Oheò a požár




Aby došlo k hoření, je nutné splnit určité předpoklady.

Oheò je lidmi řízené a na určitý prostor ohraničené hoření.

Požár je nekontrolované a na určitý prostor neohraničené hoření,
které může

vzniknout z ohně nebo přímým zapálením.

Aby došlo k hoření, je nutné splnit tři předpoklady:

  1. přítomnost hořlavé látky
    • pevné (papír, dřevo, sláma atd.)
    • kapalné (benzín, olej, líh atd.)
    • plynné (zemní plyn, propan-butan atd.)
  2. přítomnost oxidačního činidla
    • nejčastěji vzdušný kyslík
  3. přítomnost zápalnéteploty

Pokud kterýkoli z daných tří předpokladů potlačíme, oheò uhasíná (např. vodou odejmeme zápalnou teplotu, pěnou zabráníme

přístupu kyslíku apod.). Tento princip se často vysvětluje na tzv. ohòovém trojúhelníku, jehož každá strana představuje jeden z předpokladů pro hoření:



Třídy požárů
  • Třída A – požáry pevných látek

    (např. dřevo, uhlí, textil, papír, sláma, seno, plasty), jejich hoření je zpravidla doprovázeno žhnutím.

  • Třída B – požáry kapalin nebo látek, které přecházejí do kapalného

    skupenství (např. barvy a laky, benzin, nafta, dehet, oleje, ředidla, aceton, vosky, tuky, asfalt, pryskyřice, mazadla).

  • Třída C – požáry plynů (např. zemní plyn, propan-

    butan, vodík, svítiplyn, acetylen, metan).

  • Třída D – požáry lehkých alkalických kovů (např. hořčík a jeho slitiny s hliníkem). Při hoření těchto kovů dochází k vývinu

    obrovských teplot, hašení takovýchto požárů vyžaduje použití speciálních suchých hasiv nebo speciálně upravených prášků.

  • Třída E – požáry elektrických zařízení. Tato

    třída již byla zrušena

  • Třída F – požáry jedlých tuků. Tyto požáry jsou velmi problematické. Zkouškami bylo prokázáno, že nejbezpečnější hasební látkou jsou vodní

    hasicí přístroje se speciálními aditivy, jejichž chemická reakce s olejem vytváří ochranný film. Nouzovou možností je i přikrytí pokličkou nebo dekou, ale ne vždy je to bezpečné a plně funkční.