• O sboru

• Zásahová jednotka
  • Členové jednotky
  • Vybavení a technika
  • Působnost jednotky
  • Zásahy jednotky

• Hasiči lidem
  • Prevence
  • Ochrana obyvatelstva
  • IZS a JPO
  • O požáru jako živlu
  • První pomoc

• Z naší činnosti
  • Z naší činnosti
  • Zásahy JSDH
  • Každoroční shrnutí činnosti
  • Soutěžní družstva
  • Floriánek Cup

• Fotogalerie
  • Videogalerie

• Kontakty

Definice a rozdělení požáru



Pro účely požární ochrany se za požár považuje každé

nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení či zranění osob nebo zvířat, anebo ke škodám na materiálních hodnotách.

Zákonná definice

Vyhláška

V § 51 vyhlášky MV č.21/96 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o požární ochraně, definuje požár takto:
„Pro účely požární ochrany se za

požár považuje každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení či zranění osob nebo zvířat, anebo ke škodám na materiálních hodnotách. Za požár se považuje i nežádoucí hoření, při kterém

byly osoby, zvířata nebo materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy.“

Upřesòující pokyny

Metodické pokyny
<br

/>

Metodické pokyny vydané ve Sbírce pokynů vrchního požárního rady čR č.7/1997 z 30.6.1997 v bodu 2 úvodní části upřesòují, že za požár se také považují výbuchy hořlavých par, plynů a

prachů bez následného plamenného hoření.
Dále ve stejném bodě doplòují, které případy se za požár nepovažují:

• výbuchy výbušnin, pokud nedojde k hoření materiálu akonstrukcí po výbuchu,
• hoření vinutí elektrických točivých strojů z titulu zkratu, pokud nedojde k rozšíření hoření mimo prostor vinutí,
• žhnoucí elektrické instalace,pokud nedojde k jeho rozšíření mimo instalaci,
• vznícení, ke kterým dochází při výrobě, pokud v technologickém postupu nelze vnik těchto případů vyloučit a jejich likvidace je

  technicky zajištěna za předpokladu, že nedojde k rozšíření hoření mimo předpokládanou část technologie, nebo pokud jsou specifikována výhradně jako provozní nehody, za předpokladu, že nesplòují

  některý ze znaků definice požáru.

Rozdělení požárů

Je celá řada kriterií, podle kterých rozdělujeme požáry a každé kriterium má určitý vliv na

průběh požáru, záchranu životů i na způsob hašení požáru:

• Podle hořících látek
• Požáry pevných látek – značené na hasicích přístrojích jako požáry typu A, nebou lehkých kovů požáry typu D,
• Požáry hořlavých kapalin – značené na hasicích přístrojích jako požáry typu B,
• Požáry plynů – značené na hasicích přístrojích jako požárytypu C,
• Požáry kombinované – složené z předchozích možností.
  
  
• Podle možnosti šíření
• Rozšiřující se požáry
• Nerozšiřující se požáry – šíření brání ohraničení hořlavé látky a může být časově omezeno například požární odolností stavebních konstrukcí, množstvím hořlavých látek v ohraničeném­prostoru, nebo podmínkami, které brání šíření požáru.
  
  
• Podle rozsahu
• Malé požáry – jsou ohroženy jednotlivé osoby, plochy o rozloze m2, částibudov,
• Střední požáry – jsou ohroženy desítky osob, plochy o rozloze stovek m2, celé domy,
• Velké požáry – jsou ohroženy stovky osob, plochy v hektarech či desítkáchhektarů, bloky domů,
• Katastrofické požáry – jsou ohroženy tisíce lidí, plochy ve stovkách hektarů, celé čtvrti obcí.
  
  
• Podle doby trvání
• Krátkodobé – řádově v hodinách,
• Střednědobé – řádově v desítkách hodin,
• Dlouhodobé – nad čtyři dny.
  
  
• Podlezjistitelnosti
• Otevřené – viditelné plameny, kouř a pod.,
• Skryté – požáry, které nejsou snadno zjistitelné (např. žhnoucí materiály, požáry v mezistropí, ve stěnách,v podzemí a podobně.
  
  
• Podle polohy
• Podzemní – požáry pod úrovní místního terénu,
• Přízemní – požáry na úrovni místního terénu nebosnadno dostupné.
• Nadzemní
• středně vysoké – požáry nad úrovní země, které jsou dostupné standardní výškovou technikou a nepřesahují výšku 27 m,
• výškové
  • požáry ve výšce nad 27 m.
    
    

Z hlediska vedení zásahu a podmínek, které ovlivòují vývoj požáru je požáry nutné třídit podle výměny plynů v místě hoření.

Z uvedeného důvodu dělíme požáry:

• Otevřené – probíhající v přírodním prostředí, kde nemůžeme výměnu plynů v místě hoření ovlivnit, požáry většinou ovlivòuje množství hořlavých látek.
• Ohraničené – probíhající v objektech různého charakteru, kde může rozvoj požáru ovlivnit kromě hořlavé látky rozhodujícím způsobem výměna plynů, kterou můžeme v některých případechovlivnit využitím přirozeného proudění plynů dále umělým odvětráním nebo ventilací. Z hlediska předpokládaného rozvoje požáru můžeme ohraničené požáry v objektech hodnotit na:
• Ohraničené otevřené v
• budovách s výškou podlaží nad 12 m
• budovách s výškou podlaží do 12 m s:
• okny v jedné úrovni
• okny v různých úrovních
  
  

Ohraničené uzavřené

• v objektech bez oken
• v objektech s malými okny
• v objektechbez oken a dveří
  
  

Výše uvedené dělení svým způsobem předurčuje průběh volného rozvoje požáru i způsob hašení.

Historie dobrovolných hasičů v obci Slatina od roku 1888

Pamětní kniha hasičského sboru ve Slatině 1898 - 2012