Krizové řízení v Moravskoslezském kraji

O systému krizového řízení kraje

Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených
na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu
činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace, krizovou situací mimořádná
událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále
jen „krizové stavy“).

Orgány krizového řízení v Moravskoslezském kraji reprezentují:

1. Orgány kraje a ostatní orgány s územní působností tj.
   • Hejtman Moravskoslezského kraje

   • Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje

   • Policie české republiky
2. Orgány obcí
   • Obecní úřady (302 obcí Moravskoslezského kraje)
   • Starostové obcí

Bezpečnostní rady:

• Bezpečnostní rada kraje
• Bezpečnostní rada určené obce (určené podle § 15 odst. 4 písm.a)) zákona č. 240/2000
  Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č.
  320/2002 Sb.

Bezpečnostní rady jsou koordinačními orgány pro přípravu na krizové situace. členy
bezpečnostních rad jmenují jejich předsedové. Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman.
Předsedou bezpečnostní rady určené obce je starosta příslušné obce.
Krizové štáby:

• Krizový štáb kraje
• Krizový štáb určené obce

Krizové štáby jsou svolávány operativně, zejména k projednání zásadních záležitostí
týkajících se řešení krizové situace a přijetí krizových opatření. Obsah činnosti
bezpečnostní rady a krizového štábu kraje a určené obce a jejich složení stanoví nařízení
vlády č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. v §§ 6 až 14.