Historie sboru

Dne 26. února 1888 se sešla první, ustavující valná hromada za účelem založit v obci dobrovolný hasičský sbor.

Samotné zakládání hasičských sborů má složitou historii. První hasičské sbory vznikaly v minulém století v některých větších městech Evropy jako sbory nedobrovolné. Z dobrovolných hasičských sborů v bývalé rakousko-uherské monarchii bylo založeno několik sborů německých. Mezi prvními v českých zemích vznikl roku 1854 německý hasičský sbor v Zákupech, v roce 1861 sbory v Liberci a ve Fulneku.
Vlivem tehdejší politické situace byly pro zakládání českých dobrovolných hasičských sborů málo příznivé podmínky. Pro pochopení si stačí připomenout zrušení ústavy Františkem Josefem I. v roce 1851, nastolení absolutistické vlády a zesílení germanizace. I když se pak po pádu Bachova režimu postavení našich národů zlepšilo, i když obyvatelům Čech a Moravy pak formálně zaručovala nová ústava mimo jiné i svobodu spolčovací a shromažďovací, nebylo ještě snadné získat od nadřízených rakouských úřadů souhlas nebo povolení k založení českých dobrovolných hasičských sborů. To se poprvé povedlo v roce 1864 ve městě Velvary, kde vzniká první český dobrovolný hasičský sbor. Po Velvarech následují města další.

Roku 1775 vyhořel ve Slatině zámek i dvůr, jehož majitelem byl Josef, hrabě z Canalu. Při požáru byly zničeny důležité české listiny dokumentující, že Slatina i okolní obce byly odnepaměti slovanského původu. Roku 1776 nechal hrabě z Canalu zámek i dvůr znovu postavit. Pánové z Canalu byli majiteli obce od roku 1847, kdy Slatinu zakoupil Raimund - říšský rytíř z Manerů, který zde byl pánem do roku 1895. Slatinu od něj odkoupil Rudolf Richter, velkoobchodník v Opavě. Nový majitel rozprodal celý dvůr Karlovice. Pozemky koupili většinou rolníci z Tísku a Nového Světa. Později prodal Richter Slatinu podnikateli z Vídně Lamplovi a ten ji roku 1904 prodal Karlu Dobnerovi z Dobenau. Od něj v roce 1911 zakoupila panství obec Slatina za 550 000 korun.

Původně byl sbor dobrovolných hasičů založen ve Slatině už v roce 1873. Roku 1879 se však spolek rozešel. Zanechal po sobě čtyřkolovou jednoproudní stříkačku, která byla zakoupena roku 1873 u firmy Hiller z Brna, několik košů na vodu a jiné lezecké nářadí a odevzdal tyto věci pod správu obce. Z peněz, které zbyly ve společné pokladně byly zakoupeny stromky a byla vysázena lipová alej, tzv. "císařská". Tato zdobí obec Slatinu i dnes.

Dne 26. února 1888 se sešla první, ustavující valná hromada za účelem založit v obci dobrovolný hasičský sbor. Nato se prozkoumaly stanovy, které byly již od roku 1885 připraveny podle stanov hasičského sboru z Vávrovic Rudolfem Stanovským, Františkem Banertem a Josefem Stanovským. Sbor pravidelně cvičil a zúčastnil se i hašení mnoha požárů. Nutno zmínit, že 7. října 1893 vznikl požár usedlosti Františka Srubka v ulici, kde na půdě uhořela 19letá dívka. Velení bylo zpočátku v německém jazyce. Dne 29. května 1893 bylo na schůzi usneseno, aby se knihy i velení prováděly v české řeči.

V roce 1907 přebírá velení místní učitel Emil Kaluža a zakládá pohřební pokladnu a spolkovou hudbu. Z této doby, z roku 1908 je také první fotografie sboru spolu s hasičskou hudbou. Hudbu řídil Gustav Klos. V roce 1913 byl vytvořen i spolek hasiček o 27mi děvčatech.

Během války došlo k velmi výraznému útlumu činnosti. Na bojištích 1. světové války zůstali 4 hasiči. Po těžkém válečném období se hasičstvo obce Slatiny obnovuje.V roce 1922 bylo ustanoveno družstvo dorostu. V poválečném období byl slatinský sbor jedním z nejlepších v rámci župy.

Dne 24. dubna 1953 schválilo Národní shromáždění ČSR vládní návrh zákona č. 35 - "O státním požárním dozoru a požární ochraně" a 27. listopadu téhož roku vládní nařízení "O reorganizaci státního požárního dozoru a požární ochrany".
Sbor dobrovolných hasičů dostal nový název - Československý svaz požární ochrany - ČSPO. Úkolem vládního nařízení bylo vybudovat novou - socialistickou - požární ochranu. V obci byly zavedeny pravidelné preventivní prohlídky , žňové hlídky atd. Požární sbor tehdy zajišťoval výchovu občanů k požární bezpečnosti a ochraně společného majetku. Rozšířila se i členská základna sboru.

Koncem 60. let bylo slatinskému sboru přiděleno vyřazené poštovní vozidlo Tatra 805 všeobecně i za mých let zvaná "Kačena". Bylo nákladem sboru upraveno pro účely PO.

Od roku 1972 lze v našem sboru datovat pravidelnou práci s mládeží. Ze začátku neúspěšní mladí hasiči se postupem času vypracovali mezi jedny z nejlepších jak v okrese tak i v kraji. V roce 1975 se zapojili i do celostátní soutěže hry "Plamen". Dorostenecké družstvo se po vítězství v okresním i krajském kole umístilo jako 2. na národním finále v požárním sportu (dnes mistrovství ČR) dorostenců v Hradci Králové v roce 1987.

Velkým problémem ve sboru i v obci samotné bylo po celé popisované období nedostatečné uskladnění požární výzbroje a výstroje. Původní hasičské skladiště bylo umístěno v místě dnešní autobusové zastávky. Mělo dřevěnou věž k sušení hadic a bylo malé a zchátralé. V 60tých letech bylo zbořeno a požárníkům byla přidělena (jako provizorium) národním výborem jako provizorní zbrojnice garáž autobusů ČSAD v ulici. Naprosto nevyhovovala požárním účelům. Požárníci celá léta volali po nápravě. A taky se dočkali. V roce 1974 byla pro obec Slatinu povolena a finančně dotována stavba nové požární zbrojnice. Dne 26. června 1974 byly vytýčeny základy a do konce roku 1974 byla budova i zastřešena. Stavbu projektoval ing. Svoboda a jejím vedoucím byl předseda ČSPO Antonín Jedlička. Náklady činily 1 000 000 Kč a hodnota byla vyčíslena částkou 1 200 000 Kč. Dne 4. a 5. června 1977 byla nová zbrojnice spolu s budovou pošta slavnostně otevřena. V osmdesátých letech byla sboru přidělena nová cisterna - CAS 16 na podvozku Škoda 706 RTH (nádrž na 2500 l vody + 200 l pěnidla).

V současné době má sbor CAS 25 na podvozku Škoda 706 RTHP s agregáty řady MT - má větší nádrž (3500l vody + 200 pěnidla) a lepší jízdní vlastnosti v terénu (přiřaditelný pohon přední nápravy, uzávěrky obou diferenciálů, hydraulický posilovač řízení). Sbor dále vlastní Avii A30, která je využívána především k účelům soutěžního družstva. Zbrojnice je nyní "hasičská" (protože už nejsme požárníci, ale hasiči) a oficiální název sboru je - Sbor dobrovolných hasičů Slatina. Požárníkům odzvonilo ...

1953 - Stará Ves

Shořela stodola i s hasičským autem

1956 - Ohrada

u Josefa Furchy shořel výměnek a kůlna se stroji a obilím. Hašení při 20°C mrazu bylo velmi obtížné

1955 - Stará Ves

u p. Gebauera o půl páté ráno

1959 - Slatina

u pí. Sukupové shořela stodola

1959 - Výškovice

hořel družstevní vepřín

1959 - Karlovice

lesní požár

1961 - Slatina

shořel lesní porost pod p. Handlem (byl lokalizován žáky a učiteli ZDŠ)
u pí. Havrlantové chytla od jiskry střecha
o žních požár kombajnu

1961 - Nový Svět

při mlácení obilí shořela v kravíně elektrická síť

1964 - Slatina

při senoseči zasažen bleskem mladý družstevník Ervín Boháč na louce u Keřek. Blesk zabil jeho i jeho dva koně

1967 - Bílovec

požár na státním statku

1967 - Výškovice

u pí. Richtárové shořela kůlna

1969 - Tísek

požár stodoly

1970 - Lubojaty

shořel starý kravín (nedodržení bezpečnostních předpisů u elektrického svítidla)

1984 - Slatina

hořící osobní automobil v Kostelním lese

1984 - Bílov

shořel teletník

1984 - Spálov

požár lesa

1984 - Tísek

JZD - hořel hangár se slámou

Sdílet na své Zdi