Práce ve výšce a nad volnou hloubkou v podmínkách požární ochrany
Záchranné práce ve výšce a nad volnou hloubkou pomocí lanové techniky
(sestup a výstup po laně, pracovní polohování, lezení aj.) jsou postupy,
které umožòují použitím
nestandardních prostředků a vybavení bezpečné překonání výškových
rozdílů.
Záchranné práce ve výšce a nad volnou
hloubkou pomocí lanové techniky (sestup a výstup po
laně, pracovní polohování, lezení aj.) jsou postupy, které umožòují
použitím nestandardních
prostředků a vybavení bezpečné
překonání výškových rozdílů. Pomocí lanové techniky může být
dosaženo všech výškových úrovní místa zásahu. Způsob záchrany osob
z výšky a volné hloubky
a
prací ve výšce a nad volnou hloubkou pomocí lanové techniky se
zásadním způsobem odlišuje
od záchrany osob a prací pomocí výškové techniky. Proto je nutné pro
záchranu osob a pro
provádění prací ve výšce a nad volnou hloubkou připravit, vybavit a dále
školit hasiče ve specializačních kurzech.
Používané prostředky, vybavení a
metody musí v situacích, kdy hrozí nebezpečí pádu, umožnit
bezpečné provádění záchranných a likvidačních prací a přispět k co
možná nejrychlejší a
nejbezpečnější záchraně.
V několika posledních letech se zvyšuje poměr technických zásahů
k zásahům při požárech. Hašení požárů je náplní činností jednotek
PO cca. z 30 %. Zbývající
objem mimořádných
událostí tvoří dopravní nehody, práce na vodě, čerpání vody, olejové
havárie, úniky látek,
technologické pomoci, technické pomoci apod. Lanová technika může
být použita téměř u všech uvedených druhů mimořádných událostí.
V české republice existuje systém plošného pokrytí jednotkami
požární ochrany, na
základě
kterého je poskytována účinná pomoc. V závislosti na rizikových
faktorech oblasti (hustota
zalidnění, zpracování nebezpečných látek atd.) je určeno časové
rozmezí, v
jakém bude účinná
pomoc poskytnuta. Zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění
pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o požární ochraně“) je v závislosti na
stupni a kategorii nebezpečí stanovena základní úroveò poskytované pomoci
jednotkami PO v rozmezí 7 – 20 minut.
Riziko vzniku mimořádné události, která
může být řešena pouze s využitím lezecké techniky,
existuje celoplošně na území české republiky. Z tohoto důvodu musí být
hasiči vyškoleni a
vybaveni pro provádění základních
činností ve výšce a nad volnou hloubkou. Systém speciálně
vybavovaných a zvláš odborně připravovaných lezeckých skupin a
lezeckých družstev musí
působit v rámci jednotek
požární ochrany také celoplošně.
Za práce ve výškách a nad volnými hloubkami se považují práce ve
výškách, činnost nebo pohyb hasiče na nezajištěných
konstrukcích a pracovištích, při kterém je ohrožen pádem z výšky,
do
hloubky, propadnutím, nebo sesutím. Nebezpečnou výšku navrhujeme definovat
jako místo, kde
musí být hasič
zajištěn proti pádu, kde hrozí nebezpečí poškození zdraví nezávisle od
výšky, a na ostatních pracovištích od výšky 3 m.
Při řešení mimořádných událostí
jednotkami PO přicházejí hasiči velmi často do situací, které
naplòují definici nebezpečné výšky. Nelze proto vyloučit činnost ve
výškách a nad volnými
hloubkami kteréhokoliv
hasiče jednotky PO, která je přítomna řešení mimořádné události.
Každý hasič v jednotce PO se může při řešení mimořádné události
ocitnout v situaci, která se dá charakterizovatjako činnost ve výšce a nad
volnou hloubkou. Tomu musí také odpovídat jak odborná příprava, tak
vybavení hasiče.
<a id=„profily“>
Profily hasiče, hasiče se specializací pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou, hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou
Profil hasiče – člena jednotky SDH obce kategorie JPO II a JPO III
- má základní vědomosti o zásadách pohybu ve výšce a nad volnou
hloubkou(budova, automobilová plošina, automobilový žebřík, hákový
žebřík apod.),
- je schopen provést sebejištění, provést sebezáchranu slaněním.
- ovládá vázání a použití základních uzlů.
Profil hasiče – příslušníka HZS čR, zaměstnance HZS podniku
- má základní vědomosti o zásadách pohybu ve výšce a nad volnou
hloubkou (budova, automobilová plošina, automobilový žebřík, hákový
žebřík apod.),
- jeschopen bezpečného pohybu v terénech mírně těžkých, které jsou
charakterizovány jako začátek lezení, při kterém je vyžadována technika
tří pevných bodů,
- je
schopen bezpečně použít základní prostředky pro práci ve výšce a
nad volnou hloubkou
(lano, karabina, smyčka, kotvící bod, zachycovací postroj, pracovní
polohovací pás, slaòovací
prostředek apod.). Hasič musí být schopen provést pracovní
polohování, sebejištění, jistit
jinou osobu, provést slanění, provést sebezáchranu slaněním. Je schopen
činnosti ve výšce a
nad volnou hloubkou při využití výše uvedených prostředků,
- ovládá vázání a použití základních uzlů.
Profilhasiče se specializací pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou
Hasič se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou
- ovládá techniky a zásady lezení v podmínkách skalních stěn,
jeskyní, průmyslových konstrukcí, stožárů, komínů, jeřábů, studní
(v opodstatněných případech také důlních děl)apod.,
- ovládá pravidla lezení jako prvolezec ve výšce a nad volnou hloubkou
v terénech středně těžkých, na kterých se doporučuje postupové
jištění naexponovaných místech,
- ovládá výstup po laně, slanění, přestup z lana na lano, jištění a
sebejištění, postupové jištění, je schopen provádět činnosti ve
stěnějako je spouštění a vytažení břemene,
- je schopen provést záchranu a sebezáchranu po pádu do lana,
- umí poskytnout první pomoc při lezeckéčinnosti,
- ovládá práci se všemi věcnými prostředky požární ochrany
určenými pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou, které jsou ve vybavení
lezeckéhodružstva nebo lezecké skupiny,
- provádí záchranné a jiné práce ve výšce a nad volnou hloubkou
i s pomocí ochranných prostředků proti působení nebezpečnýchlátek,
detekční technikou, příp. potápěčskou výstrojí aj.,
- provádí práci ve výšce a nad volnou hloubkou dle pokynů velitele
zásahu nebo velitelejednotky,
- provádí prohlídky věcných prostředků požární ochrany pro práci ve
výšce a nad volnou hloubkou před a po použití,
- jepovinen hlásit veliteli zásahu, veliteli lezeckého družstva nebo
vedoucímu lezecké skupiny zjištěné nedostatky a vlastní indispozici.
Profil hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou
Hasič-instruktor pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou je
schopen teoreticky a
prakticky
připravovat hasiče se specializací pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou na situace, se
kterými se mohou v praxi setkat. Hasič-instruktor pro práce ve výšce
a nad
volnou hloubkou:
- plně splòuje požadavky hasiče se specializací pro práce ve výšce a
nad volnou hloubkou (včetně pravidelné odborné přípravy) a má
hlubší vědomosti v oboru horolezectví,
speleologického lezení, v odůvodněných případech důlního
záchranářství, pedagogické
schopnosti a je schopen nabyté znalosti a dovednosti
předávat vhodným způsobem hasičům se specializací pro práce ve výšce a
nad volnou hloubkou na všech kvalifikačních stupních,
- je oprávněn provádět pravidelnouodbornou přípravu hasičů, hasičů
se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou a být zařazen do
zkušebních komisí,
- mimo stanic typu C 3 koordinujelezecké skupiny v jednotlivých
směnách.
Zásady zřizování lezeckýchdružstev a lezeckých skupin
(1) HZS kraje zpracuje analýzu pokrytí území kraje lezeckými
družstvy a lezeckými skupina-mi sespecifikací místních podmínek.
(2) Dislokaci lezeckých družstev a lezeckých skupin na
stanicích HZS kraje určuje ředitel HZS kraje internímaktem řízení dle
následujících pravidel:
- pro území kraje se na každou směnu zřizuje jedno lezecké družstvo
s minimálním počet-ním stavem hasičů sespecializací pro práce ve
výšce a nad volnou hloubkou ve službě 1+3,
- lezecké družstvo se doporučuje dislokovat na stanici typu C3,
- proúzemí kraje se dále ustavují lezecké skupiny dle následujících
zásad:
- na stanicích typu C1 a C2 se zřizují lezecké skupiny s minimálně
dvěma hasiči
se
specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou ve službě. Toto
ustanovení není
nutné dodržet, jestliže vzdálenost mezi stanicemi typu C1 a C2 je menší
než je
vzdálenost
odpovídající reálnému dojezdovému času 25 minut a její ustanovení
nelze odůvodnit
charakterem území (hustá výšková zástavba, exponované přírodní
podmínky,
specifika průmyslu),
- na stanicích typu P1 až P4 se zřizují lezecké skupiny s minimálně
dvěma hasiči se specializací pro práce ve
výšce a nad volnou hloubkou ve službě pouze v případě, že mezi
touto stanicí a stanicí, kde je zřízena lezecká skupina, je reálný dojezd
nad 25 minut a
současně je
potřeba této lezecké skupiny odůvodněna charakterem území (hustá
výšková zástavba, exponované přírodní podmínky, specifika
průmyslu),
- na základě schválené analýzy pokrytí území kraje lezeckými
družstvy a lezeckými skupinami je možné určit dislokaci lezecké skupiny
odlišně od zásad uvedených vpísmenu c).
(3) Lezecké družstvo se skládá z velitele lezeckého
družstva a pěti hasičů se specializací pro práce ve výšce a
nad volnou hloubkou (minimální stav lezeckého družstva ve službě je
velitel lezeckého družstva a tři hasiči se specializací pro práce ve
výšce a nad volnou
hloubkou).
(4) Lezecká skupina se skládá minimálně ze dvou hasičů se
specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou ve službě a je
začleněna v družstvu1+5 nebo 1+3; lezecká skupina musí mít stanoveného
vedoucího lezecké skupiny.
(5) činnost lezeckých družstev a lezeckých skupin
v rámci HZS
kraje musí být zajištěna funkcí
hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, hlavního
instruktora a osobou
pověřenou péčí o věcné prostředky požární ochrany pro
práci ve výšce a nad volnou hloubkou.
(6) Hasiči-instruktoři pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou se ustavují pouze na stanicích s
ustaveným lezeckým družstvem nebo ustavenou lezeckou skupinou.
Hasiče-instruktory
pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou je možné ustavit pro potřeby
vzdělávacích zařízeních
HZS čR. Minimální počet hasičů-instruktorů pro práce ve výšce a nad
volnou hloubkou se určí dle následujících pravidel:
- na určených stanicích slezeckými skupinami jeden hasič-instruktor pro
práce ve výšce a nad volnou hloubkou,
- pro lezecké družstvo 3 hasiči-instruktoři pro práce ve výšce a nad
volnou hloubkou
(velitelem lezeckého družstva v každé směně je hasič-instruktor pro
práce ve výšce a nad
volnou hloubkou ); velitel lezeckého družstva nemusí splòovat podmínky
na odbornou způsobilost velitele družstva.
(7) V místě dislokace lezeckých družstev nebo lezeckých
skupin musí být určen
jeden hasič se
specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, který plní úkoly
osoby pověřené péčí o
věcné prostředky požární ochrany pro práci ve výšce a nad volnou
hloubkou. Tato osoba musí
mít kvalifikaci hasič se specializací pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou a případně
školení výrobců věcných prostředků požární ochrany pro práci
ve výšce a nad volnou hloubkou.
(8) Výběr příslušníků HZS čR do lezeckých družstev a
lezeckých skupin se provádí na základě psychických,
fyzických, odborných předpokladů a na základě dobrovolnosti a zájmu.
Je žádoucí
do lezeckých družstev a lezeckých skupin zařazovat zejména příslušníky
HZS čR s horolezeckou
nebo speleologickou praxí.
(9) Příslušník HZS čR musí pro zařazení do lezeckého
družstva nebo lezecké skupiny úspěšně absolvovat základníodbornou
přípravu hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou.
(10) Příslušníky HZS čR do funkce velitele lezeckého
družstva, hasiče-instruktora pro práce
ve výšce a nad volnou hloubkou a hlavního instruktora jmenuje příslušný
služební funkcionář
HZS kraje po splnění stanovených podmínek.
Organizace činnosti lezeckých družstev a lezeckých skupin
(1) Hasiči se specializací pro práce ve výšce a
nad volnou
hloubkou provádějí v rámci výkonu
služby běžnou činnost hasičů. Do lezeckých družstev a lezeckých skupin
se hasiči se
specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou
organizují pouze v případě zásahu ve výšce a nad volnou hloubkou a
v rámci odborné přípravy. Lezecká skupina je v operačním řízení
součástí družstva 1+5 nebo 1+3.
(2) Lezecká družstva a lezecké skupiny jsou nasazovány
k provedení záchranných a likvidačních prací ve výšce a nad volnou
hloubkou (sestup a výstup po
laně, lanová technika aj.), kdy
situace u zásahu vyžaduje činnost nad rámec běžně vycvičeného hasiče
a kdy je nutné použít
nadstandardní prostředky a vybavení pro bezpečné
překonání výškových rozdílů v místě zásahu.
(3) Při zásahu ve výšce a nad volnou hloubkou je nutné
zajistit, aby hasič se specializací propráce ve výšce a nad volnou hloubkou
zasahující na laně byl odpovídajícím způsobem zajišován pro případ
poskytnutí pomoci.
(4) Lezeckédružstvo nebo lezecká skupina může být nasazeno
na základě rozhodnutí operačního důstojníka nebo velitele zásahu.
(5) Způsob svolání dalšíchhasičů se specializací pro
práce ve výšce a nad volnou hloubkou mimo službu určí ředitel HZS
kraje.
(6) Zásah prováděný lezeckým družstvem
nebo lezeckou skupinou koordinuje velitel lezec-kého
družstva nebo vedoucí lezecké skupiny. Velitel lezeckého družstva nebo
vedoucí lezec-ké
skupiny může být velitelem
příslušného úseku nebo sektoru. Je podřízen veliteli zásahu, pokud
jím sám není. V nepřítomnosti velitele lezeckého družstva nebo
vedoucího lezecké skupiny plní
jeho úkoly
hasič se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, urče-ný
velitelem zásahu.
(7) Velitel lezeckého družstva musí mítkvalifikaci
hasič-instruktor pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou. Velitel
lezeckého družstva:
- rozhoduje o způsobu a postupech při práci vevýšce a nad volnou
hloubkou,
- rozhoduje o přerušení práce ve výšce a nad volnou hloubkou,
- organizuje transport postiženého ve výšce a nadvolnou hloubkou (např.
zřízení a za-bezpečení přepravy pomocí lanového traverzu a
kladkostroje),
- je schopen vedení a organizace činností pro zajištěníhromadné
evakuace (odsunu) osob neznalých zásad pohybu ve výšce a nad volnou
hloubkou,
- vede pravidelnou odbornou přípravu hasičů se specializací pro práce
vevýšce a nad volnou hloubkou.
(8) Vedoucí lezecké skupiny je určen v operačním řízení
velitelem zásahu a koordinuje činnosthasičů při provádění prací ve
výšce a nad volnou hloubkou.Vedoucí lezecké skupiny:
- navrhuje veliteli zásahu způsoby a postupy při práci ve výšce anad
volnou hloubkou,
- při nebezpečí z prodlení rozhoduje o přerušení práce ve výšce a
nad volnou hloubkou,
- organizuje transport postiženéhove výšce a nad volnou hloubkou (např.
zřízení a zabezpečení přepravy pomocí lanového traverzu a
kladkostroje),
- je schopen vedení a organizace činností prozajištění hromadné
evakuace (odsunu) osob neznalých zásad pohybu ve výšce a nad volnou
hloubkou.
(9) Hasič se specializacípro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou pověřený péčí o věcné prostředky požární ochrany pro
práci ve výšce a nad volnou hloubkou 1) odpovídá za:
- evidenci věcných prostředků požární ochrany pro práci ve výšce a
nad volnou hloubkou,
- vedení evidenčních listů věcných prostředků požární ochrany pro
práci vevýšce a nad volnou hloubkou,
- provádění periodických prohlídek a prohlídek jednotlivých věcných
prostředků požární ochrany pro práci ve výšce a nadvolnou hloubkou po
mimořádných událostech,
- vypracování podkladů pro vyřazení věcných prostředků požární
ochrany pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou,
- vyřazení věcných prostředků požární ochrany pro práci ve výšce a
nad volnou hloubkou z užívání, pokud nesplòují stanovené podmínky,
- zpracování návrhů na doplnění a obnovu materiálu,
- uložení a skladování věcných prostředků požární ochrany pro
práci ve výšce a nad volnou hloubkou.
Jednotky HZS podniků, SDH podniků a SDH obcí mohou zřídit lezecká
družstva nebo lezecké skupiny. Vybavení a odborná příprava se
řídíustanoveními pokynu 2/2003, ve znění pozdějších úprav.
Vybavení jednotekpožární ochrany pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou
Vybavení hasiče
Základním vybavením hasiče pro
práci ve výšce a nad volnou hloubkou je pracovní polohovací
systém dle čSN EN 358 (dále jen „polohovací pás“). Polohovací pás je
osobním ochranným
prostředkem
každého hasiče, který vykonává službu v jednotce požární ochrany
(dále jen „jednotka PO“).
Nedílnou součástí polohovacího pásu musí být
karabina se zámkem a pojistkou zámku a s
pevností alespoò 22 kN v podélném směru. Doporučuje se karabina ocelová
typu H dle
čSN EN 12 275 Horolezecká výzbroj – Karabiny –
Bezpečnostní požadavky a zkušební metody.
Vybavení požární techniky věcnými prostředky pro práce ve výšce a
nad volnou hloubkou
Základní CAS zabezpečující první organizovaný výjezd k zásahu
k zabezpečení plošného pokrytí jednotek PO kategorie JPO I a JPO IV je
vybavena níže uvedenými prostředky:
Základní vybavení: |
zachycovací postroj |
2 ks |
karabiny se zámkem apojistkou zámku s minimální pevností 22 kN
v podélném směru |
10 ks |
karabiny se zámkem a pojistkou zámku s minimální pevností 22 kN typu
HMS |
2 ks |
nůž s pevnou čepelí (nebo otevíratelný jednou rukou) a pouzdrem |
2 ks |
textilní smyčka plochá (délka 3 m), pevnost minimálně 15 kN |
4 ks |
nízko průtažné lano s opláštěným jádrem typu A dle čSN EN 1891,
průměr minimálně 10 mm,délka 30 m pro družstvo o zmenšeném početním
stavu 1+3 |
2 ks |
nebo |
nízko průtažné lano s opláštěným jádrem typu A dle čSN EN 1891,
průměr minimálně 10mm, délka 30 m pro družstvo 1+5 |
3 ks |
záchranný postroj (trojúhelník) nebo záchranná smyčka |
1 ks |
chránička na lano |
1 ks |
transportní vak na přenosmateriálu |
2 ks |
Základní vybavení zásahového vozidla určeného pro výjezd
družstva nebo družstva o zmenšeném
početním stavu může být u stanic, kde je ustavena lezecká skupina,
nahrazeno vybavením hasiče
se specializací pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou a lezecké skupiny.
Vybavení požární techniky
nízkoprůtažnými lany s opláštěným jádrem
Záchranná lana definovaná v normě
čSN 80 8670 – záchranné lano, která jsou v užívání v rámci
Hasičského záchranného sboru české republiky (dále jen „HZS čR“) se
přestala vyrábět.
V současné době
vyráběná lana musí splòovat požadavky normy čSN EN 1891 – nízko
průtažná lana s opláštěným jádrem, která je v požadavcích na lano
mnohem přísnější.
Na
zásahových požárních automobilech se dosavadní záchranná lana dle
čSN 80 8670 po ukončení
životnosti nahradí nízko průtažnými lany s opláštěným jádrem typu
A dle čSN EN 1891 (dále jen
„lano“) o průměru minimálně 10 mm v souladu s následující
tabulkou.
druh zásahového požárního automobilu |
délka lana (m) |
početlan (ks) |
dopravní automobil |
30 |
2 |
cisternová automobilová stříkačka |
60 |
1 |
30 |
3 (družstvo 1+5) |
30 |
1 |
automobilový žebřík |
délka lana musípřesahovat dostupnou výšku o 10 m |
2 |
automobilová plošina |
délka lana musí přesahovat dostupnou výšku o 10 m |
2 |
technický automobil kategorie TA-2, TA-3,
TA-4 |
30 |
2 |
60 |
1 |
Vybavení lezeckých družstev alezeckých skupin
věcnými prostředky požární ochrany pro práci ve výšce a nad volnou
hloubkou
(1) Vybavení hasiče se specializací pro práceve výšce a nad
volnou hloubkou:
- výstroj
- aa) přiléhavý ochranný oděv bez volných částí, které by mohly
býtzachyceny (např. lezecká kombinéza),
- ab) obuv s neklouzavou podrážkou a zpevněným kotníkem,
- ac) ochrannérukavice pětiprsté,
- ad) lezecká obuv pro pohyb v přírodních, exponovaných terénech.
- minimálníosobní vybavení věcnými prostředky pro práci ve výšce a
nad volnou hloubkou (dále jen „výzbroj“)
- ba) zachycovacípostroj,
- bb) ochranná přilba určená pro lezeckou činnost,
- bc) karabina se zámkem a pojistkou zámku s minimální pevností 22kN
v podélném směru – min. 2 ks,
- bd) karabina se zámkem a pojistkou zámku s minimální pevností 22 kN
v podélném směru typ HMS – min.1 ks,
- be) slaòovací prostředek,
- bf) smyčky k lanovým svěrám – 1 souprava,
- bg) odsedacísmyčka,
- bh) textilní smyčky – 3 ks,
- bi) nůž s pevnou čepelí (nebo otevíratelný jednou rukou) a
pouzdrem,
- bj) transportní vak na přenos materiálu.
(2) Minimální vybavení lezeckýchdružstev (lezeckých skupin)
dislokovaných na jedné stanici
- textilní smyčka – 20 ks,
- nízko průtažné lano s opláštěným jádrem typu
A dle čSN EN 1891, průměr minimálně 10 mm,
délka 100 m (nebo podle místních podmínek – výška nejvyšší budovy
nebo konstrukce, případně
nejhlubšího místa v účinném dosahu
lezecké skupiny) – 2 ks,
- nízko průtažné lano s opláštěným jádrem typu A dle čSN EN 1891,
průměr minimálně 10 mm, délka 60 m – 3 ks,
- jednoduché dynamické lano dle čSN EN 892, průměr minimálně 9,7 mm,
minimální délky 45 m – 1 ks na 2 hasiče se specializací pro práce ve
výšce,
- karabinase zámkem a pojistkou zámku s minimální pevností 22 kN
v podélném smě-ru – 25 ks,
- karabina se zámkem a pojistkou zámku s minimální pevností 22 kN
v podélnémsmě-ru typ HMS – 5 ks,
- ocelová karabina se zámkem a pojistkou zámku s minimální pevností
28 kN v podél-ném směru – 10 ks,
- souprava lanových svěr – 4 sady,
- pomocná šòůra,
- ocelová kotvící smyčka – 6 ks,
- záchranný postroj nebozáchranný pás – 4 ks,
- zařízení na vytahování a spouštění (např. Rollgliss, Evak),
- trojnožka,
- evakuační nosítkas možností zavěšení,
- kladka na hrany – 2 ks,
- záchranářská kladka s min. pevností 17 kN – 4 ks,
- záchranářskákladka s min. pevností 30 kN – 2 ks,
- kotvící deska – 2 ks,
- lékárnička (vybavení pro první předlékařskou pomoc, např.
zdravotnický batohpouží-vaný LZS),
- tepelně reflexní fólie – 3 ks,
- chránička na lano – 6 ks,
- čelová svítilna se záložnímzdrojem – 3 ks,
- vaky pro přenášení a transport vybavení lezecké skupiny,
- další vybavení dle místní specifikace (skalní terény,
průmyslovéobjekty, jeskyně apod.);
Odborná příprava pro práce ve výšce a nadvolnou hloubkou
Systém provádění odborné přípravy
Odborná příprava hasičů a velitelůjednotek SDH obcí pro
práce ve výšce a nad volnou hloubkou
Základní odborná příprava hasičů a velitelů jednotek SDH
obcí
<olclass=„c7“> Provádí se v rámci HZS kraje, výcvik je
prováděn v rámci kurzu odborné způsobilosti velitele jednotky SDH obce a
liší v závislosti na kategorii jednotky SDH
obce. Výcvik
provádějí hasiči se specializací pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou, hasiči-instruktoři
pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, hlavní instruktoři v délce
nejméně 4 hodin
s důrazem na praktickou část. Základní odborná příprava je zaměřena
na problematiku
sebejištění, sebezáchrany i s použitím provizorních prostředků.
Velitelé
jednotek SDH obcí kategorie JPO II a JPO III dále absolvují samostatnou,
teoretickou část základní odborné přípravy samostudiem v délce
nejméně 8 hodin. Základní odbornou přípravu absolvují velitelé jednotek
SDH obcí, kteří následně provádějí základní odbornou přípravu
členů jednotek SDH obcí ve výšce a nad volnou hloubkou vestejném rozsahu a
dle stejných osnov.
Osnovy základní odborné přípravy velitelů jednotek SDH
obcí kategorie JPO V, JPOnezařazené nebo jednotky SDH podniku (kurz
V-24):
Práce ve výšce na nad volnou hloubkou 0,5 1,5 2
<ul class=„c3“> základní bezpečnostní předpisy pro práce ve
výšce a nad volnou hloubkou, základní materiál používaný pro
zajištění bezpečné práce ve výšce a nad volnouhloubkou, praktický
výcvik, aplikace teoretických poznatků do praxe sebejištění,
sebezáchrana slaněním (např. půl lodní uzel, Dülferův sed).
Osnovy základní odbornépřípravy velitelů jednotek SDH
obcí kategorie JPO II a JPO III (kurz V-40):
Práce ve výšce na nad volnou hloubkou 1 3 4
- základní bezpečnostní předpisy pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou, základní materiál používaný pro zajištění bezpečnépráce ve
výšce a nad volnou hloubkou,
- praktický výcvik
Velitelé jednotek SDH obcí kategorie
JPO V, JPO nezařazené nebo jednotky SDH podniku
procházejí pravidelnou odbornou přípravou pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou po
uplynutí platnosti odborné způsobilosti
velitele jednotky SDH obce – tedy po 5 letech ve stejném rozsahu.
Velitelé jednotek SDH obcí kategorie JPO II, JPO III
procházejí pravidelnouodbornou přípravou pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou každoročně v rámci kurzu V-16:
Práce ve výšce na nad volnou hloubkou0,5 1,5 2
- základní bezpečnostní předpisy pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou, základní materiál používanýpro zajištění bezpečné práce ve
výšce a nad volnou hloubkou,
- praktický výcvik,
- aplikace teoretických poznatků do praxe,
- sebejištění,
- sebezáchrana slaněním (např. půl lodní uzel, Dülferův sed).
Velitelé jednotek SDH obcí provádějí pravidelnou odbornou přípravu
členů jednotek SDH obcí ve výšce a nad volnou hloubkou ve stejném rozsahu
a dle stejných osnov.
Základní odborná příprava příslušníků HZS čR pro
práce ve výšce a nad volnou hloubkou
- Je prováděna v rámci nástupního odborného výcviku v rozsahu
24 hodin (teorie 8 hod + praxe 24 hod).
Teoretická část:
- výklad pojmů, bezpečnostní předpisy pro práci ve výšce a nad volnou
hloubkou, předpisy MV – generálního ředitelství HZS čR,
- základní materiál používaný pro práci ve výšce a nad volnou
hloubkou, balení a ošetřování lana,
- používané uzly (jednoduché očko, UIAA pro plochépopruhy, lodní
smyčka, poloviční lodní smyčka, osmičkový uzel, posuvné svírací
uzly)
- základní lanová technika – navazování na lano, sebejištění,
jištěnídruhé osoby, povely a signály, postupové jištění, způsoby
jištění, určení kotevních bod, vybudování jisticího stanoviště,
- slaòování na karabině,slaòovacím prostředku,
- nouzové způsoby slanění,
- specifika předlékařské pomoci po visu na laně.
<h6class=„c8“> Pravidelná odborná příprava příslušníků a
zaměstnanců pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou lezeckou technikou
Organizacepravidelné odborné přípravy:
- Pravidelná odborná příprava hasičů pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou probíhá každoročně dle osnov
v rozsahu nejméně 16 hodin. Organizuje ji velitel družstva (čety) ve
spolupráci s hasiči se specializací pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou,
hasiči-instruktory pro práce
ve výšce a nad volnou hloubkou a hlavními instruktory.
Osnova pravidelné odborné přípravy:
Rozsah: 16 vyučovacích hodin
Zahájení.......1 hodina
- cíle a program odborné přípravy,
- výklad pojmů.
Základní bezpečnostní předpisy pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou.......1 hodina
- předpisyMV-generálního ředitelství HZS čR řešící problematiku
práce ve výšce a nad volnou hloubkou ,
- právní normy upravující bezpečnost práce,
- zdravotní způsobilost.
Základní materiál používaný pro zajištění bezpečné práce ve
výšce a nad volnou hloubkou.......2hodiny
- materiál základní,
- materiál doplòkový a pomocný,
- práce s lanem, jeho ošetřovánía balení,
- používané uzly /jednoduché očko, UIAA pro ploché popruhy, lodní
smyčka, poloviční lodní smyčka, osmičkový, posuvné svírací uzle,
- informativně technické prostředky pro spouštění a vytahování,
nosítka, lanové svěry, kladkostroje (Rollgliss, Komet, Evak, Sked a ostatní
dle vybavení a možností),
- specifika první pomoci visu na laně.
Základní lanová technika.......2 hodiny
- navazování na lano,
- sebejištění,
- jištění druhé osoby,
- postupové jištění,
- povely a signály,
- způsoby jištění,
- určení kotevních bod,
- vybudování jisticího stanoviště,
- slaòování – slaòovací prostředek, karabina – poloviční lodní
smyčka, nouzové způsoby slanění.
Praktickývýcvik.......10 hodin
- aplikace všech teoretických poznatků, zejména ze základní lanové
techniky do praxe,
- vytvoření jisticího stanoviště, určení kotevních bodů a způsob
kotvení,
- pracovní polohování a sebejištění,
- jištění druhé osoby,
- sebezáchrana slaněním,
- slanění,
- výcvik na cvičné lezecké stěně – dle možností a podmínek.
Odborná příprava příslušníků HZS čR zařazených do
lezeckých družstev a lezeckých skupin
- Odbornou
přípravu lezeckých družstev a lezeckých skupin zabezpečují
hasiči-instruktoři
pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, jejichž počet je úměrný počtu
a kategorii stanic
HZS
kraje.
- HZS kraje z hasičů-instruktorů pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou vytváří pracovní skupinu, která se zabývá zpracováním a
vyhodnocením analýz apřípravou návrhů na obsah praktické odborné
přípravy hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou.
Hlavní instruktor pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou
- Příslušný služební funkcionář HZS kraje jmenuje z pracovní skupiny
hasičů-
instruktorů pro
práce ve výšce a nad volnou hloubkou jednoho hlavního instruktora HZS kraje.
Funkce hlavní
instruktor HZS kraje je nejvyšší kvalifikační stupeò pro práci ve
výšce a nad volnou hloubkou
v rámci jednotek požární ochrany. Ve zvláš odůvodněných případech
nemusí hlavní instruktor
HZS kraje splòovat po dobu vykonávání funkce hlavního
instruktora HZS kraje některé požadavky
na specializaci hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou
(např. jeho
dislokace na stanici s lezeckým družstvem nebo
lezeckou skupinou). Minimálním kvalifikačním
požadavkem pro vykonávání funkce hlavního instruktora HZS kraje je
absolvování pravidelné
odborné přípravy hasičů-instruktorů pro
práce ve výšce a nad volnou hloubkou. Dále je nutné,
aby hlavní instruktor HZS kraje měl hluboké znalosti z oblasti práce ve
výšce a nad volnou
hloubkou v podmínkách požární
ochrany jako např. dlouholetá činnost hasiče-instruktora pro
práce ve výšce a nad volnou hloubkou, spoluúčast na tvorbě metodických
materiálů pro odbornou
přípravu hasičů se
specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou aj.
- Hlavní instruktoři HZS krajů vytváří sbor hlavních instruktorů HZS
čR.
- Úkolysboru hlavních instruktorů HZS čR:
- navrhování hlavních směrů a náplně základní a pravidelné odborné
přípravy hasičů-instruktorů pro práce ve výšce anad volnou hloubkou ve
vzdělávacích zařízeních HZS čR,
- analýza zásahů řešených lezeckými družstvy a lezeckými skupinami
HZS čR,
- účast při odborné přípravě hasičů-instruktorů pro práce ve
výšce a nad volnou hloubkou a ve zkušebních komisích,
- výběr ztestovaného nového vybavení,
- návrhy řešení odborné přípravy, stanovení typových postupů při
práci ve výšce a nad volnou hloubkou,
- posuzování nových tréninkových a zásahových postupů pro výuku a
získávání nových expertů na speciální záchranné techniky,
- spolupráce s externími specialisty ostatních složek IZS, s výrobci
technických zařízení a ostatními subjekty.
- Odborná příprava hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad
volnou hloubkou
- odbornou přípravu hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad
volnouhloubkou zajišují HZS krajů a vzdělávací zařízení HZS čR,
- odborná příprava hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad
volnou hloubkou se
člení na základní a pravidelnou odbornou přípravu; základní odbornou
přípravu hasičů se
specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou musí provádět
hasič-instruktor
pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou nebo hlavní instruktor,
- pro zařazení do lezeckého družstva nebo lezecké skupiny musí
příslušník HZS čRúspěšně absolvovat základní odbornou přípravu
hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou,
- do základní odbornépřípravy hasičů se specializací pro práci ve
výšce a nad volnou hloubkou může být příslušník zařazen po
absolvování nástupního odborného výcviku,
- rozsah a obsah základní odborné přípravy hasiče se specializací pro
práce ve výšce a nad volnou hloubkou je dán učebními osnovami vydanými
MV-generálním ředitelstvím HZS čR.
- Základní odborná příprava hasičů se specializací pro práce ve
výšce a nad volnou hloub-kou zajišovaná v rámci HZS kraje
- se zakončuje zkouškou před tříčlennou komisí,
- komise musí být složena z hasiče-instruktora pro práce ve výšce a
nad volnou
hloubkou
(hlavního instruktora), který vedl základní odbornou přípravu, dalšího
hasiče-instruktora
pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou (hlavního instruktora) a
příslušného velitele jednotky,
- zkouška má teoretickou a praktickou část; o zkoušce se provede záznam
s výsledkem zkouškyprospěl/neprospěl a podpisy členů komise,
- na základě úspěšného vykonání zkoušky HZS kraje vystaví průkaz
hasiče se specializací pro práce vevýšce a nad volnou.
- Základní odborná příprava hasičů se specializací pro práce ve
výšce a nad volnou hloub-kou zajišovanáve vzdělávacích zařízeních
HZS čR
- se zakončuje zkouškou před tříčlennou komisí,
- komise musí být složena z hasiče-instruktora
pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou, který vedl základní odbornou přípravu a dalších dvou
hasičů-instruktorů pro
práce ve výšce a nad volnou (pokud to je možné;
jinak složení zkušební komise určuje ředitel vzdělávacího zařízení
HZS čR),
- zkouška má teoretickou a praktickou část; o zkoušce se provede
záznams výsledkem zkoušky prospěl/neprospěl a podpisy členů komise,
- na základě úspěšného vykonání zkoušky vydá vzdělávací
zařízení HZS čR potvrzení oabsolvování kurzu a HZS kraje vystaví průkaz
hasiče se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou.
- Pravidelná odborná příprava hasičů se specializací pro práce ve
výšce a nad volnou hloubkou
- rozsah pravidelné odborné přípravy <ulclass=„c3“>
- u hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou
zařazených v lezeckých družstvech 10×12 hodin ročně pod vedením
velitele
lezeckého družstva a
24 hodin nedělitelných mimo směnu (v terénu) pod vedením
hasiče-instruktora pro práce
ve výšce a nad volnou hloubkou (hlavního instruktora)
v průběhu jednoho roku,
- u hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou
zařazených v lezeckých skupinách minimálně
10×8 hodin dle pokynů hasiče-instruktora pro práce ve
výšce a nad volnou hloubkou a 24 hodin nedělitelných mimo směnu
(v terénu) pod
vedením hasiče-instruktora
pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou (hlavního instruktora) v průběhu
jednoho roku,
- dlouhodobá neúčast hasiče se specializací pro práce ve výšce a nad
volnou hloubkou (více než tři kalendářní měsíce) na pravidelné odborné
přípravě může být důvodem ke
ztrátě kvalifikace hasiče se specializací pro práce ve výšce a nad
volnou hloubkou; o
ztrátě kvalifikace rozhoduje ředitel HZS kraje na základě návrhu hlavního
instruktora HZS
kraje,
- pravidelná odborná příprava se provádí v souladu s učebními
osnovami vydanými MV-generálním ředitelstvím HZS čR a je rozšířena
oproblematiku výcviku záchranných prací specializovaných na danou lokalitu
(přírodní podmínky, zástavba),
- výcvik záchranných prací probíhá i zaztížených podmínek –
déš, sníh, námraza, noc, v dýchací technice, zakouřeném prostředí
apod.,
- zkouška se provádí jedenkrát ročně před komisí,
která musí být složena z
hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou (hlavního
instruktora), který
vedl odbornou přípravu, dalšího hasiče-instruktora
pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou (hlavního instruktora) a
příslušného velitele jednotky,
- zkouška má teoretickou a praktickou část; o
zkoušce se provede záznam s výsledkem
zkoušky prospěl/neprospěl a podpisy členů komise. Na základě
úspěšného vykonání zkoušky
platnost průkazu hasiče se specializací
pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou prodlouží HZS kraje.
Odborná příprava hasičů-instruktorů pro práce ve výšcea nad volnou
hloubkou se člení na základní a pravidelnou odbornou přípravu. Základní
odborná příprava hasičů-instruktorů pro práce ve výšce a nad
volnouhloubkou
- probíhá formou kurzu v pověřeném vzdělávacím zařízení HZS čR
dle stejné učební osnovy jako základní odborná příprava hasičů se
specializacípro práce ve výšce a nad volnou hloubkou,
- může být do ní zařazen hasič se specializací pro práce ve výšce a
nad volnou hloubkou sminimálně dvouletou praxí hasiče se specializací pro
práce ve výšce a nad volnou hloubkou v rámci HZS čR na základě návrhu
hlavního instruktora HZS kraje,
- v odůvodněných případech (instruktor horolezecké techniky, člen
Horské služby, české speleologické společnosti – Speleologické
záchranné služby, Báòské záchranné službyapod.) není nutné dvouletou
lhůtu dodržet,
- obsahově se shoduje se základní odbornou přípravou hasičů se
specializací pro práce ve výšcea nad volnou hloubkou se zaměřením na
specifika vyplývající z úkolů hasiče-instruktora pro práce ve výšce a
nad volnou hloubkou (pedagogická činnost),
- kurz se ukončuje zkouškou před tříčlennou komisí, která se skládá
ze zástupce MV-generálního ředitelství HZS čR a hlavních instruktorů HZS
krajů,
- zkouška má teoretickou a praktickou část; o zkoušce se provede záznam
s výsledkem zkoušky prospěl/neprospěl a podpisy členů komise,
- na
základě úspěšného vykonání zkoušky vydá pověřené vzdělávací
zařízení HZS čR
potvrzení o absolvování kurzu a na základě jmenování služebním
funkcionářem HZS kraje
vydá
průkaz hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou.
V průběhu platnosti specializace hasiče-instruktora pro práce ve výšce a
nad volnou hloubkou musí každý hasič-instruktor pro práce ve výšce a nad
volnou hloubkou absolvovat v
plném rozsahu pravidelnou odbornou přípravu hasiče se specializací pro
práce ve výšce a nad
volnou hloubkou. Pravidelná odborná příprava hasičů-instruktorů pro
práce ve výšce a nad
volnou hloubkou dále probíhá
- formou kurzu ve vzdělávacím zařízení HZS čR,
- formou pravidelné odborné přípravy v rámciHZS kraje;
ad a) hasič-instruktor pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou obhajuje svoji kvalifikaci jednou za dva roky
podle totožného postupu a za zachování stejných
podmínek jako v případě základní odborné přípravy
hasičů-instruktorů pro práce ve
výšce a nad volnou hloubkou
včetně složení závěrečné zkoušky, s důrazem na inovaci v
oblasti technického vybavení a záchranářských technik. Na základě
úspěšného vykonání
zkoušky platnost
průkazu hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou
prodlouží vzdělávací zařízení HZS čR,
ad
- v rámci HZS kraje probíhá pravidelná odborná příprava
hasičů-instruktorů pro
práce ve výšce a nad volnou hloubkou v roce, kdy hasiči-instruktoři pro
práce ve
výšce a nad volnou hloubkou neobhajují kvalifikaci hasiče-instruktora pro
práce ve
výšce a nad volnou hloubkou ve vzdělávacím zařízení HZS čR, a to formou
kurzu pod
vedením hlavního instruktora v rozsahu 24 hodin rozdělených do tří
dnů. Pravidelná
odborná příprava je rozšířena o problematiku výcviku
záchranných prací
specializovaných na danou lokalitu výcviku (přírodní podmínky,
zástavba atd.).
Doporučuje se, aby výcvik záchranných prací probíhal i za ztížených
podmínek – déš,
sníh, námraza, noc, v dýchací technice, v zakouřeném prostředí
atd.
Závěrečná zkouška se skládá:
- z teoretické části
- praktické části
ad a)Teoretická část je rozdělena celkem na tři části:
- Test z baterie 100 otázek, samotný test 30 otázek. zaměření např.
vnitřně
platné
předpisy řešící problematiku pro práce ve výšce, počty lan, lezecký
balíček, vybavení LD
a LS, ustavení hasičů se specializací pro práce ve výšce a
nad volnou
hloubkou, odborná
příprava – základní, pravidelná – hasičů jednotek SDH obcí, resp.
jejich velitelů,
hasičů, specialistů pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou,
instruktorů. Normy, posouzení shody, kontroly materiálu, zdravověda –
úzce zaměřeno na účinku pádu.
- Písemná část – zodpovězení 10 otázek zbaterie 30 – zaměřeno
např na materiál, pádový faktor, vytvoření kladkostroje, traverzu,
vybraná nebezpečí při záchraně s lanem aj.
- Metodickývýstup na předem dané téma.
- Varianty vázání uzlů a jejich použití.
ad b)Praktická část se skládá ze splnění některých níže
uvedených úloh v definovaném časovém intervalu. Úlohy jsou hodnoceny body
od 0 do 2.
Klíč ke stanovení počtu bodů:
2 – splnil bez problémů, s bezpečnostními zásadami, ve stanoveném
časovém limitu,
1 – splnil s
problémy, s porušením bezpečnostních zásad, uvědomí si je a dále
neopakuje,
stanoviště dokončil, nesplnil časový limit,
0 – nedokončil stanovené stanoviště (neví),
nesplnil v časovém limitu prodlouženém o 50 %, dělá hrubé chyby
ohrožující bezpečnost při činnosti.
Seznam úloh:
<ol class=„c7“> sestup a výstup po laně – použití blokantů
(vybraná jedna technika výstupu) – zátěž, přechod přes mezi kotvení,
uzel, deviátor (zátěž), přechod ze slanění do výstupu, přechod z lana
na lano, přechod přes lanový traverze (zátěž), vystrojení lanové
cesty – přepínky, ukotvení, vypnutí a instalace lanového traverzu,
záchrana druhé osoby – vytažení sestrojeným jednoduchým kladkostrojem,
vytažení protiváhou, záchrana zraněného z lana – bez řezání lana,
slanění se zachraòovaným, záchrana zraněného z lana – na
napnutémlaně – sestup 5 m, následné slanění obou, kotvení –
2 pevné body pomocí lana a smyčky, 3 pevné body pomocí lana, smyčky-
plovoucí kotvení, pevné kotvení, výstup na konstrukci s postupovým
jištěním – správné spojení zachycovacího postroje s lanem, způsob
jištění, pohyb ve výšce, výměna prvolezce, slanění bez zachycovacího
postroje (dulferův sed), výstup pomocí svíracích uzlů, prodloužení
lana při spouštění – nedostatečnádélka lana, v průběhu slanění
nastavení lana, slanění na karabině, zaseknutí půl lodního uzlu,
výstup na strompomocí smyček.
Metodické materiály pro provádění odborné
přípravy
Vnitřní předpisy HZS čR pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou
- <a href=
„http://www.mvcr.cz/hasici/predpisy/interni/2002/pokyn35_hasici.html“>pokyn
35/2002 – kterým se
určují podmínky používání lan určených k lanovému přístupu a
k záchraně
- pokyn
46/2002 – kterým se upravuje vybavení hasiče a základní
vybavení cisternové automobilové stříkačky, zajišující
výjezd družstva nebo družstva o zmenšeném početním stavu jednotky
požární ochrany, věcnými
prostředky požární ochrany
pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou
- pokyn
2/2003 – kterým se
stanoví zásady zřizování lezeckých družstev a lezeckých skupin
jednotek HZS čR a vybavení a
odborná příprava jednotek požární ochrany pro práci ve výšce a nad
volnou hloubkou
- pokyn
22/2003 – kterým se mění Pokyn generálního ředitele
Hasičského záchranného sboru čR a náměstka ministra vnitra
č. 46/2002, kterým se upravuje vybavení hasiče a základní vybavení
cisternové automobilové
stříkačky, zajišující
výjezd družstva nebo družstva o zmenšeném početním stavu jednotky
požární ochrany, věcnými prostředky požární ochrany pro práci ve
výšce a nad volnou
hloubkou
- pokyn
58/2003 – kterým se mění Pokyn generálního ředitele Hasičského
záchranného sboru čR a náměstka ministra vnitra
č. 2/2003, kterým se stanoví zásady zřizování lezeckých družstev a
lezeckých skupin
jednotek HZS čR a vybavení a odborná
příprava jednotek požární ochrany pro práci ve výšce a nad volnou
hloubkou
- <a href=
„http://www.mvcr.cz/hasici/predpisy/interni/2004/pokyn50_hasici.html“>pokyn
50/2004 – kterým se
mění Sbírka pokynů vrchního požárního rady čR č. 20/1996 –
Cvičební řád jednotek
požární ochrany – technický výcvik, ve znění Sbírky pokynů vrchního
požárního rady čR č. 10/1997
Využití vrtulníků pro záchranné práce
Úvod
Záchrana ohrožených osob pomocí vrtulníků ve
spojení s lanovou technikou je v české
republice, resp. v rámci Hasičského záchranného sboru české republiky
(dále jen „HZS čR“)
systémově cvičena a využívána od
roku 1997, kdy se tento způsob záchrany začal využívat ve větším
měřítku.
Skupiny leteckých záchranářů přepravovány vrtulníkem jsou se
v krátkém čase
dostat na místo
mimořádné události, účinně zasáhnout a zachránit ohrožené osoby
v situacích, kdy „standardní“
záchrana pomocí např. člunů, požární techniky aj., již
není možná nebo je značně problematická či nebezpečná. Použitím
vrtulníků může dojít ke značnému urychlení a zjednodušení zásahu.
Vrtulníky jsou
dnes již běžně a úspěšně využívány k záchraně osob v celé
řadě zemí. Záchrana
osob se jejich použitím stala efektivnější, rychlejší a ve své podstatě
bezpečnější pro
zasahující
hasiče. Vrtulníky a tedy i letečtí záchranáři mohou za určitých
podmínek zasahovat ve dne, v noci i během nepříznivých meteorologických
podmínek (za deště, ve větru atd.).
HZS čR efektivně a dlouhodobě spolupracuje s Ministerstvem vnitra
Policií české republiky Leteckou službou (dále jen „LS PčR“)
provozující vrtulníky avybranými útvary Armády české republiky
provozující vrtulníky.
Předpisy HZS čR řešící spolupráci
s vrtulníky
Byly vydány následující vnitřní předpisy a směrnice upravující
spolupráci HZS čR s vrtulníky LS PčR:
- <a href=
„http://www.mvcr.cz/hasici/predpisy/interni/2004/pokyn30_hasici.html“>Pokyn
generálního ředitele
Hasičského záchranného sboru čR a náměstka ministra vnitra č.
30/2004, kterým
se
stanoví postup pro vyžadování a zapojení vrtulníků Policie české
republiky Letecké služby a
vybraných útvarů Armády české republiky v rámci integrovaného
záchranného
systému a pravidla k provádění a výcviku leteckých záchranářů HZS čR
(dále jen „Pokyn 30/2004“),
- <a href=
„http://www.mvcr.cz/hasici/izs/pracevh/smernice/lspcr_hasici.html“>Směrnice
pro vyžadování a zapojení vrtulníků Policie
české republiky letecké služby v rámci integrovaného
záchranného systému (čj. PO-3781/IZS-2003 z 22.1.2004 resp. čj.
PPR-287/K-2004 z 30.1.2004),
- <a href=
„http://www.mvcr.cz/hasici/izs/pracevh/smernice/acr_hasici.html“>Směrnice
pro vyžadování a zapojení vrtulníků Armády
české republiky v rámci integrovaného záchranného systému
(čj. PO-3782/IZS-2003 z 22.1.2004 resp. příloha k čj.
95346/2004–1678 z 30.1.2004),
- <a href=
„http://www.mvcr.cz/hasici/izs/pracevh/smernice/vycvik.pdf“
title=„Soubor se otevře v novém okně – dokument Adobe Acrobat, velikost
892kB“>Směrnice pro
provádění a výcvik
záchranných prací s letadly Ministerstva vnitra provozovanými Policií
české republiky Leteckou službou (slaòování, jeřábování, lanové
podvěsy),
-
Směrnice
pro
výcvik a
provádění záchranných prací leteckými záchranáři Hasičského
záchranného sboru
české republiky při využití vrtulníků Armády české republiky
(slaòování z vrtulníku,
transport osob na háku palubního jeřábu a na podvěsovém laně pod
vrtulníkem).
HZS krajů předurčené pro přímou spolupráci
svrtulníky
K přímé spolupráci s LS PčR byly určeny HZS krajů, ve kterých je
dislokován vrtulník LS PčR. Jedná se o:
- Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy,
- Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje se sídlem
v Kladně,
- Hasičský záchrannýsbor Jihomoravského kraje,
- Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje.
Byly stanoveny následující počty leteckýchzáchranářů:
HZS hl. m. Prahy |
3lezecké skupiny (celkem 36 leteckých záchranářů, minimálně
4 letečtí záchranáři ve službě), |
HZS Středočeského kraje |
2 lezecké skupiny (celkem 24 leteckých záchranářů, minimálně
3 letečtí záchranáři ve službě), |
HZS Jihomoravského kraje |
2 lezecké skupiny (celkem 24 leteckýchzáchranářů, minimálně
3 letečtí záchranáři ve službě), |
HZS Královéhradeckého kraje |
1 lezecká skupina (celkem 12 leteckých záchranářů, minimálně
2 letečtí záchranáři ve službě). |
Z výše uvedeného lze vyvodit, že HZS čR vybavuje a odborně připravuje
celkem 96 příslušníků jako specialistů pro provádění záchranných
prací s využitím vrtulníků LSPčR.
Požadavky na leteckého záchranáře HZS čR –
odborná příprava
Záchranné činnosti a jejich nácvik s
vrtulníky provozovanými LS PčR je oprávněna provádět
pouze osoba s platným průkazem způsobilosti leteckého záchranáře nebo
osoba ve výcviku pro
získání průkazu způsobilosti
leteckého záchranáře.
Pro účely výcviku a provádění záchranných prací s vrtulníky LS
PčR byly zavedeny následující odborné způsobilosti a kvalifikace:
- odborná způsobilost leteckého záchranáře, jejíž součástí je
typová kvalifikace,
- kvalifikace instruktor,
- kvalifikace examinátor.
Dokladem o odborné způsobilosti a kvalifikaci leteckého záchranáře je
průkaz způsobilosti svyznačenou kvalifikací a dobou platnosti odborné
způsobilosti.
Před zařazením do výcviku pro získání odborné způsobilosti
leteckého záchranáře musí uchazeč
úspěšně absolvovat odbornou přípravu hasiče se specializací pro
práce ve výšce (teoretický i
praktický kurs lanové techniky,) a v této činnosti mít 2 roky praxe,
zdravotní přípravu,
právní normy a předpisy, odborná příprava bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci v souladu s
odbornou způsobilostí hasiče se specializací pro práce ve výšce
nad volnou
hloubkou v rámci
HZS čR. Tato specializace musí být nadále udržována v průběhu platnosti
specializace
leteckého záchranáře. Rozsah, osnovy a způsob provádění
základní a
pravidelné odborné
přípravy hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou
je řešen pokynem
generálního ředitele Hasičského záchranného sboru české
republiky a
náměstka ministra vnitra
č. 2/2003, kterým se stanoví zásady zřizování lezeckých družstev a
lezeckých skupin jednotek
HZS čR a vybavení a odborná příprava jednotek požární
ochrany pro práci ve výšce a nad volnou
hloubkou, ve znění Pokynu generálního ředitele HZS čR a náměstka
ministra vnitra č. 58/2003 a
opravy tiskové chyby uveřejněné ve Sbírce
interních aktů řízení generálního ředitele HZS čR a
náměstka ministra vnitra č. 2/2004 (dále jen „Pokyn 2/2003“). Základní
odborná příprava
hasiče se specializací
pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou probíhá v rozsahu 40 hodin
a
je ukončena zkouškou. Pravidelná odborná přípravu je prováděna
v rozsahu 8×10 hodin a
nedělitelných 24
hodin výcviku mimo prostor stanice v průběhu kalendářního roku, pokud
je
daný letecký záchranář zařazen v lezecké skupině – celkem 104 hodin
pravidelné odborné
přípravy. Pokud
je zařazen v lezeckém družstvu, jedná se celkem o rozsah 10×12 hodin
a
nedělitelných 24 hodin výcviku mimo prostor stanice v průběhu
kalendářního roku – celkem
144 hodin
pravidelné odborné přípravy.
K získání specializace letecký záchranář musí příslušník
úspěšně absolvovat odbornou přípravu v rozsahu 24 hodin
(16 hodinpraktického výcviku), kterou musí každoročně opakovat. I tato
odborná příprava je ukončena zkouškou.
Požadavky na leteckého záchranáře HZS čR – vybavení
Každý letecký záchranář, který je určen k provádění záchrany a
evakuace osob a záchranným pracím pomocí palubního jeřábu a lanové
techniky, musí být vpřípadě nasazení vybaven:
- přiléhavým ochranným oděvem s dostatečnou ochrannou proti
povětrnostním vlivům,
- oblekempro práci ve vodě (pokud se předpokládá práce ve vodě),
- záchrannou plovací vestou (pokud se předpokládá práce ve vodě), a
nenahrazuje ji záchranný oblek,
- záchranný plovák (pokud se předpokládá práce ve vodě),
- pracovní obuví se zpevněným kotníkem a neklouzavou podrážkou,
- ochrannou přilbou,
- ochranou sluchu,
- ochrannými brýlemi nebo ochranným štítem,
- ochrannými rukavicemiprstovými,
- zachycovacím postrojem,
- karabinami – min. 5 kusů,
- slaòovacím prostředkem,
- zajišovací smyčkou – min. 2 kusy,
- nožem s pevnou čepelí,
- chemickými světly červené a zelené barvy – 2 ks + 2 ks,
- čelovou svítilnou.
Skupina leteckých záchranářů v minimálním počtu 2 leteckých
záchranářů musí být v případě nasazení dálevybavena:
- záchranným postrojem dle čSN EN 1497 – 1 ks,
- záchrannými nosítky schválenými pro záchranné práce – 1 ks,
- záchrannou smyčkou dle čSN EN 1498 – 2 ks,
- nízko průtažným lanem s opláštěným jádrem typu A dle čSN EN
1891 – 1 ks 50 m, nebojednoduchým dynamickým horolezeckým lanem dle čSN
EN 892 – 1 ks 50 m,
- karabinami pro kotvení s minimální pevností 22 kN s dvojitou
pojistkou zámku (auto-block)dle čSN EN 362 – 2 ks,
- lanovou kotevní smyčkou – 6 m.