Při žňových pracích může dojít ke vzniku požáru

Letošní žňová

sklizeň již na některých místech začala. V této souvislosti je zapotřebí upozornit zemědělce i veřejnost na některá možná rizika, která se žněmi a prací na polích bezprostředně souvisejí.

Letošní žňová sklizeň již na některých místech začala. V této souvislosti je zapotřebí upozornit zemědělce i veřejnost na některá možná rizika, která se žněmi a prací na polích

bezprostředně souvisejí.
Proto Vám radíme, pamatujte zejména na tyto hlavní zásady:

  • Každoročně dochází v průběhu léta ke vzniku požárů při provádění žňových prací, které

    mají celou řadu příčin. Mezi nejčastější příčiny vzniku požáru patří nedbalostní jednání, nebo některé stroje a zařízení, které vyjíždějí do polí, neodpovídají požadovaným technickým předpisům.

    Především u traktorů a mechanizačních prostředků používaných při sklizni a uskladňování je zapotřebí, aby měly výfuky opatřeny účinným lapačem jisker, nebo při teplém a suchém počasí stačí pro

    vznik požáru skutečně velmi málo (v těchto podmínkách je jiskra dostatečným iniciačním zdrojem). Oheň se v suchém strništi a ve skladových objektech velmi rychlé šíří a jeho lokalizace nebývá

    pro zasahující jednotky vždy snadnou záležitostí.

  • Další požáry vznikají při práci sklízecích strojů přímo na poli, kdy může dojít k technické závadě (na samotném stroji případně

    na elektroinstalaci) nebo při sklizni vlhkého porostu k jeho postupnému zachycení a navíjení na hydraulická zařízení stroje a pak vzájemným třením dojde ke vzniku požáru.

  • Velké

    riziko také představují odhozené nedopalky cigaret, a to jak přímo na polích, tak i ve skladech slámy nebo uskladněného obilí.

  • Riziko vzniku požáru může snížit i přednostní

    sklizeň obilí v blízkosti železničních tratí a veřejných komunikací.

  • Mechanizační prostředky je nutné vybavit provozuschopnými hasícími přístroji.
  • Mít vždy

    připravenou zásobu vody v cisterně, případně traktor s pluhem k oborání ohniska požáru.

  • Rovněž vybavení spojovacími prostředky, např. mobilním telefonem, může značně zkrátit čas

    potřebný k přivolání jednotek požární ochrany.

  • Materiály náchylné k samovznícení neskladujte vlhké – nedosušené. Dbejte na to, aby materiál nebyl hromaděn do objemu, kdy dochází

    k akumulaci tepla. Pamatujte, že předpokladem pro vznik samovznícení rostlinných materiálů je dostatečná vlhkost a akumulace tepla. Z rozboru konkrétních případů vyplývá, že pravděpodobný

    minimální objem sena a slámy, ve kterém již může k samovznícení běžně dojít je asi 35 m3 (hromada 4 x 3 x 3 metry).

  • Nezapomeňte, že v krytých, tepelně izolovaných prostorách

    (půdy…) může být objem materiálu i podstatně nižší a samovznícení nelze vyloučit. Neskladujte společně materiály různé vlhkosti a druhu. Samovznícení napomáhá nerovnoměrné naskladnění s různým

    obsahem vlhkosti, nebo různých jakostí.

  • Sledujte stav nově nahromaděných rostlinných materiálů. V případě podezření na samovznícení, materiál přeskládejte a dosušte. Příznaky

    samovznícení např. sena jsou zejména vzrůst teploty, zápach po praženém materiálu, nakyslý pach atd. Do skladovacího prostoru nevstupujte s otevřeným ohněm.