Práce ve výšce a nad volnou hloubkou v podmínkách požární ochrany


Hasiči lidem | IZS a JPO - 28.12.2005
Záchranné práce ve výšce a nad volnou hloubkou pomocí lanové techniky (sestup a výstup po laně, pracovní polohování, lezení aj.) jsou postupy, které umožňují použitím nestandardních prostředků a vybavení bezpečné překonání výškových rozdílů.

Záchranné práce ve výšce a nad volnou hloubkou pomocí lanové techniky (sestup a výstup po laně, pracovní polohování, lezení aj.) jsou postupy, které umožňují použitím nestandardních prostředků a vybavení bezpečné překonání výškových rozdílů. Pomocí lanové techniky může být dosaženo všech výškových úrovní místa zásahu. Způsob záchrany osob z výšky a volné hloubky

a prací ve výšce a nad volnou hloubkou pomocí lanové techniky se zásadním způsobem odlišuje od záchrany osob a prací pomocí výškové techniky. Proto je nutné pro záchranu osob a pro provádění prací ve výšce a nad volnou hloubkou připravit, vybavit a dále školit hasiče ve specializačních kurzech.

Používané prostředky, vybavení a metody musí v situacích, kdy hrozí nebezpečí pádu, umožnit bezpečné provádění záchranných a likvidačních prací a přispět k co možná nejrychlejší a nejbezpečnější záchraně.

V několika posledních letech se zvyšuje poměr technických zásahů k zásahům při požárech. Hašení požárů je náplní činností jednotek PO cca. z 30 %. Zbývající objem mimořádných událostí tvoří dopravní nehody, práce na vodě, čerpání vody, olejové havárie, úniky látek, technologické pomoci, technické pomoci apod. Lanová technika může být použita téměř u všech uvedených druhů mimořádných událostí.

V České republice existuje systém plošného pokrytí jednotkami požární ochrany, na základě kterého je poskytována účinná pomoc. V závislosti na rizikových faktorech oblasti (hustota zalidnění, zpracování nebezpečných látek atd.) je určeno časové rozmezí, v jakém bude účinná pomoc poskytnuta. Zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) je v závislosti na stupni a kategorii nebezpečí stanovena základní úroveň poskytované pomoci jednotkami PO v rozmezí 7 – 20 minut.

Riziko vzniku mimořádné události, která může být řešena pouze s využitím lezecké techniky, existuje celoplošně na území České republiky. Z tohoto důvodu musí být hasiči vyškoleni a vybaveni pro provádění základních činností ve výšce a nad volnou hloubkou. Systém speciálně vybavovaných a zvlášť odborně připravovaných lezeckých skupin a lezeckých družstev musí působit v rámci jednotek požární ochrany také celoplošně.

Za práce ve výškách a nad volnými hloubkami se považují práce ve výškách, činnost nebo pohyb hasiče na nezajištěných konstrukcích a pracovištích, při kterém je ohrožen pádem z výšky, do hloubky, propadnutím, nebo sesutím. Nebezpečnou výšku navrhujeme definovat jako místo, kde musí být hasič zajištěn proti pádu, kde hrozí nebezpečí poškození zdraví nezávisle od výšky, a na ostatních pracovištích od výšky 3 m.

Při řešení mimořádných událostí jednotkami PO přicházejí hasiči velmi často do situací, které naplňují definici nebezpečné výšky. Nelze proto vyloučit činnost ve výškách a nad volnými hloubkami kteréhokoliv hasiče jednotky PO, která je přítomna řešení mimořádné události.

Každý hasič v jednotce PO se může při řešení mimořádné události ocitnout v situaci, která se dá charakterizovat jako činnost ve výšce a nad volnou hloubkou. Tomu musí také odpovídat jak odborná příprava, tak vybavení hasiče.

Profily hasiče, hasiče se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou

Profil hasiče – člena jednotky SDH obce kategorie JPO II a JPO III
  1. má základní vědomosti o zásadách pohybu ve výšce a nad volnou hloubkou (budova, automobilová plošina, automobilový žebřík, hákový žebřík apod.),
  2. je schopen provést sebejištění, provést sebezáchranu slaněním.
  3. ovládá vázání a použití základních uzlů.
Profil hasiče – příslušníka HZS ČR, zaměstnance HZS podniku
  1. má základní vědomosti o zásadách pohybu ve výšce a nad volnou hloubkou (budova, automobilová plošina, automobilový žebřík, hákový žebřík apod.),
  2. je schopen bezpečného pohybu v terénech mírně těžkých, které jsou charakterizovány jako začátek lezení, při kterém je vyžadována technika tří pevných bodů,
  3. je schopen bezpečně použít základní prostředky pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou (lano, karabina, smyčka, kotvící bod, zachycovací postroj, pracovní polohovací pás, slaňovací prostředek apod.). Hasič musí být schopen provést pracovní polohování, sebejištění, jistit jinou osobu, provést slanění, provést sebezáchranu slaněním. Je schopen činnosti ve výšce a nad volnou hloubkou při využití výše uvedených prostředků,
  4. ovládá vázání a použití základních uzlů.
Profil hasiče se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou
Hasič se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou
  1. ovládá techniky a zásady lezení v podmínkách skalních stěn, jeskyní, průmyslových konstrukcí, stožárů, komínů, jeřábů, studní (v opodstatněných případech také důlních děl) apod.,
  2. ovládá pravidla lezení jako prvolezec ve výšce a nad volnou hloubkou v terénech středně těžkých, na kterých se doporučuje postupové jištění na exponovaných místech,
  3. ovládá výstup po laně, slanění, přestup z lana na lano, jištění a sebejištění, postupové jištění, je schopen provádět činnosti ve stěně jako je spouštění a vytažení břemene,
  4. je schopen provést záchranu a sebezáchranu po pádu do lana,
  5. umí poskytnout první pomoc při lezecké činnosti,
  6. ovládá práci se všemi věcnými prostředky požární ochrany určenými pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou, které jsou ve vybavení lezeckého družstva nebo lezecké skupiny,
  7. provádí záchranné a jiné práce ve výšce a nad volnou hloubkou i s pomocí ochranných prostředků proti působení nebezpečných látek, detekční technikou, příp. potápěčskou výstrojí aj.,
  8. provádí práci ve výšce a nad volnou hloubkou dle pokynů velitele zásahu nebo velitele jednotky,
  9. provádí prohlídky věcných prostředků požární ochrany pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou před a po použití,
  10. je povinen hlásit veliteli zásahu, veliteli lezeckého družstva nebo vedoucímu lezecké skupiny zjištěné nedostatky a vlastní indispozici.
Profil hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou

Hasič-instruktor pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou je schopen teoreticky a prakticky připravovat hasiče se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou na situace, se kterými se mohou v praxi setkat. Hasič-instruktor pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou:

  1. plně splňuje požadavky hasiče se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou (včetně pravidelné odborné přípravy) a má hlubší vědomosti v oboru horolezectví, speleologického lezení, v odůvodněných případech důlního záchranářství, pedagogické schopnosti a je schopen nabyté znalosti a dovednosti předávat vhodným způsobem hasičům se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou na všech kvalifikačních stupních,
  2. je oprávněn provádět pravidelnou odbornou přípravu hasičů, hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou a být zařazen do zkušebních komisí,
  3. mimo stanic typu C 3 koordinuje lezecké skupiny v jednotlivých směnách.

Zásady zřizování lezeckých družstev a lezeckých skupin


(1) HZS kraje zpracuje analýzu pokrytí území kraje lezeckými družstvy a lezeckými skupina-mi se specifikací místních podmínek.

(2) Dislokaci lezeckých družstev a lezeckých skupin na stanicích HZS kraje určuje ředitel HZS kraje interním aktem řízení dle následujících pravidel:

  1. pro území kraje se na každou směnu zřizuje jedno lezecké družstvo s minimálním počet-ním stavem hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou ve službě 1+3,
  2. lezecké družstvo se doporučuje dislokovat na stanici typu C3,
  3. pro území kraje se dále ustavují lezecké skupiny dle následujících zásad:
    • na stanicích typu C1 a C2 se zřizují lezecké skupiny s minimálně dvěma hasiči se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou ve službě. Toto ustanovení není nutné dodržet, jestliže vzdálenost mezi stanicemi typu C1 a C2 je menší než je vzdálenost odpovídající reálnému dojezdovému času 25 minut a její ustanovení nelze odůvodnit charakterem území (hustá výšková zástavba, exponované přírodní podmínky, specifika průmyslu),
    • na stanicích typu P1 až P4 se zřizují lezecké skupiny s minimálně dvěma hasiči se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou ve službě pouze v případě, že mezi touto stanicí a stanicí, kde je zřízena lezecká skupina, je reálný dojezd nad 25 minut a současně je potřeba této lezecké skupiny odůvodněna charakterem území (hustá výšková zástavba, exponované přírodní podmínky, specifika průmyslu),
  4. na základě schválené analýzy pokrytí území kraje lezeckými družstvy a lezeckými skupinami je možné určit dislokaci lezecké skupiny odlišně od zásad uvedených v písmenu c).

(3) Lezecké družstvo se skládá z velitele lezeckého družstva a pěti hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou (minimální stav lezeckého družstva ve službě je velitel lezeckého družstva a tři hasiči se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou).

(4) Lezecká skupina se skládá minimálně ze dvou hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou ve službě a je začleněna v družstvu 1+5 nebo 1+3; lezecká skupina musí mít stanoveného vedoucího lezecké skupiny.

(5) Činnost lezeckých družstev a lezeckých skupin v rámci HZS kraje musí být zajištěna funkcí hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, hlavního instruktora a osobou pověřenou péčí o věcné prostředky požární ochrany pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou.

(6) Hasiči-instruktoři pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou se ustavují pouze na stanicích s ustaveným lezeckým družstvem nebo ustavenou lezeckou skupinou. Hasiče-instruktory pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou je možné ustavit pro potřeby vzdělávacích zařízeních HZS ČR. Minimální počet hasičů-instruktorů pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou se určí dle následujících pravidel:

  1. na určených stanicích s lezeckými skupinami jeden hasič-instruktor pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou,
  2. pro lezecké družstvo 3 hasiči-instruktoři pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou (velitelem lezeckého družstva v každé směně je hasič-instruktor pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou ); velitel lezeckého družstva nemusí splňovat podmínky na odbornou způsobilost velitele družstva.

(7) V místě dislokace lezeckých družstev nebo lezeckých skupin musí být určen jeden hasič se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, který plní úkoly osoby pověřené péčí o věcné prostředky požární ochrany pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou. Tato osoba musí mít kvalifikaci hasič se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou a případně školení výrobců věcných prostředků požární ochrany pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou.

(8) Výběr příslušníků HZS ČR do lezeckých družstev a lezeckých skupin se provádí na základě psychických, fyzických, odborných předpokladů a na základě dobrovolnosti a zájmu. Je žádoucí do lezeckých družstev a lezeckých skupin zařazovat zejména příslušníky HZS ČR s horolezeckou nebo speleologickou praxí.

(9) Příslušník HZS ČR musí pro zařazení do lezeckého družstva nebo lezecké skupiny úspěšně absolvovat základní odbornou přípravu hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou.

(10) Příslušníky HZS ČR do funkce velitele lezeckého družstva, hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou a hlavního instruktora jmenuje příslušný služební funkcionář HZS kraje po splnění stanovených podmínek.

Organizace činnosti lezeckých družstev a lezeckých skupin

(1) Hasiči se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou provádějí v rámci výkonu služby běžnou činnost hasičů. Do lezeckých družstev a lezeckých skupin se hasiči se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou organizují pouze v případě zásahu ve výšce a nad volnou hloubkou a v rámci odborné přípravy. Lezecká skupina je v operačním řízení součástí družstva 1+5 nebo 1+3.

(2) Lezecká družstva a lezecké skupiny jsou nasazovány k provedení záchranných a likvidačních prací ve výšce a nad volnou hloubkou (sestup a výstup po laně, lanová technika aj.), kdy situace u zásahu vyžaduje činnost nad rámec běžně vycvičeného hasiče a kdy je nutné použít nadstandardní prostředky a vybavení pro bezpečné překonání výškových rozdílů v místě zásahu.

(3) Při zásahu ve výšce a nad volnou hloubkou je nutné zajistit, aby hasič se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou zasahující na laně byl odpovídajícím způsobem zajišťován pro případ poskytnutí pomoci.

(4) Lezecké družstvo nebo lezecká skupina může být nasazeno na základě rozhodnutí operačního důstojníka nebo velitele zásahu.

(5) Způsob svolání dalších hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou mimo službu určí ředitel HZS kraje.

(6) Zásah prováděný lezeckým družstvem nebo lezeckou skupinou koordinuje velitel lezec-kého družstva nebo vedoucí lezecké skupiny. Velitel lezeckého družstva nebo vedoucí lezec-ké skupiny může být velitelem příslušného úseku nebo sektoru. Je podřízen veliteli zásahu, pokud jím sám není. V nepřítomnosti velitele lezeckého družstva nebo vedoucího lezecké skupiny plní jeho úkoly hasič se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, urče-ný velitelem zásahu.

(7) Velitel lezeckého družstva musí mít kvalifikaci hasič-instruktor pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou. Velitel lezeckého družstva:

  1. rozhoduje o způsobu a postupech při práci ve výšce a nad volnou hloubkou,
  2. rozhoduje o přerušení práce ve výšce a nad volnou hloubkou,
  3. organizuje transport postiženého ve výšce a nad volnou hloubkou (např. zřízení a za-bezpečení přepravy pomocí lanového traverzu a kladkostroje),
  4. je schopen vedení a organizace činností pro zajištění hromadné evakuace (odsunu) osob neznalých zásad pohybu ve výšce a nad volnou hloubkou,
  5. vede pravidelnou odbornou přípravu hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou.

(8) Vedoucí lezecké skupiny je určen v operačním řízení velitelem zásahu a koordinuje činnost hasičů při provádění prací ve výšce a nad volnou hloubkou.Vedoucí lezecké skupiny:

  1. navrhuje veliteli zásahu způsoby a postupy při práci ve výšce a nad volnou hloubkou,
  2. při nebezpečí z prodlení rozhoduje o přerušení práce ve výšce a nad volnou hloubkou,
  3. organizuje transport postiženého ve výšce a nad volnou hloubkou (např. zřízení a zabezpečení přepravy pomocí lanového traverzu a kladkostroje),
  4. je schopen vedení a organizace činností pro zajištění hromadné evakuace (odsunu) osob neznalých zásad pohybu ve výšce a nad volnou hloubkou.

(9) Hasič se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou pověřený péčí o věcné prostředky požární ochrany pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou 1) odpovídá za:

  1. evidenci věcných prostředků požární ochrany pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou,
  2. vedení evidenčních listů věcných prostředků požární ochrany pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou,
  3. provádění periodických prohlídek a prohlídek jednotlivých věcných prostředků požární ochrany pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou po mimořádných událostech,
  4. vypracování podkladů pro vyřazení věcných prostředků požární ochrany pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou,
  5. vyřazení věcných prostředků požární ochrany pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou z užívání, pokud nesplňují stanovené podmínky,
  6. zpracování návrhů na doplnění a obnovu materiálu,
  7. uložení a skladování věcných prostředků požární ochrany pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou.

Jednotky HZS podniků, SDH podniků a SDH obcí mohou zřídit lezecká družstva nebo lezecké skupiny. Vybavení a odborná příprava se řídí ustanoveními pokynu 2/2003, ve znění pozdějších úprav.

Vybavení jednotek požární ochrany pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou

Vybavení hasiče

Základním vybavením hasiče pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou je pracovní polohovací systém dle ČSN EN 358 (dále jen „polohovací pás“). Polohovací pás je osobním ochranným prostředkem každého hasiče, který vykonává službu v jednotce požární ochrany (dále jen „jednotka PO“).

Nedílnou součástí polohovacího pásu musí být karabina se zámkem a pojistkou zámku a s pevností alespoň 22 kN v podélném směru. Doporučuje se karabina ocelová typu H dle ČSN EN 12 275 Horolezecká výzbroj – Karabiny – Bezpečnostní požadavky a zkušební metody.

Vybavení požární techniky věcnými prostředky pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou

Základní CAS zabezpečující první organizovaný výjezd k zásahu k zabezpečení plošného pokrytí jednotek PO kategorie JPO I a JPO IV je vybavena níže uvedenými prostředky:

Základní vybavení:
zachycovací postroj 2 ks
karabiny se zámkem a pojistkou zámku s minimální pevností 22 kN v podélném směru 10 ks
karabiny se zámkem a pojistkou zámku s minimální pevností 22 kN typu HMS 2 ks
slaňovací prostředek 2 ks
nůž s pevnou čepelí (nebo otevíratelný jednou rukou) a pouzdrem 2 ks
ocelová kotvící smyčka 2 ks
textilní smyčka plochá (délka 3 m), pevnost minimálně 15 kN 4 ks
nízko průtažné lano s opláštěným jádrem, typu A dle ČSN EN 1891, průměr minimálně 10 mm, délka 60 m 1 ks
nízko průtažné lano s opláštěným jádrem typu A dle ČSN EN 1891, průměr minimálně 10 mm, délka 30 m pro družstvo o zmenšeném početním stavu 1+3 2 ks
nebo
nízko průtažné lano s opláštěným jádrem typu A dle ČSN EN 1891, průměr minimálně 10 mm, délka 30 m pro družstvo 1+5 3 ks
záchranný postroj (trojúhelník) nebo záchranná smyčka 1 ks
chránička na lano 1 ks
transportní vak na přenos materiálu 2 ks

Základní vybavení zásahového vozidla určeného pro výjezd družstva nebo družstva o zmenšeném početním stavu může být u stanic, kde je ustavena lezecká skupina, nahrazeno vybavením hasiče se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou a lezecké skupiny.

Vybavení požární techniky nízkoprůtažnými lany s opláštěným jádrem

Záchranná lana definovaná v normě ČSN 80 8670 – záchranné lano, která jsou v užívání v rámci Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „HZS ČR“) se přestala vyrábět. V současné době vyráběná lana musí splňovat požadavky normy ČSN EN 1891 – nízko průtažná lana s opláštěným jádrem, která je v požadavcích na lano mnohem přísnější.

Na zásahových požárních automobilech se dosavadní záchranná lana dle ČSN 80 8670 po ukončení životnosti nahradí nízko průtažnými lany s opláštěným jádrem typu A dle ČSN EN 1891 (dále jen „lano“) o průměru minimálně 10 mm v souladu s následující tabulkou.

druh zásahového požárního automobilu délka lana (m) počet lan (ks)
dopravní automobil 30 2
cisternová automobilová stříkačka 60 1
30 2 (družstvo 1+3)
30 3 (družstvo 1+5)
rychlý zásahový automobil, technický automobil kategorie TA-1 30 1
automobilový žebřík délka lana musí přesahovat dostupnou výšku o 10 m 2
automobilová plošina délka lana musí přesahovat dostupnou výšku o 10 m 2
technický automobil kategorie TA-2, TA-3, TA-4 30 2
60 1


Vybavení lezeckých družstev a lezeckých skupin věcnými prostředky požární ochrany pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou

(1) Vybavení hasiče se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou:

  1. výstroj
    1. aa) přiléhavý ochranný oděv bez volných částí, které by mohly být zachyceny (např. lezecká kombinéza),
    2. ab) obuv s neklouzavou podrážkou a zpevněným kotníkem,
    3. ac) ochranné rukavice pětiprsté,
    4. ad) lezecká obuv pro pohyb v přírodních, exponovaných terénech.
  2. minimální osobní vybavení věcnými prostředky pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou (dále jen „výzbroj“)
    1. ba) zachycovací postroj,
    2. bb) ochranná přilba určená pro lezeckou činnost,
    3. bc) karabina se zámkem a pojistkou zámku s minimální pevností 22 kN v podélném směru – min. 2 ks,
    4. bd) karabina se zámkem a pojistkou zámku s minimální pevností 22 kN v podélném směru typ HMS – min. 1 ks,
    5. be) slaňovací prostředek,
    6. bf) smyčky k lanovým svěrám – 1 souprava,
    7. bg) odsedací smyčka,
    8. bh) textilní smyčky – 3 ks,
    9. bi) nůž s pevnou čepelí (nebo otevíratelný jednou rukou) a pouzdrem,
    10. bj) transportní vak na přenos materiálu.

(2) Minimální vybavení lezeckých družstev (lezeckých skupin) dislokovaných na jedné stanici

  1. textilní smyčka – 20 ks,
  2. nízko průtažné lano s opláštěným jádrem typu A dle ČSN EN 1891, průměr minimálně 10 mm, délka 100 m (nebo podle místních podmínek – výška nejvyšší budovy nebo konstrukce, případně nejhlubšího místa v účinném dosahu lezecké skupiny) – 2 ks,
  3. nízko průtažné lano s opláštěným jádrem typu A dle ČSN EN 1891, průměr minimálně 10 mm, délka 60 m – 3 ks,
  4. jednoduché dynamické lano dle ČSN EN 892, průměr minimálně 9,7 mm, minimální délky 45 m – 1 ks na 2 hasiče se specializací pro práce ve výšce,
  5. karabina se zámkem a pojistkou zámku s minimální pevností 22 kN v podélném smě-ru – 25 ks,
  6. karabina se zámkem a pojistkou zámku s minimální pevností 22 kN v podélném smě-ru typ HMS – 5 ks,
  7. ocelová karabina se zámkem a pojistkou zámku s minimální pevností 28 kN v podél-ném směru – 10 ks,
  8. souprava lanových svěr – 4 sady,
  9. pomocná šňůra,
  10. ocelová kotvící smyčka – 6 ks,
  11. záchranný postroj nebo záchranný pás – 4 ks,
  12. zařízení na vytahování a spouštění (např. Rollgliss, Evak),
  13. trojnožka,
  14. evakuační nosítka s možností zavěšení,
  15. kladka na hrany – 2 ks,
  16. záchranářská kladka s min. pevností 17 kN – 4 ks,
  17. záchranářská kladka s min. pevností 30 kN – 2 ks,
  18. kotvící deska – 2 ks,
  19. lékárnička (vybavení pro první předlékařskou pomoc, např. zdravotnický batoh použí-vaný LZS),
  20. tepelně reflexní fólie – 3 ks,
  21. chránička na lano – 6 ks,
  22. čelová svítilna se záložním zdrojem – 3 ks,
  23. vaky pro přenášení a transport vybavení lezecké skupiny,
  24. další vybavení dle místní specifikace (skalní terény, průmyslové objekty, jeskyně apod.);

Odborná příprava pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou

Systém provádění odborné přípravy
Odborná příprava hasičů a velitelů jednotek SDH obcí pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou

Základní odborná příprava hasičů a velitelů jednotek SDH obcí

  1. Provádí se v rámci HZS kraje, výcvik je prováděn v rámci kurzu odborné způsobilosti velitele jednotky SDH obce a liší v závislosti na kategorii jednotky SDH obce. Výcvik provádějí hasiči se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, hasiči-instruktoři pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, hlavní instruktoři v délce nejméně 4 hodin s důrazem na praktickou část. Základní odborná příprava je zaměřena na problematiku sebejištění, sebezáchrany i s použitím provizorních prostředků. Velitelé jednotek SDH obcí kategorie JPO II a JPO III dále absolvují samostatnou, teoretickou část základní odborné přípravy samostudiem v délce nejméně 8 hodin.
  2. Základní odbornou přípravu absolvují velitelé jednotek SDH obcí, kteří následně provádějí základní odbornou přípravu členů jednotek SDH obcí ve výšce a nad volnou hloubkou ve stejném rozsahu a dle stejných osnov.

    Osnovy základní odborné přípravy velitelů jednotek SDH obcí kategorie JPO V, JPO nezařazené nebo jednotky SDH podniku (kurz V-24):

    Práce ve výšce na nad volnou hloubkou 0,5 1,5 2
    • základní bezpečnostní předpisy pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, základní materiál používaný pro zajištění bezpečné práce ve výšce a nad volnou hloubkou,
    • praktický výcvik,
    • aplikace teoretických poznatků do praxe
    • sebejištění,
    • sebezáchrana slaněním (např. půl lodní uzel, Dülferův sed).

    Osnovy základní odborné přípravy velitelů jednotek SDH obcí kategorie JPO II a JPO III (kurz V-40):

    Práce ve výšce na nad volnou hloubkou 1 3 4
    • základní bezpečnostní předpisy pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, základní materiál používaný pro zajištění bezpečné práce ve výšce a nad volnou hloubkou,
    • praktický výcvik
  3. Velitelé jednotek SDH obcí kategorie JPO V, JPO nezařazené nebo jednotky SDH podniku procházejí pravidelnou odbornou přípravou pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou po uplynutí platnosti odborné způsobilosti velitele jednotky SDH obce – tedy po 5 letech ve stejném rozsahu.

    Velitelé jednotek SDH obcí kategorie JPO II, JPO III procházejí pravidelnou odbornou přípravou pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou každoročně v rámci kurzu V-16:

    Práce ve výšce na nad volnou hloubkou 0,5 1,5 2
    • základní bezpečnostní předpisy pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, základní materiál používaný pro zajištění bezpečné práce ve výšce a nad volnou hloubkou,
    • praktický výcvik,
    • aplikace teoretických poznatků do praxe,
    • sebejištění,
    • sebezáchrana slaněním (např. půl lodní uzel, Dülferův sed).
  4. Velitelé jednotek SDH obcí provádějí pravidelnou odbornou přípravu členů jednotek SDH obcí ve výšce a nad volnou hloubkou ve stejném rozsahu a dle stejných osnov.
Základní odborná příprava příslušníků HZS ČR pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou
  1. Je prováděna v rámci nástupního odborného výcviku v rozsahu 24 hodin (teorie 8 hod + praxe 24 hod).
Teoretická část:
  • výklad pojmů, bezpečnostní předpisy pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou, předpisy MV – generálního ředitelství HZS ČR,
  • základní materiál používaný pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou, balení a ošetřování lana,
  • používané uzly (jednoduché očko, UIAA pro ploché popruhy, lodní smyčka, poloviční lodní smyčka, osmičkový uzel, posuvné svírací uzly)
  • základní lanová technika – navazování na lano, sebejištění, jištění druhé osoby, povely a signály, postupové jištění, způsoby jištění, určení kotevních bod, vybudování jisticího stanoviště,
  • slaňování na karabině, slaňovacím prostředku,
  • nouzové způsoby slanění,
  • specifika předlékařské pomoci po visu na laně.
Pravidelná odborná příprava příslušníků a zaměstnanců pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou lezeckou technikou
Organizace pravidelné odborné přípravy:
  1. Pravidelná odborná příprava hasičů pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou probíhá každoročně dle osnov v rozsahu nejméně 16 hodin. Organizuje ji velitel družstva (čety) ve spolupráci s hasiči se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, hasiči-instruktory pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou a hlavními instruktory.
Osnova pravidelné odborné přípravy:
Rozsah: 16 vyučovacích hodin

Zahájení.....­..1 hodina
  • cíle a program odborné přípravy,
  • výklad pojmů.

Základní bezpečnostní předpisy pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou.....­..1 hodina
  • předpisy MV-generálního ředitelství HZS ČR řešící problematiku práce ve výšce a nad volnou hloubkou ,
  • právní normy upravující bezpečnost práce,
  • zdravotní způsobilost.

Základní materiál používaný pro zajištění bezpečné práce ve výšce a nad volnou hloubkou.....­..2 hodiny
  • materiál základní,
  • materiál doplňkový a pomocný,
  • práce s lanem, jeho ošetřování a balení,
  • používané uzly /jednoduché očko, UIAA pro ploché popruhy, lodní smyčka, poloviční lodní smyčka, osmičkový, posuvné svírací uzle,
  • informativně technické prostředky pro spouštění a vytahování, nosítka, lanové svěry, kladkostroje (Rollgliss, Komet, Evak, Sked a ostatní dle vybavení a možností),
  • specifika první pomoci visu na laně.

Základní lanová technika.....­..2 hodiny
  • navazování na lano,
  • sebejištění,
  • jištění druhé osoby,
  • postupové jištění,
  • povely a signály,
  • způsoby jištění,
  • určení kotevních bod,
  • vybudování jisticího stanoviště,
  • slaňování – slaňovací prostředek, karabina – poloviční lodní smyčka, nouzové způsoby slanění.

Praktický výcvik.......10 ho­din
  • aplikace všech teoretických poznatků, zejména ze základní lanové techniky do praxe,
  • vytvoření jisticího stanoviště, určení kotevních bodů a způsob kotvení,
  • pracovní polohování a sebejištění,
  • jištění druhé osoby,
  • sebezáchrana slaněním,
  • slanění,
  • výcvik na cvičné lezecké stěně – dle možností a podmínek.
Odborná příprava příslušníků HZS ČR zařazených do lezeckých družstev a lezeckých skupin
  1. Odbornou přípravu lezeckých družstev a lezeckých skupin zabezpečují hasiči-instruktoři pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, jejichž počet je úměrný počtu a kategorii stanic HZS kraje.
  2. HZS kraje z hasičů-instruktorů pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou vytváří pracovní skupinu, která se zabývá zpracováním a vyhodnocením analýz a přípravou návrhů na obsah praktické odborné přípravy hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou.
Hlavní instruktor pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou
  1. Příslušný služební funkcionář HZS kraje jmenuje z pracovní skupiny hasičů-instruktorů pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou jednoho hlavního instruktora HZS kraje. Funkce hlavní instruktor HZS kraje je nejvyšší kvalifikační stupeň pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou v rámci jednotek požární ochrany. Ve zvlášť odůvodněných případech nemusí hlavní instruktor HZS kraje splňovat po dobu vykonávání funkce hlavního instruktora HZS kraje některé požadavky na specializaci hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou (např. jeho dislokace na stanici s lezeckým družstvem nebo lezeckou skupinou). Minimálním kvalifikačním požadavkem pro vykonávání funkce hlavního instruktora HZS kraje je absolvování pravidelné odborné přípravy hasičů-instruktorů pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou. Dále je nutné, aby hlavní instruktor HZS kraje měl hluboké znalosti z oblasti práce ve výšce a nad volnou hloubkou v podmínkách požární ochrany jako např. dlouholetá činnost hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, spoluúčast na tvorbě metodických materiálů pro odbornou přípravu hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou aj.
  2. Hlavní instruktoři HZS krajů vytváří sbor hlavních instruktorů HZS ČR.
  3. Úkoly sboru hlavních instruktorů HZS ČR:
    1. navrhování hlavních směrů a náplně základní a pravidelné odborné přípravy hasičů-instruktorů pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou ve vzdělávacích zařízeních HZS ČR,
    2. analýza zásahů řešených lezeckými družstvy a lezeckými skupinami HZS ČR,
    3. účast při odborné přípravě hasičů-instruktorů pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou a ve zkušebních komisích,
    4. výběr z testovaného nového vybavení,
    5. návrhy řešení odborné přípravy, stanovení typových postupů při práci ve výšce a nad volnou hloubkou,
    6. posuzování nových tréninkových a zásahových postupů pro výuku a získávání nových expertů na speciální záchranné techniky,
    7. spolupráce s externími specialisty ostatních složek IZS, s výrobci technických zařízení a ostatními subjekty.
  4. Odborná příprava hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou
    1. odbornou přípravu hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou zajišťují HZS krajů a vzdělávací zařízení HZS ČR,
    2. odborná příprava hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou se člení na základní a pravidelnou odbornou přípravu; základní odbornou přípravu hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou musí provádět hasič-instruktor pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou nebo hlavní instruktor,
    3. pro zařazení do lezeckého družstva nebo lezecké skupiny musí příslušník HZS ČR úspěšně absolvovat základní odbornou přípravu hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou,
    4. do základní odborné přípravy hasičů se specializací pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou může být příslušník zařazen po absolvování nástupního odborného výcviku,
    5. rozsah a obsah základní odborné přípravy hasiče se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou je dán učebními osnovami vydanými MV-generálním ředitelstvím HZS ČR.
  5. Základní odborná příprava hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloub-kou zajišťovaná v rámci HZS kraje
    1. se zakončuje zkouškou před tříčlennou komisí,
    2. komise musí být složena z hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou (hlavního instruktora), který vedl základní odbornou přípravu, dalšího hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou (hlavního instruktora) a příslušného velitele jednotky,
    3. zkouška má teoretickou a praktickou část; o zkoušce se provede záznam s výsledkem zkoušky prospěl/neprospěl a podpisy členů komise,
    4. na základě úspěšného vykonání zkoušky HZS kraje vystaví průkaz hasiče se specializací pro práce ve výšce a nad volnou.
  6. Základní odborná příprava hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloub-kou zajišťovaná ve vzdělávacích zařízeních HZS ČR
    1. se zakončuje zkouškou před tříčlennou komisí,
    2. komise musí být složena z hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, který vedl základní odbornou přípravu a dalších dvou hasičů-instruktorů pro práce ve výšce a nad volnou (pokud to je možné; jinak složení zkušební komise určuje ředitel vzdělávacího zařízení HZS ČR),
    3. zkouška má teoretickou a praktickou část; o zkoušce se provede záznam s výsledkem zkoušky prospěl/neprospěl a podpisy členů komise,
    4. na základě úspěšného vykonání zkoušky vydá vzdělávací zařízení HZS ČR potvrzení o absolvování kurzu a HZS kraje vystaví průkaz hasiče se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou.
  7. Pravidelná odborná příprava hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou
    1. rozsah pravidelné odborné přípravy
      • u hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou zařazených v lezeckých družstvech 10×12 hodin ročně pod vedením velitele lezeckého družstva a 24 hodin nedělitelných mimo směnu (v terénu) pod vedením hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou (hlavního instruktora) v průběhu jednoho roku,
      • u hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou zařazených v lezeckých skupinách minimálně 10×8 hodin dle pokynů hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou a 24 hodin nedělitelných mimo směnu (v terénu) pod vedením hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou (hlavního instruktora) v průběhu jednoho roku,
    2. dlouhodobá neúčast hasiče se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou (více než tři kalendářní měsíce) na pravidelné odborné přípravě může být důvodem ke ztrátě kvalifikace hasiče se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou; o ztrátě kvalifikace rozhoduje ředitel HZS kraje na základě návrhu hlavního instruktora HZS kraje,
    3. pravidelná odborná příprava se provádí v souladu s učebními osnovami vydanými MV-generálním ředitelstvím HZS ČR a je rozšířena o problematiku výcviku záchranných prací specializovaných na danou lokalitu (přírodní podmínky, zástavba),
    4. výcvik záchranných prací probíhá i za ztížených podmínek – déšť, sníh, námraza, noc, v dýchací technice, zakouřeném prostředí apod.,
    5. zkouška se provádí jedenkrát ročně před komisí, která musí být složena z hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou (hlavního instruktora), který vedl odbornou přípravu, dalšího hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou (hlavního instruktora) a příslušného velitele jednotky,
    6. zkouška má teoretickou a praktickou část; o zkoušce se provede záznam s výsledkem zkoušky prospěl/neprospěl a podpisy členů komise. Na základě úspěšného vykonání zkoušky platnost průkazu hasiče se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou prodlouží HZS kraje.
  8. Odborná příprava hasičů-instruktorů pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou se člení na základní a pravidelnou odbornou přípravu.
  9. Základní odborná příprava hasičů-instruktorů pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou
    1. probíhá formou kurzu v pověřeném vzdělávacím zařízení HZS ČR dle stejné učební osnovy jako základní odborná příprava hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou,
    2. může být do ní zařazen hasič se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou s minimálně dvouletou praxí hasiče se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou v rámci HZS ČR na základě návrhu hlavního instruktora HZS kraje,
    3. v odůvodněných případech (instruktor horolezecké techniky, člen Horské služby, České speleologické společnosti – Speleologické záchranné služby, Báňské záchranné služby apod.) není nutné dvouletou lhůtu dodržet,
    4. obsahově se shoduje se základní odbornou přípravou hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou se zaměřením na specifika vyplývající z úkolů hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou (pedagogická činnost),
    5. kurz se ukončuje zkouškou před tříčlennou komisí, která se skládá ze zástupce MV-generálního ředitelství HZS ČR a hlavních instruktorů HZS krajů,
    6. zkouška má teoretickou a praktickou část; o zkoušce se provede záznam s výsledkem zkoušky prospěl/neprospěl a podpisy členů komise,
    7. na základě úspěšného vykonání zkoušky vydá pověřené vzdělávací zařízení HZS ČR potvrzení o absolvování kurzu a na základě jmenování služebním funkcionářem HZS kraje vydá průkaz hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou.
  10. V průběhu platnosti specializace hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou musí každý hasič-instruktor pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou absolvovat v plném rozsahu pravidelnou odbornou přípravu hasiče se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou. Pravidelná odborná příprava hasičů-instruktorů pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou dále probíhá
    1. formou kurzu ve vzdělávacím zařízení HZS ČR,
    2. formou pravidelné odborné přípravy v rámci HZS kraje;

      ad a) hasič-instruktor pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou obhajuje svoji kvalifikaci jednou za dva roky podle totožného postupu a za zachování stejných podmínek jako v případě základní odborné přípravy hasičů-instruktorů pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou včetně složení závěrečné zkoušky, s důrazem na inovaci v oblasti technického vybavení a záchranářských technik. Na základě úspěšného vykonání zkoušky platnost průkazu hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou prodlouží vzdělávací zařízení HZS ČR,

      ad b) v rámci HZS kraje probíhá pravidelná odborná příprava hasičů-instruktorů pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou v roce, kdy hasiči-instruktoři pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou neobhajují kvalifikaci hasiče-instruktora pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou ve vzdělávacím zařízení HZS ČR, a to formou kurzu pod vedením hlavního instruktora v rozsahu 24 hodin rozdělených do tří dnů. Pravidelná odborná příprava je rozšířena o problematiku výcviku záchranných prací specializovaných na danou lokalitu výcviku (přírodní podmínky, zástavba atd.). Doporučuje se, aby výcvik záchranných prací probíhal i za ztížených podmínek – déšť, sníh, námraza, noc, v dýchací technice, v zakouřeném prostředí atd.

  11. Závěrečná zkouška se skládá:
    • z teoretické části
    • praktické části

    ad a) Teoretická část je rozdělena celkem na tři části:
    • Test z baterie 100 otázek, samotný test 30 otázek. zaměření např. vnitřně platné předpisy řešící problematiku pro práce ve výšce, počty lan, lezecký balíček, vybavení LD a LS, ustavení hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, odborná příprava – základní, pravidelná – hasičů jednotek SDH obcí, resp. jejich velitelů, hasičů, specialistů pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, instruktorů. Normy, posouzení shody, kontroly materiálu, zdravověda – úzce zaměřeno na účinku pádu.
    • Písemná část – zodpovězení 10 otázek z baterie 30 – zaměřeno např na materiál, pádový faktor, vytvoření kladkostroje, traverzu, vybraná nebezpečí při záchraně s lanem aj.
    • Metodický výstup na předem dané téma.
    • Varianty vázání uzlů a jejich použití.

    ad b) Praktická část se skládá ze splnění některých níže uvedených úloh v definovaném časovém intervalu. Úlohy jsou hodnoceny body od 0 do 2.

Klíč ke stanovení počtu bodů:
2 – splnil bez problémů, s bezpečnostními zásadami, ve stanoveném časovém limitu,
1 – splnil s problémy, s porušením bezpečnostních zásad, uvědomí si je a dále neopakuje, stanoviště dokončil, nesplnil časový limit,
0 – nedokončil stanovené stanoviště (neví), nesplnil v časovém limitu prodlouženém o 50 %, dělá hrubé chyby ohrožující bezpečnost při činnosti.

Seznam úloh:
  1. sestup a výstup po laně – použití blokantů (vybraná jedna technika výstupu) – zátěž,
  2. přechod přes mezi kotvení, uzel, deviátor (zátěž),
  3. přechod ze slanění do výstupu, přechod z lana na lano, přechod přes lanový traverze (zátěž),
  4. vystrojení lanové cesty – přepínky,
  5. ukotvení, vypnutí a instalace lanového traverzu,
  6. záchrana druhé osoby – vytažení sestrojeným jednoduchým kladkostrojem,
  7. vytažení protiváhou,
  8. záchrana zraněného z lana – bez řezání lana, slanění se zachraňovaným,
  9. záchrana zraněného z lana – na napnutém laně – sestup 5 m, následné slanění obou,
  10. kotvení – 2 pevné body pomocí lana a smyčky, 3 pevné body pomocí lana, smyčky- plovoucí kotvení, pevné kotvení,
  11. výstup na konstrukci s postupovým jištěním – správné spojení zachycovacího postroje s lanem, způsob jištění, pohyb ve výšce, výměna prvolezce,
  12. slanění bez zachycovacího postroje (dulferův sed),
  13. výstup pomocí svíracích uzlů,
  14. prodloužení lana při spouštění – nedostatečná délka lana,
  15. v průběhu slanění nastavení lana,
  16. slanění na karabině, zaseknutí půl lodního uzlu,
  17. výstup na strom pomocí smyček.

Metodické materiály pro provádění odborné přípravy

Vnitřní předpisy HZS ČR pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou

  • pokyn 35/2002 – kterým se určují podmínky používání lan určených k lanovému přístupu a k záchraně
  • pokyn 46/2002 – kterým se upravuje vybavení hasiče a základní vybavení cisternové automobilové stříkačky, zajišťující výjezd družstva nebo družstva o zmenšeném početním stavu jednotky požární ochrany, věcnými prostředky požární ochrany pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou
  • pokyn 2/2003 – kterým se stanoví zásady zřizování lezeckých družstev a lezeckých skupin jednotek HZS ČR a vybavení a odborná příprava jednotek požární ochrany pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou
  • pokyn 22/2003 – kterým se mění Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR a náměstka ministra vnitra č. 46/2002, kterým se upravuje vybavení hasiče a základní vybavení cisternové automobilové stříkačky, zajišťující výjezd družstva nebo družstva o zmenšeném početním stavu jednotky požární ochrany, věcnými prostředky požární ochrany pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou
  • pokyn 58/2003 – kterým se mění Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR a náměstka ministra vnitra č. 2/2003, kterým se stanoví zásady zřizování lezeckých družstev a lezeckých skupin jednotek HZS ČR a vybavení a odborná příprava jednotek požární ochrany pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou
  • pokyn 50/2004 – kterým se mění Sbírka pokynů vrchního požárního rady ČR č. 20/1996 – Cvičební řád jednotek požární ochrany – technický výcvik, ve znění Sbírky pokynů vrchního požárního rady ČR č. 10/1997

Využití vrtulníků pro záchranné práce

Úvod

Záchrana ohrožených osob pomocí vrtulníků ve spojení s lanovou technikou je v České republice, resp. v rámci Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „HZS ČR“) systémově cvičena a využívána od roku 1997, kdy se tento způsob záchrany začal využívat ve větším měřítku.

Skupiny leteckých záchranářů přepravovány vrtulníkem jsou se v krátkém čase dostat na místo mimořádné události, účinně zasáhnout a zachránit ohrožené osoby v situacích, kdy „standardní“ záchrana pomocí např. člunů, požární techniky aj., již není možná nebo je značně problematická či nebezpečná. Použitím vrtulníků může dojít ke značnému urychlení a zjednodušení zásahu.

Vrtulníky jsou dnes již běžně a úspěšně využívány k záchraně osob v celé řadě zemí. Záchrana osob se jejich použitím stala efektivnější, rychlejší a ve své podstatě bezpečnější pro zasahující hasiče. Vrtulníky a tedy i letečtí záchranáři mohou za určitých podmínek zasahovat ve dne, v noci i během nepříznivých meteorologických podmínek (za deště, ve větru atd.).

HZS ČR efektivně a dlouhodobě spolupracuje s Ministerstvem vnitra Policií České republiky Leteckou službou (dále jen „LS PČR“) provozující vrtulníky a vybranými útvary Armády České republiky provozující vrtulníky.

Předpisy HZS ČR řešící spolupráci s vrtulníky

Byly vydány následující vnitřní předpisy a směrnice upravující spolupráci HZS ČR s vrtulníky LS PČR:

  1. Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR a náměstka ministra vnitra č. 30/2004, kterým se stanoví postup pro vyžadování a zapojení vrtulníků Policie České republiky Letecké služby a vybraných útvarů Armády České republiky v rámci integrovaného záchranného systému a pravidla k provádění a výcviku leteckých záchranářů HZS ČR (dále jen „Pokyn 30/2004“),
  2. Směrnice pro vyžadování a zapojení vrtulníků Policie České republiky letecké služby v rámci integrovaného záchranného systému (čj. PO-3781/IZS-2003 z 22.1.2004 res­p. čj. PPR-287/K-2004 z 30.1.2004),
  3. Směrnice pro vyžadování a zapojení vrtulníků Armády České republiky v rámci integrovaného záchranného systému (čj. PO-3782/IZS-2003 z 22.1.2004 res­p. příloha k čj. 95346/2004–1678 z 30.1.2004),
  4. Směrnice pro provádění a výcvik záchranných prací s letadly Ministerstva vnitra provozovanými Policií České republiky Leteckou službou (slaňování, jeřábování, lanové podvěsy),
  5. Směrnice pro výcvik a provádění záchranných prací leteckými záchranáři Hasičského záchranného sboru České republiky při využití vrtulníků Armády České republiky (slaňování z vrtulníku, transport osob na háku palubního jeřábu a na podvěsovém laně pod vrtulníkem).
HZS krajů předurčené pro přímou spolupráci s vrtulníky

K přímé spolupráci s LS PČR byly určeny HZS krajů, ve kterých je dislokován vrtulník LS PČR. Jedná se o:

  • Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy,
  • Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje se sídlem v Kladně,
  • Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje,
  • Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje.

Byly stanoveny následující počty leteckých záchranářů:

HZS hl. m. Prahy 3 lezecké skupiny (celkem 36 leteckých záchranářů, minimálně 4 letečtí záchranáři ve službě),
HZS Středočeského kraje 2 lezecké skupiny (celkem 24 leteckých záchranářů, minimálně 3 letečtí záchranáři ve službě),
HZS Jihomoravského kraje 2 lezecké skupiny (celkem 24 leteckých záchranářů, minimálně 3 letečtí záchranáři ve službě),
HZS Královéhradeckého kraje 1 lezecká skupina (celkem 12 leteckých záchranářů, minimálně 2 letečtí záchranáři ve službě).

Z výše uvedeného lze vyvodit, že HZS ČR vybavuje a odborně připravuje celkem 96 příslušníků jako specialistů pro provádění záchranných prací s využitím vrtulníků LS PČR.

Požadavky na leteckého záchranáře HZS ČR – odborná příprava

Záchranné činnosti a jejich nácvik s vrtulníky provozovanými LS PČR je oprávněna provádět pouze osoba s platným průkazem způsobilosti leteckého záchranáře nebo osoba ve výcviku pro získání průkazu způsobilosti leteckého záchranáře.

Pro účely výcviku a provádění záchranných prací s vrtulníky LS PČR byly zavedeny následující odborné způsobilosti a kvalifikace:

  • odborná způsobilost leteckého záchranáře, jejíž součástí je typová kvalifikace,
  • kvalifikace instruktor,
  • kvalifikace examinátor.

Dokladem o odborné způsobilosti a kvalifikaci leteckého záchranáře je průkaz způsobilosti s vyznačenou kvalifikací a dobou platnosti odborné způsobilosti.

Před zařazením do výcviku pro získání odborné způsobilosti leteckého záchranáře musí uchazeč úspěšně absolvovat odbornou přípravu hasiče se specializací pro práce ve výšce (teoretický i praktický kurs lanové techniky,) a v této činnosti mít 2 roky praxe, zdravotní přípravu, právní normy a předpisy, odborná příprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu s odbornou způsobilostí hasiče se specializací pro práce ve výšce nad volnou hloubkou v rámci HZS ČR. Tato specializace musí být nadále udržována v průběhu platnosti specializace leteckého záchranáře. Rozsah, osnovy a způsob provádění základní a pravidelné odborné přípravy hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou je řešen pokynem generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky a náměstka ministra vnitra č. 2/2003, kterým se stanoví zásady zřizování lezeckých družstev a lezeckých skupin jednotek HZS ČR a vybavení a odborná příprava jednotek požární ochrany pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou, ve znění Pokynu generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministra vnitra č. 58/2003 a opravy tiskové chyby uveřejněné ve Sbírce interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministra vnitra č. 2/2004 (dále jen „Pokyn 2/2003“). Základní odborná příprava hasiče se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou probíhá v rozsahu 40 hodin a je ukončena zkouškou. Pravidelná odborná přípravu je prováděna v rozsahu 8×10 hodin a nedělitelných 24 hodin výcviku mimo prostor stanice v průběhu kalendářního roku, pokud je daný letecký záchranář zařazen v lezecké skupině – celkem 104 hodin pravidelné odborné přípravy. Pokud je zařazen v lezeckém družstvu, jedná se celkem o rozsah 10×12 hodin a nedělitelných 24 hodin výcviku mimo prostor stanice v průběhu kalendářního roku – celkem 144 hodin pravidelné odborné přípravy.

K získání specializace letecký záchranář musí příslušník úspěšně absolvovat odbornou přípravu v rozsahu 24 hodin (16 hodin praktického výcviku), kterou musí každoročně opakovat. I tato odborná příprava je ukončena zkouškou.

Požadavky na leteckého záchranáře HZS ČR – vybavení

Každý letecký záchranář, který je určen k provádění záchrany a evakuace osob a záchranným pracím pomocí palubního jeřábu a lanové techniky, musí být v případě nasazení vybaven:

  • přiléhavým ochranným oděvem s dostatečnou ochrannou proti povětrnostním vlivům,
  • oblekem pro práci ve vodě (pokud se předpokládá práce ve vodě),
  • záchrannou plovací vestou (pokud se předpokládá práce ve vodě), a nenahrazuje ji záchranný oblek,
  • záchranný plovák (pokud se předpokládá práce ve vodě),
  • pracovní obuví se zpevněným kotníkem a neklouzavou podrážkou,
  • ochrannou přilbou,
  • ochranou sluchu,
  • ochrannými brýlemi nebo ochranným štítem,
  • ochrannými rukavicemi prstovými,
  • zachycovacím postrojem,
  • karabinami – min. 5 kusů,
  • slaňovacím prostředkem,
  • zajišťovací smyčkou – min. 2 kusy,
  • nožem s pevnou čepelí,
  • chemickými světly červené a zelené barvy – 2 ks + 2 ks,
  • čelovou svítilnou.

Skupina leteckých záchranářů v minimálním počtu 2 leteckých záchranářů musí být v případě nasazení dále vybavena:

  • záchranným postrojem dle ČSN EN 1497 – 1 ks,
  • záchrannými nosítky schválenými pro záchranné práce – 1 ks,
  • záchrannou smyčkou dle ČSN EN 1498 – 2 ks,
  • nízko průtažným lanem s opláštěným jádrem typu A dle ČSN EN 1891 – 1 ks 50 m, nebo jednoduchým dynamickým horolezeckým lanem dle ČSN EN 892 – 1 ks 50 m,
  • karabinami pro kotvení s minimální pevností 22 kN s dvojitou pojistkou zámku (auto-block) dle ČSN EN 362 – 2 ks,
  • lanovou kotevní smyčkou – 6 m.

Aktuality e-mailem