Historie dobrovolných hasičů v obci Slatina


Dne 26. února 1888 se sešla první, ustavující valná hromada za účelem založit v obci dobrovolný hasičský sbor.

Samotné zakládání hasičských sborů má složitou historii. První hasičské sbory vznikaly v minulém století v některých větších městech Evropy jako sbory nedobrovolné. Z dobrovolných hasičských sborů v bývalé rakousko-uherské monarchii bylo založeno několik sborů německých. Mezi prvními v českých zemích vznikl roku 1854 německý hasičský sbor v Zákupech, v roce 1861 sbory v Liberci a ve Fulneku.

Vlivem tehdejší politické situace byly pro zakládání českých dobrovolných hasičských sborů málo příznivé podmínky. Pro pochopení si stačí připomenout zrušení ústavy Františkem Josefem I. v roce 1851, nastolení absolutistické vlády a zesílení germanizace. I když se pak po pádu Bachova režimu postavení našich národů zlepšilo, i když obyvatelům Čech a Moravy pak formálně zaručovala nová ústava mimo jiné i svobodu spolčovací a shromažďovací, nebylo ještě snadné získat od nadřízených rakouských úřadů souhlas nebo povolení k založení českých dobrovolných hasičských sborů. To se poprvé povedlo v roce 1864 ve městě Velvary, kde vzniká první český dobrovolný hasičský sbor. Po Velvarech následují města další.

Roku 1775 vyhořel ve Slatině zámek i dvůr, jehož majitelem byl Josef, hrabě z Canalu. Při požáru byly zničeny důležité české listiny dokumentující, že Slatina i okolní obce byly odnepaměti slovanského původu. Roku 1776 nechal hrabě z Canalu zámek i dvůr znovu postavit. Pánové z Canalu byli majiteli obce od roku 1847, kdy Slatinu zakoupil Raimund – říšský rytíř z Manerů, který zde byl pánem do roku 1895. Slatinu od něj odkoupil Rudolf Richter, velkoobchodník v Opavě. Nový majitel rozprodal celý dvůr Karlovice. Pozemky koupili většinou rolníci z Tísku a Nového Světa. Později prodal Richter Slatinu podnikateli z Vídně Lamplovi a ten ji roku 1904 prodal Karlu Dobnerovi z Dobenau. Od něj v roce 1911 zakoupila panství obec Slatina za 550 000 korun.

Původně byl sbor dobrovolných hasičů založen ve Slatině už v roce 1873. Roku 1879 se však spolek rozešel.

Zanechal po sobě čtyřkolovou jednoproudní stříkačku, která byla zakoupena roku 1873 u firmy Hiller z Brna, několik košů na vodu a jiné lezecké nářadí a odevzdal tyto věci pod správu obce. Z peněz, které zbyly ve společné pokladně byly zakoupeny stromky a byla vysázena lipová alej, tzv. „císařská“. Tato zdobí obec Slatinu i dnes.

Dne 26. února 1888 se sešla první, ustavující valná hromada za účelem založit v obci dobrovolný hasičský sbor. Nato se prozkoumaly stanovy, které byly již od roku 1885 připraveny podle stanov hasičského sboru z Vávrovic Rudolfem Stanovským, Františkem Banertem a Josefem Stanovským.

Sbor pravidelně cvičil a zúčastnil se i hašení mnoha požárů. Nutno zmínit, že 7. října 1893 vznikl požár usedlosti Františka Srubka v ulici, kde na půdě uhořela 19letá dívka. Velení bylo zpočátku v německém jazyce. Dne 29. května 1893 bylo na schůzi usneseno, aby se knihy i velení prováděly v české řeči.

V roce 1907 přebírá velení místní učitel Emil Kaluža a zakládá pohřební pokladnu a spolkovou hudbu. Z této doby, z roku 1908 je také první fotografie sboru spolu s hasičskou hudbou. Hudbu řídil Gustav Klos. V roce 1913 byl vytvořen i spolek hasiček o 27mi děvčatech.

Během války došlo k velmi výraznému útlumu činnosti. Na bojištích 1. světové války zůstali 4 hasiči. Po těžkém válečném období se hasičstvo obce Slatiny obnovuje.V roce 1922 bylo ustanoveno družstvo dorostu. V poválečném období byl slatinský sbor jedním z nejlepších v rámci župy.

Dne 24. dubna 1953 schválilo Národní shromáždění ČSR vládní návrh zákona č. 35 – „O státním požárním dozoru a požární ochraně“ a 27. listopadu téhož roku vládní nařízení „O reorganizaci státního požárního dozoru a požární ochrany“.

Sbor dobrovolných hasičů dostal nový název – Československý svaz požární ochrany – ČSPO. Úkolem vládního nařízení bylo vybudovat novou – socialistickou – požární ochranu. V obci byly zavedeny pravidelné preventivní prohlídky , žňové hlídky atd. Požární sbor tehdy zajišťoval výchovu občanů k požární bezpečnosti a ochraně společného majetku. Rozšířila se i členská základna sboru.

Koncem 60. let bylo slatinskému sboru přiděleno vyřazené poštovní vozidlo Tatra 805 všeobecně i za mých let zvaná „Kačena“. Bylo nákladem sboru upraveno pro účely PO.

Od roku 1972 lze v našem sboru datovat pravidelnou práci s mládeží. Ze začátku neúspěšní mladí hasiči se postupem času vypracovali mezi jedny z nejlepších jak v okrese tak i v kraji. V roce 1975 se zapojili i do celostátní soutěže hry „Plamen“. Dorostenecké družstvo se po vítězství v okresním i krajském kole umístilo jako 2. na národním finále v požárním sportu (dnes mistrovství ČR) dorostenců v Hradci Králové v roce 1987.

Velkým problémem ve sboru i v obci samotné bylo po celé popisované období nedostatečné uskladnění požární výzbroje a výstroje. Původní hasičské skladiště bylo umístěno v místě dnešní autobusové zastávky. Mělo dřevěnou věž k sušení hadic a bylo malé a zchátralé. V 60tých letech bylo zbořeno a požárníkům byla přidělena (jako provizorium) národním výborem jako provizorní zbrojnice garáž autobusů ČSAD v ulici.

Naprosto nevyhovovala požárním účelům. Požárníci celá léta volali po nápravě. A taky se dočkali. V roce 1974 byla pro obec Slatinu povolena a finančně dotována stavba nové požární zbrojnice. Dne 26. června 1974 byly vytýčeny základy a do konce roku 1974 byla budova i zastřešena. Stavbu projektoval ing. Svoboda a jejím vedoucím byl předseda ČSPO Antonín Jedlička. Náklady činily 1 000 000 Kč a hodnota byla vyčíslena částkou 1 200 000 Kč. Dne 4. a 5. června 1977 byla nová zbrojnice spolu s budovou pošta slavnostně otevřena. V osmdesátých letech byla sboru přidělena nová cisterna – CAS 16 na podvozku Škoda 706 RTH (nádrž na 2500 l vody + 200 l pěnidla).

Do roku 2012 má sbor disponoval CAS 25 na podvozku Škoda 706 RTHP s agregáty řady MT – má větší nádrž (3500l vody + 200 pěnidla) a lepší jízdní vlastnosti v terénu (přiřaditelný pohon přední nápravy, uzávěrky obou diferenciálů, hydraulický posilovač řízení). Sbor dále vlastní Avii A30, která je využívána především k účelům soutěžního družstva. V roce 2012 uvedli hasiči do provozu nově opravenou CAS K 25 Liaz L 101.

Zbrojnice je nyní „hasičská“ (protože už nejsme požárníci, ale hasiči) a oficiální název sboru je – Sbor dobrovolných hasičů Slatina. Požárníkům odzvonilo …

Větší požáry v obci Slatina a okolních obcích s účastí naší zásahové jednotky v letech 1953 – 1984

Shořela stodola i s hasičským autem
u Josefa Furchy shořel výměnek a kůlna se stroji a obilím. Hašení při 20°C mrazu bylo velmi obtížné
u p. Gebauera o půl páté ráno
u pí. Sukupové shořela stodola
hořel družstevní vepřín
lesní požár
shořel lesní porost pod p. Handlem (byl lokalizován žáky a učiteli ZDŠ)
u pí. Havrlantové chytla od jiskry střecha
o žních požár kombajnu
při mlácení obilí shořela v kravíně elektrická síť
při senoseči zasažen bleskem mladý družstevník Ervín Boháč na louce u Keřek. Blesk zabil jeho i jeho dva koně
požár na státním statku
u pí. Richtárové shořela kůlna
požár stodoly
shořel starý kravín (nedodržení bezpečnostních předpisů u elektrického svítidla)
hořící osobní automobil v Kostelním lese
shořel teletník
požár lesa
JZD – hořel hangár se slámou




Fotogalerie k článku



Související články

Aktuality e-mailem