Krizové řízení v Moravskoslezském kraji


Hasiči lidem | IZS a JPO - 28.12.2005


O systému krizového řízení

kraje


Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených
na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování,

organizování, realizaci a kontrolu
činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace, krizovou situací mimořádná
událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo

nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizové stavy“).

Orgány krizového řízení v Moravskoslezském kraji reprezentují:
  1. Orgány kraje a ostatní orgány s územní působností tj.
    • Hejtman Moravskoslezského kraje
    • Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje
    • Policie české republiky
  2. Orgány obcí
    • Obecní úřady (302 obcí Moravskoslezského kraje)
    • Starostovéobcí
Bezpečnostní rady:
  • Bezpečnostní rada kraje
  • Bezpečnostní rada určené obce (určené podle § 15 odst. 4 písm.a)) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve zněnízákona č. 320/2002 Sb.

Bezpečnostní rady jsou koordinačními orgány pro přípravu na krizové situace. členy

bezpečnostních rad jmenují jejich předsedové. Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman.
Předsedou bezpečnostní rady určené obce je starosta příslušné obce.

Krizové

štáby:
  • Krizový štáb kraje
  • Krizový štáb určené obce

Krizové štáby jsou svolávány operativně, zejména k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení krizové situace a přijetí krizových opatření. Obsah

činnosti
bezpečnostní rady a krizového štábu kraje a určené obce a jejich složení stanoví nařízení
vlády č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. v §§ 6 až 14.