Metodická pomůcka pro orgány
státní správy, územní samosprávy, právnické osoby a podnikající
fyzické osoby. Příručka pro již skutečně katastrofické ohrožení
života.
(Příručka ke stažení z webu
MVčR ve formátu: DOC (2.66 MB) )Obsah |
<img class=„link“ src=„img/i_point.gif“ height=„8“ width=„8"alt="Image“ />Úvod |
<img class=„link“ src=„img/i_point.gif“ height=„8“ width=„8"alt="Image“ />Kde získat informace? |
<img class=„link“ src=„img/i_point.gif“ height=„8"width=“8" alt=„Image“ />Návod k výběru vhodných prostor pro improvizované úkryty Zesilování ochranných vlastností IÚ, Stropy, Okna, Dveře |
Podrobnější pokyny a
doporučení pro výběr a zodolnění improvizovaných Zesilování stropních konstrukcí podpíráním sloupky a nosníky |
<img class=„link“ src=„img/i_point.gif“
height=„8“ width=„8“ alt=„Image“ />Improvizovaná ochrana
dýchacích cest a povrchu těla |
Obrázková část |
<img class=„link“ src=„img/i_point.gif“ height=„8“
width=„8“ alt=
„Image“ />Obr. src=„img/i_point.gif“ height=„8“ width=„8“ alt=„Image“
/>Obr. vybraného prostoru „http://www.mvcr.cz/2003/hasici/odbor/ooo/prirucka/ukryty/obr3.gif“>Zvýšení „img/i_point.gif“ height=„8“ width=„8“ alt=„Image“
/>Obr. komínek „http://www.mvcr.cz/2003/hasici/odbor/ooo/prirucka/ukryty/obr4b.gif“>Větrání
- width=„8“ alt=„Image“ />Obr. Obr. „http://www.mvcr.cz/2003/hasici/odbor/ooo/prirucka/ukryty/obr6.gif“>Úprava height=„8“ width=„8“ alt=„Image“ />Obr. dveří „http://www.mvcr.cz/2003/hasici/odbor/ooo/prirucka/ukryty/obr8.gif“>Úprava " height=„8“ width=„8“ alt=„Image“ />Obr. |
státní správy, územní samosprávy a právnické osoby a
podnikající fyzické osoby, které v souladu se zákonem č. 239/2000 Sb.
o integrovaném záchranném
systému a o změně některých
zákonů, zabezpečují ochranu obyvatelstva ukrytím.
Pomůcka odpovídá na nejčastější dotazy směřující k ochraně
obyvatelstva v případě vzniku
mimořádných událostí. Radí, kde je
možno tyto odpovědi získat v běžném životě.
Pomůcka dále pojednává o využití vhodných podzemních i nadzemních
částí obytných domů,
provozních, výrobních a
dalších objektů k jejich úpravě pro improvizované úkryty.
Je praktickým metodickým návodem pro přípravné práce v době míru a pro
svépomocné budování
improvizovaných úkrytů za
krizových situací.
Přípravné práce spočívají zejména ve výběru vhodných prostor,
určení reálné kapacity úkrytů
(počet ukrývaných osob), návrhu technického
řešení pozdějších úprav, množství materiálu a času
potřebného na další úpravy.
Svépomocné budování za krizových situací spočívá v provedení
navrženého technického
řešení.
V pomůcce najdete rovněž improvizované prostředky ochrany dýchacích cest
a povrchu těla a návod
na jejeich použití.
<a id="informace
"> I. Kde získat informace?
Mezi časté dotazy veřejnosti, adresované na MV-generální ředitelství
Hasičského záchranného
sboru čR patří otázky
směřující k ochraně obyvatelstva v případě vzniku mimořádné
události. Je
proto na místě osvětlit, kde lze získat potřebné informace o charakteru
možného ohrožení,
připravených
záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva při vzniku
mimořádné
události.
Občan získá tyto informace na příslušném obecním úřadě na základě
a) § 15 odst. (4)
zákona č.
239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých
zákonů: „Obecní úřad
seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného
ohrožení,
s připravenými
záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva. Za tímto
účelem organizuje jejich
školení.“
Zaměstnanec získá informace
o charakteru možného ohrožení, o připravených záchranných a
likvidačních prací a ochraně obyvatelstva v místě dislokace pracoviště
od svého zaměstnavatele
(příslušné právnické
osoby nebo podnikající fyzické osoby)na základě § 23 odst. (1) písm.
b)a §
24 odst. (1)písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném
systému a o změně
některých
zákonů: „Pokud okresní úřad zahrne do havarijního plánu okresu nebo
vnějšího
havarijního plánu konkrétní právnickou osobu nebo podnikající fyzickou
osobu, je tato povinna
zajistit vůči svým zaměstnancům dotčeným předpokládanou mimořádnou
událostí opatření uvedená v
§ 24 odst. 1 písm. b) tohoto zákona, t.j. vůči svým zaměstnancům
zajistit, pokud zvláštní
právní předpis nestanoví jinak (např. zákon č. 18/1997 Sb.,
o mírovém využívání jaderné energie
a ionizujícího záření a zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných
havárií),
informování o
hrozících mimořádných událostech a plánovaných opatřeních, varování,
evakuaci, popřípadě
ukrytí, organizování záchranných prací, organizování přípravy
k sebeochraně a
vzájemné
pomoci.“
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba získá informace
o charakteru možného ohrožení, o
připravených krizových opatřeních
a způsobech jejich provedení u příslušného obecního úřadu. a)
§ 15 odst. (4) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném
systému a o změně některých
zákonů.
<br
/>
II. Návod k výběru vhodných prostor pro
improvizované
úkryty
Improvizovaný úkryt (IÚ) je předem vybraný optimálně
vyhovující prostor ve vhodných
částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který
bude upravován fyzickými a
právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu
jejich zaměstnanců před účinky mimořádných
událostí s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů.
Proti radioaktivnímu spadu nebo proti nebezpečí při
nepřátelském leteckém útoku konvenčními
zbraněmi bude nejlépe chránit suterénní nebo sklepní prostor budov ve
středním traktu (části)
co nejvíce zapuštěný v okolním terénu.
Vhodnými prostory jsou sklepy s klenutými stropy nebo
železobetonovými stropy a silnými obvodovými zdmi a co nejmenší plochou
všech okenních
otvorů.
Proti samotnému
úniku nebezpečných látek, zejména v době míru, je nejvhodnější
prostor ve
vyšších patrech budov, nejlépe na odvrácené straně budovy od směru
místa výronu nebezpečné
látky.
Ochranný prostor má být zvolen v blízkosti místa pobytu osob, které
jej musí v případě ohrožení
včas dosáhnout. Doporučená doběhová vzdálenost je 500 až 800 m. Při
výběru IÚ nutno
dodržet
dále stanovené bezpečnostní vzdálenosti od nebezpečných provozů a
skladů.
Pro každou ukrývanou osobu je potřeba nejméně 1 – 3 m2
podlahové plochy v
prostoru s
nuceným větráním a 3 – 5 m2 podlahové plochy v prostoru bez
větracího zařízení.
Kapacita IÚ je dána součtem sedících a ležících osob, jinak není
omezena.
Světlá výška (od
podlahy ke stropu) má být minimálně 2,3 m při dodržení minimální
podchodné výšky (od podlahy k
nejnižší části stropu, nebo potrubí pod stropem) 1,9 m.
stavby skeletové (železobetonové nebo ocelové). Vhodné jsou i masivní
stavby
zděné (cihelné nebo kamenné) s velkou únosností stropních konstrukcí
v suterénech ( <a href=
„http://www.mvcr.cz/2003/hasici/odbor/ooo/prirucka/ukryty/obr1.gif“>target=„_blank“>viz
obr.
1).
Zesilování ochranných vlastností IÚ
o zesilování (zhmotnění) okenních otvorů
sklepních prostorů přídavným materiálem (cihly, kameny, pytle s pískem
nebo hlínou, násyp
zeminy apod.) minimálně na tloušku obvodového
železobetonových stropů je vhodné podepírat dřevěnými
podélnými nosníky a sloupky se zavětrováním.
Hraněné řezivo pro podélné nosníky se musí vždy klást na stojato
(na užší
stranu).
Všechny sloupky musí být jednotlivě nebo vzájemně zajištěny
úhlopříčnými výztuhami
(zavětrováním) proti vybočení nebo zkosení a řádně
uklínovány. Klíny
musí být vzájemně
zajištěny proti posunu při nárazu nebo otřesech. Spojení a zajištění
sloupků s příčnými nebo
podélnými nosníky a jejich zajištění proti posuvu musí být provedeno
tesařskými skobami
(kramlemi) nebo prkny na obou stranách (viz.
obr.
9).
Segmentové valené klenby do traverz:
- do maximální délky traverz 4,00 m (I profilu 24 cm) při maximální
vzdálenosti traverz 1,00 m
se strop nemusí
podepírat ani rozpírat,
- větší délky traverz nutno podepírat sloupky ve vzdálenostech 2,60 m až
4,00 m a rozpírat ve
vzdálenostech rozpěr od 1,95 do 3,00 m.
<br
/>
Rozměry válcovaného nosníku průřezu I – traverzy, do níž je vyzděna
valená klenba, se určí
podle šířky viditelné spodní příruby.
<table width=„96%“
Každou zesilující úpravu stropů (podpěry a
rozpěry) se doporučuje odborně posoudit stavařem nebo statikem.
Okna
Všechny okenní
otvory je nutno uzavřít a zpevnit zazděním cihlami, kameny nebo pytli
s pískem
nebo hlínou – možno takto upravit i zvenčí. Ve zvoleném suterénním
prostoru je nutné provést
zesílení
všech okenních otvorů vedoucích do venkovního prostoru. Okna je nutné
z vnější strany
překrýt prkny, deskami, plechem apod. a zasypat zeminou, pískem, štěrkem
apod., nebo zarovnat
cihlami, dlažebními kostkami, pytli či bedničkami se zeminou, pískem
nebo jiným vhodným
materiálem. (viz
obr. 3). Při vyplòování okenních otvorů je nutno pamatovat na
případné umístění větracích
komínků pro přívod a odvod vzduchu (<a href=
„http://www.mvcr.cz/2003/hasici/odbor/ooo/prirucka/ukryty/obr4a.gif“>viz obr. 4a a obr. 4b). Někdy je
vhodné okenní křídla nejdříve vysadit a potom instalovat větrací
komínek a okenní otvor
vyplnit.
Dveře
Vchodové dveře je
třeba zesílit prkny a svlaky a zajistit jejich plynotěsnost vhodným
těsnícím
materiálem a dodatečnou úpravou prahu.
Po obsazení IÚ je třeba vchodové dveře zabezpečit (proti
účinkům sání, které vznikne po tlakové
vlně) trámky a dráty proti otevření směrem ven z úkrytu (viz obr.
href=„http://www.mvcr.cz/2003/hasici/odbor/ooo/prirucka/ukryty/obr8.gif“>obr.
8).
III. Podrobnější pokyny a doporučení pro
výběr a
zodolnění
IÚ
Volba vhodných prostor
Jedním z předpokladů k dosažení nejhospodárnější a nejúčinnější
ochrany obyvatelstva v
IÚ je
vyhledání vhodných prostor pro jejich zřízení. Při vyhledávání a
výběru těchto prostor je nutné
přihlédnout, pokud to místní poměry umožòují, k těmto všeobecným
skladů s lehce zápalnými
látkami. Jsou-li pro větší skladovací množství hořlavých nebo jiných
látek stanoveny
požárními nebo jinými předpisy vzdálenosti větší, platí
budovách se složitým a
rozsáhlým instalačním zařízením (obchodní domy, hotely a pod.) je
obtížné.
Ochranné účinky IÚ značně ovlivòuje konstrukce a charakter budovy.
Nejvhodnějšími budovami jsou
vícepodlažní stavby, které svým charakterem, vhodným umístěním
v rámci okolní zástavby a svou
konstrukcí lépe odolávají účinkům vzdušného napadení,
skýtají dobré podmínky pro opuštění a
dávají předpoklady pro hospodárné řešení.
Při výběru vhodného objektu je vždy nutno přihlédnout k celkové
zachovalosti stavby, kvalitě
zdiva a malty a hlavně nosných prvků suterénu především u starších
zděných staveb. Výhodné jsou
stavby vícetraktové, protože umístění IÚ ve středních traktech je
nejvhodnější.
Celkové umístění IÚ v budově je nejvhodnější ve středním traktu,
jsou-li budovy alespoò
trojtraktové. Nevýhodou je, že střední trakt bývá poměrně úzký (max.
3,00 m). Tento
trakt může
však být kombinován s vedlejším traktem podle místní situace.
V každém případě je vhodné, když
mezi vnější zdí IÚ a obvodovou zdí budovy je volný prostor.
Umístění IÚ ve sklepě musí být voleno tak, aby byl přístupný přímo
nebo nejkratší přímou cestou
ze schodišového prostoru, aby nenastávalo zdržení při jeho
obsazování.
Podpírající konstrukce
musí být u vchodu náležitě upravena, aby nezužovala celkový profil
průchodu a nebyla překážkou
rychlého rozptýlení ukrývaných za vchodovou částí.
Únikové cesty
U sklepních IÚ je vhodné vybudovat nouzový výlez nebo průraz do
sousedního prostoru.
Nouzovým výlezem do
nezavalitelného prostoru (štolovým nebo šachtovým) by měl být
opatřen každý IÚ, aby byl zajištěn odchod ukrývaných v případě, že
hlavní vchod je zavalen
(nepřístupný). Pokud není
možno vybudovat z některého IÚ nouzový výlez do nezavalitelného
prostoru, je nutno provést průrazy k napojení na nejbližší IÚ, který je
nouzovým výlezem do
nezavalitelného prostoru
vybaven.
Průraz se zřizuje tak, že se ve výši 40 – 50 cm nad podlahou
probourá ve zdi otvor
rozměrů 60×80 cm a zajistí osazením překladu minimálně 100 cm
dlouhým
(železobetonový
prefabrikát nebo ocelové I nosníky). Následně se otvor uzavře dvěma
cihelnými zazdívkami 15 cm
silnými, vyzděnými na obyčejnou vápennou maltu tak, aby na obou
stranách zdi byl průraz dobře
viditelný (zazdívky nejsou v jedné rovině s povrchy zdi – jsou 2 –
3 cm posunuty dovnitř. S
ohledem na plynotěsnost se zazdívky opatří omítkou a
barevně se odliší malbou. U slabších zdí
se provede jen jedna zazdívka 15 cm silná. Průraz je vhodné umístit ve
střední nosné zdi, z
důvodu menší pravděpodobnosti zavalení prostoru
těsně vedle zdi.
Průrazy je třeba provést propojení i mezi sousedními budovami. Tímto
způsobem vznikne celý
systém vzájemně propojených IÚ v bloku budov, který
je na nejvhodnějším místě opatřen nouzovým
výlezem umožòujícím únik ukrývaných osob do volného (nezavalitelného)
prostoru.
Zesilování stropních konstrukcí
podpíráním sloupky a nosníky
Pro volbu podpírající konstrukce je vhodné zvolit jednoduchý systém
sloupků a vodorovných
podélných a příčných nosníků,
které vzájemným spojením a zajištěním tvoří vyztužení
stávající konstrukce. Společným působením obou konstrukcí je pak
přenášeno potřebné zatížení.
Zásadním principem a charakterem
zesílení stávající konstrukce je zkrácení jejího rozpětí v
místech největšího namáhání.
Dalším důležitým bodem je zajištění stability celé podpírající
konstrukce
zavětrováním.
Připusme v daném případě různé možnosti otřesů, které se vyskytnou
dříve, než bude podpírající
konstrukce namáhána uvažovaným zatížením, tj. troskami
zřícené budovy
nad sklepem. Budou to v
prvé řadě otřesy od dopravních prostředků bezprostředně po provedení,
nárazy přímo na
jednotlivé sloupky při přesunu materiálu, nárazy a tlak při hromadném
zaplòování v době
nebezpečí, otřesy od výbuchů pum a nakonec při sesutí budovy. Otřesy
budou mít velmi nepříznivý
vliv na stabilitu konstrukce a je proto důležité, aby zajišovacím
pracím (zavětrování) byla
věnována náležitá pozornost (viz
obr. 2 bod 5 a
<a href=
„http://www.mvcr.cz/2003/hasici/odbor/ooo/prirucka/ukryty/obr9.gif“>obr.
9).
Sloupky podpírající konstrukce
Sloupky tvoří v
systému podepření důležitý prvek, který soustřeïuje a přenáší
značné zatížení
na malou podlahovou plochu sklepních místností. Samotný sloupek podle
statických výpočtů má
vzhledem k
ostatním částem konstrukce poměrně malý profil, přičemž je
důležitá otázka vzpěrné
délky. Výhodného zkrácení vzpěrné délky dosáhneme vyzděním sloupků
z cihel 30/30 cm, 45/45 cm
do
potřebné výše podle toho, jaký materiál a délku sloupku máme
k dispozici. Sloupky jsou
počítány pro vzpěrnou délku 250 cm u betonových stropů.
Větší pozornost musíme věnovat
prefabrikovaným sloupkům ze železobetonu původně určeným pro
oplocení. U těchto sloupků je v mnohých případech značná délka,
která pro podepření v
prostorách s nižší světlou výškou
nevyhovuje. Zkrácení délky sloupku vyžaduje trpělivost a
opatrnou práci při otloukání betonu. Při neopatrném zacházení se může
velmi snadno zlomit ve
kterémkoli průřezu.
Sloupky z cihel provádíme na obyčejnou maltu nebo na „sucho“ – to
ovšem znamená, že i v tomto
případě dáváme mezi cihly slabou vrstvu mazlavé hlíny (hliněné
malty), aby nenastalo vlivem
nerovností povrchů cihel bodové zatížení a tím i drcení. Sloupky
z cihel jsou velmi výhodné po
stránce materiálu, stability i provedení (není třeba
dalšího zajištění). Nevýhodou je poměrně
značný profil.
U všech sloupků je třeba zajistit roznášení tlaku na větší plochu
podlahy, podle toho, jaké je
provedení
podlahy. V normálním případě dáváme jako podklad silnou fošnu,
prefabrikované desky,
několik vrstev cihel (45/45 cm), kulatinu nebo polohraněné řezivo.
Materiál pro podpírající konstrukce
Stěžejní otázkou ztužující konstrukce je otázka materiálu a to
materiálu v nejbližším okolí a z
místních zdrojů. Není
jednoduché opatřit pro blok budov potřebný materiál v dostatečném
množství. Při těchto opatřeních bude třeba rozumně uvažovat a odhalit
všechny možné rezervy
např. kůlny, oplocení,
garáže, stavby rozestavěné, sklady (ovšem ne ty, které jsou
důležité). V
některých případech mohou být rozebrány budovy, které mají být
demolovány, nebo může být
rozebrán materiál
z příček a přepážek ve sklepě, v přízemí, v patrech apod.
Získaný materiál musí být také správně využíván. Především je
třeba zajistit materiál na
vodorovné
prvky konstrukce, který může být namáhán na ohyb (dřevo-hraněné
řezivo, pražce,
kulatina, železo-válcované nosníky, kolejnice). Teprve v tom případě,
jestliže tento materiál
postačí pro uvedené části konstrukce, můžeme jej využívat i pro
sloupky a jiné tlačené prvky.
Prakticky všechny hlavní tlačené prvky mohou být provedeny z cihel nebo
tvárnic, které jsou
nejsnáze k dosažení.
Při jejich opatřování nemůžeme však v žádném případě bourat
některou nosnou zeï v budově. Pokud
nebude pomocný materiál (příložky, podložky,
klíny, prkna, dráty, skoby, hřebíky, špalíky a
jiné drobnosti) k dosažení v každé jednotlivé budově v dostatečném
množství, bude třeba jej
zajistit jiným způsobem.
<br
/>
Zabezpečení větrání
V IÚ s kapacitou do 50 osob se dá použít principu přirozeného
větrání, při kterém se využívá
přirozeného tahu vzduchu
vznikajícího rozdílem teplot vně a uvnitř IÚ. Venkovní vzduch se
přivádí do IÚ komínkem, jehož nasávací otvor musí být 1,5 m nad
úrovní terénu a který vyúsuje
v místnosti pro
ukrývané asi 50 cm nad podlahou. Komínek se uvnitř místnosti opatří
jednoduchým
uzávěrem umožòujícím regulaci vzduchu. Vydýchaný vzduch se odvádí
komínkem ústícím 20–25 cm pod
stropem a vyvedeným nejméně o 2 m výše než nasávací otvor.
Přívodní a odvodní komínek se
umísuje na protilehlých stěnách místnosti. Vnější otvory se opatřují
stříškou. Komínky se
zhotovují improvizovaným způsobem s použitím vhodných plechových,
osinkocementových,
cementových nebo novodurových rour nebo se vyrobí z prken. K prostupu
komínků obvodovou zdí se
využívají okenní otvory. Plocha průřezu přívodního a odvodního
komínku se počítá 10
cm2 na jednu ukrývanou osobu. Má-li IÚ kapacitu větší než
50 ukrývaných a skládá se
z
několika menších místností, musí mít každá místnost samostatné větrání (viz obr. 4a a <a href=
„http://www.mvcr.cz/2003/hasici/odbor/ooo/prirucka/ukryty/obr4b.gif“>obr.
4b).
Pro odsávání vzduchu lze využít též větrací nebo světlíkové
šachty.
Utěsnění IÚ
K zajištění dostatečné funkce přirozeného větrání a proti
případnému vnikání nebezpečných
průmyslových a bojových otravných
látek a proti radioaktivnímu prachu je nutné IÚ utěsnit. Toho
se dosáhne utěsněním všech otvorů, tj. spár, štěrbin, oken, dveří,
prostupů větracích komínků a
nevyužívaných
průduchů. Jako vhodné těsnící materiály lze použit izolepu,
samolepící
molytanovou pásku, leukoplast, různé fólie, sádru, sklenářský tmel,
modelínu, kamnářskou hlínu,
jíl apod.
(viz obr.
2 bod 3, obr.
pitné vody nejméně na 3 dny (3 l na osobu a den) v nádobách, které
lze uzavřít
nebo zakrýt. Pokud je to možné umísují se nádoby s vodou do chladné,
uzavíratelné místnosti.
odděleném závěsem. Prakticky jde o vhodnou přenosnou nádobu
s improvizovaným sedátkem a
uzávěrem. Po použití je vhodné nádobu zasypávat desinfekčním a
protizápachovým
prostředkem
jako je např. vápno, chloramin, písek, hlína a pod. Tento materiál
umísujeme v prostoru
nouzového záchodu. Po naplnění fekáliemi se nádoby vyprázdní mimo
IÚ. Vedle
případě výskytu nebezpečných látek je třeba vypnout klimatizaci nebo
mírové větrání,
utěsnit všechny otvory a použít prostředky individuální ochrany nebo
improvizované prostředky
Improvizovaná ochrana dýchacích cest a
povrchu těla
K bezprostřední ochraně před toxickými účinky nebezpečných látek se
lze chránit improvizovanými
prostředky pro ochranu dýchacích cest a povrchu těla.
Základním principem improvizované ochrany je využití vhodných oděvních
součástí, které jsou k
dispozici v
hlavy
K ochraně hlavy se doporučuje použít čepice, šátky a šály, přes
které je vhodné převléci kapuci
případně nasadit ochranné přilby (motocyklové,
pracovní ochranné přilby, cyklistické, lyžařské
atd.), které takto chrání i před padajícími předměty.
<img src=
„http://www.mvcr.cz/2003/hasici/odbor/ooo/prirucka/ukryty/hlava.jpg“
width=„370“
height=„434“ alt=„Ilustrační foto – Ochrana obličeje a očí“
/>
Ochrana obličeje a očí
Ochraně obličeje a očí je nutno věnovat největší pozornost. Jedná se
zde o kombinaci ochrany
povrchu těla s ochranou dýchacích
cest. Zvláštní pozornost je proto nutné věnovat ochraně úst a
nosu, které jsou vstupní branou dýchacích cest. Nejvhodnějším způsobem
je překrytí úst a nosu
složeným kusem flanelové
látky či froté ručníkem, mírně navlhčeným ve vodě či ve vodném
roztoku
sody nebo kyseliny citrónové, a upevněným v zátylku převázaným šátkem
či šálou.
K
improvizované ochraně očí jsou nejvhodnějším prostředkem brýle
uzavřeného typu (potápěčské,
plavecké, lyžařské a motocyklové, u kterých je nutné přelepit větrací
průduchy lepicí páskou).
V případě, že nejsou takové brýle k dispozici, lze oči jednoduchým
způsobem chránit přetažením
průhledného igelitového sáčku přes hlavu a jeho stažením tkanicí či
gumou v úrovni
lícních
kostí.
Ochrana trupu
Obecně platí zásada, že každý druh oděvu poskytuje určitou míru
ochrany, přičemž větší počet
ochranné oděvy je nutné dostatečně utěsnit u krku, rukávů a nohavic.
U krku lze k
utěsnění použít šálu nebo šátek, který omotáme přes zvednutý
límec. Bundu je nutné utěsnit v
pase,
nejlépe pomocí opasku či řemene. Netěsné zapínání a různé
nežádoucí trhliny v oděvu je
nutné přelepit lepicí páskou. Ke všem ochranným oděvům je vhodné
použít pláštěnku nebo pláš do
deště. Tyto se utěsòují pouze u krku, pokud jsou z pogumované nebo
vrstvené tkaniny musí být
pogumovaná strana zvenčí. V případě, že nemáme pláštěnku
k dispozici, můžeme ji nahradit
přikrývkou, dekou či plachtou, kterou přehodíme přes hlavu a zabalíme
se do ní. <img src=
„http://www.mvcr.cz/2003/hasici/odbor/ooo/prirucka/ukryty/trup.jpg“
width=„379“ height=
„355“
alt=„Ilustrační foto“ />
Ochrana rukou a nohou
Velmi dobrým ochranným prostředkem rukou jsou pryžové rukavice.
Ochranný účinek je tím větší,
čím je materiál silnější. Vhodnější jsou rukavice delší, nebo
chrání zápěstí a částečně i
předloktí.
Rukávy přesahující
přes okraj rukavic, pokud nejsou ukončeny nápletem nebo pryží,
převážeme u
okrajů řemínkem nebo provázkem. Jestliže by mezi rukavicí a rukávem
vzniklo nechráněné místo,
musíme
zápěstí ovinout šálou, šátkem, igelitem apod.
Nemáme-li k dispozici žádné rukavice, ovineme si ruce látkou, šátkem
apod., aby byly alespoò
krátkodobě chráněny a
nepřišly do přímého styku se škodlivými látkami.
Pro ochranu nohou jsou nejvhodnější pryžové a kožené holínky, kozačky,
kožené vysoké boty. K
ochraně nohou je
nutno zabezpečit, aby mezi nohavicí a botou nezůstalo nechráněné
místo.
Nohavici přesahující přes botu u dolního okraje převážeme provázkem
nebo řemínkem.
Nepřesahuje-li nohavice
přes boty ovineme nechráněné místo kusem látky, šátkem apod. Při
použití nízkých bot je vhodné zhotovit návleky z igelitových sáčků
či tašek.
Vymezení
čR
Aktuality e-mailem