• O sboru

• Zásahová jednotka
  • Členové jednotky
  • Vybavení a technika
  • Působnost jednotky
  • Zásahy jednotky

• Hasiči lidem
  • Prevence
  • Ochrana obyvatelstva
  • IZS a JPO
  • O požáru jako živlu
  • První pomoc

• Z naší činnosti
  • Z naší činnosti
  • Zásahy JSDH
  • Každoroční shrnutí činnosti
  • Soutěžní družstva
  • Floriánek Cup

• Fotogalerie
  • Videogalerie

• Kontakty

Nač dát pozor při topení

Teploty venku, zejména v noci začaly klesat, a nastala nám

topná sezóna. Proto si preventivně připomeòme některé zásady, aby pro nás začátek topného období nemusel znamenat to, že přijdeme o své obydlí.

Komínům jsme se již <a href=

„prevence.php?cid=9“>­podrobně věnovali. Ty však nebývají jedinou příčinou požáru. Ten může způsobit i nevhodně uskladněné palivo. Zkontrolujme proto skladování paliva a to hlavně uhlí a

zbytků dřevní hmoty (piliny a kůra). U tohoto druhu paliva může totiž za určitých podmínek dojít k samovznícení. Náchylné k tomu jsou zejména méně kvalitní druhy uhlí (hnědé, lignit a brikety).

A jak samovznícení zabránit? V první řadě je třeba skladovací plochu před naskladněním takového paliva vysušit a vyčistit. Pozornost v domácích uhelnách je třeba věnovat také výšce hromady, na

které palivo skladujeme. Na paměti je třeba mít, že kritická hranice je 1,5 metru. Riziková je také nestejnoměrná zrnitost palivo, tedy obsahuje-li například kusové uhlí prach, zbytky dřeva a

pilin. Stěny uhelen by měly být omítnuté, jelikož cihlová dr dle odborníků prokazatelně urychluje proces samovznícení. Uhlí by mělo být vždy skladováno odděleně od ostatních paliv. Je třeba si

také pohlídat, aby v blízkosti uskladněného uhlí nebyly rozvody trubek od ústředního topení, rozvody páry nebo vody. Do uhlí a briket by také nikdy neměla zatékat voda. Kvůli nebezpečí

samovznícení hasiči doporučují u nově naskladněného paliva provádět zpočátku denní, později týdenní kontroly teploty. Samovznícení se projevuje vytvářením vodní páry, což je nejvíce viditelné v

ranních hodinách, dýmu a zvýšením teploty. Při zpozorování zvyšující se teploty (40 – 50 stupòů Celsia) je třeba uhlí nebo brikety přeházet, nebo vynosit na volné místo, rozestřít do vrstvy 0,25

• 0,5 metru a nechat vychladnout.
  
  

Kotle na tuhá paliva neroztápějte zásadně pomocí hořlavých kapalin. Bohužel i takové případy hasiči řešili a došlo při nich i ke zranění

osob. Nevhodné je také ukládat předměty a hořlavé materiály na tepelné zařízení (spotřebiče a kouřovody) nebo do těsné blízkosti, kde hrozí jejich pád na horký povrch. Přiznejme si, že tak někdy

sušíme oděv nebo obuv. Roztopená kamna, zapnuté elektrické a plynové spotřebiče bychom neměli také nechávat bez dozoru, požaduje-li to výrobce. Údržbu spotřebičů je třeba vždy provádět v souladu

s technickými požadavky výrobce topidla. U plynových spotřebičů většina výrobců doporučuje nechat ho zkontrolovat odbornou firmou minimálně jedenkrát za tři roky. Pro firmy je lhůta závazná.

Ostatní uživatelům hasiči doporučují rovněž nechat si spotřebič prohlédnout, vyčistit a seřídit.

Důležité je také dodržení bezpečné vzdálenosti spotřebičů od stavebních

konstrukcí, podlahových krytin a předmětů z hořlavých hmot. Neobsahuje-li to návod, lze za bezpečnou vzdálenost považovat u spotřebičů na tuhá paliva 800 milimetrů ve směru hlavního sání a 200

milimetrů v ostatních směrech. U spotřebičů na kapalná a plynná paliva a u spotřebičů na elektřinu je to 500 milimetrů a 100 milimetrů. Pozor je třeba si dát také na krby a krbové vložky na tuhá

paliva. Před instalací krbu je třeba vždy si kominíkem nechat zkontrolovat stav komína a brát také na vědomí druh stropní konstrukce. Rozhodně je třeba dodržovat návody výrobců krbů a krbových

vložek.

Před zahájením topné sezóny bychom měli určitě provést prohlídku samotných kamen. Soustřeïme se na stav šamotování, uzávěrky dvířek a stav kouřovodů. Plynové

spotřebiče vždy ponechme odborníkům. Pokud jde o elektrické spotřebiče, zkontrolujme přívodní šòůry, zásuvky a pojistky, jsou-li dostatečně dimenzovány proti zkratu.

Samostatnou kapitolou v případě topidel na tuhá paliva je žhavý popel. Ten by se vždy měl před vysypáním nechat vychladnout a pak nasypat do nehořlavé nádoby. Vznícení podlahy, je-li z

hořlavých materiálů, zabrání ochranná podložka pod topidlem na tuhá paliva, na kterou také padají žhavé uhlíky. U všech spotřebičů na pevná paliva, s výjimkou krbů, musí ochranná podložka

přesahovat půdorys spotřebiče, a to nejméně o 30 centimetrů před přikládacím a popelníkovým otvorem. To samé platí i o bočních stranách. V případě tepelného spotřebiče k vaření se jedná o 60 x

30 cm a u krbu 80×40 centimetrů.

Topíme-li v koupelnách infrazářiči, které se při použití rozžhaví do vysokých teplot, neměly by se v jeho blízkosti do vzdálenosti jednoho

metru vyskytovat hořlavé materiály.