První pronikání člověka do neznámých hor s sebou přineslo i první oběti. Jednalo se o
lovce, bylinkáře a hledače zlata, kteří zabloudili a zahynuli.
První pronikání člověka do neznámých hor s sebou přineslo i první oběti. Jednalo se o lovce, bylinkáře a hledače
zlata, kteří zabloudili a zahynuli.
člověk začíná hor využívat ke svému prospěchu. Dostává se čím dál
výše a po celých horách si staví příbytky. Život v horách je tvrdý
i v
souvislosti s klimatickými podmínkami. Nečekané zvraty počasí
znepříjemòují život na horách.
Po první světové válce dochází k velkému rozvoji lyžařství
v českých zemích a díky
tomu stoupá počet zimních návštěvníků hor. Tím se i zvyšuje počet
úrazů a tragických nehod.
Již řadu let školili lékaři místní hasiče v poskytování první pomoci
v horách. K
hasičům se přidružili členové místních spolků zimních sportů a
místní obyvatelé. Všichni tito lidé byli velmi dobrými znalci hor. Jedinou
nevýhodou bylo nejednotné vedení.
Před
zimou v roce 1934 se vytvořil v Krkonoších samostatný záchranný sbor o šesti oddílech. Zima je dokonale prověřila, a tak 12. května 1935 byla založena jednotná organizace Horské služby v
Krkonoších. Předsedou byl okresní hejtman ve Vrchlabí a bylo ustaveno pět stanic. Hlavním nedostatkem bylo materiální vybavení členů. Tento nedostatek byl vyrovnán nezměrnou obětavostí,
skromností a vynikajícím kamarádstvím členů HS. Se zvýšenou úrovní Horské služby rostlo i materiální vybavení záchranných stanic i členů HS. Kromě základních pomůcek, jako svozné saně,
lyžařská a horolezecká výstroj, oblečení členů a zdravotnický
materiál, pronikají do vybavení HS další pomůcky pro záchrannou
i preventivní činnost.
Poslání a úkoly Horské
služby čR
Aktuality e-mailem