Základní požárně technické charakteristiky hořlavých látek


Co je to teplota vzplanutí, hoření, vznícení, co to vlstně je samovznícení, kyslíkové číslo a oblast výbušnosti

Teplota vzplanutí

Udává nejnižší teplotu, při které se z hořlavé látky odpaří tolik hořlavých par a plynů, že při přiblížení plamene za mírného výbuchu vzplanou a opět zhasnou. Znamená to, že rychlost odpařování je menší než rychlost hoření a teplota je nepostačující k tomu, aby se vytvořilo tolik plynů a par, kolik je zapotřebí k trvalému hoření.

Teplota hoření

Udává nejnižší teplotu, při které hořlavé plyny nebo páry vzplanou a i po odstranění zápalného zdroje nadále hoří. Znamená to, že se rychlost odpařování rovná rychlosti hoření. Teplota hoření je vyšší než teplota vzplanutí a do značné míry ovlivňuje průběh hoření (požáru).

Teplota vznícení

Udává nejnižší teplotu, při které se hořlavé plyny nebo páry za přítomnosti oxidovadla (vzduchu) vznítí bez přítomnosti zdroje zapálení (plamene).

Samovznícení

Je tepelný, chemický nebo biochemický proces, který vznikne za normální teploty prostředí.

Kyslíkové číslo

Udává nejnižší procento kyslíku, při kterém jsou látky, hořlavé plyny nebo páry ještě schopny hořet.

Oblast výbušnosti

Udává rozsah koncentrace směsi hořlavých plynů a par se vzduchem, které mohou být přivedeny k výbuchu. Čím širší je rozsah (oblast) mezi dolní mezí výbušnosti a horní mezí výbušnosti, tím je výbušná směs vzduchu a plynu nebezpečnější.


Aktuality e-mailem