Toxikologie zplodin hoření pneumatik
Požáry pneumatik patří z hlediska
toxikologie k závažným problémům současnosti. Obrovské skládky
opotřebených pneumatik jsou často místem obrovských požárů.
Požáry pneumatik patří z hlediska toxikologie k
závažným problémům současnosti. Obrovské skládky opotřebených pneumatik jsou často místem obrovských požárů. Látky vznikající při hoření negativně působí na lidské zdraví a životní prostředí.
řešení následných situací se potýká se značnou řadou problémů.
Složení pneumatik
K tomu, abychom lépe pochopili danou problematiku, je potřeba
nejdříve objasnit, z čeho jsou pneumatiky složeny. Hlavní podíl tvoří zejména kaučuky, syntetické nebo přírodní. Mezi nejčastěji používané patří butadien-styrenový kaučuk (SBR), butadienový
kaučuk a isoprenový kaučuk. Další složkou pneumatik jsou pak saze, antioxidanty (2-fenylnaftylamin, parafenylendiamin, chinolin), změkčovadla (minerální oleje), vulkanizační činidla (nejčastěji
prášková síra v obsahu 1–3 %), urychlovače vulkanizace (difenylquanidin, N-sulfenamidy, 2-merkaptobenzothiazol) a aktivátory (oxid zinečnatý). Pokud vynecháme chemicky nedůležité části jako kord
a patní lana, může být přibližné složení směsi pro výrobu pneumatik následující: 100 hmotnostních dílů kaučuku, 35 dílů sazí, 4 díly aktivátoru, 2,5 dílů síry, 2 díly změkčovadla, 1 díl kyseliny
stearové, 0,75 dílu urychlovače, 0,7 dílu antioxidantů.
Produkty hoření
Při hoření pneumatik dochází ke vzniku značného množství toxických zplodin.
řádově se jedná o stovky látek. Největší část se přemění na oxidy uhlíku a saze. Významný podíl tvoří monomery 1,3-butadien a styren. Z dalších látek jsou to především alifatické uhlovodíky
(alkeny, alkadieny) a aromatické uhlovodíky, zejména benzen, dále pak toluen, ethylbenzen, fenylacetylen, xyleny, atd. K charakteristickým látkám zplodin hoření pneumatik patří i 4–
vinylcyklohexen a limonen. Ze síry obsažené v pneumatikách vzniká především značné množství oxidu siřičitého a dále sirné deriváty, jako thiofen, methylthiofen, benzothiofen, atd. Součásti
produktů hoření pneumatik jsou i některé oxidy kovů, zejména
hořčíku, zinku a olova. Orientační zastoupení vybraných látek udává
tabulka I.
Toxicita
Nejvýznamnější cestou vstupu škodlivých látek do organizmu je inhalace dechem a částečně i přes kůži. Z důvodu vzniku značného množství látek mohou být zdravotní potíže u exponovaných osob
různorodé. Prvotními příznaky jsou nejčastěji dráždění očí,
dráždivý kašel, bolesti hlavy, nauzea, únava, stres, potíže ze zápachu,
dráždění krku, atd.
K nejdráždivějším
látkám patří především oxid siřičitý, který je cítit již od koncentrace 1 ppm. Expozice se projevuje pálením spojivek a podrážděním horních cest dýchacích. Při styku s vodou vytváří kyselý
roztok. Při menší akutní expozici může způsobit i bronchitidu a
zánět spojivek.
Zplodiny hoření pneumatik jsou charakteristické především svými karcinogenními účinky, které
jsou významné zejména při dlouhodobém působení. To je zapříčiněno především značným obsahem benzenu a 1,3-butadienu. Podle IARC je benzen zařazen mezi prokázané lidské karcinogeny (skupina 1) a
1,3-butadien mezi pravděpodobné lidské karcinogeny (skupina 2A). V produktech hoření pneumatik se vyskytuje řada dalších karcinogenních látek, především polycyklických aromatických uhlovodíků.
Známý je např. benzo(a)pyren, který byl v laboratorních testech
přítomen v množství 0,08 mg.m-3, neboli z 1 kg pneumatiky se uvolnilo
84,8 mg této látky.
Další
rizika
Otázkou zůstává, jak velké zdravotní riziko zplodiny hoření pneumatik představují a koho nejvíce ohrožují. U malých požárů se zplodiny obvykle velmi rychle
rozplynou v okolní atmosféře a naměřené hodnoty jsou tak minimální. V souvislosti s velkými požáry je ale vznik toxických zplodin značný. Experimentální laboratorní testy poukazují, že většina
přítomného uhlíku se přemění na oxidy uhlíku a saze. Menší část
pak tvoří ostatní látky, což je ovšem při hoření několika tisíc tun
pneumatik nezanedbatelné.
Největší expozice
nastává u osob nacházejících se poblíž ohniska požáru, tzn. především hasičů. I přesto, že jsou hasiči chráněni ochrannými prostředky včetně dýchacích přístrojů, některé urologické expoziční
testy provedené na hasičích potvrzují přítomnost PAH v organismu.
U nechráněných osob tak může dojít k závažným zdravotním
komplikacím.
Šíření zplodin značně ovlivòuje
meteorologická situace. Vítr může oblak zplodin unášet do značné vzdálenosti. Kouř a zápach lze považovat za dobrý indikátor šíření zplodin. Se vzrůstající vzdálenosti od místa požáru
koncentrace těchto látek značně klesá. Látky velmi těkavé a plyny se šíří do okolí poměrně snadno, naopak látky méně těkavější obvykle rychle kondenzují a zadržují se v blízkosti požáru.
Součástí kouře je i černý popílek, který na sebe váže těžší látky, je unášen větrem a následně padá k zemi. Situaci komplikuje inverze, kdy se zplodiny šíří při zemi a představují tak mnohem
větší riziko. V případě deště se zplodiny vážou na kapky vody,
které můžeme následně pozorovat jako černý kyselý spad.
Následky požáru mají i značnou ekologickou zátěž,
především v místě požáru, kde je kontaminace nejvyšší. Hořením pneumatik vzniká kromě plynných zplodin i olejovitá kapalina (pyrolytický olej), který tvoří směs ropných látek. Tato kapalina
proniká do půdy a může ji následně dlouhodobě kontaminovat. K hašení rozsáhlých požárů se obvykle použije značné množství vody, které následně začne, společně s olejovitou kapalinou, odtékat do
nejbližších kanalizací a vodních toků. To může mít za následek kontaminaci těchto vod. Pozůstalý popel obsahuje uhlíkové zbytky, neshořelý materiál a těžké pevné produkty hoření, které kromě
organických látek tvoří i oxidy kovů.
Aktuality e-mailem
| Hasiči Slatina | tel. 606 354 775 |
| Slatina 171 | hasici@obecslatina.cz |
| 742 93 Slatina | ukázat obec na Mapy.cz |
