větami: Jde o standardní věty označující specifickou rizikovost (R věty) a
standardní pokyny pro bezpečné nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a nebezpečnými
chemickými přípravky (S věty). Stručný výběr významných R a S vět je uveden v tabulce 16. Kompletní R a S věty a jejich kombinace jsou uvedeny v příloze 5 k
nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických
látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud
klasifikovaných nebezpečných chemických látek
4. Indexové číslo: Indexová čísla jednotlivých látek jsou ve tvaru číselného kódu
ABC-RST-VW-Y, kde ABC je buď atomové číslo nejcharakterističtějšího chemického prvku
(jemuž předchází jedna nebo dvě nuly za účelem vytvoření posloupnosti) nebo obvyklé číslo třídy
organických látek; RST je pořadové číslo látky uvedené v sérii ABC,VW označuje

formu, v níž je látka vyráběna nebo uváděna na trh a Y je kontrolní číslo.
Na příklad: indexové číslo amoniaku je 007-001-00-5.
5. CAS číslo: Pro lepší identifikaci chemických položek je uvedeno rovněž číslo Chemical
Abstracts Service (CAS). čísla CAS pro nehydratovanou a hydratovanou formu látky jsou často
rozdílná.

Na příklad: indexové číslo oxidu siřičitého je 1079, na silnicích se nejčastěji setkáváme s
cisternami s čísly CAS okolo čísla 1200, což jsou různé druhy benzinů a analogických pohonných

hmot.

V. Základní právní předpisy k ochraně
obyvatelstva

Právní úpravy problematiky nebezpečných chemických látek v čR vycházejí ze směrnic Evropské
unie, kde jsou označovány názvem SEVESO. Základním dokumentem v tomto směru jsou zákony
o prevenci havárií, o integrovaném záchranném systému, o krizovém řízení a o chemických
látkách a přípravcích.
K nim náleží příslušné vládní nebo resortní prováděcí vyhlášky. Dále
je zde uveden přehled závažných zákonů a vyhlášek s problematikou související.

Zákon č. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými

chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních
úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve

znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií). Základní zákon, který řeší vše
podstatné pro provozovatele i ohrožené obyvatelstvo pro případy jeho expozice nebezpečnými
chemickými látkami.
Zákon stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna
vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek v množství stejném nebo větším, než
je množství uvedené v zákonu.
Provozovateli je zde uloženo zhodnotit rizika závažné havárie včetně vyjádření rizik ohrožení
života a zdraví občanů, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku. Je zde zaveden
institut pojištění a informování veřejnosti. Lze předpokládat, že zákon bude trvale a průběžně
novelizován v závislosti na úpravách této problematiky v zemích Evropské unie. V době
zpracování této příručky byla jeho novelizace připravena k 1. 1. 2004.

K zákonu 353/1999 Sb. náleží nařízení a vyhlášky, jejich obsah vyplývá z jejich názvů:

Nařízení vlády č. 6/2000 Sb.,kterým se stanoví způsob hodnocení bezpečnostního programu
prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, obsah ročního plánu kontrol, postup při
provádění kontroly, obsah informace a obsah výsledné zprávy o kontrole.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 7/2000 Sb., kterou se stanoví rozsah a
způsob zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a následcích závažné
havárie.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady
hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence
závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování

podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu
a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování

veřejnosti v zóně havarijního plánování.

Vyhláška Ministerstva vnitra č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení
zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie
způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky.

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých
zákonů.
Zákon vymezuje integrovaný záchranný systém, stanoví složky integrovaného záchranného systému a
jejich působnost, působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků,
práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při
záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu
nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu. Přitom integrovaným
záchranným systémem se rozumí koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné
události a při provádění záchranných a likvidačních prací.

Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou:

  • Hasičský záchranný sbor české republiky a
  • jednotky požární ochrany, zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany,
  • Zdravotnická záchranná služba
  • Policie české republiky.

Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou vyčleněné síly a prostředky
ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany
veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany,
neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním
pracím.

Ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních

pracích plánovanou pomoc na vyžádání. V době krizových stavů se stávají ostatními složkami
integrovaného záchranného systému také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních
nemocnic pro poskytování specializované péče obyvatelstvu.

Zákon také stanoví povinnosti právnických osob dotčených nebezpečím havárie jako

vlastníků nebo správců zařízení, kde je nakládáno s nebezpečnými chemickými látkami mimo jiné
podílet se na organizování příprav k sebeochraně. To představuje preventivní zabezpečení
dotčených zaměstnanců před účinky havárie a zejména:

Podílet se na přípravě záchranných a likvidačních prací a na zpracování havarijního plánu kraje
nebo vnějšího havarijního plánu tím, že poskytne na vyžádání hasičskému záchrannému sboru
kraje, informace o:

  1. zdrojích rizik,
  2. pravděpodobných následcích havárií a možných způsobech jejich likvidace,
  3. možných účincích na obyvatele a životní prostředí,
  4. opatřeních připravených ve své působnosti pro zajištění nezbytných sil a
    prostředků k provedení záchranných a likvidačních prací ve svém objektu nebo zařízení,

Konkrétně musí vůči svým zaměstnancům zajistit:

  1. informování o hrozících mimořádných událostech a plánovaných opatřeních,
  2. varování, evakuaci, popřípadě ukrytí,
  3. organizování záchranných prací,
  4. organizování přípravy k sebeochraně a vzájemné pomoci.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, u které došlo k havárii, je povinna:

  1. provádět neprodleně záchranné a likvidační práce,
  2. ohlásit neprodleně havárii místně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku
    integrovaného záchranného systému a bezprostředně ohroženým obcím,
  3. podílet se na varování osob ohrožených havárií,
  4. poskytnout veliteli zásahu informace o skutečnostech, které by mohly ohrozit životy nebo
    zdraví osob provádějících zásah nebo ostatního obyvatelstva, zejména informace o výbušninách,
    nebezpečných chemických látkách, zdrojích ionizujícího záření, dravých či nebezpečných
    zvířatech,
  5. spolupracovat při odstraňování havárie se složkami integrovaného záchranného systému,
    správními úřady a orgány krajů a obcí,
  6. uhradit krajskému úřadu nebo složkám integrovaného záchranného systému náklady spojené s
    poskytnutím věcné a osobní pomoci, s likvidačními pracemi a se škodami prokazatelně vzniklými
    havárií,
  7. zabezpečit asanační práce podle pokynů příslušných správních úřadů nebo obcí,
  8. zabezpečit zneškodnění odpadů, které vznikly v důsledku havárie i v důsledku její
    likvidace,
  9. spolupracovat při zpracování dokumentace o záchranných a likvidačních pracích.

Podrobnosti k tomuto zákonu jsou popsány ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 429/2003
Sb
., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. Pro eliminaci
následků havárií nebezpečné chemické látky je významné stanovení zásad a způsob zpracování,
schvalování a používání havarijního plánu kraje a vnějšího havarijního plánu. Zásady koordinace
složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu, spolupráce operačních středisek
základních složek integrovaného záchranného systému a podrobnosti o úkolech operačních a
informačních středisek integrovaného záchranného systému, obsah dokumentace integrovaného
záchranného systému, způsob jejího zpracování a podrobnosti o stupních poplachů poplachového
plánu integrovaného záchranného systému.

Z hlediska řešení problematiky nebezpečných chemických látek je významná

vyhláška
Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb.,
k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Je
v ní uveden postup při zřizování zařízení civilní ochrany k eliminaci následků při úniku
nebezpečné chemické látky. Mohou být zřizována zařízení civilní ochrany pro poskytování první
pomoci, pro dekontaminaci a jiná.

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů ve znění zákona č.
320/2002 Sb., (krizový zákon).
Zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a
práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, což jsou
mimořádné události při níž je vyhlášen

stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení
státu.
Tento zákon řeší také pracovní povinností fyzických osob vykonávat po nezbytně
nutnou dobu určené práce, které jsou nutné pro eliminaci následků havárie s únikem nebezpečné
chemické látky.

Související zákonné předpisy k ochraně obyvatelstva:

Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých
dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.

Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti
chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam
dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek.
Do tohoto průběžně doplňovaného seznamu by měly být zařazeny všechny nebezpečné chemické látky
ve smyslu této příručky. O elektronické verzi tohoto nařízení je pojednáno na str. 6 a
19.

Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní

a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb.,trestní zákon, ve
znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 50/1997 Sb., kterou se provádí zákon o
některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní.
Problematika je v současné době v gesci

Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Ve vyhlášce uvedené bojové chemické látky a jejich prekurzory (to jsou sloučeniny, ze kterých
lze bojové chemické látky připravit) se člení do tři skupin nebezpečnosti.

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů.

Vyhláška

Ministerstva financí č. 186/2002 Sb., kterou se stanoví náležitosti přehledu o
předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území
postiženém živelní nebo jinou pohromou.

Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č.
240/2000 Sb., o krizovém řízení.

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2002 Sb.m.s., kterým se doplňuje sdělení č.
159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb. a č. 93/2000 Sb.m.s. o vyhlášení přijetí změn a
doplňků
Přílohy A – Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů
Přílohy B – Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě Evropské dohody o mezinárodní
silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)1)6/2002 Sb.m.s.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), přijatá v Ženevě dne
30. září 1957, byla vyhlášena pod č. 64/1987 Sb.

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2003 Sb.m.s., kterým se doplňují sdělení č.
61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 274/1996 Sb., č. 29/1998 Sb., č. 60/1999 Sb. a č. 9/2002
Sb.m.s., o vyhlášení změn a doplňků Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF),
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na Společném zasedání znalců řádu pro mezinárodní
železniční přepravu nebezpečného zboží (RID) a Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě
nebezpečných věcí (ADR), které se konalo v Ženevě ve dnech 14. – 25. září 1998, byly přijaty
změny a doplňky Přílohy I – řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID)
Přípojku B – Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM)
k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), přijaté v Bernu dne 9. května 1980
vyhlášené pod č. 8/1985 Sb. Pro přepravu nebezpečného zboží dále platí Evropská dohoda o
mezinárodní přepravě nebezpečných věcí

po vnitrozemských vodních cestách – ADN ze dne
26.5.2000 (Úmluva ADN, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě a vyhláška Ministerstva
dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a
dopravě nebezpečných věcí). Metodické pokyny a nezávazné normy k ochraně obyvatelstva:
Předpis CO-51-5

Havárie s výronem nebezpečných škodlivin, Praha 1981.
Metodická pomůcka pro orgány státní správy, územní samosprávy, právnické osoby a podnikající
fyzické osoby

„Sebeochrana obyvatelstva” vydaná MV-generálním ředitelstvím HZS čR v roce
2001 v nákladu 30 tis. výtisků.
Příručka pro obyvatele “Pro případ ohrožení”. Příručka pro učitele základních a
středních škol „Ochrana člověka za mimořádných událostí”, vydaná MV-generálním
ředitelstvím HZS čR v roce 2003 v nákladu 30 tis. výtisků.
Příručka pro orgány státní správy, územní samosprávy, právnické osoby, podnikající fyzické
osoby a obyvatele „Prostředky individuální ochrany”.
Stále doplňované informace z této problematiky jsou také na internetu na stránkách http://www.mvcr.cz/2003/hasici/obcan/index_hasici.html

V lednu 2004 zde byly na př. tyto údaje:

  1. Ochrana člověka za mimořádných událostí
  2. Příručka pro obyvatele „Pro případ ohrožení”
  3. Příručka – „Sebeochrana obyvatelstva ukrytím”
  4. Improvizovaná ochrana dýchacích cest a povrchu těla
  5. Seznam prodejen ochranných prostředků
  6. Ochrana před povodněmi
  7. Nálezy nebezpečných látek
  8. Odpovědi na otázky z problematiky ochrany obyvatelstva

VI. PřÍLOHY

Příloha 1 1. 1 Přehled ochranných filtrů proti nebezpečným
chemickým látkám Ochranné filtry k ochranným maskám nebo jiným ochranným prostředkům jsou
rozděleny podle druhu zachycované látky a velikosti sorpční kapacity na typy a třídy. Typy
filtrů podle evropské normy čSN EN 141 jsou:

  • Typ

    A proti plynům a parám organických látek s bodem varu nad 65 °C

  • Typ B proti anorganickým plynům a parám mimo oxidu uhelnatému
  • Typ E proti oxidu siřičitému a kyselým plynům a parám
  • Typ K proti amoniaku a aminům
  • Speciální typy ochranných filtrů:
  • Typ NO-P3 proti oxidům dusíku
  • Typ Hg-

    P3 proti parám rtuti

Typy mimo normu čSN EN 141

  • Typ AX proti nízko vroucím organickým látkám pod 65 °C

  • Typ SX proti speciálně vyjmenovaným sloučeninám
  • Typ CO proti oxidu uhelnatému
  • Typ Reaktor pro případy havárie jaderně energetických zařízení proti jodu a
    organickým sloučeninám jódu

Třídy filtrů podle evropské normy čSN EN 141 jsou:

  • Třída 1 filtry s malou sorpční kapacitou
  • Třída 2 filtry se střední sorpční kapacitou
  • Třída 3 filtry s velkou sorpční kapacitou

Speciální filtry a filtry mimo normu čSN EN 141 nejsou děleny do tříd. Pokud se
může nebezpečná chemická látka vyskytovat ve formě aerosolu nebo může být vázána na aerosolové
– prachové částice, musí filtr obsahovat navíc ochranu proti nim.
Tyto filtry se podle maximálního průniku zkušebního aerosolu a jiných kritérií dělí ve
smyslu normy čSN EN 143 na 3 třídy:

Filtr třídy P1 povolen průnik 20 % aerosolu chloridu sodného nebo parafinového oleje
Filtr třídy P2 povolen průnik 6 % aerosolu chloridu sodného nebo parafinového oleje
Filtr třídy P3 povolen průnik 0,05 % aerosolu chloridu sodného nebo parafinového oleje Také
mohou být filtry vyráběny samostatně s názvem Filtry proti částicím. Na trh jsou dodávány
převážně filtry kombinované, to je filtry typu A, B, E, K v kombinaci s filtrem (proti částicím
– aerosolovou vložkou). Podrobnosti jsou uvedeny v českých technických normách čSN EN 141 a čSN
EN 143 (verze evropských norem). V čR je k dispozici cca 3,5 milionů filtrů MOF-2 a MOF-4,
které dosud splňují požadavky kladené na typy A, B, E na úrovni třídy 1 až 2 (malá až střední
sorpční kapacita) a na bojové chemické látky, všechny jsou vybaveny proti-aerosolovou vložkou
nejméně na úrovní P3. Minimální množství nebezpečných chemických látek, které zachytí filtry,
jsou uvedena v tabulce 11. Typy kombinované např. ABEK-P3, BNO-P2,
AEK, SX-P3.
Tabulka 11: Sorpční kapacity filtrů typu
A, B, E, K, NO-P3, AX a filtru MOF

Typ a třída Zkušební plyn Sorpční kapacita – minimální pohlcené množství v gramech
A1 cyklohexan C6H12 7,35
B1

chlor Cl2

1,8
sirovodík H2S 1,68
kyanovodík

HCN

0,825
E1 oxid siřičitý SO2 1,6
K1 amoniak NH3 1,05

A2 cyklohexan C6H12

18,375
B2 chlor Cl2 9,0
sirovodík H2S 8,52

kyanovodík HCN

4,2
E2 oxid siřičitý SO2 7,98
K2 amoniak NH3 5,25

A3 cyklohexan C6H12

54,6
B3 chlor Cl2 27
sirovodík H2S 25,56

kyanovodík HCN

11,76
E3

oxid siřičitý SO2 23,94
K3 amoniak NH3 12,6
NO-P3 oxid dusnatý NO

1,86
oxid dusičitý NO2

2,88
AX dimetyleter C2H6O 1,43
isobutan C4H10 9,0
MOF-4*
MOF-2
chlor Cl2 5,7
kyanovodík HCN

6,3

sirovodík H2S 18,0

oxid siřičitý SO2 2,6

oxid dusnatý NO 4,5
oxid dusičitý NO2 2,1
isobutan C4H10 5,0
chlorkyan ClCN 1,8
chlorpikrin CCl3NO2 3,0
MOF-6M** viz výše splňuje

A2,B2,E2, K2 a P3

chlorkyan ClCN 2

fosgen COCl2 8
sarin, soman, tabun, yperit nad 7
VX nad 10
CS nad 8

Filtry MOF – 4 a MOF-2 ve skladech HZS (dříve sklady civilní ochrany) jsou určeny pro
vybrané skupiny obyvatel v případě válečného stavu * hodnoty získané 10 let od výroby **
hodnoty získané ihned po vyrobení
1. 2 Stručný přehled
prostředků individuální ochrany z produkce čR a zahraniční provenience

Tabulka 12

Druh prostředku individuální ochrany Příklad typu Určení Cena* v Kč: pořizovací/tržní
Dětské ochranné vaky pro věkovou kategorii 0-1,5 roku DV-75 Proti toxickým účinkům bojových chemických a radioaktivních látek a biologickým
prostředkům.
1 790/10 000
Dětské ochranné kazajky pro věkovou kategorii 1,5 – 3 let DK-88 Proti toxickým účinkům bojových chemických a radioaktivních látek a biologickým
prostředkům. S průmyslovým filtrem proti příslušné nebezpečné chemické látce dle přílohy
1

1 890/10 000
Dětské ochranné masky pro věkovou kategorii 1,5 – 18 let DM-1
CM-3/3h
34/1 300

36/1 500

Ochranná maska pro dospělé CM-3 28/400
CM-4

108/950
CM-5 –/1 050
CM-6

–/3 200

Ochranný oděv SOO-CO

K ochraně povrchu těla proti bojovým chemickým látkám ve formě kapaliny a aerosolu 1220/15 000
Zahraniční prostředky individuální ochrany
Dětský ochranný vak Izrael Proti toxickým účinkům bojových chemických a radioaktivních látek a biologickým
prostředkům
16 000
Švédsko 13 500

Ochranné masky – lícnice pro dospělé

Firmy:
DRÄGER
SARI
AUER
PIRELLI

Proti toxickým účinkům bojových chemických a radioaktivních látek a biologickým
prostředkům
3000-6000
Ochranné masky pro dospělé Rusko lícnice řady GP Proti toxickým účinkům bojových chemických a radioaktivních látek a biologickým
prostředkům
1500-2500
Ochranné oděvy Firmy:

DRÄGER
SARI
AUER
PIRELLI

K ochraně povrchu těla proti bojovým chemickým látkám ve formě kapaliny a aerosolu 15 000 – 55 000

* Pořizovací cena v databázi HZS pochází z období roku 2003 tržní cena průměrná cena,
za jakou se obdobný nebo týž výrobek prodává v současnosti (2003) na trhu. U zahraničních
výrobků jsou tržní ceny přepočítány průměrným kurzem na Kč. 1. 3 Fyzikálně – chemické parametry nejvýznamnějších bojových
chemických látek a látek, aplikovatelných v chemickém terorismu

Tabulka 13

Látka bod varu °C

těkavost v ppm při 25 °C

zápach

stálost

v zimě v létě
sarin 151

3800

jablečný mošt 2-6 hod 6-12 hod
soman 167

520 kafr, kozlík lékařský 1-2 dny týden
tabun

108 90 ovoce až hořké mandle 2 dny do 1 dne
VX cca 300 0,9

fermež 2 dny-týden nad týden
yperit 228 140 česnek, hořčice 2-6 dnů

měsíc
lewisit 190 300 pelargonie 2-3 dny nad týden

fosgen

8 1000 000 čerstvé seno Do 0,3 hod 0,1 hod
chloracetofenon 228 20 česnek 2-3 týdny 1-2 dny
CS

310

0,01 pepř

2-3 týdny

2-3 dny
Látka:

charakteristika vjemu:

Diallylsulfid

dráždí až způsobuje nevolnost
Butythiol silně páchne po zkažených vejcích
Fenylisonitril způsobuje nevolnost odporně mrtvolným zápachem
Nitrobenzen, Benzaldehyd Pach vůně po hořkých mandlích připomíná kyanovodík a tabun
Octan etylnatý Vůně po jablečném moštu připomíná vůni sarinu

1. 4 Popis účinků
nejvýznamnějších bojových chemických látek a látek aplikovatelných v chemickém terorismu
Tabulka 14

Látka Příznaky otravy
sarin
soman
tabun
VX

Typické příznaky otrav nervovými látkami ve formě plynu nebo aerosolu na nechráněné oči
je miosa, tj. zúžení zornice, vyvolané již ve velice nízkých dávkách, což vede ke

zhoršení vidění. Nervové látky jsou mnohem více účinné, když jsou absorbovány očními
sliznicemi.
Smrtelné dávky a aplikace kapalné látky do oka usmrcují od 1 do 10 minut. Po kontaminaci
kůže se příznaky obecně neobjevují do půl hodiny. Smrt může nastat opožděně v období od 1
do 2 hodin.

yperit Místní působení yperitu na kůži se vyvíjí od svědivého a bolavého zanícení, podobajícího
se popáleninám prvního stupně. Dochází k vytváření rozsáhlých puchýřů naplněných
tekutinou, přitom existuje vážné nebezpečí infekce. Yperit zasahuje nejvíce vlhké oblasti
těla, jako krk, podpaží, genitálie a hruď nebo břicho. Látka dráždí oči, oční víčka mohou
napuchnout. Přímá kontaminace očí kapalným yperitem může indukovat zranění rohovky a
duhovky, vedoucí k permanentní slepotě. Po inhalaci působí yperit na plíce podobně jako
fosgen a těžké intoxikace mohou vést ke smrtelnému otoku plic.
Při zasažení trávícího ústrojí se klinický obraz zasažení rozvíjí téměř okamžitě, bez
vyznačení dlouhé doby latence. Již v první hodině po požití kontaminované potravy nebo
vody se dostavují bolesti v nadbřišku, nevolnost a úporné opakované zvracení. Dochází k
nekróze sliznice, což se projevuje horečkou a průjmy s příměsí krve.
lewisit Příznaky jako u yperitu. Lewisit způsobuje okamžitý pocit bolesti na kůži. Lewisit působí
také na játra, ledviny, červené krvinky, změna na kůži začíná do 30 minut, puchýře jsou
tvořeny po 10 až 15 hodinách. Hojení probíhá rychleji než po kontaminaci yperitem.
Kapalný lewisit vyvolá okamžitý účinek pálení očí a stálou slepotu, jestliže není
dekontaminován téměř okamžitě. Podráždění plic se objevuje v relativně krátkém období po
inhalování látky. Lewisit způsobí edém plic, průjem, obecnou slabost a snížení krevního

tlaku.

fosgen Dochází k podráždění nervových zakončení ve sliznici nosu a horních cest dýchacích.
Vyvolá dráždivý kašel, dušnost, pocit tíhy a pálení na prsou a také vznik plicního otoku.
Podtoxické dávky dusivých látek vyvolávají dráždivý kašel, dušnost, pocit tíhy a pálení
na prsou, nevolnost a zvracení, bolest hlavy, pálení a slzení očí, celkovou malátnost,
slabost a bolesti v krajině srdeční s negativním nálezem na EKG.
chlor-
acetofenon

Silné slzení a podráždění dýchacího systému. Ve vyšších koncentracích dráždí kůži,
vyvolává popálení a pocit svědění.

Vysoké koncentrace mohou způsobit puchýře, které jsou
neškodné a zmizí v průběhu několika hodin. Látka může vyvolat nevolnost.

látka
CS
Pálení očí, doprovázené hojným slzením, kašlem, obtížemi při dýchání, pocitem štípání na
vlhké kůži, výtokem z nosu a závratí. Vysoké koncentrace mohou také vyvolat nevolnost,
zvracení, průjmy, krvácení z nosu, zvýšení tepové frekvence a dlouhodobé zvýšení krevního
tlaku. Účinek CS na kůži je charakterizován zarudnutím a pocity napínání a svědění v
zasaženém místě, v těžších případech vznikají i drobné puchýře a nekrózy.

1. 5 Nebezpečnost látek podle
Kemlerova kódu
Tabulka 15

1 Výbušné látky a předměty
2

Unikání plynu tlakem nebo chemickou reakcí

3 Hořlavost kapalin (par) a plynů
4 Hořlavost tuhých látek
5 Vznětlivost (podporující hoření)
6 Jedovatost nebo nebezpečí nákazy
7 Radioaktivita
8

Žíravost

9 Nebezpečí prudké samovolné reakce – může znamenat nebezpečí výbuchu, rozpadu nebo
chemické reakce, jejichž následkem může být uvolňování značného tepla

1. 6 Výběr R a S vět
Výběr z přílohy 5 k nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení
nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a
vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek Standardní věty označující
specifickou rizikovost (R-věty) a Standardní pokyny pro bezpečné nakládání (S-věty) Tabulka 16

R 1 Výbušný v suchém stavu zapálení S 1 Uchovávejte pod uzamčením

R 2 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení S 2 Uchovávejte mimo dosah dětí
R 5 Zahřívání může způsobit výbuch

S 5 Uchovávejte pod příslušnou kapalinu,. Inertní plyn specifikuje výrobce a dovozce
R 7 Může způsobit požár S 7 Uchovávejte obal těsně uzavřený
R 12 Extrémně hořlavý S 12 Neuchovávejte obal těsně uzavřený
R 14 Prudce reaguje s vodou S 14 Uchovávejte odděleně od vzájemně se vylučující látky; uvede výrobce a dovozce
R 20 Zdraví škodlivý při vdechování

S 20 Nejezte a nepijte při používání
R 21 Zdraví škodlivý při styku s kůží S 21 Nekuřte při používání

R 22 Zdraví škodlivý při požití

S 22 Nevdechujte prach
R 23 Toxický při vdechování S 23 Nevdechujte plyny, dýmy, páry a aerosoly
R 24 Toxický při styku s kůží S 24 Zamezte styku s kůží
R 26 Vysoce toxický při vdechování S 26 Při zasažení očí okamžitě důkladně vypláchněte vodou a vyhledejte lékařskou pomoc
R 27 Vysoce toxický při styku s kůží

S 27 Okamžitě odložte veškeré kontaminované oblečení
R 28 Vysoce toxický při požití S 28 Při styku s kůží okamžitě omyjte velkým množstvím (vhodnou kapalinu specifikuje
výrobce a dovozce)
R 29 Uvolňuje toxický plyn při styku s vodou S 29 Nevylévejte do kanalizace
R 30 Při používání se může stát vysoce hořlavým

S 30 K tomuto výrobku nikdy nepřidávejte vodu
R 31 Uvolňuje toxický plyn při styku s kyselinami S 31 Nesmí přijít do styku s kyselinami
R 32 Uvolňuje vysoce toxický plyn při styku s kyselinami S 32 Nesmí přijít do styku s kyselinami
R 33 Nebezpečí kumulativních účinků

S 33 Proveďte preventivní opatření proti výbojům statické elektřiny

R 36 Dráždí oči

S 36 Používejte osobní ochranné prostředky pro oči a obličej

R 37 Dráždí dýchací orgány

S 37 Používejte vhodné ochranné prostředky pro ochranu dýchacích orgánů
R 49 Může vyvolat rakovinu při vdechování S 49 Uchovávejte pouze v původním obalu
R 59 Nebezpečný pro ozónovou vrstvu

S 59 Informujte se u výrobce nebo dodavatele o regeneraci nebo recyklaci

1.7. Vyhledávání informací o nebezpečných chemických látkách na
internetu Pro náročné zájemce o informace o nebezpečných chemických látkách lze doporučit
následující postup při vyhledání informací na

Internetu: do vhodného vyhledávače (google)
označit oblasti výběru a poté vložit hledané klíčové slovo např. toxikologie, chemická látka,
konkrétní nebezpečná chemická látka např. chlor (dtto v angličtině či jiném jazyku a světovém
internetu), procházet zobrazené nabídky a vybírat potřebné údaje. Další možnosti spočívají ve
vyhledání události v elektronických versích časopisů, u kterých jsou samostatné vyhledávače. V
přiložené tabulce jsou hlavní adresy a časopisy, ze kterých lze získat řadu potřebných
informaci o nebezpečných chemických látkách. Lze reálně předpokládat, že při hledání,
získávání a zpracování informací bude mít stále větší prostor právě Internet
.

Adresa

stručný obsah

http://plumbum.ceu.cz/

Ekotoxikologická databáze. Nutno dále vyhledat podle identifikačních čísel, resp. dle
symbolů nebezpečnosti nebezpečné chemické látky

https://www.mpo.cz/dance1/ Databáze DANCE: Nutno vyhledat podle identifikačních čísel, resp. symbolů
nebezpečnosti nebezpečné chemické látky
http://cep.mdcr.cz/dok2/DokPub/dok.asp Kompletně vše o přepravě; přehled dopravních havárií atd. Nutno dále vyhledat podle

identifikačních čísel nebezpečné chemické látky.

http://home.tiscali.cz:8080/~cz382002/slouc/index.html Obsáhlý přehled fyzikálně-chemických vlastností. Dále nutno dále vyhledat dle názvu
nebezpečné chemické látky.
http://www.biotox.cz/toxikon/ Projekt TOXIKON. Toxikologie nebezpečných chemických látek
http://www.emergency.cz/cz/05-03.asp Portál krizového řízení, dále nutno hledat zdroje rizik nebo nebezpečnou chemickou látku

dle názvu.

http://portal.gov.cz/wps/portal

Portál veřejné správy, nutno dále vyhledat nebezpečnou chemickou látku dle názvu

http://www.greenpeace.cz/agentorange
http://www.arnika.org/
http://archivdz.wz.cz/index.stm

Databáze ekologických organizací Greenpeace, Arnika a Děti země; dále nutno hledat
nebezpečnou chemickou látku dle názvu.

http://www.ceu.cz/Chem/Zakony/Default.htm Přehled legislativy k nebezpečným chemickým látkám

http://chemfinder.cambridgesoft.com/ Obrovská databáze, která umožňuje hledat chemické sloučeniny podle názvu, vzorce, CAS
čísla či molekulové hmotnosti; anglicky

Příloha 2 Základní informace k havarijnímu plánování
pro případy úniku nebezpečných chemických látek Havarijní plán je dokument, v němž jsou uvedeny
popisy činností a opatření, prováděných preventivně před a zejména při vzniku závažné havárie,
které vedou k minimalizaci jejích následků. Havarijní plány objektů s nebezpečnými chemickými

látkami se dělí na:

  1. uvnitř objektu nebo u zařízení – vnitřní havarijní plán, ve kterém se stanoví
    preventivní bezpečnostní opatření k minimalizaci následků závažné havárie, která musí být
    provedena uvnitř objektu.
  2. v okolí objektu nebo zařízení – vnější havarijní plán, který obsahuje řadu
    zásadních opatření, významných pro prevenci a snížení následků havárie ve vztahu k ochraně
    obyvatelstva.

Vnitřní havarijní plán Vnitřní havarijní plán stanoví preventivní bezpečnostní
opatření k minimalizaci následků závažné havárie, která musí být provedena uvnitř objektu nebo
u zařízení. Ve vnitřním havarijním plánu musí provozovatel uvést jména, příjmení a funkční
zařazení fyzických osob, které mají pověření provozovatele realizovat preventivní bezpečnostní
opatření, uvedená ve vnitřním havarijním plánu, a které jsou ve spojení s krajským úřadem,
popis možných následků závažné havárie a vyjádření škod, které mohou být způsobeny závažnou
havárií, popis preventivních bezpečnostních opatření na ochranu života a zdraví občanů,
hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku, popis činností nutných k minimalizaci
následků závažné havárie, přehled ochranných zásahových prostředků, se kterými disponuje
provozovatel, způsob vyrozumění dotčených orgánů státní správy a varování občanů, plán
havarijních cvičení. Vnější havarijní plán Provozovatel je povinen vypracovat a
předložit krajskému úřadu písemné podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro
vypracování vnějšího havarijního plánu současně s předložením bezpečnostní zprávy,
spolupracovat s krajským úřadem na zajištění havarijní připravenosti v zóně havarijního
plánování. Krajský úřad stanoví zónu havarijního plánování a vypracuje pro ni vnější havarijní
plán. Při vypracování vnějšího havarijního plánu musí vyhodnotit možnost vzniku domino účinků
závažné havárie a přihlížet k oprávněným připomínkám veřejnosti a obcí v zóně havarijního
plánování, jakož i k vyjádřením dotčených orgánů státní správy. Krajský úřad aktualizuje vnější
havarijní plán nejpozději do 4 měsíců po obdržení aktualizovaných údajů od provozovatele o
každé změně, druhu nebo množství umístěné nebezpečné chemické látky nebo změně jejích
vlastností anebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto
změny vedou ke změně bezpečnosti v zóně havarijního plánování. Hasičský záchranný sbor kraje
zajistí prověření vnějšího havarijního plánu z hlediska jeho aktuálnosti nejméně jednou za 3
roky ode dne jeho schválení, předchozího prověření, popřípadě aktualizace. Podle vnějšího
havarijního plánu krajský úřad postupuje v případě, kdy závažná havárie hrozí nebo k závažné
havárii došlo. Pokud se objekt nebo zařízení, v němž je umístěna nebezpečná látka, nachází na

území dvou nebo více krajů a příslušné krajské úřady se nedohodnou o tom, který z nich stanoví
zónu havarijního plánování a vypracuje pro ni vnější havarijní plán, koordinující tzv. krajský
úřad, kterým je krajský úřad, na jehož území objekt nebo zařízení leží. Příslušné krajské úřady
při stanovení zóny havarijního plánování a vypracování vnějšího havarijního plánu vzájemně
spolupracují. Krajský úřad, který vnější havarijní plán vypracoval, jej poskytne ostatním
krajským úřadům, vykonávajícím působnost v zóně havarijního plánování. Vnější havarijní plán se
člení na: A. Informativní část, která obsahuje

  1. charakteristiku území, zejména geografickou, demografickou, klimatickou, hydrogeologickou
    a popis infrastruktury,
  2. sídelní celky včetně přehledu počtu obyvatel,
  3. popis struktury organizace havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování včetně
    uvedení kompetencí jejích složek,
  4. podklady předané krajskému úřadu provozovatelem
  5. výčet a charakteristiky uvažovaných účinků závažné havárie podle zpracované analýzy rizik
    včetně popisu jejich očekávaných následků (např. řetězový účinek),
  6. seznam všech vnitřních havarijních plánů provozovatelů zdrojů rizik.

B. Operativní část, která obsahuje

  1. úkoly příslušných správních úřadů, složek integrovaného záchranného systému, případně i
    dalších dotčených správních úřadů, včetně úkolů, sil a prostředků jiných fyzických a
    právnických osob při havárii,

  2. způsob koordinace řešení závažné havárie,
  3. kritéria pro vyhlášení stavu ohrožení,
  4. způsob zabezpečení informačních toků při řízení likvidace následků havárie,
  5. zásady činnosti při rozšíření nebo možnosti rozšíření následků havárie mimo zónu
    havarijního plánování a systém napojení a spolupráce dotčených správních úřadů.
  6. způsoby, postupy a formy poskytování informací obyvatelstvu v zóně havarijního plánování,
    včetně jejich předem připraveného obsahu.

C. Plány konkrétních činností – tvoří je plán:

  1. vyrozumění dotčených orgánů a fyzických a právnických osob, zejména fyzických a
    právnických osob ohrožených řetězovým účinkem závažné havárie,
  2. varování obyvatelstva,
  3. ukrytí obyvatelstva,
  4. první pomoc
  5. zásahu složek integrovaného záchranného systému,
  6. evakuace osob,
  7. individuální ochrany osob,
  8. dekontaminace,
  9. monitorování,
  10. regulace pohybu osob, regulace dopravy,
  11. zdravotnické pomoci,
  12. opatření k ochraně hospodářských zvířat,
  13. zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody zasažených intoxikací nebezpečnou
    chemickou látkou,
  14. opatření při úmrtí osob v zamořené oblasti,
  15. opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí,
  16. zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti.

Název: Chování obyvatelstva v případě havárie s únikem nebezpečných chemických
látek”
Autor: Ing. Miroslav Kroupa
Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru čR
Lektorský odborný posudek provedli:
Ing. Ladislav Středa, CSc Státní úřad pro jadernou bezpečnostv plk. Ing. Dr. Zdeněk Hanuška
MV-generální ředitelství HZS čR
Odpovědní redaktoři: pplk. PhDr. Alena Snášelová, por. Mgr. Karel Švanda
Vydal: Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru čR,

Kloknerova
26 Praha 4
Tisk: Tiskárna Ministerstva vnitra, p. o., Bartůňkova 4, 149 01 Praha 4
Formát: A5
Rozsah: 46 stran + obálka
Rok vydání: 2004
Náklad: 10 000 první vydání
Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru čR