Příprava složek IZS na zásah při leteckých nehodách


Hasiči lidem | IZS a JPO - 28.12.2005


Jak se IZS

připravuje na zásah u leteckých nehod





Příprava složek IZS na zásah při leteckých nehodách



kpt. Ing. Josef Fajgar,

MV-generální ředitelství HZS čR

foto autor



<img class=„obtokl“ src=„http://w­ww.mvcr.cz/ca­sopisy/112/2005/­cerven/fajgar_c­.jpg“ alt="Ilustrač­ní foto


width=“200" height=„128“ />Podle statistických
údajů patří letecká doprava, ve srovnání s ostatními druhy dopravy, stále mezi nejbezpečnější
způsoby cestování. Pro

udržení tohoto prvenství nesmí žádný stát, letecký dopravce, výrobce
letadel ani jiná organizace podcenit technickou, organizační a bezpečnostní připravenost v boji
proti leteckým

nehodám. Stejně tak musí být připraveny záchranné systémy včetně záchranných
složek v případě, kdy k letecké nehodě již došlo. Právě z hlediska tohoto úsilí je letecká
doprava

výjimečná proti silniční, železniční či jiné dopravě.

Z dostupných informací a podle některých prognóz se počet leteckých nehod může

zvyšovat. V
souvislosti s nárůstem letecké dopravy se očekává, že celosvětově v roce 2007 dojde ke
zdvojnásobení počtu leteckých nehod na zhruba 50 za rok. Proto je nutné

usilovat o stále nová
a pokud možno účinnější preventivní opatření, mezi která bezesporu patří i příprava složek
integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“) na

provádění záchranných a likvidačních prací po vzniku letecké nehody.

<img class=„obtokl“ src=

„http://www.mvcr­.cz/casopisy/112/2005/­cerven/fajgar_d­.jpg“ alt=„Ilustrační foto“
width=„200“ height=„113“ />Jedním z důležitých
opatření bylo rozhodnutí kompetentních

orgánů a institucí jako Odboru civilního letectví
Ministerstva dopravy (dále jen „OCL MD“), Ústavu pro odborně technické zjišování příčin
leteckých nehod (dále jen „ÚZPLN“)

a Ministerstva vnitra-generálního ředitelství Hasičského
záchranného sboru české republiky (dále jen „MV-Gř HZS čR“) přistoupit ke zpracování typové
činnosti složek IZS při

společném zásahu na leteckou nehodu.

Typová činnost složek IZS má oporu v zákonu č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o IZS“) a v
souladu s § 18 vyhlášky č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného
záchranného

systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb. (dále jen „vyhláška o IZS“), je typová činnost složek IZS součástí kompletní dokumentace IZS.

Předcházející­činnosti

Je nutné připomenout, že tvorbě typové činnosti složek IZS na leteckou nehodu předcházela řada konkrétních činností, které nelze opomenout.Mezi tyto činnosti patří:

  • rozhodnutí o způsobu vydávání a schvalování typových činností složek IZS a závaznost jejich obsahu pro zúčastněné složky

    IZS a organizace (v souladu s § 18 vyhlášky o IZS typové
    činnosti složek IZS vydává MV-Gř HZS čR; typové činnosti složek IZS s ohledem na druh a
    charakter mimořádné události

    schvaluje Výbor pro civilní nouzové plánování – dále jen „VCNP“),
  • VCNP projednal a schválil založení KATALOGU TYPOVÝCH čINNOSTÍ SLOŽEK IZS (usnesení č.189 z 23. schůze VCNP ze dne 23. března 2004),
  • zpracování a schválení první typové činnosti složek IZS označené zkratkou STč-01/IZS (soubor typovýchčinností) na „Uskutečněné a ověřené použití radiologické zbraně“ (typová činnost byla schválena usnesením č. 203 z 26. schůze VCNP ze dne 14. prosince 2004),
  • Poznámka: tato typová činnost se stala podkladem pro sjednocení formátů jednotlivých listů a zpracování dalších typových

    činností. V současné době jsou
    rozpracovány mimo typové činnosti na leteckou nehodu i typové činnosti na sebevraždy a
    nástražné výbušné systémy.

  • přístup složkám IZS a odborné veřejnosti k obsahové stránce typových činností složek IZS (jednotlivé typové činnosti složek IZS jsou po jejichschválení VCNP zveřejněny na webových stránkách Ministerstva vnitra.

Účelem tohoto článku je naznačit složitost řešení mimořádnéudálosti, jakou je letecká nehoda v podmínkách české republiky se zapojením odpovědných orgánů a institucí a složek IZS.

Před samotným zpracováním typové

činnosti složek IZS na leteckou nehodu předcházela jednání
zástupců OCL MD, ÚZPLN a MV-Gř HZS čR. V lednu 2005 byl MV-Gř HZS čR uspořádán seminář k
odborné problematice a

použití IZS na leteckou nehodu s účastí potenciálních zpracovatelů
jednotlivých listů typové činnosti složek IZS. Celá etapa byla završena vytvořením
mezirezortní skupiny pro

zpracování typové činnosti složek IZS na leteckou nehodu. Schválení
této typové činnosti VCNP se předpokládá na zasedání výboru v měsíci září 2005 s následným
ověřením typové

činnosti složek IZS na leteckou nehodu v rámci taktického cvičení pod názvem
AIR ACCIDENT 2005, které se uskuteční v říjnu 2005 ve vojenském výcvikovém prostoru Jince a
blízkém

okolí. Přípravu a organizaci cvičení AIR ACCIDENT 2005 zajišuje HZS Plzeòského kraje územní odbor Rokycany.

Typová činnost složek IZS na leteckounehodu

Návrh typové činnosti složek IZS pro leteckou nehodu popisuje základní charakteristiku letecké nehody, rozdělení letadel z hlediska rozsahuletecké nehody a provedení zásahu složkami IZS, včetně vazeb řízení (viz schéma vazeb řízení podpory) a vymezení použití typové činnosti.

Letecká nehoda je mimořádná událost spojená s provozem letadla, která se
stala mezi dobou, kdy kterákoli osoba nastoupila do letadla s úmyslem vykonat let a dobou,

kdy všechny takové osoby letadlo opustily, a při které:
  • některá osoba byla smrtelně nebo těžce zraněna následkem přítomnosti v letadle, nebopřímého kontaktu s kteroukoli částí letadla, včetně částí, které se od letadla oddělily,
  • letadlo bylo zničeno nebo poškozeno,
  • letadlo jenezvěstné nebo je na zcela nepřístupném místě (pozn. letadlo je považováno za nezvěstné, jestliže pátrání bylo úředně ukončeno a části letadla nebyly nalezeny).

Vážný incident je mimořádná událost, jejíž okolnosti naznačují, že došlo téměř k letecké nehodě (pozn. rozdíl mezi leteckounehodou a vážným incidentem je pouze v následcích).

Odborně technické zjišování příčin letecké nehody je proces, prováděný

za
účelem prevence leteckých nehod, který zahrnuje shromáždění a analýzu všech potřebných údajů
a informací, formulaci závěrů včetně vymezení příčin letecké nehody

(pozn. pokud zvláštními předpisy není stanoveno jinak, provádí se po leteckých nehodách).

Typová činnost je určena pro leteckou

nehodu mimo ohraničené prostory letiště vymezené
„Letištním pohotovostním plánem“ a na těch letištích, kde nezasahují jednotky požární ochrany
letiště a dále mimo vymezené

vojenské prostory. Vymezenými vojenskými prostory z hlediska
letecké nehody se rozumí areály vojenských letiš a vojenských výcvikových prostorů, tzv.
vojenských újezdů.

Typová činnost se vztahuje na leteckou nehodu všech civilních a vojenských letadel, včetně zahraničních, která využívají vzdušný prostor české republiky.

Z hlediska zásahu složek IZS při letecké nehodě se letadla člení na:

  • civilní (letadla provozovaná českými a zahraničnímile­teckými dopravci a provozovateli, včetně zahraničních armád – nečlenů NATO),
  • vojenská (letadla provozovaná Armádou čR nebo ostatnímiarmádami členských států NATO).
  • Civilní letadla se pro účely typové činnosti dále člení na:

  • malá letadla a sportovní létající zařízení (letadla přepravující na palubě letadla do 19 osob, včetně posádky letadla),
  • střední (letadla přepravující na palubě letadla od 20 do 100 osob, včetně posádky letadla),
  • velká (letadlapřepra­vující na palubě letadla nad 100 osob, včetně posádky letadla).
  • Vojenská letadla se pro účely typovéčinnosti dále člení na:

  • dopravní (letadla určená k přepravě osob a nákladu mimo munici a jiné výbušné zařízení),
  • bojová (letadla určená k přepravě munice a jiného výbušného zařízení).

Charakteristika letecké nehody

Z hlediska průběhu a okolností letecké nehody může dojít k následujícím variantám:

  • letadlo ve vzdušném prostoru české republiky seocitlo v situaci, kdy velitel letadla vysílá tísòový signál, nebo
  • letadlo letící ve vzdušném prostoru čR havarovalo a došlo k letecké nehodě.

Záchranné a koordinační středisko Praha, respektive Rescue Coordination Centre (dále jen „RCC“) vysílá do oblasti letecké nehody vrtulník vybavený

speciálními prostředky za účelem
pátrání a záchrany. RCC rovněž oznamuje leteckou nehodu operačnímu a informačnímu středisku
(dále jen „OPIS“) MV-Gř HZS čR. Aktivuje se

operační řízení IZS a do místa letecké nehody
jsou vyslány jednotky požární ochrany (dále jen „jednotka PO“) a složky IZS v souladu s
poplachovým plánem IZS kraje a podle

rozhodnutí operačního důstojníka HZS kraje. Složkám IZS
v místě letecké nehody velí a záchranné a likvidační práce řídí velitel zásahu v souladu se
zákonem o IZS. Velitelem

zásahu je velitel jednotky PO nebo příslušný funkcionář HZS čR s právem přednostního velení.

Podle rozsahu letecké nehody jsou do místa mimořádné

události vysílány další síly a
prostředky ostatních složek IZS (např. Armáda čR, Vodní záchranná služba českého červeného
kříže, Horská služba čR, Záchranná brigáda kynologů,

atd.).

V místě letecké nehody působí Komise pro odborně technické zjišování příčin leteckých nehod (u civilních letadel Komise ÚZPLN, u vojenskýchletadel Komise Ministerstva obrany). Předseda této komise při provádění záchranných a likvidačních prací spolupracuje s velitelem zásahu.

V souladu srozhodnutím velitele zásahu se předpokládá vytýčení nebezpečné zóny a vnější zóny (viz obrázek členění místa letecké nehody).

Nebezpečná

zóna vymezuje prostor, kde působí přímé účinky letecké nehody a
je bezprostředně ohrožen život zasahujících. V případě rozsáhlé letecké nehody může být
vytýčeno několik

nebezpečných zón.

Velikost nebezpečné zóny v místě letecké nehody stanovuje velitel zásahu podle konkrétní situace v terénu s ohledem na rozsah leteckénehody podle typu (velikosti) havarovaného letadla.

Vnější zóna vymezuje prostor, kde se mohou nacházet postižené osoby

(cestující) a části letadla po letecké nehodě a není bezprostředně ohrožen život
zasahujících. Vnější zóna je využívána také pro nástupní prostor složek IZS, který velitel

zásahu zřizuje zpravidla na návětrné straně od místa havarovaného letadla (z důvodů nebezpečí výbuchu).

Velikost vnější zóny v místě letecké nehodystanovuje velitel zásahu podle konkrétní situace v terénu a zahrnuje všechny části havarovaného letadla a místa kde působily účinky letecké nehody.

Velitel zásahu

Velitelem zásahu při řízení záchranných a likvidačních prací u letecké nehody je příslušník HZS čR, který je velitelem přítomné

jednotky PO nebo příslušný funkcionář HZS čR s právem
přednostního velení. Velitel zásahu převezme velení zásahu (pokud do té doby řídil součinnost
složek IZS příslušník jiné

složky IZS), upřesní stupeò poplachu IZS a požadavky na speciální síly a prostředky, zřídí štáb velitele zásahu do kterého určí zejména:
  • zástupcePolicie čR, který velí silám a prostředkům policie, podílejících se na zásahu,
  • zástupce Vojenské policie v případě letecké nehody vojenského letadla,
  • přítomného vedoucího lékaře zdravotnické záchranné služby,
  • zástupce ostatních zúčastněných složek IZS,
  • zástupce obce najejímž území došlo k letecké nehodě,
  • předsedu Komise pro odborně technické zjišování příčin leteckých nehod (pro civilní letadla provádí Komise ÚZPLN sesídlem v Praze),
  • předsedu Komise Ministerstva obrany (pro vojenská letadla provádí Inspekce ministra obrany),
  • zástupce dalšíchnezbytných orgánů a institucí (např. z Oblastního inspektorátu české inspekce životního prostředí, vodoprávních orgánů, letecký dopravce, atd.).

Doporučené stupně poplachu IZS

Podle rozsahu letecké nehody a zasaženého prostoru příslušný OPIS HZS čR, kterým je v první fázi OPIS HZS kraje

vyhlásí odpovídající stupeò poplachu IZS (vyhláška o IZS), a podle daného
stupně aktivuje síly a prostředky složek IZS v souladu s poplachovým plánem IZS kraje, který
může být

doplněn dalšími potřebnými silami a prostředky.

S ohledem na velikost letadla a předpokládané následky letecké nehody se doporučuje v počáteční fázivyhlásit:

1. stupeò poplachu IZS pro civilní malá letadla a sportovní létající zařízení, která havarovala a způsobila ohroženíjedno­tlivých osob s max. počtem do 19 osob, nebo ohrozila jednotlivý objekt nebo jeho část, nebo plochu území do 500 m2,

2. stupeò poplachu

IZS pro civilní střední letadla a všechna vojenská
letadla, která havarovala a způsobila ohrožení nejvýše 100 osob, nebo ohrozila více jak jeden
objekt, nebo plochu

území do 10 000 m2,

3. stupeò poplachu IZS pro civilní velká letadla, která havarovala a způsobila ohrožení více jak 100 osob, neboohrozila území části obce nebo areálu podniku, nebo plochu území do 1 km2,

Zvláštní stupeò poplachu IZS pro všechna letadla, kteráhavarovala do obydlené zóny a způsobila ohrožení více jak 1000 osob, nebo ohrozila území celé obce, nebo plochu území nad 1 km2 (lesní terén, apod.).

Velitel zásahu podle vyhodnocení situace v místě zásahu a vývoje provádění záchranných a likvidačních prací může vyhlášený stupeò poplachu IZS snižovat nebo zvyšovat.

V okamžiku potřeby velkého množství sil a prostředků a vzhledem k tomu, že některé síly a prostředky jsou k dispozici jen prostřednictvím Ústředního poplachovéhoplánu IZS může HZS kraje požádat OPIS MV-Gř HZS čR o vyslání centrálních sil a prostředků.

Za konec zásahu složek IZS je považován okamžik, kdy jsou zmísta letecké nehody odtransportovány postižené osoby a nehrozí již další ohrožení zdraví a životů osob, majetku a životního prostředí.

Dále

jsou jen prováděny likvidační práce v rámci odborně technického zjišování příčin
letecké nehody a obnovovací práce v rámci kompetence orgánů státní správy a samosprávy.
Obnova

území a následná opatření vyvolaná leteckou nehodou nejsou považována za součást
zásahu složek IZS, přestože k nim obvykle budou na místě přítomné síly a prostředky

jednotlivých složek IZS využity. Jejich činnost už nebude řídit velitel zásahu složek IZS, ale jednotliví odpovědní funkcionáři každé složky.

Závěr

Letecká doprava si ve srovnání s ostatními druhy dopravy udržuje vedoucí pozici jak v rychlosti, tak i v pohodlí a hlavně v bezpečnosti. Právě bezpečnost v

posledním období
přitahuje nejvíce pozornosti. I přes jednoznačné výsledky statistik představuje pro mnoho
lidí cestování leteckou dopravou psychologický problém. Jednoduchým

vysvětlením této situace
je fakt, že letecké nehody přitahují značnou publicitu. Přesto, že k nim dochází zřídka
(oproti nehodám jiných druhů dopravních prostředků), mají totiž

velice rozsáhlé následky.

Se zvyšujícím se počtem letů, přibývá počet leteckých nehod. Přestože nehodovost zůstává stejná nebo se zmenšuje, počet obětí

stoupá a je proto nutné hledat způsoby, jak vzniklou
situaci řešit. Z hlediska IZS by měl být přínosem i přístup jeho složek při zpracování typové
činnosti složek IZS na

leteckou nehodu a připravenost záchranných jednotek profesionálně
zvládnout zásahovou činnost pokud by na území české republiky došlo k letecké nehodě velkého
rozsahu.

Schéma vazeb řízení podpory

K obrázku

Vysvětlivky:

informace o stavu nouze letadla nebo o letecké

nehodě, vyslání SAR vrtulníku k zajištění
letecké služby pátrání a záchrany

systém předávání informací o stavu nouze letadla nebo o letecké nehodě orgánům v oblasti

leteckých služeb

systém přenosu informací v rámci IZS, nasazení složek IZS

přímá komunikace stálých orgánů pro koordinaci složek IZS

trvalá

komunikace k zabezpečení opatření při letecké nehodě

Zkratky:

Středisko Cospas-Sarsat –

vyhodnocovací středisko provádějící servis v oblasti
pátrání a záchrany pro RCC Praha (RCC Praha spadá pod vyhodnocovací středisko Toulouse ve
Francii)

RCC

Praha /řLP/ – záchranné koordinační středisko ustavené v pátrací a záchranné
oblasti při letecké nehodě /RCC Praha je zřízeno s.p. řízení letového provozu/

SAR

/AčR, PčR-LS/ – stanoviště pátrací a záchranné služby (Search and Rescue
Services) s využitím vrtulníků Armády čR a Policie čR letecké služby

Komise ÚZPLN,

MO – Komise Ústavu pro odborně technické zjišování příčin leteckých
nehod, Komise Ministerstva obrany čR

ÚVN /VÚSL/ – Ústřední vojenská nemocnice /Vojenský

ústav soudního lékařství/

OPIS IZS /HZS kraje, MV-Gř HZS čR/ – operační a informační středisko integrovaného
záchranného systému /hasičského záchranného sboru

kraje, Ministerstvo vnitra-generální
ředitelství HZS čR/

Místo LN – místo letecké nehody

OI čIŽP – oblastní inspektorát české inspekce

životního prostředí

ř-čIŽP – ředitelství české inspekce životního prostředí

OS PčR – operační středisko Policie čR

OS ZZS

  • operační středisko Zdravotnické záchranné služby

    AčR, HS, ZBK, VZS, ččK – Armáda čR, Horská služba české republiky, Záchranná brigáda

    kynologů, Vodní záchranná

služba českého červeného kříže, český červený kříž

ACP /MD, MZV, HZS čR, PčR/ – Asistenční centrum pomoci rodinám obětí letecké nehody
(zástupci Ministerstva

dopravy, Ministerstva zahraničních věcí, HZS čR, Policie čR)
SaP – síly a prostředky složek IZS