Léto je již v plném proudu (letní bouřky taky), školní prázdniny
taky a my se těšíme na zaslouženou dovolenou. I během tohoto
odpočinkového období bychom si však měli dát pozor na několik rizik a
dodržovat základní pravidla požární bezpečnosti. Abychom se opravdu mohli
v klidu těšit z letní pohody a nedošlo ke zbytečným újmám na zdraví
nebo škodám na majetku.
1) Během letních měsíců jsou ohroženy zejména děti, které
nejsou “zaneprázdněny” školou a mají spoustu volného času.
Každoročně dojde při požárech, které byly způsobeny hrou dětí se
zápalkami nebo kouřením, ke zraněním a značným majetkovým škodám.
Zvlášť oblíbenou zábavou dětí na venkově je tajné kouření ve stohu
či v seníku, což již mnohokrát skočilo tragédií.
Snad stojí za to upozornit, že na základě zákona o požární ochraně (§
78) jsou rodiče (potažmo všichni, kteří mají děti v danou chvíli na
starosti) povinni dbát o to, aby jejich ratolesti nezpůsobily požár.
Z hlediska požární ochrany v případě zanedbání dohledu nad osobami,
které nemohou posoudit následky svého chování, může být udělena sankce
až do výše 25 000 korun.
2) V létě také mnozí z nás podnikají nejrůznější výlety,
pobývají na chalupách či chatách, táboří v přírodě apod. Při
těchto příležitostech se často neobejdeme bez táboráku, grilování a
opékání buřtů. I přitom bychom si měli dávat pozor a dodržovat
několik základních bezpečnostních pravidel, které chrání nás i okolí.
Oheň v přírodě se totiž může velice snadno vymknout kontrole a napáchat
nevyčíslitelné majetkové a ekologické škody.
Při rozdělává ohně ve volné přírodě je nutné v prvé řadě
zvolit vhodné místo pro ohniště. To by mělo být vzdáleno alespoň 50 m
od okraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od budov a hořlavých
materiálů. Pamatujte, že v lese lze rozdělávat oheň jen na vyhrazených
místech!!!! Pokud se tímto pravidlem neřídíte, může vám být udělena
pokuta až do výše 10 000 Kč, v případě požáru pak můžete být
chudší až o 25 000 Kč.
Oheň nezakládejte pod větvemi stromů, na kořenech stromů, na suchém
listí, lesní hrabance nebo rašelině, v blízkosti suché trávy nebo
obilí, stohů, seníků apod. Létající jiskry nebo náhlý poryv větru pak
velmi snadno způsobí neštěstí. Každoročně kvůli neopatrnosti lidí
vznikají desítky požárů. Zcela zakázáno je rozdělávání ohně na
místech se vzrostlým porostem, tedy i louce nebo na strništi. Za silného
větru nebo extrémního sucha bychom oheň v přírodě neměli rozdělávat
vůbec.
Místo táboráku je nutno i vhodně uspořádat. Při rozdělávání ohně
v přírodě bezpečně oddělte ohniště od okolního prostředí – např.
obložením kameny, obsypáním pískem, vyhloubením zeminy apod. V případě
větších vater je vhodné ohniště oddělit pruhem širokým až jeden metr,
který bude zbavený veškerých hořlavin.
Pro zapálení nebo udržování ohně v žádném případě nepoužívejte
vysoce hořlavé látky (kapaliny) jako např. benzín, naftu či líh. Oheň se
pak velmi snadno vymkne kontrole a způsobit i vážné popáleniny. Pro podpal
jsou samozřejmě zakázány i všechny uměle vyrobené látky, kvůli ohledu
k přírodě bychom neměli pálit ani trávu, nesmí se pálit ani jakékoliv
odpady či materiály obsahující chemické látky. (viz § 3 zákona č.
86/2002 Sb, o ochraně ovzduší) Pokud chystáte velkou vatru, dejte si pozor,
aby byly polena poskládány do stabilní pyramidy (např. pomocí záseků na
polenech), která umožní prohořívání dovnitř a zabrání nebezpečí
rozvalu pyramidy do okolí.
Do ohně nikdy nevhazujte jakékoliv výbušné předměty (rachejtle,
světlice, patrony, nádoby se stlačeným plynem, munici). Oheň neroznášejte
po okolí, např. na zapálení větvi.
Oheň nesmíme ponechat ani na okamžik bez dozoru. Mějte nachystán dostatek
vody či písek, kdyby se oheň vymykal kontrole. I proto je dobré umístit
ohniště blízko vodního zdroje.
Naše odpovědnost však nekončí okamžikem skončení zábavy. Ohniště
musí být důkladně uhašeno, buď zalitím vodou nebo alespoň zasypáním
zeminou. Při odchodu se z ohniště nesmí kouřit a popel i půda pod
ohništěm musí být chladná. I ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se
mohou dlouhou dobu skrývat žhavé oharky a poryv větru je pak rozdmýchá a
roznese do okolí. Každý rok tak musí hasiči mnoho ohnišť dodatečně
dohašovat.
Pozor! Zejména půda v jehličnatém lese je z tohoto pohledu velmi
riziková. Hrabanka tvořená zetlelým jehličím může prohořet až do
značné hloubky a nepozorovaně se šířit do stran i mimo ohniště.
Nedbalé uhašení proto nestačí a ohniště je nutné alespoň důkladně
prolít vodou!
Děti by neměly být u ohniště ponechány bez dozoru osoby starší
18 let. Zvlášť pozor na sezení a hry v přílišné blízkosti ohně,
stačí málo a může dojít k vznícení šatů, ožehnutí vlasů, řas a
popálení. Zmiňme tedy základní pravidla jak postupovat, když přece jen
dojde ke vznícení šatů a není např. po ruce dostatečné množství
vody k uhašení. Odborníci doporučují chovat se dle pravidla Zastav se,
lehni si a kutálej se!
Zastav se – neutíkejte (během či chůzí se oheň ještě více
rozšíří) – běžící osobu je nutno třeba i násilím zastavit,
donutit ulehnout a uhasit oděv
Lehni si – kdekoliv jste, venku nebo uvnitř, okamžitě si lehněte na zem a
pro ochranu obličeje si ho zakryjte dlaněmi (dlaně nepřikládejte na tvář
pouze v případě, že hoří rukávy oblečení)
Kutálej se – válejte se, dokud plameny neuhasnou – válením se zamezí
přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná
vhodná textilie (nesmí to být textilie z umělých látek), lze ji také
použít k uhašení hořícího oděvu.
3) Stejně jako v případě otevřeného ohně, i při
grilování bychom si měli dát pozor na vhodné umístění grilu, aby
odletující jiskry například nezapálily suchou trávu. Poměrně
rozšířeným nešvarem pak je grilování na balkóně.
Pozor na zacházení s plynovými spotřebiči (např. přenosný
propanbutanový vařič). Ty by neměly být vystaveny vysokým teplotám a
nadměrným tlakům, jinak znamenají značné riziko. Např. plynové
zapalovače zanechané v autě vystavenému vysokým teplotám představují
doslova časovanou bombu. Pokud plynový spotřebič používáme ve volné
přírodě, nesmíme ho ani na okamžik pustit z dozoru, nebezpečí hrozí
zejména při převržení nestabilního spotřebiče. V živé paměti je
případ českého cestovatele, který v Chile kvůli neopatrnosti při
zacházení s plynovým vařičem zavinil požár národního parku.
Pozor dejte i na netěsnost tlakové láhve, kdy není spotřebič (např.
vařič) dostatečně připevněn. Může dojít k unikání plynu a
v uzavřených prostorách pak hrozí nebezpečí výbuchu.
V létě se o dovolených často přemísťujeme na tábořiště
i automobily. V těchto případech bychom si měli dát pozor a
neparkovat ve vysoké trávě. Ta totiž velice snadno chytne od našeho po
jízdě rozžhaveného katalyzátoru.
4) Právě léto s sebou přináší i zvýšené riziko zniku
lesních požárů, zejména když panuje suché a teplé počasí.
Navíc s příchodem letních školních prázdnin a dovolených do lesů
obvykle zavítá velké množství lidí, kteří díky své nedbalosti riziko
ještě dále zvyšují. Z celkem 873 lesních požárů, které v loňském
roce vypukly, jich bylo 310 způsobeno zakládáním ohně a vypalováním,
dalších 196 požárů pak způsobily nedopalky cigaret. V lese se nesmí
v žádném případě kouřit rozdělávat otevřený oheň lze jen na
vyhrazených místech. V případě porušení tohoto striktního zákazu mohou
provinilci dostat pokutu až do výše 10 000 Kč, pokud dojde k požáru a
nejedná se o trestný čin (nevznikne škoda vyššího rozsahu), sankce se
může vyšplhat až do výše 25 000 Kč. Jen v roce 2004 způsobily lesní
požáry smrt 6 lidí, zraněno bylo 23 osob a škody se vyšplhaly na
19,1 mil. Kč. Vznikly i značné ekologické škody, při požárech lehlo
popelem celkem 335 ha lesa.
Lesní požáry se hasičům obtížně likvidují, protože k nim zpravidla
dojde v těžce přístupném terénu, kde nelze plně využít těžkou
hasičskou techniku. Navíc je mnohdy chování ohně v lese nevyzpytatelné a
podobné zásahy si obvykle vyžádají povolání většího množství
požárních jednotek. Všichni si z obrázků v televizi pamatujeme na
katastrofické lesní požáry ve světě (např. USA, Chorvatsko, Španělsko),
které po sobě zanechaly ekologickou spoušť a astronomické škody. Snažme
se proto, aby něco obdobného nepotkalo i naši krásnou zemi.
5) Letní období je typické i častým výskytem bouřek,
které nás mohou překvapit například během výletu. Ve městě se před
bleskem můžeme schovat v budově, ale co v přírodě?
I když k přímému zásahu člověka bleskem dochází jen zřídka,
končívají podobné případy mnohdy tragicky a proto je dobré chovat se za
bouřky rozumně:
Letní bouřky přináší často také prudký přívalový déšť, který
během chvilky snadno promění líně se plazící potůček v rozběsněný
živel. S tím je nutné počítat již v okamžiku výběru tábořiště.
Hasiči každý rok evakuují děti z letních táborů umístěných na
březích potoků a řek, které ohrožovalo nenadálé rozvodnění.
V takových případech jde mnohdy i o život.
6) V létě je také obvykle doba dovolených, kdy se ze svých
domovů vzdalujeme na delší čas. Před odjezdem na dovolenou bychom
neměli zapomenout zkontrolovat, zda máme vypnuty všechny spotřebiče, zda
např. nezůstal zapnutý sporák, žehlička. Obzvláště riziková je
lednička, pokud ji můžeme spolu s mrazákem vyprázdnit, je nejlepší
centrální vypnutí.
Uzavřete hlavní přívody plynu a vody, elektrospotřebiče, u kterých to
lze, zcela odpojte z elektrické sítě, v případě televizoru i od
antény. Chráníme tak náš majetek před poškozením či úplným zničením
v případě úderu blesku či prudkého výkyvu napětí v elektrické síti.
Doporučuje se i vypnutí jističů pro světelný a zásuvkový okruh.
Samozřejmostí je vypnutí všech světel a zavření oken.
Pro případ, že by v době naší nepřítomnosti u nás doma přesto došlo
k nějaké nemilé příhodě, je dobré se domluvit se sousedem či známým a
nechat u něj rezervní klíče. Hasiči tak budou moci rychleji zasáhnout,
nebudou se muset dovnitř dostávat násilím a ničit např. vstupní dveře.
Pro úplnou jistotu můžete u souseda zanechat i kontakt na místo našeho
pobytu, abyste se mohli v případě potřeby urychleně vrátit domů.
7) V přírodě na nás však při naší nepatrnosti číhají i jiná nebezpečí, než jen bouřky či lesní požáry. Zejména neposedné děti patří mezi rizikové skupiny, a to především během prázdnin, kdy využívají větších možností jak se vyhnout dozoru dospělých a praktikují i nejrůznější nebezpečné aktivity. Zejména starší chlapci chtějí být v kolektivu hrdiny a toto své hrdinství chtějí dokazovat například lezením po skalách nebo do jeskyní a různých štol. Přeceňují své schopnosti v neznámém terénu a když tyto případy neskončí smrtelným úrazem, mohou mluvit o mimořádném štěstí. Často záchrana života v takovýchto případech opět závisí od rychlého zásahu jednotek požární ochrany a dalších složek integrovaného záchranného systému. Proto i zde můžeme dát několik dobrých rad:
Podobná nebezpečí mohou číhat i v městském prostředí např. při
lezení na komíny, lešení, na vysoké konstrukce jako různé stožáry,
vysílače apod. nebo v kanalizačních sítích nebo kabelových kanálech.
8) V letním období nesmíme opominout ani nebezpečí, která nás mohou ohrožovat při koupání nebo vodáckém sportování.
I ve městě mohou číhat podobná nebezpečí. Jedná se především
o nejrůznější splavy, vpusti, jímky, studny, odkalovací nádrže
čističek, přehrady apod.
9) Rizikem typickým pro letní období je v jistém smyslu
i sklizeň obilí. Zemědělská technika (traktory, kombajny,
automobily) totiž může při neopatrné obsluze zapříčinit požár –
chytne např. sláma od výfuku, který se příliš přiblíží apod.
Nebezpečí souvisí i s uskladněním materiálu, například nedostatečně
usušeného sena. To se pak v případě, že není zajištěno nedostatečné
větrání, postupně zahřívá a může dojít i k samovznícení. Značné
riziko hrozí zejména u velkokapacitních seníků. Podobné požáry již
v letošním roce vypukly. Vhodnými opatřeními jsou v tomto případě
fungující kvalitní větrací systém a pravidelné měření teploty
uskladněného materiálu. V případě, že překročí kritickou mez 65 C,
je nutno materiál alespoň částečně vyskladnit, přeuspořádat a tím
ochladit. K podobnému samovznícení může dojít i u slámy ve stohu.
10) S parními lokomotivami se dnes již jen tak lehce nesetkáme, na
koleje se dostanou většinou jen při slavnostních příležitostech, kdy
v plné parádě brázdí regionální tratě. I to je však značné riziko,
protože odletující jiskry mohou zapálit např. okolní stráně, které již
dnes nejsou zbaveny porostu. Pokud tedy někdo hodlá uspořádat podobnou
jízdu s parní lokomotivou, ta by měla být vybavena lapačem jisker.
Organizátor navíc musí celou akci nahlásit na Hasičský záchranný sbor
příslušného kraje, který musí akci schválit a organizátor by měl
následně po dohodě s hasiči přijmout adekvátní protipožární
opatření.
Když přes veškerou vaši opatrnost přece jen dojde k požáru či
jiné závažné situaci, kdy potřebujete pomoc hasičů nebo jiných
záchranářů, snažte se v prvé řadě zachovat klid a nepodlehnout panice.
Nejdříve chraňte život a zdraví, teprve potom majetek. Jakoukoliv událost,
která se stane vám či které jste svědkem, co nejdříve oznamte hasičům
na lince 150 (či 112). Při ohlášení vždy nejdříve uveďte, co se stalo,
kde k tomu došlo, zmiňte také důležité okolnosti které mohou napomoci
či naopak zkomplikovat zásah záchranářů. Poté uveďte své jméno a
přímý kontakt na sebe.
A nezapomeňte tato pravidla omezující možná rizika dodržovat i při návštěvě zahraničí. Čeští turisté již nejednou v minulosti způsobili svou neopatrností neštěstí a udělali své rodné zemi ostudu. Mementem je již jednou vzpomínaný požár v chilském Národním parku zaviněný českým cestovatelem.
Aktuality e-mailem