Z velké části se na tom
podílí neopatrnost občanů
Během ledna a února roku 2006 zemřelo v čR v důsledku požáru celkem 38 osob. První dva měsíce letošního roku jsou tak v tomto ohledu nejtragičtější
za poslední čtyři roky. Pro srovnání: v roce 2003 způsobily požáry
během tohoto období úmrtí 16 osob, v roce 2004 to bylo 19 osob a
v minulém roce 2005 pak 21 osob.
Za první
dva měsíce letošního roku došlo v čR k 2578 požárům, ty
způsobily škody za celkem 284 milionů korun.
Naopak pozitivní je, že počet osob zraněných při požárech byl v lednu a
únoru nejnižší za poslední čtyři roky – při požárech za první dva měsíce roku 2006 utrpělo zranění 115 osob, kdežto v roce 2003 se jednalo o 146 osob, v roce 2004 to bylo 172 lidí a 2005 celkem
155 zraněných.
Jednotkám požární ochrany se při zásazích u požárů za první dva
měsíce roku 2006 podařilo evakuovat či bezprostředně zachránit více
než 1000 osob.
Velká část požárů s tragickými následky se odehrává v objektech
sloužících k trvalému bydlení – rodinných domech či bytech.
Jednou z příčin nárůstu počtu úmrtí při
požárech je neopatrnost lidí při vytápění svých domovů. Kvůli extrémně dlouhé a tuhé zimě lidé ve zvýšené míře užívají topidla – zejména topidla na tuhá paliva – a při jejich provozu ne vždy
dodržují potřebná bezpečnostní pravidla, mnohdy také zanedbávají údržbu topidel a kouřovodů. Jednotky požární ochrany tak vyjíždějí každý týden k požárům komínů, střech, zařízení k topení nebo
nevhodně uskladněných topiv. Několik obětí požárů se rovněž rekrutovalo z řad osob bez trvalého přístřeší, které hledali úkryt před krutou zimou a přitom se jim stalo osudnou nedbalost při
používání otevřeného ohně.
Na požárech s tragickými následky má rovněž lví podíl neopatrnost při zacházení s otevřeným ohněm v domácnostech – a již se jedná o nevhodně
odložené nedopalky cigaret, svíčky ponechané bez dozoru v blízkosti
hořlavé látky nebo užití benzínu při zapalování kamen.
Je třeba znovu občany varovat, že české domácnosti
jsou v dnešní době doslova přeplněny vybavením z materiálů, které se snadno vznítí a rychle hoří (např. čalouněný nábytek, matrace, bytové textilie). I přes rychlý zásah hasičů již není lidem
často pomoci.
Vysoký počet požárů v objektech pro bydlení obecně souvisí i s tím, že se lidé cítí doma v bezpečí a podceòují drobné nehody, by i ty mohou vést ke vzniku
požáru. I nevhodně odložená cigareta či svíčka ponechaná na okamžik bez dozoru dokáže proměnit byt v hořící past naplněnou toxickými zplodinami hoření. Pak zbývá jen málo času na záchranu.<br
/>
Ani rychlý a kvalitní zásah jednotek požární ochrany mnohdy nepomůže
a hasiči naleznou pouze bezvládné tělo osoby, která se udusila zplodinami,
popř. uhořela.
Několik základních rad k předcházení vzniku požárů v domácnostech
Věnovat zvýšenou pozornost při příležitostech, kdy se používají zdroje otevřeného ohně – např. svíčky během adventu a vánočních svátků, během velikonočních svátků, památky zesnulých, výročí
úmrtí rodinného příslušníka.topiva pro dané topidlo určené, nezapalovat pomocí vysoce hořlavých látek (např. benzínu) a netopit např. odpady, plasty apod. Neumísovat do blízkosti topidel žádné hořlavé látky – žhavé částice
odlétající z topidla mohou velice snadno zapálit dřevo či papír uskladněný v blízkosti kamen.Nebezpečí může plynou i z běžných činností v domácnosti jako je
hra dětí, vaření, kutilství apod.
Investovat do zabezpečení svého příbytku z hlediska požární ochrany se určitě vyplatí. Domov lze vybavit jednoduchými zařízeními k rychlému zjištění vzniklého požáru (např. autonomní požární
hlásiče, detektory kouře nebo plynu apod.), prostředky pro hašení ( např. hasicí sprej nebo přenosný hasicí přístroj) , určitě se vyplatí koupit si zařízení a vybavení s lepšími požárně
bezpečnostními vlastnostmi (materiál s nižším stupněm
hořlavosti).
Na možné nebezpečí nás včas mohou upozornit autonomní hlásiče požáru, které si nainstalujeme ve svých
domovech. Ačkoliv jejich užívání není v českých domácnostech ještě příliš rozšířeno, jde o zařízení poměrně jednoduchá a finančně dostupná. čidla nás akustickou signalizací včas upozorní na
výskyt plamene nebo kouře a umožní nám tak nebezpečí zlikvidovat již v jeho zárodku či alespoò ohrožený prostor včas opustit. Nejtragičtější požáry jsou totiž ty mezi druhou a pátou hodinou
ranní, kdy všichni spí probudí se až v momentě, kdy už je na všechno
pozdě.
Co dělat, když dojde k požáru:
Pokud přes veškerou vaši opatrnost přece
jen dojde k požáru či jiné závažné situaci, kdy potřebujete pomoc hasičů nebo jiných záchranářů, snažte se v prvé řadě zachovat klid, nepodlehnout panice a jednat co nejrychleji. Chraòte si
dýchací cesty a dávejte si pozor, abyste se nenadýchali toxických zplodin hoření. V žádném případě nepřeceòujte své síly. Lidské zdraví je vždy cennější než majetek a rozhodně se nepokoušejte
případný požár uhasit za každou cenu sami. Ohrožený prostor co nejdříve opuste a pomocí linky 150 nebo 112 zavolejte hasiče, kteří na místo dorazí za několik minut. Při ohlášení vždy nejdříve
uveïte, co se stalo, kde k tomu došlo, zmiòte také důležité okolnosti
které mohou napomoci či naopak zkomplikovat zásah záchranářů. Poté
uveïte své jméno a přímý kontakt na sebe.
Příklady požárů s tragickými následky v roce 2006:
Aktuality e-mailem