• O sboru

• Zásahová jednotka
  • Členové jednotky
  • Vybavení a technika
  • Působnost jednotky
  • Zásahy jednotky

• Hasiči lidem
  • Prevence
  • Ochrana obyvatelstva
  • IZS a JPO
  • O požáru jako živlu
  • První pomoc

• Z naší činnosti
  • Z naší činnosti
  • Zásahy JSDH
  • Každoroční shrnutí činnosti
  • Soutěžní družstva
  • Floriánek Cup

• Fotogalerie
  • Videogalerie

• Kontakty

Základní vyšetření životních funkcí

Dozvíte se, jak jednoduše zjistit

funkčnost základních životních funkcí

Základní vyšetření životních funkcí

• VYŠETřENÍ DÝCHÁNÍ – při

  dýchání se do plic dostává vzduch, který obsahuj kyslík a je z
  těla vylučován nepotřebný oxid uhličitý jako odpadový produkt. Při dýchání rozšiřují hrudník
  mezižeberní svaly a

  bránice, čímž je nasáván vzduch do plic. Při výdechu se tyto svaly
  uvolòují, hrudník se zmenší do původní velikosti, čímž se vdechnutý vzduch opět nosem a ústy
  vytlačuje z plic

  ven. Normální počet dechů je asi 16 za minutu. Abyste zjistili, zda
  postižený v bezvědomí dýchá, pozorujte hrudník, poslouchejte dech a snažte se rozpoznat závan
  dechu na

  tváři.
  
  Postup:
  1. klekněte si vedle postiženého, přiložte ucho k jeho nosu a ústům a pozorujte hrudník
  2. pokud zraněný dýchá, uvidíte dýchací pohyby, uslyšíte dech a pocítíte závan vzduchu na své tváři
  3. když postižený nedýchá, musíte uvolnita vyčistit dýchací cesty a pokud je to nutné, zahájit dýchání z úst do úst

• VYŠETřENÍ KREVNÍHO OBěHU – krev se skládá z tekutiny nazývané plazma a z krevních buněk. Srdce ji vytlačuje tepnami do všech částí těla, zpět se vrací žílami. Rozvádí kyslík z

  plic,
  výživné látky vstřebané z potravy a odvádí odpadové látky.
  
  Při srdečním stahu se šíří všemi tepnami tlaková vlna. Je známa jako tep, který můžete

  nahmatat všude tam, kde leží tepna blízko povrchu těla, např. na krku nahmatáte tep na
  krkavici, nebo na zápěstí ruky na radiální tepně. Srdce se stahuje 60 – 80krát za minutu.

  Normální tep je pravidelný a silný. Když je tep nehmatný, je činnost srdce zastavena; když
  je rychlý a slabý, může být postižený v šoku.
  
  
  
  Postup

  • tep na krkavici:
    1. najděte štítnou chrupavku a sjeïte bříšky tří prstů do prohlubně mezi ní a kývačem
    2. sledujte tep asi 5 – 10
  sekund. Tuto metodu používejte ke zjištění, zda srdce zraněného pracuje
• umístěte bříška tří prstů do prohlubně nad rýhou na přední straně zápěstí v ose s dlaòovým bříškem palce
• počítejte počet tepů, kterénahmatáte za minutu. Tuto metodu používejte ke zjištění tepové frekvence u zraněných při vědomí

• ZHODNOCENÍ STAVU VěDOMÍ – vědomí můžeme definovat jako schopnost uvědomování si věcí z okolního prostředí, vlastních vzpomínek, schopnost zaměřit na ně svou pozornost

  a moci jednat
  podle své vůle. Bezvědomím nazýváme stav útlumu vědomí a bdělosti různé intenzity. Je vždy
  důsledkem traumatologického nebo anatomického poškození mozku a výrazem

  závažného
  stavu.
  
  Nebezpečí bezvědomí spočívá v tom, že nemusí dobře fungovat nebo mohou úplně vymizet
  reflexy, které zajišují volné dýchání bez dušení.

  Postižený může, než dojde k úplnému
  bezvědomí, procházet různými fázemi zmatenosti a letargie. Stejnými fázemi může procházet
  při probírání.
  
  
  

  Orientační hodnocení hloubky bezvědomí:
  1. Somnolence – reakce na slovní podnět zachována, zpomalena, spolupráce se zachráncem je minimální
  2. Sopor – nemocný nereaguje na oslovení, lze vybavit reakci na bolestivý podnět
  3. Koma – nemocný nereaguje ani na bolestivý podnět