První pomoc při akutních stavech
Zásady poskytování první pomoci při
jednotlivých akutních stavech.
- BEZVěDOMÍ – je stav, ve kterém
postižený nevnímá pro poruchu normální funkce mozku. Může
se rozvinout postupně nebo vzniknout náhle a může být způsobeno úrazem,
otravou nebo závažnou
chorobou. Nebezpečí
bezvědomí spočívá v tom, že nemusí dobře fungovat nebo mohou
úplně
vymizet reflexy, které zajišují volné dýchání bez dušení. Postižený
může, než dojde k
úplnému bezvědomí,
procházet různými fázemi zmatenosti a letargie. Stejnými fázemi
může
procházet při probírání. Nikdy nenechte bezvědomého samotného. Nikdy
nedávejte nikomu, kdo je
nebo byl v
bezvědomí nic jíst ani pít. Každý, kdo byl i jen krátkou dobu
v bezvědomí, musí být vyšetřen lékařem co nejdříve.
Postup:
- šetrně zatřeste postiženým za ramena a nahlas se ho zeptejte, zda je
v pořádku a jak se cítí – nechte mu 5–10 sekund na odpověï
- pokudneodpovídá, pokuste se zjistit reakci postiženého na bolestivý
podnět
- když postižený neodpovídá ani na bolestivý podnět, zjistěte pohledem
na hrudník,sluchem a přiložením tváře k nosu, zda dýchá
- když nedýchá nebo chrčí, uvolněte dýchací cesty
- když postižený stáleještě nedýchá, vyčistěte mu dýchací
cesty
- když nedýchá ani po uvolnění a vyčistění dýchacích cest, zahajte
dýchání z úst do úst a pokud je tonutné, i nepřímou srdeční
masáž
- podívejte se po jakémkoliv upozornění na nějakou chorobu, jako je
např. průkaz diabetika či cokoliv jiného; to
může přinést vysvětlení stavu postiženého. Zvláště
věnujte pozornost přítomnosti vpichů od injekčních jehel na pažích,
lahviček od léků,
zápachu dechu po alkoholu,
acetonu, toluenu apod…
- když postižený dýchá normálně, uložte ho do stabilizované polohy a
vyčkejte příjezdu Záchranné služby
- do té doby sledujte krevní oběh, dýchání a stupeò bezvědomí
každých několik minut
- SRDEčNÍ PřÍHODY – srdeční sval potřebuje kyslík, který dostává
krevními cévami srdce – věnčitými tepnami. Srdeční příhody bývají
různé a mají různé příčiny. Především při
chorobách
srdce nebo plic může srdeční sval nějaký čas postupně slábnout a může
selhat. U postiženého
bude narůstat dušnost a kůže bude namodralá. Někdy
způsobuje zúžení
věnčité tepny při středně
těžké fyzické zátěži svíravou bolest na hrudi. To se nazývá angina
pectoris. Může se též
přihodit úplný uzávěr věnčité tepny – koronární trombóza
(infarkt myokardu). Bolest, která
vzniká, je podobná bolesti při angina pectoris, ale může být mnohem
silnější. Při koronární
trombóze se může srdce zastavit. Není možné
nahmatat tep; tato příhoda se nazývá srdeční
zástava. Postižený rychle ztrácí vědomí, protože mozek přestal být
zásoben krví, zastavuje se
dýchání.
Postup:
- když je postižený dušný a stěžuje si na silnou bolest na hrudi,
posaïte ho do křesla nebo na podlahu a opřete o zeï
- poraïte nemocnému, aby se lehce předklonil, pokud mu to usnadní
dýchání
- zeptejte se nemocného, zda má nějaké léky pro
srdečníonemocnění – pokud ano, dejte mu je podle předpisu
- když se stav podstatně nezlepší do pěti minut, nebo nemocný neměl
nikdy srdečníobtíže, přivolejte ihned sanitku
- když nemocný upadne do bezvědomí se zástavou srdce, uložte jej na
záda na pevnou podložku a zahajte ihneddýchání z úst do úst a nepřímou
srdeční masáž
- DUŠENÍ – ucpání dýchacích cest způsobuje
dušení. Může se přihodit při špatném spolknutí
jídla nebo při vdechnutí žvýkačky, bonbónu, zlomeného zubu, poraněním
hrtanu, otokem
způsobeným bodnutím včelou apod. Postižený
se náhle chytá zakrk a nemůže mluvit. Pokud se mu
neuleví, může postižený zmodrat v obličeji a žíly v obličeji a na
krku se zvýrazòují.
Nepodaří-li se překážku odstranit,
postižený ztrácí vědomí.
Postup:
- zeptejte se postiženého, zda může kašlat; pokud může, a se pokusí
předmět vykašlat anezasahujte
- když nemůže kašlat, udeřte ho rázně čtyřikrát zápěstím mezi
lopatky
- když nepomohou údery do zad sedícímuči stojícímu postiženému,
pomozte mu předklonit se tak, aby jeho hlava byla níž než hrudník a
čtyřikrát ho znovu udeřte, jak je popsáno výše
- vyšetřete ústní dutinu postiženého – řekněte mu, aby projel
prstem zadní část ústní dutiny a pokusil se vyjmout jakékoliv cizí
těleso (buïte připraven(a) to udělat sám(a))
- když postižený ztrácí vědomí, uvolněte a vyčistěte dýchací cesty
a zahajte dýchání z úst do úst
Jestliže
se dusí malé dítě, postupujte stejně, ale užívejte menší sílu při
úderech do
zad. Malé dítě položte přes svá stehna hlavou dolů pod úrovní jeho
hrudníku a udeřte
je čtyřikrát rychle mezi ramena. Kojence položte na své předloktí
obličejem dolů tak,
aby mělo hlavu níže než hrudník. Jednou rukou mu podepřete hlavičku a
ramena a druhou
rukou je čtyřikrát lehce udeřte mezi ramena.
- ZÁSTAVA
KRVÁCENÍ – ke krvácení dochází při roztržení či přeříznutí
kterékoliv cévy
rozvádějící krev tělem – tepny, žíly či kapiláry. Může být
vnější, viditelné, nebo vnitřní,
které
není vidět. Tepenná krev je jasně červená a vystřikuje z rány,
žilní krev je tmavě
červená a volně vytéká. Kapilární krev je středně tmavá a z rány
prosakuje. Silné krvácení je
vždy naléhavou situací, protože při větších ztrátách krve se
stává, že je jí příliš málo, aby
mohly být buòky těla dostatečně zásobeny kyslíkem. Důsledkem pak může
být šok nebo i
smrt.
Postup:
- zraněné místo zvedněte do výše a stlačte ránu palcem a (nebo)
prsty – tlak musí být udržován až15 minut (toto se nazývá stavění
krvácení přímým tlakem)
- pokud je rána rozsáhlejší, šetrně, ale pevně stlačte místo nad
i pod ranou a dále sezachovejte jako v bodě 1
- zvedněte a přidržujte část těla postiženého tak, aby byla nad
úrovní jeho srdce (hrudníku); tím se zpomalí průtok krvezraněnou částí
těla (to se nazývá stavění krvácení elevací)
- zraněného nechte ležet; to zpomalí průtok krve ještě více
- překryjte ránu sterilním obvazem; obvaz musí být dostatečně velký,
aby přesahoval okraje rány
- když nemáte k dispozici žádný obvaz,použijte kousek čisté
silnější látky bez chloupků
- pokud krev prosakuje přes přiložený obvaz, neodstraòujte původní
obvaz, ale přiložte nový azajistěte jej
- pozorujte, zda zraněný nejeví známky šoku a dle nálezu postupujte
dále
- ZRANěNÍ PÁTEřE – Páteř je tvořena sloupcem obratlů, který
probíhá od lebky až dolů na konec zad. Je zpevněna vazy a obklopuje a
chrání míchu. Poškození
míchy může mít za následek
ztrátu schopnosti pohybu a čití v částech těla pod zraněnou oblastí.
Náhlé ohnutí nebo
nešikovné otočení zad či krku může způsobit natažení svalů zad
nebo vazů zpevòujících páteř
nebo poškození meziobratlových plotének. Silný přímý náraz může
poškodit jeden či více
obratlů. Na zlomeninu páteře mějte například podezření
tehdy, když je někdo vymrštěn z
vozidla. Násilný pohyb hlavy a krku se může přihodit při nárazu na
vozidlo zezadu. Může
způsobit závažné zranění svalu či nervu a také může
dojít ke zlomení krční páteře. Lehké
zranění se může podstatně zhoršit nesprávným zacházením. Pokud máte
jakoukoliv pochybnost,
postupujte tak, jako by byla páteř zraněna.
Nehýbejte se zraněným do příjezdu odborné pomoci.
Postup:
- když naleznete zraněného, který byl vyvržen z auta nebojinak si
poranil páteř, řekněte mu, aby se nehýbal
- uložte ho co nejpohodlněji v poloze, ve které jste jej nalezl(a)
- požádejte někoho, aby zraněnému podržel hlavu, než umístíte podél
boků postiženého srolované kabáty a (nebo) polštáře; počkej na
příjezd sanitky
- když je zraněný v bezvědomí a nedýchá nebo dýchá obtížně,
nezaklánějte hlavu, abyste uvolnili dýchací cesty – postupujte
následujícím způsobem
Požádejte někoho z okolostojících, aby přidržel hlavu zraněného.
Jednou rukou uchopte
dolní čelist a povytáhněte ji dopředu, jazyk se automaticky posune dopředu
s čelistí.
Rychle vyčistěte zraněnému ústa a hrdlo a vyjměte všechna cizí tělesa,
která najdete v ústech.
- ZLOMENINY – tělo má vlastní vnitřní oporu z kostí, která se
nazývá kostra. Kosti obklopují a chrání všechny životně důležité
orgány těla a slouží jako páky, kterými vzájemně
pohybují svaly. Normálně jsou kosti pevné, ale mohou se zlomit nebo
prasknout při silném
nárazu, ohnutí či zkroucení. Protože
blízko kosti bývají uloženy důležité cévy a orgány, je
nutné dávat velký pozor, aby se zabránilo poškození těchto cév a
orgánů ostrými úlomky
kostí.
Všeobecné příznaky:
- silná bolest v místě zranění – narůstá při každém pokusu
o pohyb
- zraněný mohl vnímat či slyšetprasknutí kosti a mohl vnímat tření
konců zlomených kostí
- může se objevit otok a později krevní podlitina
- postižená končetina nebo jiná část těla mohou mít ve srovnání
s druhou končetinou či stranou deformovaný tvar
- příznaky šoku
Postup – zlomenina dolní končetiny:
- nehýbejte zbytečně se zraněným
- podržte končetinu jednou rukou nad a druhou pod zlomeninou a obložte ji
srolovanými kabáty, dekami nebo polštáři a případně znehybněte
končetinu přiložením improvizovanédlahy
- není-li k dispozici vhodná dlaha, svažte nohy, kolena a kotníky
zraněného vhodným obvazem k sobě
Postup – zlomenina horní končetiny:
- šetrně ohněte paži zraněného v lokti a položte ji přes
hrudník
- vložte měkkou vycpávku mezi paži a trup v místě zranění a
znehybněte paži v závěsu
- pro lepší znehybnění uvažte ještě široký obvaz kolem paže
atrupu – vyhněte se zraněnému místu
- když nelze paži ohnout, pomozte zraněnému položit se s připaženou
rukou nebo s paží položenoutak, jak je to pro něj nejpohodlnější
- vložte vycpávku mezi paži a hrudník
- šetrně přiložte široké obvazy kolem paže a trupu
zraněnému zbytečně bolest. Protože blízko kosti bývají
uloženy důležité cévy a orgány, je nutné dávat velký pozor, aby se
zabránilo
poškození těchto cév a
orgánů ostrými úlomky kostí.
- POPÁLENINY – popálenina je zranění
způsobené teplem. Jako jiné rány narušuje kůži a
umožòuje vstup choroboplodným zárodkům, způsobujícím infekci. Kromě
toho dochází k výronu
tekutin do místa zranění a ven z
organismu. Tato ztráta tekutin snižuje objem tekuté části
krve (plazmy) a pokud je popálena větší část těla, vzniká nebezpečí
rozvoje šoku. Opaření je
stejné zranění znásobené
vlhkým teplem. Všechny popáleniny a opařeniny by měl co nejdříve
vyšetřit lékař. Když je popálena velká část těla, uložte
postiženého, chraòte popálená místa
před znečištěním a
ošetřete jako při šoku. Nedávejte postiženému nic jíst ani pít,
protože
později může být nutné provést výkon v celkové anestézii. Nikdy
neodstraòujte nic, co pevně
lpí na
popálenině. Nikdy nedávejte na popáleninu masti, neužívejte vatu ani
náplasti.
Postup:
- vyprostěte zraněného z nebezpečí anižbyste ohrozil(a) sebe sama
- jestliže šaty postiženého hoří, položte ho a uhaste plameny dekou,
kabátem nebo vodou
- nedovoltemu pobíhat
- podržte popálené místo pod studenou tekoucí vodou na 10–20 minut
- není-li tekoucí voda k dispozici, vložtezraněné místo do kbelíku
nebo umyvadla s čistou studenou vodou
- současně rychle, ale šetrně odstraòte prsteny, hodinky nebo těsný
oděv ze zraněnéoblasti dříve, než začne otékat
- odstraòte nebo odřízněte jakoukoliv část oděvu, která je nasáknuta
chemickou látkou nebo vroucítekutinou; dávejte pozor, aby jste se nezranil(a)
sám (sama)
- zakryjte zranění sterilním obvazem dostatečně velkým, aby úplně
zakryl popálené místo
- když není k dispozici sterilní obvaz, zakryjte ránu čistou látkou bez
chlupů
- ošetřete postiženého tak, abyste zabránil(a) rozvoji šokua vyčkejte
příjezdu sanitky
- ZRANěNÍ HRUDNÍKU –
Poranění hrudníku jsou při dopravních nehodách častá, protože
například řidič může být vržen proti volantu, přitom může dojít ke
zlomenině žebra nebo
hrudní kosti. Zranění
několika žeber může způsobit ztrátu pevnosti hrudníku, zlomená žebra
na
postižené straně pak při vdechu vpadávají, místo aby se vyklenovala,
vzduch se tak nenasává
do plic.
Kromě toho může ostrý konec zlomeného žebra natrhnout plíci nebo
výstelku hrudní
stěny. Někdy může část vozidla prorazit hrudní stěnu, to způsobí
nasávání vzduchu do hrudní
dutiny při pokusech zraněného o dýchání. Plíce na postižené straně
splaskne, a pokud
postižený zůstane bez pomoci, může zabránit i druhé plíci
v dýchání.
Postup:
- přidržte rukou zraněnou část hrudníku a pomozte postiženému do
polohy v polosedě nebo do jiné polohy, ve které se cítí nejlépe
- když rána nasává vzduch, přikryjte ji sterilním obvazem a zajistěte
leukoplastí na třech stranách
- vzduchotěsné uzavřeníby mohlo vést ke stoupnutí tlaku
v hrudníku
- pokud je možné, přikryjte ránu kouskem čisté polyetylénové fólie;
přichytněte ji leukoplastí nastejných třech stranách
- když je postižený v bezvědomí, uložte ho do stabilizované polohy,
zraněnou stranou dolů
- ÚRAZ ELEKTRICKÝM PROUDEM – elektrický proud může při průchodu
tělem způsobit vážné popáleniny v místě vstupu i
v místě výstupu. I když tyto popáleniny vypadají jako malé, jsou
často hluboké. Kromě toho může elektrický proud způsobit fibrilaci
srdečních komor nebo
srdeční zástavu; vždy
se přitom zastavuje dech. A je příčina úrazu jakákoliv, nesmíte
se
dotknout postiženého dříve, než se přesvědčíte, že byl proud vypnut a
že se tím neuvádíte do
nebezpečí.<br
/>
Postup:
- vypněte proud, pokud je to možné a přivolejte lékařskou pomoc
- když je postižený vbezvědomí, zkontrolujte dýchání, jestliže
nedýchá, zahajte dýchání z úst do úst, a pokud je to nutné, zahajte
i nepřímou srdeční masáž
- když jepostižený v bezvědomí a dýchá, uložte ho do stabilizované
polohy
- ošetřete všechny popáleniny a zabraòte rozvoji šoku
- EPILEPSIE – je sklon k záchvatům (s křečemi i bez nich)
způsobený krátkou poruchou elektrické aktivity mozku. Jsou dva
hlavní typy záchvatů – velký záchvat a malý. Malé
záchvaty proběhnou často nepozorovány. Když uvidíte někoho ve velkém
záchvatu, nebuïte
vystrašený(á). Nezasahujte do
přirozeného průběhu záchvatu. Nikdy se nesnažte udržet
postiženého v klidu vleže. Nikdy nedávejte nic postiženému do úst –
zvláště ne své prsty!!
Nikdy nedávejte postiženému
nic jíst ani pít.
Příznaky se objevují obvykle v následujícím pořadí:
- náhlé bezvědomí; postižený může při pádu vyrazitneobvyklý
výkřik
- svaly ztuhnou, pak se uvolní a začnou křeče – ty mohou být velmi
silné
- kolem úst se může objevit pěna -ta může být zbarvena krví, pokud si
postižený zranil jazyk nebo jiné místo v ústech
- po skončení záchvatu, obvykle během asi pěti minut, postiženýopět
přichází k vědomí, ale může být omámený a zmatený (to může trvat
až hodinu, postižený může být též ospalý)
Postup:
- zůstaòte klidný(á) a nedovolte ostatním zasahovat do průběhu
záchvatu např. násilným otevíráním úst a vytahováním jazyku
- uvolněte prostor kolem postiženého, aby se nezranil
- pokud je to možné, dejte něco měkkého pod jeho hlavu
- když ustanou křeče, uložte ho do stabilizované polohy
- po záchvatu byste měl(a) zůstat u postiženého do příjezdu
lékaře
- OTRAVY JEDY A LÉKY – jsou to látky, které mohou při dostatečné
dávce dočasně či trvale poškodit tělesné orgány. Mohou se dostat do
těla různým způsobem: polknutím, vdechnutím,
injekcí pod kůži, mohou se vstřebávat kůží. Nenechávejte
postiženého samotného. Když
postižený spolkne žíravinu, nikdy se nepokoušejte pomoci mu ke zvracení;
cokoliv, co způsobilo
popáleninu cestou dolů, způsobí ji i cestou zpět. Jedy a léky
zamykejte a ukládejte z dosahu
dětí!! Nedovolte dětem přibližovat se k jedovatým rostlinám nebo
k rostlinám s
jedovatými plody.
Příznaky:
- postižený může být ospalý nebo i v bezvědomí
- poblížpostiženého mohou být obaly od jedovaté látky, ztracené
tablety nebo jedovatá rostlina
- popáleniny kolem úst, když postižený požil žíravinu
- je možné zvracení nebo průjem v pozdějším stádiu
- mohou být i křeče
Postup:
- když je postižený při vědomí, bez otálení se ho zeptejte, co snědl
a v jakém množství, protože může kdykoliv ztratit vědomí
- přivolejte lékaře nebo sanitku
- sdělte jim, co si myslíte, že postižený snědl
- ten, kdo přijímávaše hlášení, vám může poradit co dělat, než
přijede lékařská pomoc
- když je postižený v bezvědomí a dýchá, uložte ho do stabilizované
polohy a ošetřujteho stejným způsobem jako při bezvědomí
- když je nutné dýchání z úst do úst, buïte opatrný(á), aby se jed
nedostal i do vašich úst
- je-li to možné, smyjte jed z tváře postiženého a použijte dýchání
z úst do nosu
- když jste si jist(a), že postižený nepožil žíravinu,ale snědl pouze
tablety, můžete mu pomoci k zvracení podrážděním zadní části hrdla
prstem
- zajistěte všechny léky, prázdné obaly nebo zbytky jedunebo plodů
u něho nalezených a také vzorky jeho zvratků pro laboratorní rozbor
- ŠOKOVÝ STAV – je to stav, ve kterém selhává krevní oběh
zásobující tkáně kyslíkem. Může mít mnoho příčin, které lze
rozdělit do dvou hlavních kategorií. Za prvé, může poklesnout
množství cirkulující krve natolik, že již nestačí k zásobení
buněk kyslíkem a živinami. Za
druhé, může ochabnout činnost srdce, pak klesá krevní tlak, nebo může
dojít až k
zástavě
srdce. Pro život nezbytné buòky mozku mohou zahynout již po třech až pěti
minutách bez
kyslíku. Šok může být následkem krvácení – vnějšího nebo
vnitřního; srdeční
příhody; nebo
ztráty krevních tekutin po rozsáhlých popáleninách; těžké alergické
reakce; vážného zvracení
nebo průjmu; může doprovázet silnou bolest. Nedávejte
postiženému nic
jíst ani pít; může být později nutná celková anestézie.
Příznaky:
- kůže zbledne; to je nejzřetelnější na rtech nebo nakonečcích prstů
(nehtech)
- kůže je chladná a vlhká potem
- tep je rychlý a slabý
- dech jepovrchní a rychlý
- postižený může být neklidný a může začít zívat
- postižený může mít silnou žízeò
- může ztratit vědomí popř. i zemřít, pokud mu není poskytnuta
odborná pomoc
Postup:
- pokud postižený krvácí z ran, zastavte co nejdříve vnější
krvácení
- uklidněte postiženého a hýbejte s ním co nejméně
- uložte postiženého; zvedněte mu nohy podložením polštáře pod ně a
otočte mu hlavu ke straně, popř. jej uložte do stabilizované polohy
- pečujteo pohodlí postiženého, např. ho zabalte do deky, když je mu
zima
- jestliže postižený upadne do bezvědomí, musíte zabezpečit základní
životní funkce
- POčÍNAJÍCÍ POROD – těhotenství trvá normálně 40 týdnů,
počítáno od 1. dne poslední menstruace.
Známkami nastávajícího porodu jsou: odtok plodové vody, krvácení,
odchod krvavého
hlenu a jednoznačné, přetrvávající, pravidelné děložní stahy
(kontrakce). Spontánní porod
dítěte probíhá v několika fázích. Otevírací doba začíná
s prvními děložními stahy a končí
otevřením děložní branky. Na konci otevírací doby dochází v typickém
případě k protržení vaku
blan, přičemž normálně odtéká z pochvy jasná plodová voda.
Vypuzovací doba probíhá od
okamžiku úplného otevření děložní branky až do porodu dítěte.
U prvorodiček trvá obvykle
15 -
30 minut, u vícerodiček méně. Je-li vypuzování plně v chodu,
nastupují porodní bolesti každé
2 – 3 minuty a trvají 60 – 70 sekund. Poporodní doba trvá asi
30 minut po
porodu a během ní
se má placenta zcela odloučit a poporodními kontrakcemi vypudit.
Dříve než zavoláte lékařskou pomoc, je důležité zjistit od rodičky
následující údaje:
- kolikátý je to porod
- v jakém měsíci (týdnu) těhotenství se rodička nachází
- jak časté jsou stahy dělohy
- jestli odtekla plodová voda
Další postup:
- jestliže zjistíte u rodičky zjevné známky počínajícího porodu,
zavolejte neprodleně lékařskou pomoc!! Není-li odborná lékařská pomoc
kdispozici, postupujte dle následujících pokynů
- je-li interval mezi stahy delší než 10 minut, nechte rodičku klidně
ležet na zádechnebo levém boku, pravidelně a hluboce dýchat
- je-li interval mezi stahy kratší než 5 minut, zklidněte rodičku a
nechte ji dýchat povrchně a mělce;vyzvěte ji, aby při stahu dělohy
netlačila
- jestliže začal vlastní porod odtokem plodové vody, popř. je již
zřetelná hlavička v porodních cestách,uložte rodičku na záda, podložte
ji prostěradlem a snažte se ji uklidnit
- vyzvěte rodičku, aby při stahu dělohy intenzivně tlačila, mimo
stahyhluboce dýchala
- v průběhu porodu přidržujte dítě při průchodu porodními cestami;
nepoužívejte násilí, tahání, přetáčení apod.
- je-li dítě obtočeno pupečníkem, uvolněte jej
- první ošetření novorozence spočívá v uvolnění (odsátí) horních
cest dýchacích a
kontrole základních životních funkcí. Nejdůležitějším kritériem
zhodnocení základních
životních funkcí novorozence je spontánní dýchání. To musí nastoupit
nejpozději 1 – 1,5
minuty po porodu a projevit se silným křikem. Nedojde-li k spontánnímu
dýchání, musí být
neodkladně zahájena umělá plicní ventilace. Frekvence dýchání a dechový
objem musí být
přizpůsobeny novorozeneckým anatomickým poměrům, tj. frekvence dýchání
asi 30 – 40 / min, dechový objem asi 15 – 20 ml.
- spontánnědýchajícího novorozence zabalte do prostěradla a položte
matce na prsa
- pupeční šòůra nemusí být přestřižena ihned po porodu. Pokud nejde
o situaci
ohrožující život novorozence nebo rodičky, pupeční šòůru
nestříhejte ani neřežte a
vyčkejte příjezdu lékaře. V opačném případě lze pupečník podvázat,
ale pokud možno co
nejdále od dítěte
- pokud došlo k odloučení placenty a jejímu vypuzení ještě před
příjezdem lékaře, zabalte ji a uložte vedle rodičky připodvázaném
pupečníku.