Příprava složek IZS na zásah při leteckých nehodách


Hasiči lidem | IZS a JPO - 28.12.2005
Jak se IZS připravuje na zásah u leteckých nehod



Příprava složek IZS na zásah při leteckých nehodách

kpt. Ing. Josef Fajgar, MV-generální ředitelství HZS ČR
foto autor

Ilustrační fotoPodle statistických údajů patří letecká doprava, ve srovnání s ostatními druhy dopravy, stále mezi nejbezpečnější způsoby cestování. Pro udržení tohoto prvenství nesmí žádný stát, letecký dopravce, výrobce letadel ani jiná organizace podcenit technickou, organizační a bezpečnostní připravenost v boji proti leteckým nehodám. Stejně tak musí být připraveny záchranné systémy včetně záchranných složek v případě, kdy k letecké nehodě již došlo. Právě z hlediska tohoto úsilí je letecká doprava výjimečná proti silniční, železniční či jiné dopravě.

Z dostupných informací a podle některých prognóz se počet leteckých nehod může zvyšovat. V souvislosti s nárůstem letecké dopravy se očekává, že celosvětově v roce 2007 dojde ke zdvojnásobení počtu leteckých nehod na zhruba 50 za rok. Proto je nutné usilovat o stále nová a pokud možno účinnější preventivní opatření, mezi která bezesporu patří i příprava složek integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“) na provádění záchranných a likvidačních prací po vzniku letecké nehody.

Ilustrační fotoJedním z důležitých opatření bylo rozhodnutí kompetentních orgánů a institucí jako Odboru civilního letectví Ministerstva dopravy (dále jen „OCL MD“), Ústavu pro odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod (dále jen „ÚZPLN“) a Ministerstva vnitra-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „MV-GŘ HZS ČR“) přistoupit ke zpracování typové činnosti složek IZS při společném zásahu na leteckou nehodu.

Typová činnost složek IZS má oporu v zákonu č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o IZS“) a v souladu s § 18 vyhlášky č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb. (dále jen „vyhláška o IZS“), je typová činnost složek IZS součástí kompletní dokumentace IZS.

Předcházející činnosti

Je nutné připomenout, že tvorbě typové činnosti složek IZS na leteckou nehodu předcházela řada konkrétních činností, které nelze opomenout. Mezi tyto činnosti patří:

  • rozhodnutí o způsobu vydávání a schvalování typových činností složek IZS a závaznost jejich obsahu pro zúčastněné složky IZS a organizace (v souladu s § 18 vyhlášky o IZS typové činnosti složek IZS vydává MV-GŘ HZS ČR; typové činnosti složek IZS s ohledem na druh a charakter mimořádné události schvaluje Výbor pro civilní nouzové plánování – dále jen „VCNP“),
  • VCNP projednal a schválil založení KATALOGU TYPOVÝCH ČINNOSTÍ SLOŽEK IZS (usnesení č. 189 z 23. schůze VCNP ze dne 23. března 2004),
  • zpracování a schválení první typové činnosti složek IZS označené zkratkou STČ-01/IZS (soubor typových činností) na „Uskutečněné a ověřené použití radiologické zbraně“ (typová činnost byla schválena usnesením č. 203 z 26. schůze VCNP ze dne 14. prosince 2004),
  • Poznámka: tato typová činnost se stala podkladem pro sjednocení formátů jednotlivých listů a zpracování dalších typových činností. V současné době jsou rozpracovány mimo typové činnosti na leteckou nehodu i typové činnosti na sebevraždy a nástražné výbušné systémy.

  • přístup složkám IZS a odborné veřejnosti k obsahové stránce typových činností složek IZS (jednotlivé typové činnosti složek IZS jsou po jejich schválení VCNP zveřejněny na webových stránkách Ministerstva vnitra.

Účelem tohoto článku je naznačit složitost řešení mimořádné události, jakou je letecká nehoda v podmínkách České republiky se zapojením odpovědných orgánů a institucí a složek IZS.

Před samotným zpracováním typové činnosti složek IZS na leteckou nehodu předcházela jednání zástupců OCL MD, ÚZPLN a MV-GŘ HZS ČR. V lednu 2005 byl MV-GŘ HZS ČR uspořádán seminář k odborné problematice a použití IZS na leteckou nehodu s účastí potenciálních zpracovatelů jednotlivých listů typové činnosti složek IZS. Celá etapa byla završena vytvořením mezirezortní skupiny pro zpracování typové činnosti složek IZS na leteckou nehodu. Schválení této typové činnosti VCNP se předpokládá na zasedání výboru v měsíci září 2005 s následným ověřením typové činnosti složek IZS na leteckou nehodu v rámci taktického cvičení pod názvem AIR ACCIDENT 2005, které se uskuteční v říjnu 2005 ve vojenském výcvikovém prostoru Jince a blízkém okolí. Přípravu a organizaci cvičení AIR ACCIDENT 2005 zajišťuje HZS Plzeňského kraje územní odbor Rokycany.

Typová činnost složek IZS na leteckou nehodu

Návrh typové činnosti složek IZS pro leteckou nehodu popisuje základní charakteristiku letecké nehody, rozdělení letadel z hlediska rozsahu letecké nehody a provedení zásahu složkami IZS, včetně vazeb řízení (viz schéma vazeb řízení podpory) a vymezení použití typové činnosti.

Letecká nehoda je mimořádná událost spojená s provozem letadla, která se stala mezi dobou, kdy kterákoli osoba nastoupila do letadla s úmyslem vykonat let a dobou, kdy všechny takové osoby letadlo opustily, a při které:

  • některá osoba byla smrtelně nebo těžce zraněna následkem přítomnosti v letadle, nebo přímého kontaktu s kteroukoli částí letadla, včetně částí, které se od letadla oddělily,
  • letadlo bylo zničeno nebo poškozeno,
  • letadlo je nezvěstné nebo je na zcela nepřístupném místě (pozn. letadlo je považováno za nezvěstné, jestliže pátrání bylo úředně ukončeno a části letadla nebyly nalezeny).

Vážný incident je mimořádná událost, jejíž okolnosti naznačují, že došlo téměř k letecké nehodě (pozn. rozdíl mezi leteckou nehodou a vážným incidentem je pouze v následcích).

Odborně technické zjišťování příčin letecké nehody je proces, prováděný za účelem prevence leteckých nehod, který zahrnuje shromáždění a analýzu všech potřebných údajů a informací, formulaci závěrů včetně vymezení příčin letecké nehody (pozn. pokud zvláštními předpisy není stanoveno jinak, provádí se po leteckých nehodách).

Typová činnost je určena pro leteckou nehodu mimo ohraničené prostory letiště vymezené „Letištním pohotovostním plánem“ a na těch letištích, kde nezasahují jednotky požární ochrany letiště a dále mimo vymezené vojenské prostory. Vymezenými vojenskými prostory z hlediska letecké nehody se rozumí areály vojenských letišť a vojenských výcvikových prostorů, tzv. vojenských újezdů.

Typová činnost se vztahuje na leteckou nehodu všech civilních a vojenských letadel, včetně zahraničních, která využívají vzdušný prostor České republiky.

Z hlediska zásahu složek IZS při letecké nehodě se letadla člení na:

  • civilní (letadla provozovaná českými a zahraničními leteckými dopravci a provozovateli, včetně zahraničních armád – nečlenů NATO),
  • vojenská (letadla provozovaná Armádou ČR nebo ostatními armádami členských států NATO).
  • Civilní letadla se pro účely typové činnosti dále člení na:

  • malá letadla a sportovní létající zařízení (letadla přepravující na palubě letadla do 19 osob, včetně posádky letadla),
  • střední (letadla přepravující na palubě letadla od 20 do 100 osob, včetně posádky letadla),
  • velká (letadla přepravující na palubě letadla nad 100 osob, včetně posádky letadla).
  • Vojenská letadla se pro účely typové činnosti dále člení na:

  • dopravní (letadla určená k přepravě osob a nákladu mimo munici a jiné výbušné zařízení),
  • bojová (letadla určená k přepravě munice a jiného výbušného zařízení).

Charakteristika letecké nehody

Z hlediska průběhu a okolností letecké nehody může dojít k následujícím variantám:

  • letadlo ve vzdušném prostoru České republiky se ocitlo v situaci, kdy velitel letadla vysílá tísňový signál, nebo
  • letadlo letící ve vzdušném prostoru ČR havarovalo a došlo k letecké nehodě.

Záchranné a koordinační středisko Praha, respektive Rescue Coordination Centre (dále jen „RCC“) vysílá do oblasti letecké nehody vrtulník vybavený speciálními prostředky za účelem pátrání a záchrany. RCC rovněž oznamuje leteckou nehodu operačnímu a informačnímu středisku (dále jen „OPIS“) MV-GŘ HZS ČR. Aktivuje se operační řízení IZS a do místa letecké nehody jsou vyslány jednotky požární ochrany (dále jen „jednotka PO“) a složky IZS v souladu s poplachovým plánem IZS kraje a podle rozhodnutí operačního důstojníka HZS kraje. Složkám IZS v místě letecké nehody velí a záchranné a likvidační práce řídí velitel zásahu v souladu se zákonem o IZS. Velitelem zásahu je velitel jednotky PO nebo příslušný funkcionář HZS ČR s právem přednostního velení.

Podle rozsahu letecké nehody jsou do místa mimořádné události vysílány další síly a prostředky ostatních složek IZS (např. Armáda ČR, Vodní záchranná služba Českého červeného kříže, Horská služba ČR, Záchranná brigáda kynologů, atd.).

V místě letecké nehody působí Komise pro odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod (u civilních letadel Komise ÚZPLN, u vojenských letadel Komise Ministerstva obrany). Předseda této komise při provádění záchranných a likvidačních prací spolupracuje s velitelem zásahu.

V souladu s rozhodnutím velitele zásahu se předpokládá vytýčení nebezpečné zóny a vnější zóny (viz obrázek členění místa letecké nehody).

Nebezpečná zóna vymezuje prostor, kde působí přímé účinky letecké nehody a je bezprostředně ohrožen život zasahujících. V případě rozsáhlé letecké nehody může být vytýčeno několik nebezpečných zón.

Velikost nebezpečné zóny v místě letecké nehody stanovuje velitel zásahu podle konkrétní situace v terénu s ohledem na rozsah letecké nehody podle typu (velikosti) havarovaného letadla.

Vnější zóna vymezuje prostor, kde se mohou nacházet postižené osoby (cestující) a části letadla po letecké nehodě a není bezprostředně ohrožen život zasahujících. Vnější zóna je využívána také pro nástupní prostor složek IZS, který velitel zásahu zřizuje zpravidla na návětrné straně od místa havarovaného letadla (z důvodů nebezpečí výbuchu).

Velikost vnější zóny v místě letecké nehody stanovuje velitel zásahu podle konkrétní situace v terénu a zahrnuje všechny části havarovaného letadla a místa kde působily účinky letecké nehody.

Velitel zásahu

Velitelem zásahu při řízení záchranných a likvidačních prací u letecké nehody je příslušník HZS ČR, který je velitelem přítomné jednotky PO nebo příslušný funkcionář HZS ČR s právem přednostního velení. Velitel zásahu převezme velení zásahu (pokud do té doby řídil součinnost složek IZS příslušník jiné složky IZS), upřesní stupeň poplachu IZS a požadavky na speciální síly a prostředky, zřídí štáb velitele zásahu do kterého určí zejména:

  • zástupce Policie ČR, který velí silám a prostředkům policie, podílejících se na zásahu,
  • zástupce Vojenské policie v případě letecké nehody vojenského letadla,
  • přítomného vedoucího lékaře zdravotnické záchranné služby,
  • zástupce ostatních zúčastněných složek IZS,
  • zástupce obce na jejímž území došlo k letecké nehodě,
  • předsedu Komise pro odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod (pro civilní letadla provádí Komise ÚZPLN se sídlem v Praze),
  • předsedu Komise Ministerstva obrany (pro vojenská letadla provádí Inspekce ministra obrany),
  • zástupce dalších nezbytných orgánů a institucí (např. z Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí, vodoprávních orgánů, letecký dopravce, atd.).

Doporučené stupně poplachu IZS

Podle rozsahu letecké nehody a zasaženého prostoru příslušný OPIS HZS ČR, kterým je v první fázi OPIS HZS kraje vyhlásí odpovídající stupeň poplachu IZS (vyhláška o IZS), a podle daného stupně aktivuje síly a prostředky složek IZS v souladu s poplachovým plánem IZS kraje, který může být doplněn dalšími potřebnými silami a prostředky.

S ohledem na velikost letadla a předpokládané následky letecké nehody se doporučuje v počáteční fázi vyhlásit:

1. stupeň poplachu IZS pro civilní malá letadla a sportovní létající zařízení, která havarovala a způsobila ohrožení jednotlivých osob s max. počtem do 19 osob, nebo ohrozila jednotlivý objekt nebo jeho část, nebo plochu území do 500 m2,

2. stupeň poplachu IZS pro civilní střední letadla a všechna vojenská letadla, která havarovala a způsobila ohrožení nejvýše 100 osob, nebo ohrozila více jak jeden objekt, nebo plochu území do 10 000 m2,

3. stupeň poplachu IZS pro civilní velká letadla, která havarovala a způsobila ohrožení více jak 100 osob, nebo ohrozila území části obce nebo areálu podniku, nebo plochu území do 1 km2,

Zvláštní stupeň poplachu IZS pro všechna letadla, která havarovala do obydlené zóny a způsobila ohrožení více jak 1000 osob, nebo ohrozila území celé obce, nebo plochu území nad 1 km2 (lesní terén, apod.).

Velitel zásahu podle vyhodnocení situace v místě zásahu a vývoje provádění záchranných a likvidačních prací může vyhlášený stupeň poplachu IZS snižovat nebo zvyšovat.

V okamžiku potřeby velkého množství sil a prostředků a vzhledem k tomu, že některé síly a prostředky jsou k dispozici jen prostřednictvím Ústředního poplachového plánu IZS může HZS kraje požádat OPIS MV-GŘ HZS ČR o vyslání centrálních sil a prostředků.

Za konec zásahu složek IZS je považován okamžik, kdy jsou z místa letecké nehody odtransportovány postižené osoby a nehrozí již další ohrožení zdraví a životů osob, majetku a životního prostředí.

Dále jsou jen prováděny likvidační práce v rámci odborně technického zjišťování příčin letecké nehody a obnovovací práce v rámci kompetence orgánů státní správy a samosprávy. Obnova území a následná opatření vyvolaná leteckou nehodou nejsou považována za součást zásahu složek IZS, přestože k nim obvykle budou na místě přítomné síly a prostředky jednotlivých složek IZS využity. Jejich činnost už nebude řídit velitel zásahu složek IZS, ale jednotliví odpovědní funkcionáři každé složky.

Závěr

Letecká doprava si ve srovnání s ostatními druhy dopravy udržuje vedoucí pozici jak v rychlosti, tak i v pohodlí a hlavně v bezpečnosti. Právě bezpečnost v posledním období přitahuje nejvíce pozornosti. I přes jednoznačné výsledky statistik představuje pro mnoho lidí cestování leteckou dopravou psychologický problém. Jednoduchým vysvětlením této situace je fakt, že letecké nehody přitahují značnou publicitu. Přesto, že k nim dochází zřídka (oproti nehodám jiných druhů dopravních prostředků), mají totiž velice rozsáhlé následky.

Se zvyšujícím se počtem letů, přibývá počet leteckých nehod. Přestože nehodovost zůstává stejná nebo se zmenšuje, počet obětí stoupá a je proto nutné hledat způsoby, jak vzniklou situaci řešit. Z hlediska IZS by měl být přínosem i přístup jeho složek při zpracování typové činnosti složek IZS na leteckou nehodu a připravenost záchranných jednotek profesionálně zvládnout zásahovou činnost pokud by na území České republiky došlo k letecké nehodě velkého rozsahu.

Schéma vazeb řízení podpory

K obrázku

Vysvětlivky:

informace o stavu nouze letadla nebo o letecké nehodě, vyslání SAR vrtulníku k zajištění letecké služby pátrání a záchrany
systém předávání informací o stavu nouze letadla nebo o letecké nehodě orgánům v oblasti leteckých služeb
systém přenosu informací v rámci IZS, nasazení složek IZS
přímá komunikace stálých orgánů pro koordinaci složek IZS
trvalá komunikace k zabezpečení opatření při letecké nehodě

Zkratky:

Středisko Cospas-Sarsat – vyhodnocovací středisko provádějící servis v oblasti pátrání a záchrany pro RCC Praha (RCC Praha spadá pod vyhodnocovací středisko Toulouse ve Francii)
RCC Praha /ŘLP/ – záchranné koordinační středisko ustavené v pátrací a záchranné oblasti při letecké nehodě /RCC Praha je zřízeno s.p. Řízení letového provozu/
SAR /AČR, PČR-LS/ – stanoviště pátrací a záchranné služby (Search and Rescue Services) s využitím vrtulníků Armády ČR a Policie ČR letecké služby
Komise ÚZPLN, MO – Komise Ústavu pro odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod, Komise Ministerstva obrany ČR
ÚVN /VÚSL/ – Ústřední vojenská nemocnice /Vojenský ústav soudního lékařství/
OPIS IZS /HZS kraje, MV-GŘ HZS ČR/ – operační a informační středisko integrovaného záchranného systému /hasičského záchranného sboru kraje, Ministerstvo vnitra-generální ředitelství HZS ČR/
Místo LN – místo letecké nehody
OI ČIŽP – oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí
Ř-ČIŽP – ředitelství České inspekce životního prostředí
OS PČR – operační středisko Policie ČR
OS ZZS – operační středisko Zdravotnické záchranné služby
AČR, HS, ZBK, VZS, ČČK – Armáda ČR, Horská služba České republiky, Záchranná brigáda kynologů, Vodní záchranná služba Českého červeného kříže, Český červený kříž
ACP /MD, MZV, HZS ČR, PČR/ – Asistenční centrum pomoci rodinám obětí letecké nehody (zástupci Ministerstva dopravy, Ministerstva zahraničních věcí, HZS ČR, Policie ČR)
SaP – síly a prostředky složek IZS

Aktuality e-mailem