Organizace jednotek požární ochrany


Hasiči lidem | IZS a JPO - 05.03.2006


Každý druh jednotky PO má pro účely

operačního řízení určitou hodnotu. Tato hodnota vypovídá o schopnosti jednotky PO zahájit a provádět plnění úkolů v operačním řízení na místě zásahu.

<a href=„#jednot­ky“ class=

„text“>Jednotky požární ochrany
Systém jednotek požární ochrany

V současné době

se ve všech evropských zemích neustále vyhodnocují finanční náklady na
různé organizační složky státní správy a samosprávy, mezi než patří i jednotky požární
ochrany. Každá

země má jednotky požární ochrany organizované v různých systémech a zároveò se snaží porovnávat náklady na tyto systémy s ostatními.

často

uváděným údajem je počet hasičů na 1000 obyvatel. Tento údaj ovšem neříká nic o
účinnosti a skutečných nákladech na systém jednotek požární ochrany a je zavádějící,
protože

nezohledòuje infrastrukturu, demografické charakteristiky a zákonodárství dané
země. Odlišnost systémů jednotek požární ochrany je mimo ekonomických možností dané země
dána

i nemateriálními faktory. Velkou roli zde hraje politika, tradice, historické
zkušenosti a mentalita obyvatel. Neexistuje ani jednoznačná odpověï, na jaké bázi

(profesionální nebo dobrovolné) systém jednotek požární ochrany budovat. Ukazuje se, že
vzhledem k nákladům na vybavení, nutnému množství hasičů zajišujících nepřetržitou

akceschopnost jednotky, malé operační působnosti a malým zkušenostem hasičů, není zpravidla mezi pojmem „dobrovolný“ a „nejlevnější“ rovnítko.

Náklady na vybavení jednotek požární ochrany v porovnání s četností jeho využití, velkou
rychlostí zastarávání, složitosti výcviku hasičů a potřeby získávat praktických zkušeností

z reálných zásahů, požadavků na fyzickou, zdravotní a psychickou způsobilost, jsou okruhy
otázek, které je nutno neustále vyhodnocovat a řešit je v souladu s nároky

vyplývajícími ze zásahové činnosti a ekonomickými možnostmi dané země.

Bylo by ovšem naprosto zcestné vhodně nevyužít a nekombinovat dobrovolné a

profesionální
jednotky požární ochrany. V případě české republiky jde ryze o systémovou záležitost
vycházející z požadavku na výslednou účinnost systému s ohledem na míru

nebezpečí určitého území státu. 1. Jednotky požární ochrany

Jednotkou požární ochrany (dále jen

„jednotka PO“) se rozumí organizovaný systém tvořený
odborně vyškolenými osobami (hasiči), požární technikou (automobily) a věcnými prostředky
požární ochrany (výbava

automobilů, agregáty, apod.).

Základním posláním jednotek PO je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat

účinnou pomoc při mimořádných událostech, které ohrožují život a zdraví
obyvatel, majetek nebo životní prostředí a které vyžadují provedení záchranných, resp.

likvidačních prací.

Jednotky PO působí buï v organizačním řízení nebo v operačním řízení. Organizačním řízením se rozumí činnost k

dosažení stálé organizační, technické a odborné způsobilosti
sil a prostředků požární ochrany k plnění úkolů jednotek PO. Tímto se rozumí činnost
související s

udržováním a zvyšováním odborné a fyzické způsobilosti hasičů (školení, výcvik), údržbou požární techniky a dalších prostředků požární ochrany, apod.

Operačním řízením se rozumí činnost od přijetí zprávy o vzniku požáru nebo jiné mimořádné
události až po návrat sil a prostředků na místo stálé dislokace. do těchto

činností se zahrnuje výjezd jednotky PO, jízda na místo zásahu, provádění záchranných, resp. likvidačních, prací, apod.

Hasiči jsou v jednotce PO rozděleni do čet, družstev, družstev o zmenšeném početním
stavu, příp. skupin. četu tvoří 2 až 3 družstva, příp. skupiny. Družstvo je tvořeno

velitelem a dalšími pěti hasiči (1+5). Družstvo o zmenšeném početním stavu se sestává z
velitele a dalších tří hasičů (1+3). Skupinu tvoří velitel skupiny a 1 až 2 hasiči. Pokud

se jednotka sestává z hasičů dvou druhů jednotek PO nebo hasičů nejméně jedné jednotky PO
a osob z dalších složek integrovaného záchranného systému nebo hasičů nejméně

jedné jednotky PO a osob poskytujících osobní a věcnou pomoc, nazývá se tato jednotka odřadem.

1.1 Druhy jednotek požární ochrany

Dle zřizovatele jednotky PO a vztahu osob, vykonávajících činnost v těchto jednotkách, ke zřizovateli jednotky PO se jednotky PO dělí na:

  1. jednotky hasičského záchranného sboru kraje (HZS kraje), které jsou součástí hasičských záchranných sborů krajů a jsou zřizovány státem. V těchto jednotkáchvyko­návají činnost příslušníci hasičského záchranného sboru kraje jako své povolání ve služebním poměru,
  2. jednotky sborů dobrovolných

    hasičů obce (SDH obce), které zřizuje obec, resp. město,
    a činnost v těchto jednotkách vykonávají členové jednotek sborů dobrovolných hasičů obce
    na základě

    dobrovolnosti, příp. někteří členové mohou vykonávat činnost v pracovním poměru k obci nebo hasičskému záchrannému sboru kraje,
  3. jednotky

    hasičského záchranného sboru podniku (HZS podniku), zřizované právnickými
    osobami nebo podnikajícími fyzickými osobami, které provozují činnosti se zvýšeným nebo s

    vysokým požárním nebezpečím, a činnost v těchto jednotkách vykonávají zaměstnanci
    právnických osob nebo podnikajících fyzických osob jako své povolání v pracovním poměru,

  4. jednotky sborů dobrovolných hasičů podniku (SDH podniku), zřizované právnickými osobami nebo podnikajícími fyzickými osobami, které provozují činnosti se

    zvýšeným nebo s
    vysokým požárním nebezpečím, a činnost v těchto jednotkách vykonávají zaměstnanci
    právnických osob nebo podnikajících fyzických osob na základě

    dobrovolnosti.

Na každý druh jednotky PO jsou stanoveny odlišné nároky z hlediska jejich operační hodnoty, dané dobou

výjezdu od nahlášení mimořádné události a maximální dobou dojezdu na
místo zásahu, a odlišné nároky na osoby, vykonávající činnost v těchto jednotkách, z
hlediska

odborné, fyzické, zdravotní a psychické způsobilosti.

1.2 Operační hodnota jednotek požární ochrany

Každý druh jednotky PO má pro

účely operačního řízení určitou hodnotu. Tato hodnota
vypovídá o schopnosti jednotky PO zahájit a provádět plnění úkolů v operačním řízení na
místě zásahu. Operační

hodnotu jednotky PO tvoří:
  • doba výjezdu jednotky PO z místa své trvalé dislokace po vyhlášení poplachu,
  • územní působnost jednotky PO (doba jízdy, resp. vzdálenost, na místo zásahu).

Doba výjezdu jednotky PO je stanovena vyhláškouč. 247/2001, o organizaci a činnosti jednotek PO. Tato doba je maximálně

  • 2 minuty pro jednotky PO složené výlučně z hasičů zpovolání,
  • 10 minut pro jednotky složené výlučně z hasičů, kteří nevykonávají službu v jednotce jako své povolání,
  • 5 minut pro jednotky PO složené z hasičů uvedených v předchozích dvou bodech nebo hasičů, kterým byla určena pracovní pohotovost mimo pracoviště.

Územní působností jednotky PO se rozumí optimální vzdálenost pro dojezd určitého druhu jednotky k místu zásahu, která vymezuje území jejího

standardního působení, tzv. „hasební
obvod“. Vyjadřuje se buï v minutách nebo v kilometrech (při rychlosti jízdy vozidla 45 -
60 km/h dle místních podmínek). Při

stanovení územní působnosti jednotek PO se vycházelo
ze statistické analýzy zásahů jednotek PO a v potaz se braly i zkušenosti z ostatních
evropských států.

1.3 Kategorie jednotek požární ochrany

Pro účely plošného pokrytí území čR jednotkami PO (viz. organizace systému jednotek PO)se dle operační hodnoty (viz. tabulka č.1) dělí jednotky PO do šesti kategorií JPO I až JPO VI:

<table class=„normalni“ cellpadding=„0"ce­llspacing=“0" width=„96%“> JPO I
  • jednotka Hasičského záchranného sboru čR, zajišující výjezd jednoho až tří družstev o zmenšeném početním stavu (1+3), družstev (1+5) nebo jejich kombinaci,
  • poskytuje pomoc obcím speciální a ostatní technikou v území své působnosti,
  • v místě dislokace plní úkoly místníjednotky PO; u početně málo obsazených stanic zpravidla v součinnosti s místní jednotkou SDH obce.
JPO II/1
  • jednotka

    sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO II, která zabezpečuje
    výjezd družstva o zmenšeném početním stavu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s

    počtem obyvatel nad 1000
JPOII/2
  • jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO II, která zabezpečujevýjezd dvou družstev o zmenšeném početním stavu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1000
JPO III
  • jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO III, která zabezpečuje výjezd družstva a zřizuje se zpravidla ve vybrané obci spočtem obyvatel nad 1000
JPOIV
  • jednotka hasičského záchranného sboru podniku zřizovaná právnickou nebo fyzickoupodnikající osobou; poskytuje speciální techniku na výzvu OPS HZS čR zpravidla na základě písemné dohody
JPO V/1
  • jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO V, která zabezpečuje výjezd družstva o zmenšeném početním stavu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obci spočtem obyvatel do 200
JPOV/2
  • jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO V, která zabezpečuje výjezddružstva a zřizuje se zpravidla v obci s počtem obyvatel více než 200
JPO VI
  • jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku zřizovaná právnickou nebofyzickou podnikající osobou; poskytuje speciální techniku na výzvu OPS HZS čR zpravidla na základě písemné dohody.
Nezařazené
  • jednotky PO nezařazené do plošného pokrytí. Nezařazená jednotka sboru dobrovolných hasičů obce má základní početní stav jako jednotka kategorie JPOV/1. Nezařazené jednotky PO se zpravidla zařazují do druhého a vyššího stupně poplachu v poplachových plánech.

Tabulka č.1 – Operační hodnota jednotek PO dle kategorií

<table class="normalni

„cellpadding=“2" cellspacing=„1“ width= „98%“> Kategorie jednotky PO JPO I JPO II JPO III JPO IV JPO V JPO VI Doba výjezdu [min] 2 5 10 2 10 10 Územní působnost [min] 20 10 10 není není není Počet jednotek PO 1) 232 371 1169 116 4683 570 Druh jednotky PO HZS kraje SDH obce SDH obce HZS podniku SDH obce SDH podniku

1) Stav jednotek PO k 1. 5. 2001

Jednotky PO kategorie JPO I až JPO III na výzvu územně příslušného operačního a

informačního střediska Hasičského záchranného sboru čR provádí zásah i mimo katastrální
území obce v níž jsou dislokovány. Jednotky PO kategorie JPO IV až JPO VI plní úkoly

jednotky v místně příslušném katastrálním území obce nebo areálu podniku svého
zřizovatele, příp. na výzvu územně příslušného operačního a informačního střediska

Hasičského záchranného sboru poskytují speciální techniku. Po dohodě se zřizovatelem
mohou být jednotky kategorie JPO IV až JPO VI využívány k zásahům i mimo svůj územní

obvod. 2. Systém jednotek požární ochrany

Vzhledem k tomu, že nelze vyloučit vznik požáru či jiné

mimořádné události kdekoliv na
území české republiky (dále jen „čR“), je zapotřebí vytvořit určitý systém jednotek
požární ochrany, který plošně v celé čR

zabezpečí účinnou pomoc do určitého časového
limitu s určitým množství sil a prostředků (hasičů, požární techniky a dalších
prostředků požární ochrany).

Principem systému jednotek PO je, aby

  • ochrana majetku občana, právnické nebo podnikající fyzické

    osoby před požáry, resp.
    jinými mimořádnými událostmi, nebyla v minimální úrovni limitována jen možnostmi obce,
    ve které bydlí nebo mají majetek,

  • obec v případě žádosti o pomoc při záchraně životů a majetku nebyla limitována vlastní momentální solventností nebo dobrovolnou ochotou toho, kdo můžepomoc poskytnout.

Původně byl systém jednotek PO vybudován pro hašení požárů. S technickým rozvojem

společnosti ovšem vyvstala potřeba zasahovat nejen u požárů, ale i u dalších událostí -
dopravních nehod, havárií s únikem nebezpečných látek a ropných látek, živelních

pohrom, apod. V tomto trendu se systém profiluje i nyní.

Svým účelem je tedy systém jednotek PO vybudován jako represivní nástroj

proti vzniklým
požárům, živelním pohromám a jiným mimořádným událostem. Jednotky PO mají za úkol
provést likvidaci požáru ovšem nemají za úkol učinit veškerá

opatření vedoucí k
likvidaci živelních pohrom a jiných mimořádných událostí, ale pouze opatření nutná k
odstranění bezprostřední hrozby ohrožení života, zdraví,

majetku a životního prostředí (viz. obrázek č. 1 – Základní úkoly jednotek PO).

Toto je nutné si uvědomit z toho důvodu, že se musí stanovit hranice možností jednotek
PO z hlediska jejich vybavení, odborné přípravy a kompetencí při provádění

zásahu a tím zabezpečit i to, že svým zásahem jednotky PO neuškodí z důvodů nekompetentních a neodborných postupů.

Při tvorbě systému jednotek PO se vychází ze dvou základních hledisek:

  • organizace systému jednotek PO (druhy jednotek PO, jejich vzájemnévazby, dislokace, vybavení),
  • zásahové činnosti jednotek PO.

Obě

hlediska se navzájem podmiòují. Pokud by organizace jednotek PO nezohledòovala míru
rizik vzniku požárů a jiných mimořádných událostí v kontextu se zásahovou činností

jednotek PO, nemohly by tyto jednotky provést účinný zásah.

2.1 Organizace systému jednotek PO

Základní

princip organizace systému jednotek PO spočívá v tom, že každému katastrálnímu
území obce je, dle stupně jeho nebezpečí, předurčeno odpovídající zajištění jednotkami

PO (viz. tabulka č.2), které garantuje:
  • dobu dojezdu jednotek PO, danou operační hodnotou jednotek PO dle jejich druhu,
  • množství sil a prostředků jednotek PO (počet jednotek PO a jejich vybavení, počet hasičů ), které se do určeného časového okamžiku dostaví na místozásahu.

Tabulka č.2 – Základní tabulka plošného pokrytí území čR jednotkami PO

<table class=

„normalni“ cellpadding=„2“ cellspacing=„1“ width=„98%“> Stupeònebezpečí území obce Počet jednotek PO a doba jejich dojezdu na místo zásahu I A 2 JPO do 7 min a další 1 JPO do 10 min B 1 JPO do 7 min a další 2 JPO do 10 min II A 2 JPO do 10 min a další 1 JPO do 15 min B 1 JPO do 10 min a další 2 JPO do 15 min III A 2 JPO do 15 min a další 1 JPO do 20 min B 1 JPO do 15 min a další 2 JPO do 20 min IV A 1 JPO do 20 min a další 1 JPO do 25 min

Legenda:

1 JPO – jedna jednotka PO

2 JPO – dvě jednotky PO

min – minut.

Systém

jednotek PO vybudovaný dle tohoto principu garantuje základní úroveò pomoci
poskytovanou jednotkami PO a je označován jako plošné pokrytí území čR jednotkami

PO (dále jen „plošné pokrytí“). Plošné pokrytí vychází z § 65 odst. 6 a přílohy č.
1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění

č. 67/2001 Sb.); dále je upraveno §1 a přílohou č. 1 vyhlášky Ministerstva vnitra č.
247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, § 5 nařízení vlády

č. 172/2001 k provedení zákona o požární ochraně a usnesením vlády č. 646/1994.

Stupeò nebezpečí území obce se stanovuje na

základě ohodnocení míry rizika vzniku
mimořádné události v katastrálním území dané obce v závislosti na počtu obyvatel trvale
žijících v tomto katastrálním území,

charakteru katastrálního území a počtu zásahů
jednotek PO za rok v daném katastrálním území. Tato základní kritéria charakterizují
pravděpodobnost vzniku mimořádné

události v daném katastrálním území obce. Vyšší počet
obyvatel, historická zástavba, rekreační oblasti, průmyslové oblasti či dopravní uzly
zvyšují pravděpodobnost

vzniku požárů či jiných mimořádných událostí. S ohledem na odlišnost těchto rizik je nutno i odlišně zabezpečit dané katastrální území obce.

Stanovení doby dojezdu jednotek PO a minimálního množství sil a prostředků jednotek PO
vychází ze statistické analýzy zásahové činnosti jednotek PO, jejich operační

hodnoty, standardů obvyklých i v jiných evropských státech a ze společensky přijatelné míry rizika z hlediska nutnosti zásahu jednotek PO.

Stanovení maximální doby dojezdu jednotek PO vychází zejména z pravděpodobnosti záchrany lidského života a průměrné plochy požáru v závislosti na dobědojezdu jednotek PO a dále z ekonomické únosnosti negativních následků způsobených požárem, resp. jinou mimořádnou událostí.

Ze statistických údajů vyplývá, že na likvidaci průměrného požáru postačuje 6 hasičů.
Hasiči ovšem nehasí pouze požár, ale provádí i další úkoly (průzkum, záchranu či

evakuaci osob, poskytování neodkladné zdravotnické pomoci, rozebírání konstrukcí,
zajišování hasičů pracujících v nebezpečném prostředí, apod.). Na průměrný požár

je
tedy potřeba cca 10 hasičů. Pokud se vezme v úvahu fakt, že nejmenší jednotku PO tvoří
4 hasiči (což v současnosti nelze vždy splnit), pak na průměrný požár je

zapotřebí soustředit minimálně tři jednotky PO.

2.2 Předurčenost jednotek PO v plošném pokrytí

Praktickým naplněním plošného pokrytí je, že dislokace a velikost jednotlivých druhů
jednotek PO je volena tak, aby katastrální území obcí v závislosti na stupni nebezpečí

byly zabezpečeny požadovaným minimálním množstvím sil a prostředků jednotek PO.
Jednotky PO jsou dle své operační hodnoty přiřazovány k jednotlivým katastrálním územím

obcí (viz. obrázek č. 2 – Předurčenost jednotek PO v plošném pokrytí).

Na obrázku č. 2 je znázorněno zabezpečení pěti obcí s různým stupněm nebezpečí. Je patrné, že obec C jednotku PO nezřídila a základní úroveò pomoci zabezpečují

jednotky
PO s územní působností. S jednou z nich může obec uzavřít smlouvu o sdružení prostředků
ve smyslu § 69a zákona o požární ochraně. Touto dohodou musí být

zabezpečen dojezd
společné jednotky PO tak, aby její zásah byl z časového hlediska přijatelný pro
zabezpečení katastru obce v souladu se základními požadavky

plošného pokrytí.

Z právního hlediska je důležité, že předurčenost jednotek PO pro daný katastr obce je stanovena nařízenímkraje, které má charakter právního předpisu.