Sebeochrana obyvatelstva - příručka MVčR




Metodická pomůcka pro orgány

státní správy, územní samosprávy, právnické osoby a podnikající fyzické osoby. Příručka pro již skutečně katastrofické ohrožení života.

(Příručka ke stažení z webu

MVčR ve formátu: DOC (2.66 MB) )
Obsah
<img class=„link“ src=„img/i_po­int.gif“ height=„8“ width=„8"alt="I­mage“ />Úvod
<img class=„link“ src=„img/i_po­int.gif“ height=„8“ width=„8"alt="I­mage“ />Kde získat informace?
<img class=„link“ src=„img/i_po­int.gif“ height=„8"width=“8" alt=„Image“ />Návod k výběru vhodných prostor pro improvizované úkryty Zesilování ochranných vlastností IÚ, Stropy, Okna, Dveře
ImagePodrobnější pokyny a

doporučení pro výběr a zodolnění improvizovaných
úkrytů

Volba vhodných prostor, Postup prací, Umístění IÚ a přístupy

Únikové cesty,

Zesilování stropních konstrukcí podpíráním sloupky a nosníky

Sloupky podpírající konstrukce, Materiál pro podpírající konstrukce

Zabezpečení větrání,

Utěsnění IÚ, Vnitřní vybavení IÚ, Zásady při ukrývaní v IÚ
<img class=„link“ src=„img/i_po­int.gif“ height=„8“ width=„8“ alt=„Image“ />Improvizovaná ochrana dýchacích cest a povrchu těla

Obrázková část
<img class=„link“ src=„img/i_po­int.gif“ height=„8“ width=„8“ alt=

„Image“ />Obr.
Výběr
vhodného prostoru


<img class=„link“

src=„img/i_po­int.gif“ height=„8“ width=„8“ alt=„Image“ />Obr.
Přizpůsobení

vybraného prostoru

ImageObr.
3 <a href=

„http://www.mvcr­.cz/2003/hasi­ci/odbor/ooo/pri­rucka/ukryty/o­br3.gif“>Zvýše­ní
ochranných vlastností – zhmotnění oken

<img class=„link“ src=

„img/i_point.gif“ height=„8“ width=„8“ alt=„Image“ />Obr.
4a Větrání -
přívodní

komínek

ImageObr.
4b <a href=

„http://www.mvcr­.cz/2003/hasi­ci/odbor/ooo/pri­rucka/ukryty/o­br4b.gif“>Větrá­ní -
odvodní komínek

<img class=„link“ src=„img/i_po­int.gif“ height=„8“

width=„8“ alt=„Image“ />Obr.
Úprava
dveří – 1. Zesilování dřevěných dveří

ImageObr.
6 <a href=

„http://www.mvcr­.cz/2003/hasi­ci/odbor/ooo/pri­rucka/ukryty/o­br6.gif“>Úpra­va
dveří – 2. Zajišování proti otevření

<img class=„link“ src=„img/i_po­int.gif“

height=„8“ width=„8“ alt=„Image“ />Obr.
Úprava
dveří – 3. Utěsòování dřevěných

dveří

ImageObr.
8 <a href=

„http://www.mvcr­.cz/2003/hasi­ci/odbor/ooo/pri­rucka/ukryty/o­br8.gif“>Úpra­va
dveří – 4. Zesilování plechových dveří

<img class=„link“ src="img/i_po­int.gif

" height=„8“ width=„8“ alt=„Image“ />Obr.
Zesilování
stropní konstrukce

podpěrami


Úvod

Metodická pomůcka je určena pro orgány

státní správy, územní samosprávy a právnické osoby a
podnikající fyzické osoby, které v souladu se zákonem č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném
systému a o změně některých

zákonů, zabezpečují ochranu obyvatelstva ukrytím.

Pomůcka odpovídá na nejčastější dotazy směřující k ochraně obyvatelstva v případě vzniku
mimořádných událostí. Radí, kde je

možno tyto odpovědi získat v běžném životě.



Pomůcka dále pojednává o využití vhodných podzemních i nadzemních částí obytných domů,
provozních, výrobních a

dalších objektů k jejich úpravě pro improvizované úkryty.

Je praktickým metodickým návodem pro přípravné práce v době míru a pro svépomocné budování
improvizovaných úkrytů za

krizových situací.



Přípravné práce spočívají zejména ve výběru vhodných prostor, určení reálné kapacity úkrytů
(počet ukrývaných osob), návrhu technického

řešení pozdějších úprav, množství materiálu a času
potřebného na další úpravy.

Svépomocné budování za krizových situací spočívá v provedení navrženého technického

řešení.

V pomůcce najdete rovněž improvizované prostředky ochrany dýchacích cest a povrchu těla a návod
na jejeich použití.



<a id="informace

"> I. Kde získat informace?



Mezi časté dotazy veřejnosti, adresované na MV-generální ředitelství Hasičského záchranného
sboru čR patří otázky

směřující k ochraně obyvatelstva v případě vzniku mimořádné události. Je
proto na místě osvětlit, kde lze získat potřebné informace o charakteru možného ohrožení,
připravených

záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva při vzniku mimořádné
události.

Občan získá tyto informace na příslušném obecním úřadě na základě a) § 15 odst. (4)

zákona č.
239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů: „Obecní úřad
seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného ohrožení,

s připravenými
záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva. Za tímto účelem organizuje jejich
školení.“



Zaměstnanec získá informace

o charakteru možného ohrožení, o připravených záchranných a
likvidačních prací a ochraně obyvatelstva v místě dislokace pracoviště od svého zaměstnavatele
(příslušné právnické

osoby nebo podnikající fyzické osoby)na základě § 23 odst. (1) písm. b)a §
24 odst. (1)písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
některých

zákonů: „Pokud okresní úřad zahrne do havarijního plánu okresu nebo vnějšího
havarijního plánu konkrétní právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, je tato povinna

zajistit vůči svým zaměstnancům dotčeným předpokládanou mimořádnou událostí opatření uvedená v
§ 24 odst. 1 písm. b) tohoto zákona, t.j. vůči svým zaměstnancům zajistit, pokud zvláštní

právní předpis nestanoví jinak (např. zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie
a ionizujícího záření a zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií),

informování o
hrozících mimořádných událostech a plánovaných opatřeních, varování, evakuaci, popřípadě
ukrytí, organizování záchranných prací, organizování přípravy k sebeochraně a

vzájemné
pomoci.“



Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba získá informace o charakteru možného ohrožení, o
připravených krizových opatřeních

a způsobech jejich provedení u příslušného obecního úřadu. a)
§ 15 odst. (4) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých
zákonů.

<br

/>
II. Návod k výběru vhodných prostor pro improvizované
úkryty




Improvizovaný úkryt (IÚ) je předem vybraný optimálně

vyhovující prostor ve vhodných
částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který bude upravován fyzickými a
právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu

jejich zaměstnanců před účinky mimořádných
událostí s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů.



Proti radioaktivnímu spadu nebo proti nebezpečí při

nepřátelském leteckém útoku konvenčními
zbraněmi bude nejlépe chránit suterénní nebo sklepní prostor budov ve středním traktu (části)
co nejvíce zapuštěný v okolním terénu.

Vhodnými prostory jsou sklepy s klenutými stropy nebo
železobetonovými stropy a silnými obvodovými zdmi a co nejmenší plochou všech okenních
otvorů.

Proti samotnému

úniku nebezpečných látek, zejména v době míru, je nejvhodnější prostor ve
vyšších patrech budov, nejlépe na odvrácené straně budovy od směru místa výronu nebezpečné
látky.

Ochranný prostor má být zvolen v blízkosti místa pobytu osob, které jej musí v případě ohrožení
včas dosáhnout. Doporučená doběhová vzdálenost je 500 až 800 m. Při výběru IÚ nutno

dodržet
dále stanovené bezpečnostní vzdálenosti od nebezpečných provozů a skladů.

Pro každou ukrývanou osobu je potřeba nejméně 1 – 3 m2 podlahové plochy v

prostoru s
nuceným větráním a 3 – 5 m2 podlahové plochy v prostoru bez větracího zařízení.
Kapacita IÚ je dána součtem sedících a ležících osob, jinak není omezena.

Světlá výška (od
podlahy ke stropu) má být minimálně 2,3 m při dodržení minimální podchodné výšky (od podlahy k
nejnižší části stropu, nebo potrubí pod stropem) 1,9 m.


Hlavní zásady výběru:
  1. Obvodové zdi IÚ umístěného v suterénu musí mít minimálně tloušku – 45 cm zděné nebo 30 cm železobetonové (upanelových domů výjimečně 15 cm).
  2. Zdi, do nichž je opřena u klenutých místností valená klenba, musí mít tloušku minimálně 90 cm.
  3. Tlouška klenby musí být nejméně 15 cm.
  4. Vchodové dveře se musí otevírat směrem ven z úkrytu.
  5. IÚ umístěný v bloku budov musí mítminimálně dva nouzové výlezy nebo jiné únikové cesty. Je výhodné, jsou-li IÚ mezi sebou propojeny alespoò průrazy (průlezy).

Nejvhodnější jsou

stavby skeletové (železobetonové nebo ocelové). Vhodné jsou i masivní stavby
zděné (cihelné nebo kamenné) s velkou únosností stropních konstrukcí v suterénech ( <a href=

„http://www.mvcr­.cz/2003/hasi­ci/odbor/ooo/pri­rucka/ukryty/o­br1.gif“>target=„_blan­k“>viz obr.
1).



Zesilování ochranných vlastností IÚ


Zesilování ochranných vlastností závisí na druhu improvizovaného úkrytu podle toho proti čemu má chránit ukrývané osoby.
  1. V případě použitíotravných látek a při úniku nebezpečných průmyslových látek se jedná především o dokonalé utěsnění všech otvorů v IÚ.
  2. Při radioaktivním spadu se jedná hlavně

    o zesilování (zhmotnění) okenních otvorů
    sklepních prostorů přídavným materiálem (cihly, kameny, pytle s pískem nebo hlínou, násyp
    zeminy apod.) minimálně na tloušku obvodového

    zdiva tak, aby se dosáhlo zeslabení radioaktivního záření.
  3. Před nebezpečím leteckého útoku, proti pádu trosek, střepin a hořících předmětů se jednápřevážně o podpírání stropů, chránění oken překrytím a o zesilování dveří.

Stropy

Železobetonové stropy deskové a trámy

železobetonových stropů je vhodné podepírat dřevěnými
podélnými nosníky a sloupky se zavětrováním.

Hraněné řezivo pro podélné nosníky se musí vždy klást na stojato (na užší

stranu).



Všechny sloupky musí být jednotlivě nebo vzájemně zajištěny úhlopříčnými výztuhami
(zavětrováním) proti vybočení nebo zkosení a řádně uklínovány. Klíny

musí být vzájemně
zajištěny proti posunu při nárazu nebo otřesech. Spojení a zajištění sloupků s příčnými nebo
podélnými nosníky a jejich zajištění proti posuvu musí být provedeno

tesařskými skobami
(kramlemi) nebo prkny na obou stranách (viz. obr.
9
).


Segmentové valené klenby do traverz:



- do maximální délky traverz 4,00 m (I profilu 24 cm) při maximální vzdálenosti traverz 1,00 m
se strop nemusí

podepírat ani rozpírat,

- větší délky traverz nutno podepírat sloupky ve vzdálenostech 2,60 m až 4,00 m a rozpírat ve
vzdálenostech rozpěr od 1,95 do 3,00 m.

<br

/>
Rozměry válcovaného nosníku průřezu I – traverzy, do níž je vyzděna valená klenba, se určí
podle šířky viditelné spodní příruby.



<table width=„96%“

cellpadding=„3“ cellspacing=„1“> I číslo (v cm) 16 18 20 22 24 šířka příruby (v mm) 74 82 90 98 106 Stropní klenby valené do zdí nepodepírat!

Každou zesilující úpravu stropů (podpěry a
rozpěry) se doporučuje odborně posoudit stavařem nebo statikem.



Okna



Všechny okenní

otvory je nutno uzavřít a zpevnit zazděním cihlami, kameny nebo pytli s pískem
nebo hlínou – možno takto upravit i zvenčí. Ve zvoleném suterénním prostoru je nutné provést
zesílení

všech okenních otvorů vedoucích do venkovního prostoru. Okna je nutné z vnější strany
překrýt prkny, deskami, plechem apod. a zasypat zeminou, pískem, štěrkem apod., nebo zarovnat

cihlami, dlažebními kostkami, pytli či bedničkami se zeminou, pískem nebo jiným vhodným
materiálem. (viz

obr. 3). Při vyplòování okenních otvorů je nutno pamatovat na případné umístění větracích
komínků pro přívod a odvod vzduchu (<a href=

„http://www.mvcr­.cz/2003/hasi­ci/odbor/ooo/pri­rucka/ukryty/o­br4a.gif“>viz obr. 4a a obr. 4b). Někdy je

vhodné okenní křídla nejdříve vysadit a potom instalovat větrací komínek a okenní otvor
vyplnit.



Dveře



Vchodové dveře je

třeba zesílit prkny a svlaky a zajistit jejich plynotěsnost vhodným těsnícím
materiálem a dodatečnou úpravou prahu.

Po obsazení IÚ je třeba vchodové dveře zabezpečit (proti

účinkům sání, které vznikne po tlakové
vlně) trámky a dráty proti otevření směrem ven z úkrytu (viz obr.

5, obr. 6, obr. 7 a <a

href=„http://­www.mvcr.cz/2003/ha­sici/odbor/oo­o/prirucka/ukry­ty/obr8.gif“>o­br. 8).



III. Podrobnější pokyny a doporučení pro výběr a

zodolnění




Volba vhodných prostor



Jedním z předpokladů k dosažení nejhospodárnější a nejúčinnější ochrany obyvatelstva v

IÚ je
vyhledání vhodných prostor pro jejich zřízení. Při vyhledávání a výběru těchto prostor je nutné
přihlédnout, pokud to místní poměry umožòují, k těmto všeobecným

požadavkům:

  1. úkryty nesmí být zřizovány:
    • v částech budov, v nichž jsou v horních podlažích uloženy předměty azařízení jejichž váha převyšuje 1000 kg/m2 podlahové plochy,
    • pod výrobními nebo skladovacími prostorami, v nichž jsou umístěny nádrže snebezpečnými chemickými tekutinami, s roztavenými kovy a jinými nebezpečnými látkami,
    • blíže než 100 m od rezervoáru s nebezpečnými látkami nebo těžkýmiplyny v případě, že porušení těchto rezervoárů může ohrozit bezpečnost ukrývaných,
    • blíže než 50 m od provozů a skladů s nebezpečím výbuchu a od

      skladů s lehce zápalnými
      látkami. Jsou-li pro větší skladovací množství hořlavých nebo jiných látek stanoveny
      požárními nebo jinými předpisy vzdálenosti větší, platí

      pak pro situování těchto prostorů tyto větší vzdálenosti,
    • v místech kde by pod IÚ procházelo vedení vysokotlaké páry, vysokého napětí,stlačeného vzduchu a pod.
  2. úroveò podlahy má být nad hladinou podzemní vody,
  3. při konkrétním výběrutřeba vzít v úvahu tyto požadavky:
    • charakter a konstrukce budovy (odolnost proti požáru), celkovou zachovalost stavby a nosných konstrukcísuterénu,
    • mírové využití suterénu,
    • počet podlaží,
    • konstrukce stropu,
    • stáří budovy,
    • počet traktů,
    • úroveò stropu vůči terénu,
    • možnostnouzového úniku do nezavalitelného prostoru.

Dále je nutno přihlédnout k mírovému účelu stavby. Zřizování úkrytů v

budovách se složitým a
rozsáhlým instalačním zařízením (obchodní domy, hotely a pod.) je obtížné.

Ochranné účinky IÚ značně ovlivòuje konstrukce a charakter budovy.

Nejvhodnějšími budovami jsou
vícepodlažní stavby, které svým charakterem, vhodným umístěním v rámci okolní zástavby a svou
konstrukcí lépe odolávají účinkům vzdušného napadení,

skýtají dobré podmínky pro opuštění a
dávají předpoklady pro hospodárné řešení.

Při výběru vhodného objektu je vždy nutno přihlédnout k celkové zachovalosti stavby, kvalitě

zdiva a malty a hlavně nosných prvků suterénu především u starších zděných staveb. Výhodné jsou
stavby vícetraktové, protože umístění IÚ ve středních traktech je nejvhodnější.

Nevhodné jsou stavby, kde převládá hořlavý stavební materiál a stavby přízemní nebo jednopatrové.

Postup prací

  1. po zvolení vhodného prostoru pro IÚ určit plánovanou kapacitu úkrytu podle podlahové plochy a vnitřního objemu,
  2. stanovit rozsah a postup nutných úprav,odhadnout potřebu materiálu z místních zdrojů a počet pracovníků s ohledem na dodržení krátkého času,
  3. zjistit místa hlavního uzávěru plynu, vody a ústředníhotopení,
  4. vyklidit zvolený prostor,
  5. provést vnější úpravy včetně přirozeného větrání (pokud bude nezbytné),
  6. provést vnitřní úpravy a utěsnění úkrytu,
  7. vybavit úkryt vnitřním vybavením.

Umístění IÚ a přístupy



Celkové umístění IÚ v budově je nejvhodnější ve středním traktu, jsou-li budovy alespoò
trojtraktové. Nevýhodou je, že střední trakt bývá poměrně úzký (max. 3,00 m). Tento

trakt může
však být kombinován s vedlejším traktem podle místní situace. V každém případě je vhodné, když
mezi vnější zdí IÚ a obvodovou zdí budovy je volný prostor.



Umístění IÚ ve sklepě musí být voleno tak, aby byl přístupný přímo nebo nejkratší přímou cestou
ze schodišového prostoru, aby nenastávalo zdržení při jeho obsazování.

Podpírající konstrukce
musí být u vchodu náležitě upravena, aby nezužovala celkový profil průchodu a nebyla překážkou
rychlého rozptýlení ukrývaných za vchodovou částí.



Únikové cesty



U sklepních IÚ je vhodné vybudovat nouzový výlez nebo průraz do sousedního prostoru.

Nouzovým výlezem do

nezavalitelného prostoru (štolovým nebo šachtovým) by měl být
opatřen každý IÚ, aby byl zajištěn odchod ukrývaných v případě, že hlavní vchod je zavalen
(nepřístupný). Pokud není

možno vybudovat z některého IÚ nouzový výlez do nezavalitelného
prostoru, je nutno provést průrazy k napojení na nejbližší IÚ, který je nouzovým výlezem do
nezavalitelného prostoru

vybaven.

Průraz se zřizuje tak, že se ve výši 40 – 50 cm nad podlahou probourá ve zdi otvor
rozměrů 60×80 cm a zajistí osazením překladu minimálně 100 cm dlouhým

(železobetonový
prefabrikát nebo ocelové I nosníky). Následně se otvor uzavře dvěma cihelnými zazdívkami 15 cm
silnými, vyzděnými na obyčejnou vápennou maltu tak, aby na obou

stranách zdi byl průraz dobře
viditelný (zazdívky nejsou v jedné rovině s povrchy zdi – jsou 2 – 3 cm posunuty dovnitř. S
ohledem na plynotěsnost se zazdívky opatří omítkou a

barevně se odliší malbou. U slabších zdí
se provede jen jedna zazdívka 15 cm silná. Průraz je vhodné umístit ve střední nosné zdi, z
důvodu menší pravděpodobnosti zavalení prostoru

těsně vedle zdi.



Průrazy je třeba provést propojení i mezi sousedními budovami. Tímto způsobem vznikne celý
systém vzájemně propojených IÚ v bloku budov, který

je na nejvhodnějším místě opatřen nouzovým
výlezem umožòujícím únik ukrývaných osob do volného (nezavalitelného) prostoru.



Zesilování stropních konstrukcí

podpíráním sloupky a nosníky



Pro volbu podpírající konstrukce je vhodné zvolit jednoduchý systém sloupků a vodorovných
podélných a příčných nosníků
,

které vzájemným spojením a zajištěním tvoří vyztužení
stávající konstrukce. Společným působením obou konstrukcí je pak přenášeno potřebné zatížení.
Zásadním principem a charakterem

zesílení stávající konstrukce je zkrácení jejího rozpětí v
místech největšího namáhání.

Dalším důležitým bodem je zajištění stability celé podpírající konstrukce

zavětrováním.
Připusme v daném případě různé možnosti otřesů, které se vyskytnou dříve, než bude podpírající
konstrukce namáhána uvažovaným zatížením, tj. troskami zřícené budovy

nad sklepem. Budou to v
prvé řadě otřesy od dopravních prostředků bezprostředně po provedení, nárazy přímo na
jednotlivé sloupky při přesunu materiálu, nárazy a tlak při hromadném

zaplòování v době
nebezpečí, otřesy od výbuchů pum a nakonec při sesutí budovy. Otřesy budou mít velmi nepříznivý
vliv na stabilitu konstrukce a je proto důležité, aby zajišovacím

pracím (zavětrování) byla
věnována náležitá pozornost (viz obr. 2 bod 5 a
<a href=

„http://www.mvcr­.cz/2003/hasi­ci/odbor/ooo/pri­rucka/ukryty/o­br9.gif“>obr. 9).



Sloupky podpírající konstrukce



Sloupky tvoří v

systému podepření důležitý prvek, který soustřeïuje a přenáší značné zatížení
na malou podlahovou plochu sklepních místností. Samotný sloupek podle statických výpočtů má
vzhledem k

ostatním částem konstrukce poměrně malý profil, přičemž je důležitá otázka vzpěrné
délky. Výhodného zkrácení vzpěrné délky dosáhneme vyzděním sloupků z cihel 30/30 cm, 45/45 cm
do

potřebné výše podle toho, jaký materiál a délku sloupku máme k dispozici. Sloupky jsou
počítány pro vzpěrnou délku 250 cm u betonových stropů.

Větší pozornost musíme věnovat

prefabrikovaným sloupkům ze železobetonu původně určeným pro
oplocení. U těchto sloupků je v mnohých případech značná délka, která pro podepření v
prostorách s nižší světlou výškou

nevyhovuje. Zkrácení délky sloupku vyžaduje trpělivost a
opatrnou práci při otloukání betonu. Při neopatrném zacházení se může velmi snadno zlomit ve
kterémkoli průřezu.



Sloupky z cihel provádíme na obyčejnou maltu nebo na „sucho“ – to ovšem znamená, že i v tomto
případě dáváme mezi cihly slabou vrstvu mazlavé hlíny (hliněné

malty), aby nenastalo vlivem
nerovností povrchů cihel bodové zatížení a tím i drcení. Sloupky z cihel jsou velmi výhodné po
stránce materiálu, stability i provedení (není třeba

dalšího zajištění). Nevýhodou je poměrně
značný profil.

U všech sloupků je třeba zajistit roznášení tlaku na větší plochu podlahy, podle toho, jaké je
provedení

podlahy. V normálním případě dáváme jako podklad silnou fošnu, prefabrikované desky,
několik vrstev cihel (45/45 cm), kulatinu nebo polohraněné řezivo.


Materiál pro podpírající konstrukce



Stěžejní otázkou ztužující konstrukce je otázka materiálu a to materiálu v nejbližším okolí a z
místních zdrojů. Není

jednoduché opatřit pro blok budov potřebný materiál v dostatečném
množství. Při těchto opatřeních bude třeba rozumně uvažovat a odhalit všechny možné rezervy
např. kůlny, oplocení,

garáže, stavby rozestavěné, sklady (ovšem ne ty, které jsou důležité). V
některých případech mohou být rozebrány budovy, které mají být demolovány, nebo může být
rozebrán materiál

z příček a přepážek ve sklepě, v přízemí, v patrech apod.



Získaný materiál musí být také správně využíván. Především je třeba zajistit materiál na
vodorovné

prvky konstrukce, který může být namáhán na ohyb (dřevo-hraněné řezivo, pražce,
kulatina, železo-válcované nosníky, kolejnice). Teprve v tom případě, jestliže tento materiál

postačí pro uvedené části konstrukce, můžeme jej využívat i pro sloupky a jiné tlačené prvky.
Prakticky všechny hlavní tlačené prvky mohou být provedeny z cihel nebo tvárnic, které jsou

nejsnáze k dosažení.

Při jejich opatřování nemůžeme však v žádném případě bourat některou nosnou zeï v budově. Pokud
nebude pomocný materiál (příložky, podložky,

klíny, prkna, dráty, skoby, hřebíky, špalíky a
jiné drobnosti) k dosažení v každé jednotlivé budově v dostatečném množství, bude třeba jej
zajistit jiným způsobem.

<br

/>
Zabezpečení větrání



V IÚ s kapacitou do 50 osob se dá použít principu přirozeného větrání, při kterém se využívá
přirozeného tahu vzduchu

vznikajícího rozdílem teplot vně a uvnitř IÚ. Venkovní vzduch se
přivádí do IÚ komínkem, jehož nasávací otvor musí být 1,5 m nad úrovní terénu a který vyúsuje
v místnosti pro

ukrývané asi 50 cm nad podlahou. Komínek se uvnitř místnosti opatří jednoduchým
uzávěrem umožòujícím regulaci vzduchu. Vydýchaný vzduch se odvádí komínkem ústícím 20–25 cm pod

stropem a vyvedeným nejméně o 2 m výše než nasávací otvor. Přívodní a odvodní komínek se
umísuje na protilehlých stěnách místnosti. Vnější otvory se opatřují stříškou. Komínky se

zhotovují improvizovaným způsobem s použitím vhodných plechových, osinkocementových,
cementových nebo novodurových rour nebo se vyrobí z prken. K prostupu komínků obvodovou zdí se

využívají okenní otvory. Plocha průřezu přívodního a odvodního komínku se počítá 10
cm2 na jednu ukrývanou osobu. Má-li IÚ kapacitu větší než 50 ukrývaných a skládá se
z

několika menších místností, musí mít každá místnost samostatné větrání (viz obr. 4a a <a href=

„http://www.mvcr­.cz/2003/hasi­ci/odbor/ooo/pri­rucka/ukryty/o­br4b.gif“>obr. 4b).



Pro odsávání vzduchu lze využít též větrací nebo světlíkové šachty.



Utěsnění IÚ



K zajištění dostatečné funkce přirozeného větrání a proti případnému vnikání nebezpečných
průmyslových a bojových otravných

látek a proti radioaktivnímu prachu je nutné IÚ utěsnit. Toho
se dosáhne utěsněním všech otvorů, tj. spár, štěrbin, oken, dveří, prostupů větracích komínků a
nevyužívaných

průduchů. Jako vhodné těsnící materiály lze použit izolepu, samolepící
molytanovou pásku, leukoplast, různé fólie, sádru, sklenářský tmel, modelínu, kamnářskou hlínu,
jíl apod.

(viz obr.
2 bod 3
, obr.

3, obr. 7 a
obr.

8).

Vnitřní vybavení IÚ

Pro delší pobyt ukrývaných je IÚ třeba vybavit:

  1. Zásobou

    pitné vody nejméně na 3 dny (3 l na osobu a den) v nádobách, které lze uzavřít
    nebo zakrýt. Pokud je to možné umísují se nádoby s vodou do chladné, uzavíratelné místnosti.

  2. Trvanlivými potravinami v igelitových obalech na cca 3 dny.
  3. Nouzovým záchodem – pokud ho nelze umístit v oddělené místností, umísuje se v prostoru

    odděleném závěsem. Prakticky jde o vhodnou přenosnou nádobu s improvizovaným sedátkem a
    uzávěrem. Po použití je vhodné nádobu zasypávat desinfekčním a protizápachovým

    prostředkem
    jako je např. vápno, chloramin, písek, hlína a pod. Tento materiál umísujeme v prostoru
    nouzového záchodu. Po naplnění fekáliemi se nádoby vyprázdní mimo IÚ. Vedle

    tohoto způsobu je možno používat i nejbližší záchody v budově.
  4. Přenosnou nádobou na odpadky.
  5. Přenosnou nádobou na použitou vodu.
  6. Jednoduchými lůžky a sedačkami v poměru 1:2, aby minimálně 1/3 ukrývaných mohla ležet (spát) a ostatní sedět (viz <a href=„http://­www.mvcr.cz/2003/ha­sici/odbor/oo­o/prirucka/ukry­ty/obr2.gif“>
    target=„_blan­k“>obr. 2 bod 4).

Zásady při ukrývání vIÚ

  1. Každý ukrývaný se řídí pokyny velitele úkrytu nebo pokyny vysílanými rozhlasem a televizí.
  2. Používají-lise výjimečně zdroje světla s otevřeným plamenem (možno pouze v úkrytu s odvodními komínky), je nutno je umísovat do blízkosti otvoru odvodního komínku.
  3. V

    případě výskytu nebezpečných látek je třeba vypnout klimatizaci nebo mírové větrání,
    utěsnit všechny otvory a použít prostředky individuální ochrany nebo improvizované prostředky

    individuální ochrany.
  4. Při dokonalém utěsnění ochranného prostoru, ve kterém není filtroventilační zařízení lze setrvat pouze omezenou dobu v závislosti naobjemu vnitřního prostoru a počtu ukrývaných osob. Pozor! Hrozí nebezpečí otravy vydýchaným oxidem uhličitým!
  5. V žádném úkrytovém prostoru se nesmí běhemochranného provozu kouřit.
  6. V úkrytu je třeba se chovat ohleduplně k ostatním ukrývaným, nehlučet, respektovat kolektivní zájmy, nevyvolávat spory atd. Jenutno si uvědomit, že jde o mimořádnou situaci a nouzové podmínky, které kladou na člověka zvýšené fyzické a psychické nároky.
IV.

Improvizovaná ochrana dýchacích cest a
povrchu těla



K bezprostřední ochraně před toxickými účinky nebezpečných látek se lze chránit improvizovanými

prostředky pro ochranu dýchacích cest a povrchu těla.



Základním principem improvizované ochrany je využití vhodných oděvních součástí, které jsou k
dispozici v

každé domácnosti a pomocí kterých je možné chránit jak dýchací cesty, tak celý povrch těla. Při použití této ochrany je třeba dbát následujících zásad:
  • celýpovrch musí být zakryt, žádné místo nesmí zůstat nepokryté;
  • všechny ochranné prostředky je nutno co nejlépe utěsnit;
  • k dosažení vyššíchochranných účinků kombinovat více ochranných prostředků nebo použít oděvu v několika vrstvách.



Ochrana

hlavy



K ochraně hlavy se doporučuje použít čepice, šátky a šály, přes které je vhodné převléci kapuci
případně nasadit ochranné přilby (motocyklové,

pracovní ochranné přilby, cyklistické, lyžařské
atd.), které takto chrání i před padajícími předměty.



<img src=

„http://www.mvcr­.cz/2003/hasi­ci/odbor/ooo/pri­rucka/ukryty/hla­va.jpg“ width=„370“
height=„434“ alt=„Ilustrační foto – Ochrana obličeje a očí“ />


Ochrana obličeje a očí



Ochraně obličeje a očí je nutno věnovat největší pozornost. Jedná se zde o kombinaci ochrany
povrchu těla s ochranou dýchacích

cest. Zvláštní pozornost je proto nutné věnovat ochraně úst a
nosu, které jsou vstupní branou dýchacích cest. Nejvhodnějším způsobem je překrytí úst a nosu
složeným kusem flanelové

látky či froté ručníkem, mírně navlhčeným ve vodě či ve vodném roztoku
sody nebo kyseliny citrónové, a upevněným v zátylku převázaným šátkem či šálou.



K

improvizované ochraně očí jsou nejvhodnějším prostředkem brýle uzavřeného typu (potápěčské,
plavecké, lyžařské a motocyklové, u kterých je nutné přelepit větrací průduchy lepicí páskou).

V případě, že nejsou takové brýle k dispozici, lze oči jednoduchým způsobem chránit přetažením
průhledného igelitového sáčku přes hlavu a jeho stažením tkanicí či gumou v úrovni

lícních
kostí.



Ochrana trupu



Obecně platí zásada, že každý druh oděvu poskytuje určitou míru ochrany, přičemž větší počet

vrstev zvyšuje koeficient ochrany.

K ochraně trupu jsou nejvhodnější následující druhy oděvů:
  • dlouhé zimní kabáty;
  • bundy;
  • kalhoty;
  • kombinézy;
  • šusákové sportovní soupravy.

Použité

ochranné oděvy je nutné dostatečně utěsnit u krku, rukávů a nohavic. U krku lze k
utěsnění použít šálu nebo šátek, který omotáme přes zvednutý límec. Bundu je nutné utěsnit v
pase,

nejlépe pomocí opasku či řemene. Netěsné zapínání a různé nežádoucí trhliny v oděvu je
nutné přelepit lepicí páskou. Ke všem ochranným oděvům je vhodné použít pláštěnku nebo pl᚝ do

deště. Tyto se utěsòují pouze u krku, pokud jsou z pogumované nebo vrstvené tkaniny musí být
pogumovaná strana zvenčí. V případě, že nemáme pláštěnku k dispozici, můžeme ji nahradit

přikrývkou, dekou či plachtou, kterou přehodíme přes hlavu a zabalíme se do ní. <img src=
„http://www.mvcr­.cz/2003/hasi­ci/odbor/ooo/pri­rucka/ukryty/trup­.jpg“ width=„379“ height=

„355“
alt=„Ilustrační foto“ />



Ochrana rukou a nohou



Velmi dobrým ochranným prostředkem rukou jsou pryžové rukavice.

Ochranný účinek je tím větší,
čím je materiál silnější. Vhodnější jsou rukavice delší, nebo chrání zápěstí a částečně i
předloktí.



Rukávy přesahující

přes okraj rukavic, pokud nejsou ukončeny nápletem nebo pryží, převážeme u
okrajů řemínkem nebo provázkem. Jestliže by mezi rukavicí a rukávem vzniklo nechráněné místo,
musíme

zápěstí ovinout šálou, šátkem, igelitem apod.



Nemáme-li k dispozici žádné rukavice, ovineme si ruce látkou, šátkem apod., aby byly alespoò
krátkodobě chráněny a

nepřišly do přímého styku se škodlivými látkami.



Pro ochranu nohou jsou nejvhodnější pryžové a kožené holínky, kozačky, kožené vysoké boty. K
ochraně nohou je

nutno zabezpečit, aby mezi nohavicí a botou nezůstalo nechráněné místo.
Nohavici přesahující přes botu u dolního okraje převážeme provázkem nebo řemínkem.
Nepřesahuje-li nohavice

přes boty ovineme nechráněné místo kusem látky, šátkem apod. Při
použití nízkých bot je vhodné zhotovit návleky z igelitových sáčků či tašek.



Vymezení

použití improvizované ochrany

Improvizovaná ochrana dýchacích cest a povrchu těla je určena:
  • k přesunu osob do stálých úkrytů;
  • k úniku ze zamořeného území;
  • k překonání zamořeného prostoru;
  • k ochraně v ochranném prostoru jednoduchého typu(OPJT);
  • k evakuaci obyvatelstva.

Zpracoval a vydal: Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru

čR