Jedy nazýváme látky, které v malých nebo malých opakovaných dávkách
působí na životní děje tím, že škodlivě zasahují do metabolismu,
blokují přísun nezbytného kyslíku a zasahují do složitých enzymatických
pochodů. Poškození zdraví vlivem jedu nazývám
Jedy nazýváme látky, které v malých nebo malých opakovaných dávkách
působí na životní děje tím, že škodlivě zasahují do metabolismu,
blokují přísun nezbytného kyslíku a zasahují do složitých enzymatických
pochodů. Poškození zdraví vlivem jedu nazýváme otravou.
Průběh a povaha otravy závisí na druhu jedu, na jeho množství, na věku a kondici otráveného, na době působení a také na cestě, kterou jed do organismu pronikl. Podle cesty, kterou škodlivina do těla vstupuje, rozeznáváme otravy
Podle rychlosti účinku dělíme otravy na akutní (prudké) a chronické
(vleklé). Účinky jedů na organismus jsou jak všeobecné (dusivé,
dráždivé, alergizující apod.) tak systémové (jedy nervové, krevní.)
První zásadou pomoci otrávenému je zamezit styku postiženého
s otravnou látkou, zajistit otrávenému tělesný a duševní klid, zabránit
jeho prochlazení; zachránci však musí myslet i na vlastní bezpečnost, tj.
použít vhodných osobních ochranných pomůcek a jištění.
Při nadýchání se škodlivin je nutné co nejrychleji vynést
postiženého ze zamořeného prostoru případně vyvětrat. Otrávený je
často ohrožen rozvojem otoku plic, potřebuje být v klidu a tělesně se
nenamáhat. Pokud je postižený v bezvědomí, ukládáme jej do
stabilizované polohy, zajistíme proti prochladnutí, kontrolujeme jeho
životní funkce, případně zahájíme jeho oživování (umělé dýchání a
nepřímou masáž srdce).
Při akutní otravě požitím jedu je nutné co nejrychleji vyvolat
zvracení a odstranit tak škodlivinu z trávicího ústrojí. Před tím
podáme postiženému asi půl litru vody, případně s rozmíchaným
aktivním uhlím (Carbosorb, Carbotox, Carbo medicinalis) – vyvolat zvracení
je pak jednodušší. Tento postup můžeme několikrát opakovat. Dbejte toho,
aby postižený nevdechl zvratky. Aktivní uhlí nepodáváme při požití
žíravin, neboť začernění sliznic způsobí obtížné vyšetření jejich
stavu a poškození.
Zvracení nevyvoláváme u bezvědomých a rovněž při požití žíravin,
neboť hrozí proděravění jícnu při opakovaném účinku žíraviny, dále
u látek tvořících pěnu (saponáty) a u požití benzinu, petroleje,
nafty, minerálních olejů.
Po jedné až dvou hodinách nemá zvracení velký efekt, neboť jed již
nemusí být v žaludku.
Na místě otravy se snažíme zajistit zbytky obalů (otravy léky) a
rovněž zajistíme zvratky (otravy houbami) pro urychlení rozhodnutí jaké
protijedy a léčbu nasadit. Nepodáváme rovněž tradované „protijedy“
jako mléko, alkohol, olej apod., které mohou spíše uškodit. Koncentrovaný
(tvrdý) alkohol může být prospěšný pouze u otravy glykoly (brzdová
kapalina) nebo metylalkoholem.
Rovněž v tomto případě postiženého v bezvědomí ukládáme do
stabilizované polohy, zajistíme proti prochladnutí, kontrolujeme jeho
životní funkce, případně zahájíme jeho oživování (umělé dýchání a
nepřímou masáž srdce).
Při zasažení kůže spočívá zamezení účinku škodliviny
v odstranění nasáklého oděvu a oplachování zasaženého povrchu těla
vodou, podle možnosti teplou. Svlékání resp. odstraňování
potřísněného oděvu provádíme tak, abychom nezamořili nezasažené
části těla a rovněž oplachování vodou provádíme tak, aby znečistěná
voda nestékala na další části těla.
Zvláštní péči musíme věnovat zasaženým očím. Oči vyplachujeme
čistou vodou po dobu 10 až 30 minut tak, aby voda nestékala do úst nebo
druhého oka. Pozornost věnujeme tomu, aby byla oční víčka dostatečně
rozevřena.
Při otravách vždy zajistíme lékařské vyšetření, případně
ošetření, neboť u mnoha škodlivin se mohou projevit závažná postižení
až po určité době latence.
Některé běžné škodliviny působící otravy
Oxid uhelnatý
Častou inhalační otravou je otrava oxidem uhelnatým. K této otravě
dochází často při poruše odkouření plynových topidel, při chodu motoru
vozidel v uzavřené garáži apod. Již velmi vzácně se vyskytují otravy
resp. sebevraždy svítiplynem vzhledem ke snížení obsahu oxidu uhelnatého
v něm. Je třeba rovněž připomenout, že běžný filtr plynové masky
před oxidem uhelnatým nechrání.
Oxid uhličitý
Oxid uhličitý není sám o sobě jedovatý. Jeho nebezpečnost spočívá
v tom, že při nadechnutí působí reflexní zástavu dýchání. Je
těžší než vzduch a proto se hromadí u dna uzavřených prostorů,
jeskyní, jímek, sklepů.
Velmi nebezpečné jsou pokusy o záchranu postižených v hlubokých
prostorách (jímky, septiky), kdy vlastně nedošlo k otravě, ale
k zástavě životních funkcí z důvodu zaplnění prostoru nedýchatelnými
plyny (oxid uhličitý, metan, dusík) a tím k udušení z nedostatku
kyslíku. Byly zaznamenány případy smrti zachránců, kteří se v dobré
víře, avšak nepoučeni snažili pomoci vybaveni standardní plynovou maskou.
Pro vstup zachránce do tohoto prostoru je nezbytný izolační přístroj
s autonomním přívodem vzduchu a spolehlivé jištění. Sirovodík
S otravou sirovodíkem se setkáme výjimečně, spíše v průmyslu. Jeho
pronikavý zápach po zkažených vejcích upozorní na jeho přítomnost
dříve než dosáhne jeho koncentrace nebezpečných hodnot. Byly však
zaznamenány případy, kdy únik koncentrovaných kyselin do kanalizace
způsobil vývoj sirovodíku rozkladem usazených kalů, sirovodík pronikl
kanalizací zpět a byl příčinou smrtelné otravy.
Chlor
Chlor působí dusivě a vyvolává otok plic. K otravě chlorem dochází
zpravidla v průmyslu po náhodném úniku chloru ze zásobníků, mohlo by
dojít i k chemickému zamoření okolí při havárii cisterny s chlorem.
V běžném životě by mohlo dojít k vývinu chloru a inhalační otravě
při nadýchání se chloru, který by se uvolnil při styku chlorového vápna
či chloraminu s koncentrovanější kyselinou.
Amoniak
Je velmi rozšířenou látkou v průmyslu a je používán jako chladicí
medium ve velkých chladírenských zařízeních a zimních stadionech. Silně
dráždí horní cesty dýchací a při silnějším zasažení může dojít
k otoku plic. Jeho vysoká koncentrace je smrtící. V běžném životě se
setkáme s jeho zředěnými vodnými roztoky, které mohou způsobit vážné
poleptání sliznic a očí.
Metylalkohol
Metylalkohol je užíván ve farmacií a chemickém průmyslu a vzhledem
k jeho nebezpečnosti a snadné záměně s etylalkoholem (lihem) je zařazen
mezi zvláště nebezpečné jedy a podléhá přísné evidenci.
V nebezpečných množstvích se může vstřebat i kůží. Otrava se
v prvé fázi neliší od opilosti, později vede až k oslepnutí a smrti.
Glykoly
Jsou podstatnou složkou nemrznoucích směsí a k otravě může dojít
náhodným požitím. Působí narkózu následovanou rychlým útlumem
dýchacího centra. Způsobují rovněž vážné poškození ledvin.
Chlorované uhlovodíky (trichloretylen, perchloretylen, tetrachlormetan)
Otravy se mohou vyskytnout nahodile při nadýchání při práci
v uzavřených prostorech a škodlivina rovněž může pronikat kůží.
Chlorované uhlovodíky mají narkotické účinky a proto se v posledních
letech objevuje jejich zneužívání narkomany („čichači“). Dlouhodobě
působí těžké poškození jater a ledvin a poškození krvetvorby.
Benzen, toluen, xylen
Mají narkotické účinky, užívají se jako rozpustidla nátěrových
hmot, lepidel apod. Dlouhodobé vystavení parám benzenu má za následek
poškození krvetvorby a proto je jeho užívání omezováno. Toluen je pro
své narkotické účinky rovněž zneužíván narkomany-čichači.
V běžném životě se setkáváme s velkým množstvím dalších
chemických prostředků „domácí chemie“, které mohou být příčinou
vážné otravy při jejich nesprávném použití případně při jejich
zneužití. Na obalu každého prostředku má být povinně uvedeno složení a
případný návod k poskytnutí první pomoci, často tomu však není
z důvodu ochrany výrobního tajemství.
K poněkud více rizikovým prostředkům patří prostředky pro ochranu
rostlin (herbicidy, insekticidy). Existuje jich velké množství pod různými
obchodními názvy.
Jsou to hlavně organofosfáty a karbamáty – blízké příbuzné látky
látek bojových chemických, mnohé z nich jsou klasifikovány jako zvláště
nebezpečné jedy (ZNJ) a užívají se převážně k hubení hmyzu.
Z běžných prostředků v domácnosti je to např. Actelic, který však
není klasifikován jako jed. K otravě organofosfáty může dojít všemi
cestami, zvláště záludný je vstup neporušenou kůží a sliznicemi.
Akutní otravy se projevují křečemi, sliněním, zvracením a dalšími
příznaky. Charakteristickým příznakem je zúžení zorniček (miosa).
Potřísněnou kůži omýváme mýdlem nebo zásaditými roztoky. Při
průmyslové aplikaci (např. ošetřování chmelnic) se pracuje v ochranných
oblecích a jako protijed je připraven ATROPIN.
Z ostatních nebezpečnějších přípravků v domácnosti můžeme
jmenovat například prostředky na čištění grilů (obsahují silné
alkálie), na čištění WC (obsahují silné kyseliny) a nepřebernou paletu
různých léků.
Botulismus (klobásový jed)
Botulotoxin je jeden z nejprudších známých jedů. Mohli bychom se
s ním setkat ve zkažených konzervách, někdy i v nesprávně
zpracovaných domácích produktech jako uzených, klobásách apod. Za zmínku
stojí i to, že botulotoxin může za určitých okolností vzniknout
i v konzervě zeleninové. Průmyslově vyráběné produkty jsou dokonale
sterilizovány a navíc obsahují látky bránící rozvoji botulismu.
Základním opatřením je nepožívat konzervy, které jsou vyboulené, při
otevření zasyčí apod., rizikové jsou někdy i po domácku vyráběné
masné produkty.
Otravy houbami
Houbaření je oblíbená zábava, avšak přes osvětu a varování je
každý rok zaznamenáno několik smrtelných otrav. Záludnost otrav houbami
spočívá v jejich „dvoudobém“ průběhu. Po prvních obtížích
(nevolnost, zvracení) se postiženým často uleví, avšak jed mezitím
napadne játra a ledviny, po několika hodinách se opět projeví obtíže,
které vyžadují intenzivní léčení, podporu umělé ledviny, a bývá
často neúspěšné. Některé houby obsahují alkaloidy s halucinogenními
účinky a v posledních letech se vyskytly i otravy způsobené houbou
lysohlávkou, kterou si snažili vyvolat halucinogenní stavy nezodpovědní
drogoví experimentátoři.
Při podezření na otravu neznámou látkou se můžete obrátit na
„Toxikologické informační středisko“ (TIS), které poskytne radu a
doporučí postup první pomoci nejen lékařům, ale i laikům. Rady a pomoci
se dovoláte na telefonním čísle stálé služby TIS 224 919 293.
Aktuality e-mailem