Havárie s únikem nebezpečných látek

Hasiči lidem | Ochrana obyvatelstva - 04.04.2007

Chování obyvatelstva v případě havárie s

únikem nebezpečných chemických látek – příručka MVčR

Příručka pro orgány státní správy, územní samosprávy, právnické osoby, podnikající fyzické
osoby a

obyvatelstvo

Obsah

Úvod<br

/>
Informace o
vlastnostech nebezpečných chemických látek

<img

class=„link“ src=„img/i_point.gif“ height=„8“ width=„8“ alt="" />Zásady první pomoci
při zasažení nebezpečnými chemickými látkami

<img

class=„link“ src=„img/i_point.gif“ height=„8“ width=„8“ alt="" />Zásady chování
obyvatelstva při havárii s únikem nebezpečných chemických látek

Základní právní
předpisy k ochraně obyvatelstva

Přílohy:

příloha 1.

Přehled

ochranných
filtrů proti nebezpečným chemickým látkám

Stručný přehled

prostředků individuální ochrany z produkce čR a zahraniční provenience

<a href=

„#p13“>Fyzikálně – chemické
parametry nejvýznamnějších bojových chemických látek a látek aplikovatelných v chemickém
terorismu

<img class=„link“ src=

„img/i_point.gif“ height=„8“ width=„8“ alt="" />Popis účinků
nejvýznamnějších bojových chemických látek a látek aplikovatelných v chemickém

terorismu

Nebezpečnost látek
podle Kemlerova kódu

<img

class=„link“ src=„img/i_point.gif“ height=„8“ width=„8“ alt="" />Výběr R a S
vět

<img class=„link“ src=„img/i_point.gif“ height=„8“

width=„8“ alt="" />Vyhledávání informací o
nebezpečných chemických látkách na internetu

příloha 2.

Základní informace k
havarijnímu plánování pro případy úniku nebezpečných chemických

látek

I Úvod Téměř každý den můžeme sledovat v médiích různá
neštěstí, při kterých umírají lidé. Již jsme si

zvykli, že v životě lidí mohou nastat
neočekávané situace. Kromě živelních pohrom, jako jsou povodně, požáry, vichřice, sesuvy půdy,
sněhové laviny, jsou pro českou republiku

pravděpodobné také havárie s únikem nebezpečných
chemických látek. Definice pojmu nebezpečná chemická látka používaná v této příručce
vyžaduje vyjádření z více hledisek a je

uvedena v části II a. Příručka je
určena pro orgány státní správy, územní samosprávy, právnické osoby, podnikající fyzické
osoby a obyvatelstvo v zónách

havarijního plánování podle zákona č. 353/1999 Sb., kde je
možnost úniku nebezpečných chemických látek s toxickými vlastnostmi. Příručku lze
využít ve všech obcích, nebo

přes ně nebo v jejich blízkosti vede silnice nebo železnice. K úniku nebezpečných chemických látek může dojít z různých důvodů, a to především:

následkem působení člověka: havárie způsobená ve výrobě, při skladování nebo nehodou při přepravě nebezpečné látky,
vlivem přírodních účinků: k úniku látek dojde vlivem povodně, větru, sesuvem půdy apod.,
při teroristických útocích,
následkem válečných operací.

K úniku nebezpečných chemických látek může dojít prakticky všude. Mimo stacionární

zdroje to mohou být i zdroje mobilní, kterými jsou dopravní prostředky, přepravující
nebezpečné látky po silnicích, železnici, resp. na vodních tocích. Jejich únik nelze také

vyloučit z potrubí a ze skládek Zatímco největší rozsah ohrožení v důsledku úniku
nebezpečných chemických látek přestavují stacionární zdroje, u mobilních zdrojů dochází k

únikům nejčastěji. častá příčina úniku nebezpečných chemických látek je technologická
(provozní) havárie. Dosavadní poznatky ukazují, že vlivem technologických havárií došlo k

rozsáhlým úmrtím a poškozením zdraví. Typickým příkladem následků takové technologické havárie
je indický Bhopál, kdy na následky úniku nebezpečných chemických látek zemřelo dosud přes

5000
lidí. Jako příklad havárie s rozsáhlou kontaminací terénu a následnou evakuací obyvatelstva lze
uvést italské město Seveso, které poté dalo název systému preventivních

opatření států
Evropské unie. V posledních letech dochází k častým únikům chloru, oxidu siřičitého a ke
znečištění ovzduší amoniakem v několika městech čR. V prosinci 2003 došlo v

jihozápadní číně k prasknutí vrtu zemního plynu s velkým obsahem sirovodíku, následkem toho zemřelo 233 lidí. Tragické byly havárie:

NaSlovensku nedaleko Košic zemřelo následkem úniku plynu s velkým obsahem oxidu uhelnatého 11 osob.
V Olomouci v podniku Farmak, a.s., došlo
vlivem vylití kyseliny sírové do
kanalizace s obsahem sirníků k uvolnění toxické směsi, a tím k usmrcení jedné osoby v objektu
a jedné osoby mimo objekt podniku. Stalo se to
tím, že kyselina vytěsnila z přítomných sirníků sirovodík, pak byla následně neutralizována sodou a vytvořený oxid uhličitý vytlačil sirovodík do potrubí.
Vznik nebezpečných látek může nastat také při požáru a to několika způsoby:
- ve zplodinách hoření ve formě toxických oxidů; což nastává přikaždém požáru,
- produkty chemických reakcí v důsledku vyšších teplot ve formě toxických sloučenin; typickým příkladem může být událost v uvedenémměstě Seveso
- odpařením přítomných nebezpečných látek v požáru vlivem zvýšené teploty;
- příkladem může být únik pesticidů vobci Boršov na Moravě při požáru v provizorním skladu.

II. Informace o vlastnostech

nebezpečných chemických
látek a) Definice pojmu nebezpečná chemická látka Z
hlediska českých právních předpisů, tj. podle zákona č. 356/2003 Sb., o

chemických látkách a
chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, vycházejících ze směrnic Evropské
unie, jsou za nebezpečné chemické látky v této příručce

považovány látky vysoce
toxické, toxické nebo zdraví škodlivé, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí
kůží mohou i ve velmi malém nebo malém množství způsobit

akutní nebo chronické poškození
zdraví nebo smrt. Konkrétněji je velká část těchto látek uvedena v tabulkách 1 a 2 v příloze 1
zákona 353/1999Sb., o prevenci závažných havárií. Za

nebezpečné chemické látky v této příručce
nejsou považovány látky s hořlavými, oxidujícími nebo výbušnými vlastnostmi, pokud současně
nevykazují toxické vlastnosti. Ochrana

osob před hořlavými látkami náleží do oblasti
požární bezpečnosti obdobně jako prevence a příprava opatření před látkami s výbušnými
vlastnostmi. Jako nebezpečné chemické látky

jsou pro potřeby této příručky uvažovány látky,
které jsou především při vdechování vysoce toxické, toxické, resp. zdraví škodlivé a jsou za
normálních atmosférických podmínek

plyny anebo nízko-vroucími kapalinami, resp. mohou být
rozptýleny ve formě aerosolu. Současně jsou nebezpečnými chemickými látkami míněny látky, které
jsou vyráběny, skladovány,

přepravovány nebo jsou jinak provozovány, a to v takových
množstvích, že by při havárii spojené s jejich únikem mohlo dojít k ohrožení života nebo zdraví
osob. Dříve byl místo

pojmu nebezpečná chemická látka používán pojem nebezpečná škodlivina nebo
jen škodlivina. Vzhledem k tomu, že se dnes počet chemických látek počítá na miliony, z toho
toxických

na desetitisíce, lze i nadčasově odhadnout počet nebezpečných chemických látek
splòujících definici pro tuto příručku řádově na stovky. Desítky nejvíce frekventovaných
nebezpečných

chemických látek jsou v příručce uvedeny. Seznam nebezpečných chemických látek
je vydáván pravidelně od roku 1999 ve sbírce zákonů, v nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se

stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich
klasifikace a označování a vydává se Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických

látek
ve znění pozdějších předpisů (258/2001 Sb.) Jde o rozsáhlý, ale málo přehledný dokument, kde je
obtížné vyhledat nebezpečnou chemickou látku. Z tohoto důvodu zpracovalo

Ministerstvo průmyslu
a obchodu čR seznam nebezpečných chemických látek z uvedeného nařízení vlády na internetu, kde
ho lze nalézt na adrese (www.mpo.cz/dance1). Použití je

vyhrazeno úřadům po zadání hesla,
které lze získat u uvedeného resortu.

b) Základní pojmy z toxikologie nebezpečných chemických látek

Toxikologie je
nauka o jedech. Jedy jsou látky, které způsobují otravy i v malých nebo opakovaných malých
dávkách, při jejich používání jsou otravy časté nebo známé. Stručné

údaje a základní pojmy z toxikologie jsou uvedeny pro doplnění přehledu o této vědecké disciplíně.

Expozice je vystavení lidského organismu
účinkům nebezpečné chemické látky, jde o
celý proces vniknutí látky do těla, její transport k vlastním místům účinku. Expozice může
být jednorázová, opakovaná

a také akutní, kdy do organizmu vniklo
najednou nebo v krátké době větší množství látky, a chronická při dlouhodobém a
opakovaném působení nebezpečných

chemických látek. Podle místa vniku nebezpečné chemické
látky do organismu se expozice dělí na inhalační – vdechováním, perorální -
požitím ústy a

perkutánní – přes kůži a jiné. Pro situace popisované v této příručce
jsou jednoznačně nejpravděpodobnější expozice akutní a inhalační, vzácněji akutní a
perkutánní.

Efektivní – účinná koncentrace nebezpečné chemické látky je koncentrace, která zpravidla při 10minutovém působení vyvolá s určitou

pravděpodobností nebo u určitého
procentuálního počtu osob objektivní účinek, na př. čichový vjem, mírnou otravu bez následků,
otravu s přechodnými nebo trvalými následky a pod.

Značí se EC (přesněji na př. EC
₅₀¹⁰ = 0,02 mg/l to znamená, že vdechování uvedené koncentrace po dobu 10
minut vyvolá u 50 % osob účinek). Letální –

smrtelná koncentrace nebezpečné chemické
látky je koncentrace, která při 10minutovém působení způsobí s určitou pravděpodobností nebo u
určitého procentuálního počtu osob smrt.

Označuje se LC (přesněji na př.
LC₁₀₀¹⁰ to je za 10 minut způsobí u 100 % osob smrt LC je vlastně EC, kde
účinkem je smrt). LC a EC se vyjadřují v ppm, což

jsou desetitisíciny objemových %, 1 obj. % =
10 000 ppm), v mg/l, resp. v mg/m³. Přepočty:

údaj v ppm = údaj v mg/m³ . 24,04/MH (při 20 °C a

atmosférickém tlaku 1013, 25
hPa.

údaj v mg/m³ = údaj v ppm . MH/24,04 . (MH – molekulová hmotnost látky). Z hodnot
smrtelných koncentrací se odvozují

a stanovují hygienické limity:

Přípustný expoziční limit (PEL) a nejvyšší přípustná koncentrace (NPK-P) podle
nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se

stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci (změna: 523/2002 Sb.).

Přípustné expoziční limity jsou celosměnové časově vážené průměry
koncentrací a
platí za předpokladu, že zaměstnanec je zatěžován tělesnou prací, při které jeho průměrná
plicní ventilace nepřekračuje 20 litrů za minutu a doba výkonu práce
nepřesahuje 8 hodin.
Nejvyšší přípustné koncentrace (NPK) chemických látek v pracovním ovzduší jsou koncentrace látek, kterým nesmí býtzaměstnanec vystaven v žádném časovém úseku osmihodinové pracovní směny .
Imisní limity (IL) hodnoty nejvýše přípustné úrovně znečištění
ovzduší. Imisní
limity se pro některé v příručce uváděné nebezpečné chemické látky (oxid siřičitý, oxid
dusičitý a oxidy dusíku, oxid uhelnatý, amoniak) stanovují podle

nařízení vlády č. 350/2002
Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a
řízení kvality ovzduší. Podle zákona č. 86/2002 Sb.,

oochraně ovzduší a o změně některých
dalších zákonů, je možnost doplnění i o jiné nebezpečné chemické látky, nebo se provádí
sledování zdravotního stavu obyvatelstva v

oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a je
možno zpracovat nebo doplnit seznamy referenčních koncentrací jakýchkoli látek, které
negativně ovlivòují zdraví. Tak byly do
seznamů zařazeny dříve také chlor a formaldehyd, fluor, sirouhlík a sirovodík a to pod názvem komunální koncentrace.

Pro praktickou potřebu je velmi vhodné

hodnocení nebezpečných chemických látek podle
jejich nebezpečnosti (rizika). Takto byly látky rozděleny podle akutní a chronické
nebezpečnosti do 10 tříd, přičemž třídy 0 a 1

představují netoxické látky. Rozdělení je uvedeno
v tabulce 10. Při haváriích se chronické, tj. dlouhodobé působení
nebezpečných chemických látek, většinou

neuvažuje. Je však třeba věnovat zvláštní pozornost
tzv. době latence, to je doba mezi expozicí – nadýcháním nebezpečné chemické látky, a
počátkem příznaků, které

mohou trvat až několik hodin. Obtíže po expozici nemusí být velké a
ani nejpečlivějším lékařským vyšetřením nelze určit stupeò ohrožení postiženého. Proto je třeba
u těch

nebezpečných chemických látek, které se dobu latence vyznačují, postiženého ponechat
v absolutním klidu i delší dobu, než by se původně předpokládalo. Další následná nebezpečí

akutních otrav jsou infekce a chronická onemocnění. Pro potřebu praxe jsou z výše uvedených
toxikologických veličin důležité hodnoty koncentrací nebezpečných chemických látek v

závislosti na době působení a vyvolaném účinku. V tabulkách 1 až 9 je
na základě údajů z literatury (Marhold, J.: Přehled průmyslové toxikologie, Praha,

Státní
zdravotnické nakladatelství, 1964) uveden účinek nebezpečné chemické látky v závislosti na
koncentraci a době jejího působení. c) Základní pojmy z fyzikální chemie

nebezpečných
chemických látek Společně s toxikologickými vlastnostmi jsou u nebezpečných chemických
látek důležité vlastnosti fyzikálně chemické, protože popisují významné a

prakticky využitelné
údaje o nebezpečných chemických látkách. Mezi ně náleží:

Relativní molekulová hmotnost, tj. součet atomových hmotností v molekule nebezpečné

chemické látky.

Bod varu – teplota, při které dochází ke změně skupenství látky z kapalného do plynného
v celém objemu kapaliny.

Těkavost –

hodnota maximální koncentrace nebezpečné chemické látky, která se může za
daných atmosférických podmínek vytvořit v uzavřeném prostoru. Těkavost závisí na teplotě okolí,
při

teplotách kolem 20 °C se těkavost se zvýšením teploty o 10 °C zdvojnásobuje. V terénu lze
dosáhnou v závislosti na vertikální stálosti atmosféry jen zlomek hodnoty těkavosti (2–10

%).

Hutnota (hutnost) – specifická hmotnost par vztažena na vzduch udává, kolikrát jsou páry
nebezpečné chemické látky těžší nebo lehčí než vzduch. Hutnotu lze určit z

relativní molekulové
hmotnosti (Hutnota je dána podílem relativních molekulových hmotností látky a vzduchu)

Reaktivita popisuje, jak reaguje nebezpečná chemická látka

s vodou, se vzduchem, vodními
parami, resp. jinými látkami.

Výbušnost a hořlavost udává, zda je látka hořlavá, případně v jakých koncentračních
mezích mohou

její páry explodovat.

Rozpustnost ve vodě vyjadřuje maximální množství dané látky, které je možno rozpustit ve
vodě za dané teploty eventuálně tlaku.

Barva a zápach subjektivní smyslové vnímání barvy a zápachu NCHL. d) Příznaky
zasažení nejvýznamnějšími nebezpečnými chemickými látkami a vlastnosti těchto látek

Nejvýznamnějšími nebezpečnými chemickými látkami z hlediska jejich četnosti na území čR jsou
jednoznačně chlor a amoniak, které se vyskytují ve většině větších měst, kde jsou provozovány

ve vodárnách, zimních stadionech, v zařízeních pro zpracování masa, mlékárnách, nemocnicích
apod. Mezi další nebezpečné toxické látky, které jsou v čR hojně frekventovány, lze

počítat:
oxid siřičitý, oxid dusičitý, kyanovodík, formaldehyd a sirovodík. Zvláštní postavení mají více
méně hlavní toxické produkty hoření, kterými jsou oxid uhelnatý a oxid

uhličitý. U těchto látek
jsou v tabulkách 1 až 9 uvedeny základní údaje o příznacích zasažení, některých
fyzikálně-chemických vlastnostech a postupech první pomoci. e) Chemický

terorismus Zde
bude uvedena jen stručná informace o této aktuální bezpečnostní hrozbě. Tak, jako je duben
1915, kdy byl poprvé použit chlor, považován za počátek chemické

války, je možné použití sarinu
sektou O´m Šinrikjó v březnu 1995 považovat za předěl v teroristickém používání chemických
zbraní. Poprvé zde teroristická organizace použila ke

způsobení hromadných ztrát bojovou
chemickou látku, vyvinutou pouze pro potřeby armády. Tento akt signalizuje, že jakýkoliv druh
etické tabuizace byl zlomen a byl vytvořen

precedens pro budoucnost. Zneužití nebezpečných
chemických látek a zejména bojových chemických látek nejen ve válce, ale při aplikaci u
obyvatelstva, lze považovat za chemický

terorismus. Pro teroristické účely mohou být ale
kromě látek nervově paralytických použity i další bojové chemické látky – látky zpuchýřující,
dusivé a všeobecně jedovaté.

Vzhledem k tomu, že většina dusivých látek (chlor, fosgen a další)
jsou běžné dostupné průmyslové chemické látky, mohou být teroristy snadno zneužity. Totéž platí
pro všeobecně

jedovaté látky, jakými jsou kyanovodík a chlorkyan. Nelze vyloučit ani použití
zneschopòujících dráždivých látek, tj. účinných slzných látek (lakrymátorů) nebo látek
dráždících

horní dýchací cesty k nesnesitelnému kašli (sternitů). Aplikací těchto látek do
klimatizačních systémů letiště nebo jiných veřejných budov může snadno zastavit všechny
aktivity a

vyvolat velkou paniku. Na jaře roku 2003 se tak stalo v jenom obchodním domě v
Olomouci. Významným faktorem, který zvyšuje nebezpečí použití chemických zbraní teroristy, je

existence binárních zbraní. Jedná se o chemickou zbraò, obsahující dvě vzájemně oddělené
relativně netoxické chemické látky, které při sloučení reagují za vzniku bojové chemické látky

(sarin, látka VX). Použití binárních zbraní snižuje nebezpečí, kterému musí terorista čelit při
skladování, přepravě i použití bojových chemických látek. Chemické zbraně se vyznačují

nízkou
cenou a relativně jednoduchou výrobou. Z těchto důvodů mohou být chemické zbraně snadno
dosažitelné nejen pro bohaté teroristické skupiny, ale i pro individuální teroristy.

Při
hodnocení možnosti chemického terorismu nelze zanedbat skutečnost, že vedle bojových chemických
látek mohou být použity další chemické látky, které nemusí být předmětem žádných

kontrolních
režimů. Znepříjemnit život obyvatelstvu lze také jejich terorizováním použitím silně
páchnoucích látek nebo látek, které vzhledem, pachem, uložením apod. připomínají

bojové
chemické látky. Takové situace nastaly v čR na jaře v roce 2003: V Praze silný zápach po
zkažených vejcích a v Hranicích na Moravě zápach po dehtu. Vždy však nemusí jít o

zlý úmysl,
ale o ekologický problém nebo omyl. Počátkem roku 2004 někdo „instaloval” neznámou chemickou
látku v Kongresu USA, což si vyžádalo evakuaci přítomných;

později bylo zveřejněno, že šlo o
rozpouštědlo. Některá rozpouštědla páchnou či voní podobně jako některé otravné látky. V
příloze 1 v tabulkách 13 a <a

href=„#table14“>14 je uveden stručný
přehled a účinky bojových chemických látek a látek s význačným pachovým účinkem. Tabulka 1 – chlor Cl₂<br

/> Příznaky zasažení, postup při první pomoci a fyzikálně chemické vlastnosti

subjektivní příznaky	Objektivní příznaky
/	0,1	od 0,5 do 2
Dráždění očí a dýchadel	/	2–5	od 1
Tlak a bolest na hrudi, bolest hlavy, slabost, nevolnost	Zarudnutíspojivek, kašel, slzení	5–10	2
Pocit dušnosti a dušení	Překrvení a otok nosohltanu, spojivek, rychlé povrchnídýchání, dušnost	15	4
Dušení, nevolnost a rozčílení	Mimo výše uvedených zrychlení a slábnutí tepu, zvracení, průjmy	5	5
Kašel, chrapot	0,1	6
	Křečovité dýchání, zmodrání, nekoordinované pohyby,otok plic	2–3	20
	Akutní rozedma plic, křeče	30
	Akutní otok plic	15 možná doba latence několik hodin !	50
	Bezvědomí	1
Postup při první pomoci
Fyzikálně chemické vlastnosti chloru
Hutnota	2,4
Relativní molekulová hmotnost
Bod varu	– 34,6 °C
Těkavost při 25 °C	80 %
Reaktivita	Má oxidační vlastnosti areaguje s vodní parou
Typ filtrudle čSN EN 141	B
Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky	Výroby chloru –chlorová chemie, vodárny, nemocnice, plavecké stadiony, aj.

Tabulka 2 – amoniak NH₃(čpavek)
Příznaky zasažení, postup při první pomoci a fyzikálně chemické vlastnosti

/	0,1 – 1	Od 0,02 do 30
Nepříjemný zápach, mírné dráždění nosu anosohltanu	Mírné zarudnutí nosohltanu	2
Silné dráždění očí, nosu, nosohltanu	120	100 až200
Velmi silné dráždění	Zarudnutíspojivek, nosohltanu, slzení, kýchání	60	200 až 300
Neúnosné dráždění očí, nosu, nosohltanu, bolesti za hrudní kosti	Silné zarudnutí nosu, nosohltanu, spojivek, slzení, kýchání, kašel	0,1	360
Okamžité dráždění, nevolnost, bolesti hlavy	Kýchání, kašel, slzení, zvýšení dýchání	0,1	360 – 500
Okamžité dráždění, bolesti: za hrudní kostí, žaludku, očí; zmatenost a nevolnost, bolesti hlavy	Záchvaty kašle, zrudnutí v obličeji, pocení, krvácení z nosu, závratě, dušnost a nervové vzrušení	0,1	500 – 1000
	Výše uvedené příznaky a křeče, zástava vylučování moči, ohrožení života	30	1000
	Poruchy dýchání akrevního oběhu ohrožení života	2–5	1730
	Poleptání horních cest dýchacích, otok plic, poruchy srdeční činnosti, poškození ledvin,perforace rohovky	do 30 – doba latence i několik hodin !	2450
	Udušení následkem otoku plic, zástava dýchání Smrt	Do 10	5000
Fyzikálně chemické vlastnosti amoniaku
Hutnota	0,6
Relativní molekulová hmotnost	17,03
Bod varu	– 33,4 °C
Těkavost při 20 °C	92 obj. %
Vysoká rozpustnost ve vodě
15 až 28 % jsou meze výbušnosti, teplota vznícení 650 °C
Typ filtru dle čSN EN 141	KP3
Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky	Mrazírny,potravinářský průmysl, zimní stadiony, zemědělská velkovýroba

Tabulka 3 – formaldehyd HCHO
Příznakyzasažení, postup při první pomoci a fyzikálně chemické vlastnosti

Vnímání čichem	/	0,1 – 1
Silné dráždění očí, nosu a hrdla	1	4 až 10
Nesnesitelné dráždění dýchadel	Překrvení spojivek asliznic, slzení, kašel, zrychlené dýchání, otok nosohltanu	5	10 až 20
Nesnesitelné dráždění spojené s tlakem a bolestí hrudi, hlavy, bušením srdce, dušností	Slzení, kašel, pocení, krvácení z nosu, dušnost	5
Okamžité nesnesitelné bolestí hrudi, hlavy, poruchy orientace	Výše uvedené příznaky, nejistá chůze, křeče, zvracení	5	50 a více
Neklid, strach	5 možná doba latence i několik hodin !	100
Postup při první pomoci
Fyzikálně chemické vlastnostiformaldehydu
Hutnota	1,04
Relativní molekulová hmotnost	30
– 21 °C
Těkavost při 20 °C	92 obj. %
Reaktivita
Výbušnost
Teplota vznícení	430 °C
Typ filtru dle čSN EN 141	AX
Možnosti výskytu nebezpečnéchemické látky	Výroba organických látek, konzervárenský a potravinářský průmysl

Tabulka 4 – oxid siřičitý SO₂
Příznaky zasažení, postup při první pomoci a fyzikálně chemické vlastnosti <table class=„normalni“ width=„96%“ cellpadding=„3“ cellspacing=„1“> subjektivní příznaky <td valign=„top“> Objektivní příznaky Doba působení minuty Koncentrace ppm Vnímání čichem / 0,1 – 1 od 1 Lehké dráždění Pálení v ústech a mírné slzení očí 2 5 Okamžité dráždění Jako výše a silné slzení očí 1 10 Silné dráždění očí Kašel 2 20 <td valign=„top“> Silné dráždění očí a dýchadel lze snést 5 <tdvalign=„top“> 50 až 100 Ohrožení života 5 500 Dráždí vlhkou kůži Smrt 10 <tdvalign=„top“> 1000 Postup při první pomoci <tdvalign=„top“ colspan=„3“>

Naprostý klid, zákaz kouření
převléknutí a omytí postiženého,
výplach oči borovou vodou
inhalace vodní mlhy: vody, alkalické minerální vody nebo 1% roztoku zažívací sody vevodě

Fyzikálně chemické vlastnosti oxidusiřičitého Hutnota 2,2 Relativní molekulová hmotnost 64 <td valign=„top“> Bod varu – 10 °C Těkavost při 20 °C 70 obj. % <tdvalign=„top“> Reaktivita <td valign=„top"colspan=“3"> Dobrá rozpustnost ve vodě Hořlavost <td valign=„top“ colspan=„3“> Na vzduchu nehoří Typ filtru dle čSN EN 141 E Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky Výroba kyseliny sírové, papíru a celulózy sulfitovým způsobem, potravinářské výroby a konzervárny, textilní průmysl.U nás spalování paliv s obsahem síry představovalo do poloviny 90. let velký ekologický problém.

Tabulka 5

kyanovodík HCN

Příznaky zasažení, postup při první pomoci a fyzikálně chemické vlastnosti

<table class=„normalni“ width=„96%“ cellpadding=„3“ cellspacing=

„1“> subjektivní příznaky objektivní příznaky Doba působení minuty Koncentrace ppm Vnímání čichem / 0,1 – 1 1,5 až 5,5 Lehké dráždění nosu aočí Slzení, rýma, pokašlávání 0,1 <tdvalign=„top“> 7 až 11 Silné dráždění v krku dýchacích cest, tlak na hrudní kosti Zrychlené povrchní dýchání, pocení, zpomalení tepu 0,1 18 Nesnesitelné dráždění očí a dýchacích cest, bolestihlavy, žaludku, nohou, celková slabost, pocit dušení Kašel, slzení, rychlé dýchání, pocení, otok plic, zvracení, možnýotok plic
Ohrožení života 0,1 36 Výše uvedené příznaky, častý otok plic
Ohrožení života 0,1 72 Výše uvedené příznaky,dušení
smrt 5 90 Postup při první pomoci

Naprostý klid, zákaz kouření,
převléknutí a omytí postiženého
pokusit se vyvolat zvracení
nechat vypít hodně vody

Fyzikálně chemické vlastnosti kyanovodíku Hutnota <td valign=„top“> 0,93 Relativnímolekulová hmotnost 27 Bod varu 25 °C <tdvalign=„top“> Těkavost při 20 °C 79 obj. % Reaktivita <tdvalign=„top“ colspan=„3“> Absolutní rozpustnost ve vodě Teplota vznícení 538 °C Výbušnost 5,6 až 40 % jsou meze výbušnosti Typ filtru dle čSNEN 141 B Možnosti výskytunebezpečné chemické látky Výroba organických látek, některé chemické provozy, při aplikaci jako insekticid

Tabulka 6 – oxid dusičitý NO₂ (oxid dusnatý*, nitrózní plyny*)
Příznaky zasažení, postup při prvnípomoci a fyzikálně chemické vlastnosti

subjektivní příznaky	Objektivní příznaky	Doba působeníminuty	Koncentrace ppm
Vnímáníčichem	/	1 – 10	0,12 až 0,27
Mírné svědění nebo pálení v nose, kovová pachu v ústech	30	2 – 5
Značné dráždění dýchacích cest	Kašel, dušnost, zvýšenásekrece hlenů Někdy s dobou latence	5 300–4000	10 – 21
Výrazné dráždění, pocit sucha, svírání a škrábání v krku, bolest hlavy	Pokles krevního tlaku častá zákeřná doba latence!	0,1 300–4000	50 – 60
Nesnesitelnédráždění, pocit dušení	Neutišitelný kašel, dušnost	0,1	150
viz výše
Postup při první pomoci	<ulclass=„inv“>
Fyzikálně chemické vlastnosti oxidu dusičitéhoN₂O₄^*
Hutnota	1,6
Relativní molekulováhmotnost	46
Bod varu	21 °C
Těkavost při 20 °C	79 obj. %
Reaktivita
Teplota vznícení	Nehořlavý
Výbušnost	Má oxidační vlastnosti
Typ filtru dle čSN EN 141	NO-P3
Možnosti výskytu nebezpečnéchemické látky	Výroba a doprava: kyseliny dusičné, organických látek, výbušnin časté havárie přidopravě kyseliny dusičné a při nitracích

* Oxid dusnatý NO se na vzduchu snadno oxiduje na také nestabilní oxid

dusičitý NO₂ a ten přechází na stabilní dimer
N₂O₄

Tabulka 7 – sirovodík H₂S (sulfan)

Příznaky

zasažení, postup při první pomoci a fyzikálně chemické vlastnosti

Zápach	1	Počínaje 0,3
Odporný zápach	Od 20
Bezzápachu otupení čichu	10	Přes 200
	Bez otravy	60
Bolesti hlavy, únava	Edém plic	180 doba latence i několik dnů
	Zanícení spojivek, kašel	300	50–80
Křeče, zvracení	120	300
	Nebezpečí ohrožení života	5	500 – 700
Rychlá zástava dýchání	Rychlá smrt	0,1	Přes 1000
Postup při první pomoci	<ulclass=„inv“>
Fyzikálně chemickévlastnosti sirovodíku
Hutnota	1,17
Relativní molekulová hmotnost	34
–60 °C
Těkavost při 20 °C	90 obj. %
Reaktivita
Teplota vznícení	246 °C
Výbušnost
Typ filtru dle čSN EN 141	B
Možnosti výskytu nebezpečnéchemické látky	Výroba a doprava: sirouhlíku, viskózového hedvábí, celofánu, léčiv. Je obsažen v zemnímplynu a bioplynu od 1 ppm až 45%! Vzniká při hnilobných procesech na skládkách, v kanálech apod.

Hlavní toxické produkty

více či méně dokonalého spalování – hoření

Tabulka 8 – oxid uhelnatý CO

Příznaky zasažení, postup při první pomoci a fyzikálně chemické vlastnosti
<table

class=„normalni“ width=„96%“ cellpadding=„3“ cellspacing=„1“> subjektivní příznaky <tdvalign=„top“> Objektivní příznaky Doba působení minuty Koncentrace ppm Vnímání čichem – nelze <tdvalign=„top“> Bez zápachu 60 Bolesti hlavy 60 <td valign=„top“> 2 000 Závratě <tdvalign=„top“> 60 5 000 Zvracení 60 10 000 Hluboké bezvědomí 60 20 000 Smrt 1 200 000 <tdvalign=„top“> Smrt 10 100 000 Smrt 60 25 000 Smrt 3000 1 000 Postup při první pomoci v případech nadýchání zplodin hoření:

kontrola průchodnosti dýchacích cest (vytažení jazyka, event. vyjmutí umělého chrupu)
umělé dýcháníjen nedýchá-li postižený sám nebo je-li dýchání nepravidelné a nedostatečné

<tdvalign=„top“ colspan=„4“> Fyzikálně chemické vlastnosti oxidu uhelnatého Hutnota 0,967 Relativní molekulová hmotnost 28 Bod varu – 191 °C Těkavost při °C 100 obj. % <td valign=„top“> Reaktivita Velmi málo rozpustný ve vodě <tdvalign=„top“> Teplota vznícení 610 °C <tdvalign=„top“> Výbušnost 12,5 až 74 % jsou meze výbušnosti Typ filtru CO speciální ve „filtru” jde o katalytickou oxidacina CO₂ Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky <td valign=„top“ colspan=„3“> Nedokonalé hoření, petrochemie, železárny, plynárny, koksárny, tunely.

Tabulka 9 –

oxid uhličitý CO₂

Příznaky zasažení, postup při první pomoci a fyzikálně chemické vlastnosti
<table class=„normalni“ width=„96%“ cellpadding=„3“

cellspacing=„1“> subjektivní příznaky Objektivní příznaky Doba působení minuty Koncentrace ppm Vnímání čichem Bez zápachu <tdvalign=„top“> Zvýšení dýchání Zvýšení tepové a dechové frekvence 30 30 000 Dušení Změna fysiologických ukazatelů 30 50 000 <td valign=„top“> Bezvědomí 80 000 Smrt 10 nad 100 000 Postup při první pomoci v případech nadýchání zplodin hoření:

kontrola průchodnosti dýchacích cest (vytažení jazykaa event. vynětí umělého chrupu)
umělé dýchání jen nedýchá-li postižený sám nebo je-li dýchání nepravidelné a nedostatečné

Fyzikálně chemické vlastnosti oxiduuhličitého Hutnota 1,52 Relativní molekulová hmotnost 44 <td valign=„top“> Bod varu – 79 °C Těkavost při 20 °C 100 obj. % <tdvalign=„top“> Reaktivita <td valign=„top"colspan=“3"> Rozpustný ve vodě nehořlavý Teplota vznícení <tdvalign=„top“ colspan=„3“ rowspan=„2“> Nehořlavý plyn – hasivo Výbušnost Typ filtru Nepoužívá se Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky Hoření spalování uzavřené prostory, přeplněné nevětrané prostory, psí jeskyně.

Tabulka 10 -Seznam dalších těkavých nebezpečných toxických látek častěji provozovaných v čR

Název látky	Hutnota	Bod varu°C	Třída akutní toxické nebezpečnosti *	Doporučený typ ochrannéhofiltru
Fosgen	3,4	+ 8	7	B
Fluorovodík	0,69	+ 19	8	B
Chlorovodík	1,24	– 85	4	E, B
2,6	+ 46	A
Arsenovodík	2,7	– 55	10	AX, B
Bromovodík	2,8	– 67	4	B
Diboran	– 92	9
Dikyan	1,8	– 21	8	B
Diazometan	1,5	– 23	6	AX
Dimetylfosfín	2,1	+ 25	9	B
Dimetylsulfid	2,1	+ 37	4	B
Dimetylamín	1,6	+ 7	K
Etylenoxid	1,5	+ 10	4	AX
Etylchlorid	+ 13	3
Etylamín	1,6	+ 16	4	K
Etylnitrit	2,6	+ 17	7	AX, B
Etylisokyanát	2,5	+ 60	4	B
Fluorid boritý	2,3	–101	8	B
Fluor	1,3	–187	B
Fosforovodík	1,2	– 88	10	B
Chlorid boritý	+ 13	3
Chlorid fosforečný	7,2	+100 sublimuje	8
Chlorid fosforitý	4,7	+ 75	8	B
Chlorid sirnatý	3,6	+ 59	6	B
Chloroform	4,1	+ 61	5	AX
Chlorkyan	2,1	+ 13	9	B
Metylizokyanát	2	+ 38	5	B
Metylamín	1,1	– 7	3	K
Oxid sírový	+ 45	3
Vinylchlorid	2,2	– 14	3	AX

Hutnota (relativní specifická hmotnost ke vzduchu) udává, kolikrát jsou páry nebezpečné chemické látky těžší než vzduch
Stupnice akutní toxicity klasifikace podle rizika
Podle: Marhold J.: Přehled průmyslové toxikologie Praha SZdN 1964

třída 0 neškodná
třídy 1,2 prakticky bez nebezpečí
třída 3,4 málo nebezpečná
třída 5,6 nebezpečná
třída 7,8velmi nebezpečná
třídy 9, 10 krajně nebezpečná

Další nebezpečné chemické látky s toxickými vlastnostmi lze vyhledat na internetu na již

uvedené adrese (www.mpo.cz/dance1), vážnějším zájemcům lze doporučit
http://plumbum.ceu.cz/, kde je uvedena řada souvisejících údajů. Velmi zdařilý je také

informační systém DOK o přepravovaných látkách, odpadech a přepravě na adrese
http://cep.mdcr.cz/…rie/NebLatky, tam lze získat o nebezpečné látce také
informace o

možných ohrožení, ochraně obyvatel, požáru, znečištění, o odborné a první pomoci.
Doporučený postup vyhledávání informací o nebezpečných chemických látkách na internetu a další

internetové adresy jsou uvedeny v příloze 1.7. III. Zásady první pomoci při zasažení nebezpečnými chemickými látkami a)
Rozpoznání

otravy – souhrn příznaků Otrava nebezpečnou chemickou látkou se může podobat
např. srdečnímu infarktu, otravě alkoholem, případně také infekčnímu onemocnění. Obecné

příznaky otrav se vyznačují vždy potížemi s dýcháním, celkovou slabostí a někdy i
halucinacemi. Popis konkrétních příznaků u některých skupin nebezpečných toxických látek

lze shrnout do následujících bodů:

Bolest hlavy – oxid uhelnatý, oxidy dusíku, chlorované uhlovodíky
Rozšíření zornic – chlorovanéuhlovodíky
Zúžení zornic – organofosfáty
Zápach z úst – kyanovodík, alkoholy
Svalové křeče -organofosfáty
Namodralé zbarvení kůže – anilin, nitrobenzen
Načervenalé zbarvení kůže – oxid uhelnatý
Bezvědomí – chlor, oxid uhelnatý
Rychlý tep – chlor
Pomalý nebo nepravidelný tep – kyanovodík
Kašel – oxid dusičitý
Zvracení – chlor, formaldehyd, sirovodík
Krev ve zvratkách – chlor, chlorovodík, páry kyselinydusičné

b) Obecné postupy první pomoci Základní zásadou první pomoci při zasažení nebezpečnou chemickou látkou je okamžité zamezení dalšího kontaktu

zasažené osoby s touto
látkou. 1. Postiženým osobám se okamžitě nasazuje ochranná maska nebo se dodávka
vzduchu zajistí dýchacím přístrojem a provede se přemístění z

místa zasažení do nezamořeného
prostředí. Při známkách dušení se přemístění provádí vždy v leže nebo v polosedě! Pohyb
zasažených osob se nedoporučuje.

2. Po

přemístění mimo kontaminovaný prostor se na vhodném místě provádí:

Okamžité sejmutí oděvu, aby se zamezilo dalšímu vstřebávání látky, pokud je oděv nasycen

nebezpečnou chemickou látkou. Dále následuje:

výplach očních spojivek,
dekontaminace povrchu těla.

Při poruchách vědomí je nezbytné zjistit, zda postižený dostatečně dýchá, těmito způsoby:

přiložit ucho k ústům a nosu,
kontrolou barvy postiženého; jsou-li rty, nehtová lůžka, jazyk, uši a špička nosu růžové nebo bledé, je dýchání dostatečné,
lehkýmpřiložením dlaně na hrudník a druhé na nadbřišek; pokud dýchá, jsou dýchací pohyby patrné a hmatné.

V případě, že u postiženého nastalazástava dechu, je nutné provést:

uvolnění dýchacích cest při bezvědomí,
transport v takzvané stabilizované poloze, na bokuse zakloněnou hlavou, a to směrem dopředu tak, aby zadní nosič mohl sledovat stav postiženého
umělé dýchání z plic do plic je nutné zahájit ihned, nezačne-lipostižená osoba po uvolnění dýchacích cest sama dýchat.

Postup při umělém dýchání z úst do úst:

jedna ruka se položí podšíji a druhou se tlakem na čelo stlačí hlava do záklonu, přitom se palcem a ukazovákem stiskne pevně nos postiženého, aby jím nemohl unikat vzduch,
pak zachránce silněji vydechne do úst postiženého a sleduje zdvíhání hrudníku,
oddálí svá ústa, nechápostiženého pasivně vydechnout a pozoruje klesání hrudníku, přitom se znovu hluboce nadechne,
takto pokračuje s frekvencí dvanácti dechů zaminutu s objemem vlastního hlubokého výdechu.

Umělé dýchání z plic do plic se nesmí přerušit na dobu delší než 15 sekund! <ulclass=„inv“> Je nutné přivolat pomoc lékaře! U postižených v bezvědomí nebo při křečích je zakázáno podávat jakékoli tekutinyústy! Je nezbytné soustavně kontrolovat základní životní funkce – dýchání a krevní oběh! Přizástavě srdeční činnosti je třeba umělé dýchání spojit s nepřímou masáží srdce!
Další obecné zásady: Pokud pomoc nestačíte uskutečnit

sám, zařiïte přivolání záchranářů
nebo alespoò zkušenější osoby, než jste Vy. V případě záchrany osob v bezvědomí z
nepřístupných prostorů kontaminovaných nebezpečnou chemickou

látkou nesmí pracovat zachránce
sám, tzn. musí být jištěn z nekontaminovaného prostředí nebo se záchranáři jistí v
kontaminovaném prostředí navzájem. Jsou známé případy, že ztráty

záchranářů bývají v podobných
případech větší, než vlastní oběti. V místech havárie je nutné při vstupu do zamořeného
prostoru zásadně používat dýchací přístroj, resp.

ochrannou masku s předepsaným ochranným
filtrem v případě, že je v ovzduší dostatek kyslíku, tj. nad 17 %. Do malého prostoru nebo
nádrže, zamořené nebezpečnou chemickou látkou,

nelze vstupovat bez jištění druhou osobou.

c) Doporučený postup pro zdravotníky a praktické lékaře

Tyto stručné základní pokyny jsou

převzaty z průmyslové toxikologie a jsou pro odborníky
základní abecedou postupu při otravě nebezpečnými chemickými látkami.

A. Získat informace

Jak k otravě došlo (nadýcháním, požitím nebo přes kůži),
Kdy k otravě došlo, (jak dlouho trvala expozice, jak byla velká a kdy kní došlo),
Zjistit anamnézu – využít dosažitelné záznamy výpovědi přítomných.
Zařídit ošetření nebo dopravu.
Využít osoby, které mohou prospět.
Vést záznamy o stavu postižených.
Podle potřeby volat lékaře specialistu na otravy, eventuálně
konzultovat problematiku s
toxikologickým střediskem

Toxikologickým informačním střediskem s nepřetržitým provozem Praha 2, Na bojišti 1, tel.
224 919 293,
224 914 570

B. Přerušit expozici Odstranění nebezpečné chemické látky a zmenšení jejího vstřebávání je prvořadě důležité. Při nadýchání je

nutné postiženého přenést na čerstvý vzduch, eventuálně
poskytnout umělé dýchání. Podle potřeby je nutné postiženému sejmout ošacení, pokud by mohlo
docházet k další inhalaci z

nasáklých šatů. Pokud byla kontaminována kůže, je nezbytné omytí
vodou eventuálně mýdlem a sejmutí ošacení, event. ostříhaní vlasů a nehtů.

C. Kontrolovat

stav

Při zástavě srdce, nehmatný tep, neslyšné ozvy: První pomoc – energická masáž srdeční krajiny, umělédýchání nebo kyslík, nedýchá-li postižený vůbec.
Dušení, obtížné dýchání, zmodrání: První pomoc: vytažení jazyka, vyjmutí uměléhochrupu. Zabezpečit urychlené léčení.
Zástava dýchání, zástava nebo zcela nepravidelné a povrchní dýchání: Umělé dýcháníkyslík, analeptika.
Šok, slabý puls, bledost: První pomoc – poloha se zdviženýma nohama, teplo, klid,pít,tekutiny, tišit bolest.
Křeče a stavy zuřivosti: Dbát, aby se postižený nezranil a nemohl poranit jiné.
Hluboké bezvědomí se zvracením: První pomoc – poloha s hlavou na stranu, teplo omývat, kontrolovat dech a puls.

<br

/>
IV. Zásady chování obyvatelstva při havárii s únikem
nebezpečných chemických látek

Podle těchto obecných zásad by se

měl řídit každý, kdo se dostane do situace, kdy došlo k
úniku a působení nebezpečných chemických látek !

Zásady chování jsou schematicky vyjádřeny ve 12

bodech a pro lepší pochopení je u každé zásady
uvedeno vysvětlení důvodů a sděleny další potřebné podrobnosti.

S touto částí by se měl seznámit každý, kdo může být havárií

nebezpečných chemických látek
jakkoli dotčen. 353/1999 Sb., to je těch, co představují největší riziko v zóně havarijního
plánování, územně příslušný krajský úřad zpracovává a

poskytuje informaci veřejnosti o
nebezpečí závažné havárie, včetně možného domino efektu, o preventivních bezpečnostních
opatřeních, opatřeních na zmírnění dopadů a o žádoucím

chování obyvatel v případě vzniku
závažné havárie. V uvedené informaci veřejnosti by měly být rozpracovány níže uvedené zásady na
konkrétní podmínky.

Pomoc k řešení následků havárie můžete přivolat telefonicky u Hasičského záchranného sboru čR,
Policie čR a Městské policie vaší obce nebo kraje. V případě potřeby je třeba kontaktovat

linky tísòového volání:

Hasičský záchranný sbor čR	150
Zdravotnická záchranná služba	155
Policie čR	158
případně
Městská a obecní policie	156
Jednotné evropské číslo tísòového volání	112

1) Nepřibližovat se k místu havárie

V místě havárie je koncentrace nebezpečné chemické látky vždy nejvyšší, a tedy

nejnebezpečnější. Její koncentrace je minimální na návětrné straně místa, kde k havárii došlo,
nejvyšší je na závětrné straně. Koncentrace nebezpečné látky klesá ve směru větru od místa

havárie, a to v závislosti na druhu, množství unikající nebezpečné chemické látky a
meteorologických podmínkách.

Každé přiblížení k místu havárie bez ochrany

dýchacích cest, např. ze zvědavosti, může zvyšovat
ztráty nebo počet otrávených.

2) Vyhledat vhodný úkryt

Celá řada

nebezpečných chemických látek (plynů, resp. par) je těžší než vzduch, a proto se drží
při zemi. Tak se mohou dostat do sklepních nebo přízemních místností snadněji, než do místností

ve vyšších patrech na závětrné straně budov ve směru šíření, proto je třeba se ukrýt
právě tam. Nebezpečné chemické látky lehčí než vzduch jsou vesměs prchavé, a tedy v terénu

málo
stálé, a není proto příliš pravděpodobné, že proniknou zavřenými, resp. utěsněnými okny ve
vyšších patrech závětrné strany budovy. Pokud se tak stane nebo aby se tak nestalo,

je třeba
eliminovat následky podle zásad č. 3, 4 a 5. Úkryt v domě je nutno v případě potřeby poskytnout
i osobám, nacházejícím se mimo budovy. Jestliže jsou k ukrytí připraveny

tlakově odolné úkryty,
musí být tato skutečnost zpracována v havarijních plánech příslušné obce. To znamená, že
ohrožené obyvatelstvo je seznámeno s místem a postupem ukrytí.<br

/>

3) Místnost utěsnit

Okna místnosti pro ukrytí, které zvolíme na závětrné straně budov, lze navíc velice dobře
utěsnit různými

druhy samolepících těsnících pásek, které zamezí průnik nebezpečné chemické
látky do místností. Dále je možné snížit průnik látky okny do místností záclonami i závěsy,
namočenými

ve vodě nebo do roztoků pro improvizovanou ochranu, jejich příprava je uvedena v
zásadě č. 4. Ze zkušeností z války v Iráku (2003) vyplynulo, že v Kuvajtu k tomuto účelu byly

používány polyetylenové fólie a různé samolepící fólie, lepící pásky apod. Dále je nezbytné
vypnout a izolovat – utěsnit veškerou ventilaci v bytě, jako klimatizaci, větrací

systémy, topidla, digestoře, světlíky a také sebemenší otvory (klíčové dírky, otvory pro poštu
ap.), kde se může nalézat netěsnost. Bylo prokázáno, že tímto opatřením lze snížit okolní

koncentraci nebezpečné chemické látky i o několik řádů.

4) Připravit si prostředky improvizované ochrany nebo prostředky individuální
ochrany<br

/>

Na základě českých právních předpisů není pro obyvatelstvo v současné době počítáno s výdejem
prostředků individuální ochrany v případě havárií nebezpečných

chemických látek. To platí pro
prostředky individuální ochrany dýchacích cest proti účinkům nebezpečné chemické látky v
případě jejich výronu při havárii v míru. Vychází to ze

skutečnosti, že stávající prostředky
individuální ochrany ve skladech CO byly konstruovány a určeny pro případ válečného stavu. Tato
skutečnost je potvrzena v koncepci ochrany

obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015,
která byla schválena vládou. Každý, kdo se cítí ohrožen, si prostředky individuální ochrany
může zakoupit ve specializovaných

prodejnách.

Přehled těchto prodejen je podle krajů čR zveřejněn na Internetové adrese: <a href="../ochrpro/prodejny_hasici.html

">http://www.mvcr.cz/2003/hasici/odbor/ooo/ochrpro/prodejny_hasici.html.
Tento seznam je nejméně 1 x ročně aktualizován a doplòován. Pro případ hromadných nákupů jsou v
tomto

seznamu uvedeni také čeští výrobci prostředků individuální ochrany. Jde především
o ochranné masky, které lze používat od 1,5 roku věku, na trhu se v poslední době (2003)

objevují ochranné prostředky pro nemluvòata. Ochranné filtry je nutné volit podle druhu
nebezpečné chemické látky. Na trhu jsou k disposici také universální ochranné filtry. Stručný

přehled ochranných filtrů je uveden v příloze 1, tabulce 11, a ostatních
prostředků individuální ochrany tamtéž v tabulce 12.

Nejsou-li prostředky individuální ochrany k disposici, je nezbytné použít prostředky
improvizované ochrany dýchacích cest, resp. povrchu těla. Základními surovinami

k tomu
jsou: sáček z plastické hmoty, savé a prodyšné tkaniny, pitná voda, zažívací soda, kyselina
citrónová nebo stolní ocet. Pokud jde o prostředky ochrany povrchu těla, je

vhodné použít pro
ochranu hlavy čepici, klobouk, šálu, kuklu tak, aby vlasy byly zakryty a pokrývka chránila také
čelo, uši a krk. K ochraně celého těla jsou vhodné pláštěnky a

oděvy do deště a gumové holinky
nebo jiná vhodná obuv, dále rukavice (gumové, kožené). Postup improvizované ochrany
dýchacích cest je následující:

Tkanina

(nejlépe froté) se namočí do roztoku připraveného z pitné vody a zažívací sody pro
případ nebezpečné chemické látky kyselé povahy, pro případ úniku amoniaku se použije kyselina

citrónová, resp. kuchyòský ocet (na 1 litr vody dvě polévkové lžíce zažívací sody, resp. octa
nebo jednu polévkovou lžíci kyseliny citrónové). Větší množství těchto roztoků lze připravit

také pro namáčení záclon nebo závěsů, jak je uvedeno v bodu 3. Z toho vyplývá, že v domácnosti
je třeba udržovat zásobu pitné vody a uvedených látek. V nouzovém případě lze použít

jen pitnou
vodu, protože řada nebezpečných chemických látek je alespoò částečně rozpustná ve vodě.

Ochranu dýchacích cest podle vzdálenosti od místa havárie s

výronem nebezpečné chemické látky
lze rozdělit do 3 skupin: izolační, filtrační a improvizovanou. Vychází to z technických
možností uvedených druhů ochrany eliminovat různě

velké koncentrace nebezpečných chemických
látek. Schematicky lze možnosti ochrany dýchacích cest vymezit takto:

1. Oblast v nejbližším okolí úniku

– výronu nebezpečné chemické látky: rozsah
koncentrace nebezpečné chemické látky od 100 do 0,5 obj. %:

Možno řešit jen izolační ochranou: izolační dýchací vzduchové,

resp. kyslíkové přístroje, anebo
ochranné oděvy s dýchacími přístroji. Tato ochrana se týká jen profesionálních záchranářů
nebo předurčených zaměstnanců chemických

podniků.

2. Oblast ve směru šíření s rozsahem koncentrace nebezpečné chemické látky od 0,5 obj. % –
do hodnoty nejvyšší přípustné koncentrace pro

danou nebezpečnou chemickou látku (NPK) viz
část II. b, str. 7

Možnost použití ochranných masek s příslušnými filtry: tato ochrana se týká osob vybavených

ochrannými maskami s příslušným ochranným filtrem.

3. Oblast ve směru šíření s rozsahem koncentrace nebezpečné chemické látky od její hodnoty
NPK až po

její hodnotu imisního limitu (IL) viz část II b, str. 7.

V této oblasti lze obecně aplikovat improvizovanou ochranu dýchacích cest s tím, že u
nebezpečných

chemických látek chlor, oxid siřičitý a amoniak, jak bylo ověřeno v praxi, je
možno improvizovanou ochranu použít až do koncentrací:

chlor 5 ppm<br

/>
oxid siřičitý 200 ppm

amoniak 400 ppm

Oblasti ve směru šíření, kde rozsah koncentrace nebezpečné chemické látky dosahuje pod hodnoty

imisního limitu již neovlivòují zdraví a lze v nich běžně pobývat.

V této souvislosti lze doplnit, že pro zaměstnance je právnická nebo podnikající fyzická osoba,

která je vlastníkem, správcem nebo uživatelem zařízení s nebezpečnými chemickými látkami
povinna zabezpečit opatření k jejich ochraně, což vyplývá z § 24 zákona č. 239/2000 Sb., o

integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů ve znění zákona č. 320/2002 Sb.,
podrobnosti jsou uvedeny v části V.

5)Provádět nebo připravit se

na částečnou dekontaminaci

I když ještě nedošlo ke kontaminaci povrhu těla nebezpečnou chemickou látkou, je účelné
připravit zásobu vody k omývání těla.

Vhodná je příprava dezinfekčních nebo neutralizačních
roztoků k ošetření očí, např. borovou vodu. V případě kontaminace povrchu těla je žádoucí se co
nejdříve osprchovat, resp.

oplachovat nebo otírat kontaminovaná místa. Nutná je také výměna
ošacení. Dekontaminace se předpokládá především u netěkavých nebezpečných chemických látek,
nezbytná je u

sloučenin, vytvořených při požárech některých chemických látek, např. jde o
tvorbu polychlorovaných dioxinů a bifenylů, které působí také při styku s pokožkou.

Poslech rozhlasu a televize

Poslech hromadných sdělovacích prostředků je nutný, pokud bylo provedeno varování obyvatelstva
sirénami. Od 1. 11. 2001 je v

celé čR zaveden pouze jeden varovný signál „VŠEOBECNÁ
VÝSTRAHA” pro varování obyvatelstva při hrozbě nebo vzniku mimořádné události. Signál je
vyhlašován

kolísavým tónem sirény po dobu 140 sekund. Signál může být opakován třikrát za sebou
v tříminutových intervalech. Po zaznění signálu je třeba věnovat zásadní pozornost mediálním

informacím; mimo rozhlasu a televize na místních okruzích mohou být tyto informace šířeny
místním pouličním rozhlasem, vozidly s tlampači, mluvícími sirénami resp. jiným způsobem, který

je ve vaší obci používán. V těchto informacích budou obsaženy podrobné údaje o události a
uvedeny konkrétní postupy činnosti ohrožených obyvatel. Tyto pokyny je nezbytné

respektovat.

K varování osob v bytě mohou posloužit akvarijní rybky, anebo ptactvo v kleci tím, že se s
proniknutím nebezpečné chemické látky do atmosféry

domácnosti začínají chovat neklidně a
uhynou, a to často ještě dříve, než nebezpečné chemické látky začnou čichem vnímat přítomní
lidé.

7) Jednat

klidně a s rozvahou

V žádném případě nepodléhat panice a nezmatkovat. Rozvážně postupovat podle těchto zásad, resp.
dle konkrétních pokynů ve sdělovacích

prostředcích. Chaoticky reagující jednotlivce uklidòovat,
v nezbytných případech i izolovat do příchodu složek IZS. Nerozšiřovat poplašné nebo neověřené
zprávy.

<br

/>
8) Netelefonovat a neblokovat tak sí

I když je snaha o získání nebo sdělení informací pochopitelná, je žádoucí zbytečně nezatěžovat
telefonní spojení.

Může totiž dojít k přetížení pevné i mobilní telefonní sítě se všemi jejími
negativními důsledky.

9) Respektovat pokyny a nařízení složek IZS

První kontakt obyvatel se záchranáři by měl představovat značnou úlevu, zejména když dochází k
viditelné eliminaci následků havárie. V případě, že již došlo k postižení

nadýcháním nebezpečné
chemické látky, je třeba na tuto skutečnost záchranáře upozornit. Pokyny, které jsou záchranáři
vydávány, vycházejí z profesionální zkušenosti a je třeba je s

důvěrou respektovat.

Vyvarovat se větší fyzické námahy

Při zvýšené fyzické námaze se zvyšuje příjem inhalovaného vzduchu, to má za

následek také
zvýšený příjem ve vzduchu obsažené nebezpečné chemické látky a její zvýšený absolutní příjem do
organismu. Rozdíl mezi příjmem inhalovaného vzduchu při pomalé chůzi a

běhu je až šestinásobný.
Při používání prostředků individuální nebo improvizované ochrany se při zvýšené námaze snižuje
doba jejich používání:

Pokud lze odhadnout

rozsah koncentrace nebezpečné chemické látky v průběhu havárie, je možné
zodpovědět i často frekventovaný dotaz: jak dlouho lze používat ochrannou masku s filtrem,
resp.

prostředek improvizované ochrany? Dotaz lze zodpovědět na základě výpočtu podle
následujícího vzorce:

<img src=„chemie/vzorec.gif“ width=„80“ height=„62“ alt=""

/>

Kde t je doba používání ochranného filtru (impregnované tkaniny) v minutách; Sk
je sorpční kapacita ochranného filtru (viz

tabulka 11), resp. tkaninou
pohlcené množství nebezpečné chemické látky pro improvizovanou ochranu pro danou nebezpečnou
chemickou látku v gramech; C je průměrná

koncentrace nebezpečné chemické látky v
kontaminované lokalitě v gramech na litr a V je tak zvaná minutová ventilace – množství
inhalovaného vzduchu v litrech za minutu. To

se pohybuje od 3 l/min, (při klidu) přes 20
střední námaze až po 60 l/min při velké námaze.

11) Varování sousedů

Ověřte, zda

sousedé vědí, že mají opustit případně utěsnit byt! Jde o informování a pomoc
starším, nevidomým a nemocným osobám při utěsnění bytu, evakuaci atd.

12)

Připravit se na evakuaci včetně přípravy evakuačního zavazadla

K evakuaci dají pokyn složky IZS na základě posouzení hrozící nebo nastalé situace. Případná

evakuace při úniku nebezpečné chemické látky je závislá na druhu nebezpečných chemických látek
a vývoji havárie. U těkavých nebezpečných chemických látek ve formě plynů nebo par nemůže

nastat dlouhodobá kontaminace prostředí a evakuace nemusí být řešena, pokud ovšem není
obyvatelstvo dislokováno v malé vzdálenosti od místa hrozící havárie. Únik nebezpečné

chemické
látky může být také dlouhodobý a lze obtížně odhadnout trvání jejího úniku a rozsah šíření.
Případně může jít o výron a spad netěkavých nebezpečných chemických látek,

např. vzniklých při
požáru a delší dobu tak kontaminovat obydlenou lokalitu. V takových případech je třeba uvažovat
o evakuaci. Evakuaci obyvatelstva lze předpokládat tam, kde může

dojít ke kontaminaci rozsáhlé
oblasti a dekontaminační práce mohou být dlouhodobé. Zpětné nastěhování lze provést až po
důkladné dekontaminaci prostředí, se souhlasem odborné

služby. Rozhodnutí o evakuaci a jejím
průběhu při úniku nebezpečné chemické látky je závislé na druhu, množství a prognóze úniku
nebezpečné chemické látky. Velmi důležité jsou

atmosférické podmínky. Na základě těchto
konkrétních podmínek musí evakuační postupy stanovit odborníci, kteří v krizových štábech
havárii řeší. V lokalitách se stacionárními

zdroji podléhající zákonu 353/1999 Sb., o prevenci
závažných havárií, musí být konkrétní postupy evakuace zpracovány v havarijních plánech. Obecné
zásady evakuace při úniku

nebezpečné chemické látky lze shrnout do tohoto desatera:

Zachovejte klid a dle potřeby se snažte uklidnit ty co to potřebují
Dodržujte pokyny složek IZS, kteří organizují nebo zajišují evakuaci
Byt můžete opustit jen na pokyn složek IZS
Uhaste otevřený oheò vtopidlech
Vypněte elektrické a plynové spotřebiče (mimo ledniček a mrazniček)
Uzavřete hlavní přívody vody a plynu
Dětem vložte do kapsy oděvu cedulku se jménem a adresou
Domácí zvířata vezměte s sebou
Vezměte s sebou evakuační zavazadlo, uzamknětebyt a dostavte se na určené evakuační středisko
Při použití vlastních vozidel dodržujte pokyny složek IZS, kteřé organizují nebo zajišují evakuaci

V krajním a málo pravděpodobném případě, kdy není jiné východisko než opustit byt, tj. na příklad, kdy pokyny záchranářů absentují a veškerá

dosavadní opatření, uvedená v této části
nejsou účinná a nebo je nelze provést, je nezbytné rychle opustit byt z důvodu
bezprostředního ohrožení nebezpečnou chemickou

látkou. Vždy je nutné respektovat možné
šíření látek větrem a volit vhodně trasu. To je třeba učinit intuitivně, zpravidla mimo směr
šíření unikající nebezpečné chemické látky,

popř. v nouzi – kolmo na směr větru. Nejlépe je
místo havárie objet na její návětrné straně. Zcela výjimečná je možnost evakuace po směru větru
a šířící se nebezpečné chemické

látce ujet. Tuto tak zvanou samoevakuaci je možno učinit za
předpokladu, že vozidlo má dostatečnou zásobu pohonných hmot, znáte dobře cesty k cílovému
místu evakuace a jste

způsobilí k jízdě.

Složení evakuačního zavazadla:

Základní trvanlivé potraviny v konzervách, dobřezabalený chléb a hlavně pitná voda
Předměty denní potřeby, jídelní misku a příbor
Osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti
Přenosné rádio s reservními bateriemi
Toaletní a hygienické potřeby
Léky, náhradní prádlo, obuv, oděv, pláštěnka,spací pytel nebo přikrývky, kapesní nůž, zápalky, šicí potřeby a svítilna

Obsah většiny z uvedených dvanácti opatření je také předmětem plánu

konkrétních činností,
který obsahuje vnější havarijní plán, viz. příloha 2.

Informace k opatřením v případě úniku nebezpečných

chemických látek z mobilních zdrojů
Zde platí stejné zásady jako při úniku nebezpečných chemických látek ze stacionárních zdrojů, v
této souvislosti je třeba zmínit zejména

zásadu č. 1 nepřibližovat se k místu havárie a co
nejdříve se od něho vzdálit.

Jak vyplývá ze zákona č. 353/1999 Sb., (zákon o prevenci závažných havárií) nesmí

být dotčené
veřejnosti, utajován druh a množství nebezpečných chemických látek, tak každý občan má možnost
být seznámen s ohrožením při jejich přepravě a to informacemi o

označování nebezpečných
chemických látek: V silniční (ADR), železniční (RID) a ve vnitrozemské vodní dopravě (ADN) se
přepravované nebezpečné věci se označují:

1. Bezpečnostními značkami, které informují o druhu nebezpečí. V abecedních a číselných
seznamech dohod je u každé látky uvedeno, které značky musí být k označení

použity.

Na příklad: vysoce toxická látka

2. Výstražnými tabulkami, které

jsou oranžové barvy s černým okrajem. V horní polovině
oddělené od spodní černou čarou je identifikační číslo označující povahu nebezpečí – Kemlerův
kód, v dolní identifikační

číslo látky – UN kód je čtyřmístné číslo podle seznamu Spojených
národů).

Na příklad: Chlor zkapalněný

<img src=„chemie/znacky2.gif“ width=„122“ height=

„77“ alt="" />

číslo nebezpečnosti Kemlerův kód sestává ze dvou nebo tří číslic, které označují druh
nebezpečí, zdvojení číslice označuje zvýšení intenzity

nebezpečí. Podrobnosti jsou uvedeny
v tabulce 15.

3. R a S větami: Jde o standardní věty označující specifickou rizikovost (R věty) a

standardní pokyny pro bezpečné nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a nebezpečnými
chemickými přípravky (S věty). Stručný výběr významných R a S vět je uveden <a href=

„#table16“>v tabulce 16. Kompletní R a S věty a jejich kombinace jsou uvedeny v příloze 5 k
nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti

chemických
látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud
klasifikovaných nebezpečných chemických látek

4. Indexové

číslo: Indexová čísla jednotlivých látek jsou ve tvaru číselného kódu
ABC-RST-VW-Y, kde ABC je buï atomové číslo nejcharakterističtějšího chemického prvku
(jemuž

předchází jedna nebo dvě nuly za účelem vytvoření posloupnosti) nebo obvyklé číslo třídy
organických látek; RST je pořadové číslo látky uvedené v sérii ABC,VW označuje

formu, v níž je látka vyráběna nebo uváděna na trh a Y je kontrolní číslo.

Na příklad: indexové číslo amoniaku je 007–001–00–5.

5. CAS číslo: Pro lepší

identifikaci chemických položek je uvedeno rovněž číslo Chemical
Abstracts Service (CAS). čísla CAS pro nehydratovanou a hydratovanou formu látky jsou často
rozdílná.

Na příklad: indexové číslo oxidu siřičitého je 1079, na silnicích se nejčastěji setkáváme s
cisternami s čísly CAS okolo čísla 1200, což jsou různé druhy benzinů a analogických pohonných

hmot.

V. Základní právní předpisy k ochraně
obyvatelstva

Právní úpravy problematiky

nebezpečných chemických látek v čR vycházejí ze směrnic Evropské
unie, kde jsou označovány názvem SEVESO. Základním dokumentem v tomto směru jsou zákony
o prevenci

havárií, o integrovaném záchranném systému, o krizovém řízení a o chemických
látkách a přípravcích. K nim náleží příslušné vládní nebo resortní prováděcí vyhlášky. Dále
je zde

uveden přehled závažných zákonů a vyhlášek s problematikou související.

Zákon č. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými

chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních
úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve

znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií). Základní zákon, který řeší vše
podstatné pro provozovatele i ohrožené obyvatelstvo pro případy jeho expozice

nebezpečnými
chemickými látkami.

Zákon stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna
vybraná nebezpečná chemická látka nebo

chemický přípravek v množství stejném nebo větším, než
je množství uvedené v zákonu.

Provozovateli je zde uloženo zhodnotit rizika závažné havárie včetně vyjádření rizik

ohrožení
života a zdraví občanů, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku. Je zde zaveden
institut pojištění a informování veřejnosti. Lze předpokládat, že zákon bude

trvale a průběžně
novelizován v závislosti na úpravách této problematiky v zemích Evropské unie. V době
zpracování této příručky byla jeho novelizace připravena k 1. 1. 2004.<br

/>

K zákonu 353/1999 Sb. náleží nařízení a vyhlášky, jejich obsah vyplývá z jejich názvů:

Nařízení vlády č. 6/2000 Sb.,kterým se stanoví

způsob hodnocení bezpečnostního programu
prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, obsah ročního plánu kontrol, postup při
provádění kontroly, obsah informace a obsah

výsledné zprávy o kontrole.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 7/2000 Sb., kterou se stanoví rozsah a
způsob zpracování hlášení o závažné

havárii a konečné zprávy o vzniku a následcích závažné
havárie.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady

hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence
závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování

podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu
a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování

veřejnosti v zóně havarijního plánování.

Vyhláška Ministerstva vnitra č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení
zóny havarijního

plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie
způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky.

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých
zákonů.

Zákon vymezuje integrovaný záchranný systém, stanoví složky integrovaného

záchranného systému a
jejich působnost, působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků,
práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na

mimořádné události a při
záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu
nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného

stavu. Přitom integrovaným
záchranným systémem se rozumí koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné
události a při provádění záchranných a likvidačních prací.

Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou:

Hasičský záchranný sbor české republiky a
jednotky požární ochrany, zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany,
Zdravotnická záchranná služba
Policie českérepubliky.

Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené

bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany
veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany,
neziskové organizace a

sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním
pracím.

Ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních

pracích plánovanou pomoc na vyžádání. V době krizových stavů se stávají ostatními složkami
integrovaného záchranného systému také odborná zdravotnická zařízení na úrovni

fakultních
nemocnic pro poskytování specializované péče obyvatelstvu.

Zákon také stanoví povinnosti právnických osob dotčených nebezpečím havárie jako

vlastníků nebo správců zařízení, kde je nakládáno s nebezpečnými chemickými látkami mimo jiné
podílet se na organizování příprav k sebeochraně. To představuje preventivní

zabezpečení
dotčených zaměstnanců před účinky havárie a zejména:

Podílet se na přípravě záchranných a likvidačních prací a na zpracování havarijního plánu

kraje nebo vnějšího havarijního plánu tím, že poskytne na vyžádání hasičskému záchrannému sboru kraje, informace o:

zdrojích rizik,
pravděpodobných následcích havárií a možných způsobech jejich likvidace,
možných účincích na obyvatele a životní prostředí,

Konkrétně musí vůči svým zaměstnancům zajistit:

informování o hrozících mimořádných událostech a plánovaných opatřeních,
varování, evakuaci, popřípadě ukrytí,
organizování záchranných prací,
organizování přípravy k sebeochraně a vzájemné pomoci.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, u které došlo k havárii, je povinna:

provádět neprodleně záchranné a likvidační práce,
ohlásit neprodleně havárii místně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku integrovaného záchranného systému a bezprostředně ohroženým obcím,
podílet se na varování osob ohrožených havárií,
poskytnout veliteli zásahu informace o skutečnostech, které by mohly ohrozit životy nebo zdraví osob
provádějících zásah nebo ostatního obyvatelstva, zejména informace o výbušninách,
nebezpečných chemických látkách, zdrojích ionizujícího záření, dravých či nebezpečných
zvířatech,
spolupracovat při odstraòování havárie se složkami integrovaného záchranného systému, správními úřady a orgány krajů a obcí,
uhradit krajskému úřadu nebo složkám integrovaného záchranného systému náklady spojené s poskytnutím věcné a osobní pomoci, s likvidačními pracemi a se škodami prokazatelněvzniklými havárií,
zabezpečit asanační práce podle pokynů příslušných správních úřadů nebo obcí,
zabezpečit zneškodnění odpadů,které vznikly v důsledku havárie i v důsledku její likvidace,
spolupracovat při zpracování dokumentace o záchranných a likvidačních pracích.

Podrobnosti k tomuto zákonu jsou popsány ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 429/2003 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného

systému. Pro eliminaci
následků havárií nebezpečné chemické látky je významné stanovení zásad a způsob zpracování,
schvalování a používání havarijního plánu kraje a vnějšího

havarijního plánu. Zásady koordinace
složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu, spolupráce operačních středisek
základních složek integrovaného záchranného

systému a podrobnosti o úkolech operačních a
informačních středisek integrovaného záchranného systému, obsah dokumentace integrovaného
záchranného systému, způsob jejího zpracování

a podrobnosti o stupních poplachů poplachového
plánu integrovaného záchranného systému.

Z hlediska řešení problematiky nebezpečných chemických látek je významná

vyhláška
Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Je
v ní uveden postup při zřizování zařízení civilní ochrany k eliminaci

následků při úniku
nebezpečné chemické látky. Mohou být zřizována zařízení civilní ochrany pro poskytování první
pomoci, pro dekontaminaci a jiná.

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů ve znění zákona č.
320/2002 Sb., (krizový zákon).

Zákon stanoví působnost a pravomoc státních

orgánů a orgánů územních samosprávných celků a
práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, což jsou
mimořádné události při níž je vyhlášen

stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení
státu. Tento zákon řeší také pracovní povinností fyzických osob vykonávat po nezbytně
nutnou dobu určené práce, které

jsou nutné pro eliminaci následků havárie s únikem nebezpečné
chemické látky.

Související zákonné předpisy k ochraně obyvatelstva:

Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých
dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.

Nařízení

vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti
chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam
dosud

klasifikovaných nebezpečných chemických látek.

Do tohoto průběžně doplòovaného seznamu by měly být zařazeny všechny nebezpečné chemické látky
ve smyslu této příručky. O

elektronické verzi tohoto nařízení je pojednáno na str. 6 a
19.

Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní

a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb.,trestní zákon, ve
znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Ministerstva

průmyslu a obchodu č. 50/1997 Sb., kterou se provádí zákon o
některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní.

Problematika je v současné době v gesci

Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Ve vyhlášce uvedené bojové chemické látky a jejich prekurzory (to jsou sloučeniny, ze kterých
lze bojové chemické látky připravit) se

člení do tři skupin nebezpečnosti.

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů.

Vyhláška

Ministerstva financí č. 186/2002 Sb., kterou se stanoví náležitosti přehledu o
předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území

postiženém živelní nebo jinou pohromou.

Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č.
240/2000 Sb., o krizovém

řízení.

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2002 Sb.m.s., kterým se doplòuje sdělení č.
159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb. a č.

93/2000 Sb.m.s. o vyhlášení přijetí změn a
doplòků

Přílohy A – Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů

Přílohy B – Ustanovení

o dopravních prostředcích a o přepravě Evropské dohody o mezinárodní
silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)1)6/2002 Sb.m.s.

Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě

nebezpečných věcí (ADR), přijatá v Ženevě dne
30. září 1957, byla vyhlášena pod č. 64/1987 Sb.

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2003 Sb.m.s.,

kterým se doplòují sdělení č.
61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 274/1996 Sb., č. 29/1998 Sb., č. 60/1999 Sb. a č. 9/2002
Sb.m.s., o vyhlášení změn a doplòků Úmluvy o mezinárodní

železniční přepravě (COTIF),
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na Společném zasedání znalců řádu pro mezinárodní
železniční přepravu nebezpečného zboží (RID) a Evropské

dohody o mezinárodní silniční přepravě
nebezpečných věcí (ADR), které se konalo v Ženevě ve dnech 14. – 25. září 1998, byly přijaty
změny a doplòky Přílohy I – řád pro mezinárodní

železniční přepravu nebezpečného zboží (RID)
Přípojku B – Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM)
k Úmluvě o mezinárodní železniční

přepravě (COTIF), přijaté v Bernu dne 9. května 1980
vyhlášené pod č. 8/1985 Sb. Pro přepravu nebezpečného zboží dále platí Evropská dohoda o
mezinárodní přepravě nebezpečných věcí

po vnitrozemských vodních cestách – ADN ze dne
26.5.2000 (Úmluva ADN, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě a vyhláška Ministerstva
dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních

cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a
dopravě nebezpečných věcí). Metodické pokyny a nezávazné normy k ochraně obyvatelstva:

Předpis CO-51–5

Havárie s výronem nebezpečných škodlivin, Praha 1981.

Metodická pomůcka pro orgány státní správy, územní samosprávy, právnické osoby a podnikající
fyzické osoby

„Sebeochrana obyvatelstva” vydaná MV-generálním ředitelstvím HZS čR v roce
2001 v nákladu 30 tis. výtisků.

Příručka pro obyvatele “Pro případ

ohrožení”. Příručka pro učitele základních a
středních škol „Ochrana člověka za mimořádných událostí”, vydaná MV-generálním
ředitelstvím HZS čR v roce

2003 v nákladu 30 tis. výtisků.

Příručka pro orgány státní správy, územní samosprávy, právnické osoby, podnikající fyzické
osoby a obyvatele „Prostředky individuální

ochrany”.

Stále doplòované informace z této problematiky jsou také na internetu na stránkách <a href="../../../obcan/index_hasici.html

">http://www.mvcr.cz/2003/hasici/obcan/index_hasici.html

V lednu 2004 zde byly na př. tyto údaje:

Ochrana člověka za mimořádných událostí
Příručka pro obyvatele „Pro případ ohrožení”
Příručka – „Sebeochrana obyvatelstva ukrytím”
Improvizovaná ochrana dýchacích cest a povrchu těla
Seznam prodejen ochranných prostředků
Ochrana před povodněmi
Nálezy nebezpečných látek
Odpovědi na otázky z problematiky ochrany obyvatelstva

VI. PřÍLOHY

Příloha 1 1. 1 Přehled ochranných filtrů proti nebezpečným
chemickým látkám Ochranné filtry k ochranným maskám nebo jiným ochranným prostředkům jsou

rozděleny podle druhu zachycované látky a velikosti sorpční kapacity na typy a třídy. Typy filtrů podle evropské normy čSN EN 141 jsou:

TypA proti plynům a parám organických látek s bodem varu nad 65 °C
Typ B proti anorganickým plynům a parám mimo oxidu uhelnatému
Typ E proti oxidu siřičitému a kyselým plynům a parám
Typ K proti amoniaku a aminům
Typ NO-P3 proti oxidům dusíku
Typ Hg-P3 proti parám rtuti

Typy mimo normu čSN EN 141

Typ AX proti nízko vroucím organickým látkám pod 65 °C
Typ SX proti speciálně vyjmenovaným sloučeninám
Typ CO proti oxidu uhelnatému
Typ Reaktor pro případy havárie jaderně energetických zařízení proti jodu a organickým sloučeninám jódu

Třídy filtrůpodle evropské normy čSN EN 141 jsou:

Třída 1 filtry s malou sorpční kapacitou
Třída 2 filtry se střední sorpční kapacitou
Třída 3 filtry s velkou sorpční kapacitou

Speciální filtry a filtry mimo normu čSN EN 141 nejsou děleny do tříd. Pokud se může nebezpečná

chemická látka vyskytovat ve formě aerosolu nebo může být vázána na aerosolové
- prachové částice, musí filtr obsahovat navíc ochranu proti nim.

Tyto filtry se podle

maximálního průniku zkušebního aerosolu a jiných kritérií dělí ve
smyslu normy čSN EN 143 na 3 třídy:

Filtr třídy P1 povolen průnik 20 % aerosolu chloridu sodného nebo

parafinového oleje

Filtr třídy P2 povolen průnik 6 % aerosolu chloridu sodného nebo parafinového oleje

Filtr třídy P3 povolen průnik 0,05 % aerosolu chloridu sodného

nebo parafinového oleje Také
mohou být filtry vyráběny samostatně s názvem Filtry proti částicím. Na trh jsou dodávány
převážně filtry kombinované, to je filtry typu A, B, E, K v

kombinaci s filtrem (proti částicím
- aerosolovou vložkou). Podrobnosti jsou uvedeny v českých technických normách čSN EN 141 a čSN
EN 143 (verze evropských norem). V čR je k

dispozici cca 3,5 milionů filtrů MOF-2 a MOF-4,
které dosud splòují požadavky kladené na typy A, B, E na úrovni třídy 1 až 2 (malá až střední
sorpční kapacita) a na bojové chemické

látky, všechny jsou vybaveny proti-aerosolovou vložkou
nejméně na úrovní P3. Minimální množství nebezpečných chemických látek, které zachytí filtry,
jsou uvedena <a href=

„#table11“>v tabulce 11. Typy kombinované např. ABEK-P3, BNO-P2,
AEK, SX-P3. Tabulka 11: Sorpční kapacity filtrů typu
A, B, E, K, NO-P3, AX a

filtru MOF

Typ a třída	Zkušební plyn	Sorpční kapacita – minimální pohlcené množství v gramech
A1	cyklohexan C₆H₁₂	7,35
B1	chlor Cl₂	1,8
	sirovodík H₂S	1,68
	kyanovodíkHCN	0,825
E1	oxid siřičitý SO₂	1,6
amoniak NH₃	1,05
A2	cyklohexan C₆H₁₂	18,375
B2	chlor Cl₂	9,0

	kyanovodík HCN	4,2
E2	oxid siřičitý SO₂	7,98
K2	amoniak NH₃	5,25
A3	cyklohexan C₆H₁₂	54,6
B3	chlor Cl₂	27

	kyanovodík HCN	11,76
E3	oxid siřičitý SO₂	23,94
K3	amoniak NH₃	12,6
NO-P3	oxid dusnatý NO	1,86
NO-P3	oxid dusičitý NO₂	2,88
AX
AX	isobutan C₄H₁₀	9,0
MOF-4* MOF-2	chlor Cl₂
	kyanovodík HCN	6,3
	sirovodík H₂S	18,0
	oxid siřičitý SO₂	2,6
	oxid dusnatý NO	4,5
	oxid dusičitý NO₂	2,1
	isobutan C₄H₁₀	5,0
	chlorkyan ClCN	1,8

MOF-6M**	viz výše	splòujeA2,B2,E2, K2 a P3
	chlorkyan ClCN	2
	fosgen COCl₂	8
	sarin, soman, tabun, yperit	nad 7
	VX	nad 10
	nad 8

Filtry MOF – 4 a MOF-2 ve skladech HZS (dříve

sklady civilní ochrany) jsou určeny pro
vybrané skupiny obyvatel v případě válečného stavu * hodnoty získané 10 let od výroby **
hodnoty získané ihned po vyrobení

<a

id=„p12“> 1. 2 Stručný přehled
prostředků individuální ochrany z produkce čR a zahraniční provenience

Tabulka 12
<table class=

„normalni“ cellspacing=„1“ cellpadding=„1“ width=„96%“> Druh prostředku individuální ochrany <tdvalign=„top“> Příklad typu Určení Cena* v Kč:pořizovací/tržní Dětské ochranné vaky pro věkovou kategorii 0–1,5 roku <tdvalign=„top“> DV-75 Proti toxickým účinkům bojových chemických a radioaktivních látek a biologickýmprostředkům. 1 790/10 000 Dětské ochrannékazajky pro věkovou kategorii 1,5 – 3 let DK-88 Proti

toxickým účinkům bojových chemických a radioaktivních látek a biologickým
prostředkům. S průmyslovým filtrem proti příslušné nebezpečné chemické látce dle přílohy
1

1 890/10 000 Dětské ochranné masky pro věkovoukategorii 1,5 – 18 let DM-1
CM-3/3h 34/1 300
36/1 500 Ochranná maska pro dospělé <td valign=„top“> CM-3 28/400 CM-4 108/950 CM-5 <tdvalign=„top“> --/1 050 CM-6 --/3 200 Ochranný oděv SOO-CO K ochraně povrchu těla proti bojovým chemickým látkám ve formě kapaliny a aerosolu 1220/15 000 Zahraniční prostředky individuální ochrany Dětský ochranný vak Izrael <tdvalign=„top“ rowspan=„2“> Proti toxickým účinkům bojových chemických a radioaktivních látek a biologickým prostředkům <td valign=„top“> 16 000 Švédsko 13 500 Ochranné masky – lícnice pro dospělé Firmy:
DRÄGER
SARI
AUER
PIRELLI Proti toxickým účinkůmbojových chemických a radioaktivních látek a biologickým prostředkům 3000–6000 Ochranné masky pro dospělé Rusko lícnice řady GP <tdvalign=„top“> Proti toxickým účinkům bojových chemických a radioaktivních látek a biologickým prostředkům 1500–2500 Ochranné oděvy Firmy:
DRÄGER
SARI
AUER
PIRELLI K ochraně povrchu těla proti bojovýmchemickým látkám ve formě kapaliny a aerosolu 15 000 – 55 000 * Pořizovací cena

v databázi HZS pochází z období roku 2003 tržní cena průměrná cena,
za jakou se obdobný nebo týž výrobek prodává v současnosti (2003) na trhu. U zahraničních
výrobků jsou tržní

ceny přepočítány průměrným kurzem na Kč. 1. 3 Fyzikálně – chemické parametry nejvýznamnějších bojových
chemických látek a látek,

aplikovatelných v chemickém terorismu
Tabulka 13

bod varu °C	těkavost v ppm při 25 °C	zápach	stálost
bod varu °C	těkavost v ppm při 25 °C	zápach	v zimě	v létě
sarin	151	3800	jablečný mošt	2–6 hod
soman	167	520	kafr, kozlík lékařský	týden
tabun	108	90	ovoce ažhořké mandle	2 dny	do 1 dne
VX	cca 300	0,9	fermež	2 dny-týden	nad týden
yperit	228	140	česnek, hořčice	2–6 dnů	měsíc
lewisit	300	pelargonie	2–3 dny	nad týden
fosgen	8	1000 000	Do 0,3 hod	0,1 hod
chloracetofenon	228	česnek	2–3 týdny	1–2 dny
CS	310	0,01	pepř	2–3 týdny	2–3 dny
Látka:	charakteristika vjemu:
Diallylsulfid	dráždí až způsobuje nevolnost
silně páchne po zkažených vejcích
Fenylisonitril	způsobuje nevolnost odporně mrtvolným zápachem
Nitrobenzen, Benzaldehyd	Pach vůně po hořkých mandlíchpřipomíná kyanovodík a tabun
Octan etylnatý

1. 4 Popis účinkůnejvýznamnějších bojových chemických látek a látek aplikovatelných v chemickém terorismu Tabulka 14

Látka	Příznaky otravy
sarin soman tabun VX	Typické příznaky otrav nervovými látkami ve formě plynu nebo aerosolu na nechráněné oči je miosa, tj. zúžení zornice, vyvolané již ve velice nízkých dávkách, což vede ke zhoršení vidění. Nervové látky jsou mnohem více účinné, když jsou absorbovány očními sliznicemi. Smrtelné dávky a aplikace kapalné látky do oka usmrcují od 1 do 10 minut. Po kontaminaci kůže se příznaky obecně neobjevují do půl hodiny. Smrt může nastat opožděně v období od 1 do 2 hodin.
yperit	Místní působení yperitu na kůži se vyvíjí od svědivého a bolavého zanícení, podobajícího se popáleninám prvního stupně. Dochází k vytváření rozsáhlých puchýřů naplněných tekutinou, přitom existuje vážné nebezpečí infekce. Yperit zasahuje nejvíce vlhké oblasti těla, jako krk, podpaží, genitálie a hruï nebo břicho. Látka dráždí oči, oční víčka mohou napuchnout. Přímá kontaminace očí kapalným yperitem může indukovat zranění rohovky a duhovky, vedoucí k permanentní slepotě. Po inhalaci působí yperit na plíce podobně jako fosgen a těžké intoxikace mohou vést ke smrtelnému otoku plic. Při zasažení trávícího ústrojí se klinický obraz zasažení rozvíjí téměř okamžitě, bez vyznačení dlouhé doby latence. Již v první hodině po požití kontaminované potravy nebo vody se dostavují bolesti v nadbřišku, nevolnost a úporné opakované zvracení. Dochází k nekróze sliznice, což se projevuje horečkou a průjmy s příměsí krve.
lewisit	Příznaky jako u yperitu. Lewisit způsobuje okamžitý pocit bolesti na kůži. Lewisit působí také na játra, ledviny, červené krvinky, změna na kůži začíná do 30 minut, puchýře jsou tvořeny po 10 až 15 hodinách. Hojení probíhá rychleji než po kontaminaci yperitem. Kapalný lewisit vyvolá okamžitý účinek pálení očí a stálou slepotu, jestliže není dekontaminován téměř okamžitě. Podráždění plic se objevuje v relativně krátkém období po inhalování látky. Lewisit způsobí edém plic, průjem, obecnou slabost a snížení krevního tlaku.
fosgen	Dochází k podráždění nervových zakončení ve sliznici nosu a horních cest dýchacích. Vyvolá dráždivý kašel, dušnost, pocit tíhy a pálení na prsou a také vznik plicního otoku. Podtoxické dávky dusivých látek vyvolávají dráždivý kašel, dušnost, pocit tíhy a pálení na prsou, nevolnost a zvracení, bolest hlavy, pálení a slzení očí, celkovou malátnost, slabost a bolesti v krajině srdeční s negativním nálezem na EKG.
chlor- acetofenon	Silné slzení a podráždění dýchacího systému. Ve vyšších koncentracích dráždí kůži, vyvolává popálení a pocit svědění.Vysoké koncentrace mohou způsobit puchýře, které jsou neškodné a zmizí v průběhu několika hodin. Látka může vyvolat nevolnost.
látka CS	Pálení očí, doprovázené hojným slzením, kašlem, obtížemi při dýchání, pocitem štípání na vlhké kůži, výtokem z nosu a závratí. Vysoké koncentrace mohou také vyvolat nevolnost, zvracení, průjmy, krvácení z nosu, zvýšení tepové frekvence a dlouhodobé zvýšení krevního tlaku. Účinek CS na kůži je charakterizován zarudnutím a pocity napínání a svědění v zasaženém místě, v těžších případech vznikají i drobné puchýře a nekrózy.

1. 5 Nebezpečnost látek podle Kemlerova kódu
Tabulka15

1
2	Unikání plynu tlakem nebo chemickou reakcí
3
4
5
6
7
8	Žíravost
9	Nebezpečí prudkésamovolné reakce – může znamenat nebezpečí výbuchu, rozpadu nebo chemické reakce, jejichž následkem může být uvolòování značného tepla

1. 6 Výběr R a S vět
Výběr z přílohy 5 k nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení

nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a
vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek Standardní věty

označující
specifickou rizikovost (R-věty) a Standardní pokyny pro bezpečné nakládání (S-věty) Tabulka 16
<table class=„normalni“ cellspacing=„1“ cellpadding=„1“ width="98%

"> R 1 Výbušný v suchém stavu zapálení S 1 Uchovávejte pod uzamčením R 2 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení S 2 Uchovávejte mimo dosah dětí R 5 Zahřívání může způsobit výbuch S 5 Uchovávejte pod příslušnou kapalinu,. Inertní plyn specifikuje výrobce a dovozce R 7 Může způsobit požár S 7 Uchovávejte obal těsně uzavřený R 12 Extrémně hořlavý S 12 Neuchovávejte obal těsně uzavřený R 14 Prudce reaguje s vodou S 14 Uchovávejte odděleně odvzájemně se vylučující látky; uvede výrobce a dovozce R 20 Zdraví škodlivý při vdechování S 20 Nejezte a nepijte při používání R 21 Zdravíškodlivý při styku s kůží S 21 Nekuřte při používání R 22 Zdraví škodlivý při požití S 22 Nevdechujte prach <td valign=„top“> R 23 Toxický při vdechování S 23 Nevdechujte plyny, dýmy, páry a aerosoly R 24 Toxický při styku s kůží S 24 Zamezte styku s kůží R 26 Vysoce toxický při vdechování S 26 Při zasažení očí okamžitědůkladně vypláchněte vodou a vyhledejte lékařskou pomoc R 27 Vysoce toxický při styku s kůží S 27 Okamžitě odložte veškeré kontaminované oblečení R28 Vysoce toxický při požití S 28 Při styku s kůží okamžitě omyjte velkým množstvím (vhodnou kapalinu specifikujevýrobce a dovozce) R 29 Uvolòuje toxický plyn při styku s vodou <td valign=„top“> S 29 Nevylévejte do kanalizace R 30 Při používání se může stát vysoce hořlavým S 30 K tomuto výrobku nikdy nepřidávejte vodu R31 Uvolòuje toxický plyn při styku s kyselinami S 31 Nesmí přijít do styku s kyselinami R 32 Uvolòuje vysoce toxický plyn při styku s kyselinami S 32 Nesmí přijít do stykus kyselinami R 33 Nebezpečí kumulativních účinků S 33 Proveïte preventivní opatření proti výbojům statické elektřiny R 36 Dráždí oči S 36 Používejte osobní ochranné prostředky pro oči a obličej R 37 Dráždí dýchací orgány S 37 Používejte vhodné ochranné prostředky pro ochranu dýchacích orgánů R 49 Může vyvolat rakovinu při vdechování S 49 Uchovávejte pouze vpůvodním obalu R 59 Nebezpečný pro ozónovou vrstvu S 59 Informujte se u výrobce nebo dodavatele o regeneraci nebo recyklaci
1.7. Vyhledávání informací o

nebezpečných chemických látkách na
internetu Pro náročné zájemce o informace o nebezpečných chemických látkách lze doporučit
následující postup při vyhledání informací na

Internetu: do vhodného vyhledávače (google)
označit oblasti výběru a poté vložit hledané klíčové slovo např. toxikologie, chemická látka,
konkrétní nebezpečná chemická látka např.

chlor (dtto v angličtině či jiném jazyku a světovém
internetu), procházet zobrazené nabídky a vybírat potřebné údaje. Další možnosti spočívají ve
vyhledání události v

elektronických versích časopisů, u kterých jsou samostatné vyhledávače. V
přiložené tabulce jsou hlavní adresy a časopisy, ze kterých lze získat řadu potřebných
informaci o

nebezpečných chemických látkách. Lze reálně předpokládat, že při hledání,
získávání a zpracování informací bude mít stále větší prostor právě Internet.
<table class=

„normalni“ cellspacing=„1“ cellpadding=„2“ width=„98%“> Adresa stručný obsah http://plumbum.ceu.cz/ Ekotoxikologická databáze. Nutno dále vyhledat podle identifikačních čísel, resp. dle symbolů nebezpečnosti nebezpečné chemické látky https://www.mpo.cz/dance1/ Databáze DANCE: Nutno vyhledat podleidentifikačních čísel, resp. symbolů nebezpečnosti nebezpečné chemické látky http://cep.mdcr.cz/…kPub/dok.asp Kompletně vše o přepravě; přehled dopravních havárií atd. Nutno dále vyhledat podleidentifikačních čísel nebezpečné chemické látky. http://home.tiscali.cz:8080/…c/index.html Obsáhlý přehled fyzikálně-chemických vlastností. Dále nutno dále vyhledat dlenázvu nebezpečné chemické látky. http://www.biotox.cz/toxikon/ Projekt TOXIKON. Toxikologie nebezpečných chemických látek http://www.emergency.cz/cz/05-03.asp Portál krizového řízení, dále nutno hledat zdroje rizik nebo nebezpečnou chemickou látkudle názvu. http://portal.gov.cz/wps/portal Portál veřejné správy, nutno dále vyhledat nebezpečnou chemickou látku dle názvu http://www.greenpeace.cz/agentorange
http://www.arnika.org/
http://archivdz.wz.cz/index.stm Databáze ekologických organizací Greenpeace, Arnika a Děti země; dále nutno hledat nebezpečnou chemickou látku dle názvu. http://www.ceu.cz/…/Default.htm Přehled legislativy k nebezpečným chemickým látkám http://chemfinder.cambridgesoft.com/ Obrovskádatabáze, která umožòuje hledat chemické sloučeniny podle názvu, vzorce, CAS čísla či molekulové hmotnosti; anglicky

id=„p2“> Příloha 2 Základní informace k havarijnímu plánování
pro případy úniku nebezpečných chemických látek Havarijní plán je dokument, v němž jsou uvedeny
popisy

činností a opatření, prováděných preventivně před a zejména při vzniku závažné havárie,
které vedou k minimalizaci jejích následků. Havarijní plány objektů s nebezpečnými chemickými

látkami se dělí na:

uvnitř objektu nebo u zařízení – vnitřní havarijní plán, ve kterém se stanoví preventivní bezpečnostní opatření k minimalizacinásledků závažné havárie, která musí být provedena uvnitř objektu.
v okolí objektu nebo zařízení – vnější havarijní plán, který obsahuje řaduzásadních opatření, významných pro prevenci a snížení následků havárie ve vztahu k ochraně obyvatelstva.

Vnitřní havarijní plán Vnitřní havarijní plán

stanoví preventivní bezpečnostní
opatření k minimalizaci následků závažné havárie, která musí být provedena uvnitř objektu nebo
u zařízení. Ve vnitřním havarijním plánu musí

provozovatel uvést jména, příjmení a funkční
zařazení fyzických osob, které mají pověření provozovatele realizovat preventivní bezpečnostní
opatření, uvedená ve vnitřním havarijním

plánu, a které jsou ve spojení s krajským úřadem,
popis možných následků závažné havárie a vyjádření škod, které mohou být způsobeny závažnou
havárií, popis preventivních

bezpečnostních opatření na ochranu života a zdraví občanů,
hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku, popis činností nutných k minimalizaci
následků závažné havárie,

přehled ochranných zásahových prostředků, se kterými disponuje
provozovatel, způsob vyrozumění dotčených orgánů státní správy a varování občanů, plán
havarijních cvičení. Vnější

havarijní plán Provozovatel je povinen vypracovat a
předložit krajskému úřadu písemné podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro
vypracování vnějšího havarijního

plánu současně s předložením bezpečnostní zprávy,
spolupracovat s krajským úřadem na zajištění havarijní připravenosti v zóně havarijního
plánování. Krajský úřad stanoví zónu

havarijního plánování a vypracuje pro ni vnější havarijní
plán. Při vypracování vnějšího havarijního plánu musí vyhodnotit možnost vzniku domino účinků
závažné havárie a přihlížet

k oprávněným připomínkám veřejnosti a obcí v zóně havarijního
plánování, jakož i k vyjádřením dotčených orgánů státní správy. Krajský úřad aktualizuje vnější
havarijní plán

nejpozději do 4 měsíců po obdržení aktualizovaných údajů od provozovatele o
každé změně, druhu nebo množství umístěné nebezpečné chemické látky nebo změně jejích
vlastností anebo

po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto
změny vedou ke změně bezpečnosti v zóně havarijního plánování. Hasičský záchranný sbor kraje
zajistí

prověření vnějšího havarijního plánu z hlediska jeho aktuálnosti nejméně jednou za 3
roky ode dne jeho schválení, předchozího prověření, popřípadě aktualizace. Podle vnějšího

havarijního plánu krajský úřad postupuje v případě, kdy závažná havárie hrozí nebo k závažné
havárii došlo. Pokud se objekt nebo zařízení, v němž je umístěna nebezpečná látka, nachází na

území dvou nebo více krajů a příslušné krajské úřady se nedohodnou o tom, který z nich stanoví
zónu havarijního plánování a vypracuje pro ni vnější havarijní plán, koordinující

tzv. krajský
úřad, kterým je krajský úřad, na jehož území objekt nebo zařízení leží. Příslušné krajské úřady
při stanovení zóny havarijního plánování a vypracování vnějšího

havarijního plánu vzájemně
spolupracují. Krajský úřad, který vnější havarijní plán vypracoval, jej poskytne ostatním
krajským úřadům, vykonávajícím působnost v zóně havarijního

plánování. Vnější havarijní plán se člení na: A. Informativní část, která obsahuje

charakteristiku území, zejména geografickou, demografickou, klimatickou,hydrogeologickou a popis infrastruktury,
sídelní celky včetně přehledu počtu obyvatel,
popis struktury organizace havarijnípřipravenosti v zóně havarijního plánování včetně uvedení kompetencí jejích složek,
podklady předané krajskému úřadu provozovatelem
výčet a charakteristiky uvažovaných účinků závažné havárie podle zpracované analýzy rizik včetně popisu jejich očekávaných následků (např. řetězový účinek),
seznam všech vnitřních havarijních plánů provozovatelů zdrojů rizik.

B. Operativní část, která obsahuje

úkoly příslušných správních
úřadů, složek integrovaného záchranného systému, případně i
dalších dotčených správních úřadů, včetně úkolů, sil a prostředků jiných fyzických a
právnických osob při havárii,
způsob koordinace řešení závažné havárie,
kritéria pro vyhlášení stavu ohrožení,
způsob zabezpečeníinformačních toků při řízení likvidace následků havárie,
zásady činnosti při rozšíření nebo možnosti rozšíření následků havárie mimo zónu havarijníhoplánování a systém napojení a spolupráce dotčených správních úřadů.
způsoby, postupy a formy poskytování informací obyvatelstvu v zóně havarijního plánování,včetně jejich předem připraveného obsahu.

C. Plány konkrétních činností – tvoří je plán:

vyrozumění dotčených orgánů a fyzickýcha právnických osob, zejména fyzických a právnických osob ohrožených řetězovým účinkem závažné havárie,
varování obyvatelstva,
ukrytí obyvatelstva,
první pomoc
zásahu složek integrovaného záchranného systému,
evakuace osob,
individuální ochrany osob,
dekontaminace,
monitorování,
regulace pohybu osob, regulacedopravy,
zdravotnické pomoci,
opatření k ochraně hospodářských zvířat,
zamezení distribuce a požívánípotravin, krmiv a vody zasažených intoxikací nebezpečnou chemickou látkou,
opatření při úmrtí osob v zamořené oblasti,
opatření kminimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí,
zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti.

Název: Chování obyvatelstva v případě

havárie s únikem nebezpečných chemických
látek”

Autor: Ing. Miroslav Kroupa

Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru

čR

Lektorský odborný posudek provedli:

Ing. Ladislav Středa, CSc Státní úřad pro jadernou bezpečnostv plk. Ing. Dr. Zdeněk Hanuška
MV-generální ředitelství HZS

čR

Odpovědní redaktoři: pplk. PhDr. Alena Snášelová, por. Mgr. Karel Švanda

Vydal: Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru čR,

Kloknerova
26 Praha 4

Tisk: Tiskárna Ministerstva vnitra, p. o., Bartůòkova 4, 149 01 Praha 4

Formát: A5

Rozsah: 46 stran + obálka

Rok

vydání: 2004

Náklad: 10 000 první vydání

Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru čR

Aktuality e-mailem

Aktuality a informace

06.04.2018

Historie dobrovolných hasičů v obci Slatina od roku 1888

18.05.2013

Pamětní kniha hasičského sboru ve Slatině 1898 - 2012

Hasiči Slatina	tel. 606 354 775
Slatina 171	hasici@obecslatina.cz
742 93 Slatina	ukázat obec na Mapy.cz

Havárie s únikem nebezpečných látek

Odkazy:

Kontaktujte nás: