Vypalování porostu a oheò v přírodě


Hasiči lidem | Prevence - 05.04.2007


Oteplení a suché počasí v současné době

zvyšuje nebezpečí vzniku požáru při zakládání ohòů v přírodě a s probíhajícím jarním úklidem se množí počty požárů způsobených nedbalostí osob při vypalování trávy.

Vypalování trávy

V tomto jarním počasí vzniká zvýšené nebezpečí požárů. Teplé počasí láká řadu zahrádkářů a chatařů k jarnímu úklidu. Při spalování listí, větví ze

stromků nebo suché trávy může dojít i k požáru. Ten se může vlivem silného větru rychle rozšířit a napáchat značné škody, v horším případě i ohrozit životy a zdraví lidí. Většina těchto požárů

je způsobena nedbalostním jednáním při manipulaci s otevřeným ohněm. I když pálení suché trávy a listí není zákonem výslovně zakázáno, měla by se dodržovat základní pravidla. Pálení většího

množství trávy předem ohlásit na operační středisko Hasičského záchranného sboru a tím předejít zbytečným výjezdům hasičů.

Plošné vypalování porostu je zakázáno celoročně. Na

základě zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, může Hasičský záchranný sbor uložit pokutu za přestupek na úseku požární ochrany tomu, kdo vypaluje porosty, a to do výše 25 tisíc korun pro

fyzické osoby, právnickým a podnikajícím fyzickým osobám pokutu až do výše 500 tisíc korun.

Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou tyto osoby povinny, se

zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit

operačnímu středisku příslušného územního odboru Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost

zakázat.

Zakládání ohòů v přírodě

Zvýšené nebezpečí požárů vzniká v přírodním prostředí v období bez déletrvajících dešových srážek, s mimořádně

teplým a suchým počasím. Pro období těchto klimatických podmínek by se měly dodržovat pravidla, která zabrání vzniku požárů. Jedná se o zákaz kouření, rozdělávání nebo udržování otevřeného ohně

na lesních pozemcích a do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesního pozemku, to samé platí i pro přírodní prostředí. Lidé by neměli porušovat zákaz táboření na lesních pozemcích a ve volné přírodě

mimo vyhrazená místa. Spolehlivým iniciátorem požáru je i odhozený nedopalek cigarety, proto je přísný zákaz odhazování hořících nebo doutnajících předmětů na lesních pozemcích a ve volné

přírodě.

Lidé by se měli chovat opatrně všude tam, kde by mohlo jejich nezodpovědné počínání skončit požárem. Za mimořádně suchého počasí však postačí k zapálení vyschlého

porostu i výfuk osobního automobilu, který vyschlou trávou projížděl. Výjimkou nejsou ani požáry podél železniční trati, kdy od projíždějícího vlaku odskočí jiskra a způsobí požár travnatého

porostu.

V zájmu bezpečnosti své i druhých proto při pálení biologického odpadu dodržujte tato pravidla:

  • důsledně dbejte pokynů příslušnéhoHZS kraje,
  • velikost hromad klestu, případně zbytků po těžbě, po úklidu je nutno volit tak, aby shořely během pracovní směny nebo v době, kdy je na místě přítomen dozor,
  • při náhlém zhoršení počasí – silném větru – pálení ihned přerušte a oheò uhaste,
  • místo pro pálení izolujte pruhem širokým nejméně 1 m, kde budou odstraněny hořlavé materiályaž na minerální půdu (zeminu),
  • místo spalování musíte zabezpečit dostatečným množstvím hasebních látek,
  • místo pálení můžete opustit až po úplném uhašení ohně,
  • po dobu 5 dnů nebo do vydatného deště místo pálení pravidelně kontrolujte,
  • příjezdové cesty vedoucí k místům spalování nesmí být zataraseny,
  • spalovat klest čiodpad lze pouze v bezpečné vzdálenosti od obytných nebo hospodářských objektů,
  • osoba mladší 15 let nemůže odpad spalovat bez přítomnosti osoby starší 18 let, která je spalovánímpověřena.

Mějte na paměti, že povinnosti občanů a firem v této oblasti stanoví i další zákonné normy, např. zákon o ovzduší, zákon o lesích, zákon o odpadech nebo vyhlášky

jednotlivých obcí.

Nezapomínejte, že oheò je dobrý sluha, ale zlý pán – a v přírodním prostředí, kde se „červený kohout velice špatně ovládá, to platí dvojnásob.

Sebemenší podcenění situace, např. v podobě silného větru či hustého kouře, může způsobit četná neštěstí a značné materiální a ekologické škody s mnohdy nevratnými následky.



Poznámka: Od roku 1997 jsou požáry v přírodním prostředí (kromě lesů), u nichž nevznikla škoda na majetku a nedošlo k rozšíření požáru, k usmrcení či zranění osob nebo

nedošlo k jejich ohrožení, evidovány jako požáry dále nedošetřované.