Jednou z častých příčin požárů jsou různé práce, při kterých se
používá otevřený oheò. Nejčastěji se jedná o svařování nebo
pálení plamenem nebo elektrickým obloukem.
Jednou z častých příčin požárů jsou různé práce, při kterých se používá
otevřený oheò. Nejčastěji se jedná o svařování nebo pálení plamenem nebo elektrickým obloukem, což je jedna z nejpoužívanějších technologií ve výstavbě, výrobě i při údržbě a opravách
strojů a zařízení. Svařovat lze kovy železné (např. ocel), ale také neželezné (např. hliník a měï). Takzvaně svařovat lze však také plasty a lepenku. Samostatnou kapitolu v práci s
otevřeným ohněm tvoří pokrývačské práce, při kterých dochází k manipulaci s hořlavými látkami (lepenkami), které se svařují například plynovými hořáky. Jako hydroizolace se na stavbách
používají také roztavené živice.
Všechny tyto práce mají jedno společné, vyskytují se při nich zdroje
tepla dostačující pro zapálení běžného hořlavého materiálu.
Ti, kdo
práce provádějí, navíc až příliš často podceòují základní
bezpečnostní opatření. Buï základní bezpečnostní opatření neznají
nebo je nedodržují vědomě.
Předpisy stanoví, že
práce, pro které je nutná odborná kvalifikace, nesmí provádět ten, kdo požadovanou kvalifikaci nemá. Kdo chce provádět např. svářečské práce, musí mít platný svářečský průkaz. Zákon č.
133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů stanoví: „Fyzická osoba nesmí provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou
pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy“.
V případě, že toto ustanovení fyzická osoba poruší může ji být
uložena pokuta až do výše 25.000, – Kč.
Základní
bezpečnostní opatření při svařování a dalších pracích s otevřeným ohněm řeší vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic.<br
/>
Základním bezpečnostním opařením je v případě práce s otevřeným
ohněm odstranění všeho hořlavého materiálu, a to nejen
v bezprostředním okolí prováděné práce, ale nejlépe v celém
prostoru. Dále je nutné zkontrolovat, zda nemůže dojít k přenosu jisker nebo žhavých okují k hořlavému materiálu v jiném prostoru (např. otvory v podlaze nebo ve stěnách). Rovněž nelze
zanedbat přenos tepla vedením (např. trubka procházející stěnou do jiného prostoru, která je v přímém kontaktu s hořlavými látkami). Pokud jsou prováděny práce s otevřeným ohněm v domě
nebo v bytě za provozu, je nutná spolupráce majitele nebo nájemníka na bezpečnostních opatřeních. Lidem, kteří tyto práce provádějí, musí být poskytnuty správné informace o hořlavých
materiálech v okolí prováděných prací. Stalo se například, že majitel rodinného domu byl přesvědčen, že izolační materiál pod jeho střechou je nehořlavý a takto informoval zaměstnance
firmy, která na jeho domě prováděla opravu střešní krytiny. Až vzniklý požár a zničená střecha jej přesvědčili, o tom, že izolace hořlavá byla. Při pracích s otevřeným ohněm, zejména při
svařování a pálení, musí být přítomna další osoba, která sleduje kam žhavé částice odletují a v případě potřeby může oheò v zárodku uhasit připravenými hasebními prostředky. Při přerušení
práce musí vždy alespoò jedna osoba místo práce střežit a po ukončení práce je povinnost místo práce a jeho okolí kontrolovat alespoò po dobu 8 hodin. Obdobná opatření se vztahují také
např. na práci s otevřeným ohněm při lepení izolační nebo jiné
střešní krytiny otevřeným plamenem.
Zdrojem požáru mohou být také další
řemeslnické
práce, např. práce s benzínovou pájecí lampou (tzv. letlampa). Zásady bezpečnosti práce související s tímto zařízením řeší § 8 vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární
bezpečnosti při svařování a nahřívání živic.
Různá zařízení používající otevřeného ohně je nutné používat
přesně dle návodu výrobce. Pokud se při práci s otevřeným ohněm
používají současně hořlavé kapaliny (benzin, petrolej apod.) je nutná nejvyšší opatrnost, nebo může dojít ke zraněním i smrtelným úrazům. Proto je nutné se vždy nejprve seznámit se
správnými postupy vhodnými pro používání těchto zařízení a tyto
postupy dále dodržovat.
Nebezpečí požáru rovněž hrozí při práci, při níž vznikají jiskry
o vysokých teplotách
nebo odletující žhavé části opracovávaných materiálů (např. při práci s bruskou nebo s rozbrušovacím kotoučem). Používání brusek a rozbrušovacích kotoučů je velmi rozšířené, rychlé,
účinné a nahrazuje zdlouhavé a těžké manuální postupy. Může však být také nebezpečné. Při použití v nepřístupných místech, v blízkosti hořlavého materiálu nebo bez ochranných pomůcek
(např. brýlí), můžeme způsobit škodu na zdraví i majetku nejen
sobě, ale i svému okolí.
Otevřený oheò lze používat také k nahřívání součástek. Mnoho
požárů vzniklých při
opravách automobilů svědčí o lehkomyslnosti nejen občanů při opravách svépomocí, ale i „profesionálů“ v servisních dílnách. Provádění různých prací na automobilech, ze kterých nejsou
odstraněny hořlavé materiály (např. sedadla s textilními potahy, pneumatiky, elektroinstalace, palivová nádrž), může vést až k výbuchu hořlavých benzinových par. Při svařování, broušení,
rozbrušování, nahřívání součástek nebo při pájení vždy hrozí nebezpečí vznícení hořlavých materiálů. Následný požár vlastního auta není pak tou nejhorší škodou, která může nastat. Případy
požárů celých servisů i se všemi automobily připravenými k opravě, značně poškozené stavební konstrukce a poškození zdraví nejsou nijak vyjímečné. čas ušetřený tím, že nebyla provedena
dostatečná bezpečnostní opatření, pak ztrácí význam.
Aktuality e-mailem